|
| |
|
|
Izolace jedince a pracovní skupiny v organizaci
Bartáková, Eva ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá izolací jedince a pracovní skupiny v rámci organizace. Izolace jedince je zde dávána do souvislosti s jeho schopností adaptace na pracovní prostředí. Také je věnována pozornost faktorům, které mohou výrazně přispět k izolaci jedince a těmi jsou konflikty v rámci pracovní skupiny a špatné vztahy na pracovišti. V další části práce je popsána podstata vzniku izolace pracovní skupiny, která může vycházet z procesů, které jsou v přiměřené míře pro fungování skupiny nezbytné, ve své extrémní míře mohou mít na skupinu negativní vliv. Izolace by měla být vnímána jako impulz ke změně, která úzce souvisí se schopností učení. Z toho důvodu byla do práce zahrnuta i problematika organizační změny, vzdělávání jedinců či využívání kreativních technik. Tyto postupy mohou sloužit také jako prevence vzniku izolace. Své praktické poznatky v této oblasti jsem zahrnula do případové studie popisující situaci pracovní skupiny, která se v izolaci již nachází a v souvislosti s jevy, ke kterým v této skupině dochází, se někteří její členové cítí být izolováni. Klíčová slova Izolace, adaptace, groupthink, změna, vzdělávání zaměstnanců, pracovní skupina, kreativita, učení
|
|
|
Kreativita ve vizuální umělecké tvorbě
Zejdová, Hana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Motivace se jeví jako jedna z významných proměnných, která se podílí na kreativitě jedince. Může kreativitě přispět jak pozitivně, tak jaké na ni mít negativní dopad. Rozhodli jsme se vybraným způsobem nahlédnout na motivaci výtvarníků a zamyslet se nad tím, jestli kontakt s uměním může do určití míry hrát v jejich osobnostním profilu svou roli. V teoretické části se prvně zabýváme vymezením umění, jeho druhy a psychologií umění. Dále hovoříme o uměleckém díle jako o produktu umělecké tvorby, popisujeme strukturu osobnosti a konkrétně osobnost autorů uměleckých děl. Nastiňujeme spletitost kreativity jako fenoménu. Závěrem se zaměřujeme na motivaci v sociální psychologii kreativity. Záměrem této diplomové práce je zmapovat pomocí Dotazníku motivace k výkonu LMI vybrané psychosociální osobnostní rysy výtvarníků a podívat se na to, zda se významně liší od osobnostních rysů srovnávací skupiny "neumělců" s ekonomickým zaměřením (n=63). Ve shodě se studiemi v oblasti kreativity se ukázalo, že výtvarníci oproti neumělcům významně výše skórovali na škálách flow, hrdost na výkon a samostatnost. V protikladu k výsledkům studií zabývajících se kreativitou všeobecně u lidí, naše výsledky ukázaly, že výtvarníci jsou více soutěživí oproti neumělcům. Angažovanost, preference obtížnosti, orientace na status, ale...
|
|
|
Kreativní třída v Praze
Hurtová, Anna ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Kreativní třída v Praze Abstrakt Cílem této práce je vymezit městské části Prahy, které vykazují vyšší podíl kreativní třídy. Dalším cílem je pojmenovat důvody tohoto jevu. Výzkum byl proveden kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní přístup spočíval v analýze dat Sčítání lidu, domů a bytů 2011, těžištěm kvalitativní části bylo vedení strukturovaných rozhovorů se zástupci kreativní třídy žijícími v Praze 7. To bylo doplněno zúčastněným pozorováním a neformálními rozhovory. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejvyšší výskyt kreativní třídy vykazují městské části v centru Prahy a k němu přilehlé. Periferní oblasti jsou výjimkou. Příčinou tohoto jevu ve zkoumané oblasti byla blízkost centra města, městská zeleň a místní komunita. Sledovaná cílová skupina potvrdila, že výběr lokality místa bydliště způsobil to, že začali mnohem méně využívat další městské části. Klíčová slova: kreativita, kreativní třída, kultura, kreativní index, inovace, Praha
|
|
|
Informace v pojetí Viléma Flussera jako estetický zážitek
Soukupová, Lenka ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Práce se na základě interpretace vybraných textů Viléma Flussera snaží postihnout význam, který v jeho myšlení nabývají estetické kategorie. Klíčem pro pochopení podstaty estetických kategorií je zde koncept jejich závislosti na míře zvyku, vyjádřený v eseji Zvyk jako hlavní estetické kritérium. Související problém přenosu informací je ústředním tématem kapitoly Vampyroteuthis Infernalis: His Art, ze které vyplývá zásadní význam prostředků komunikace v kreativním procesu vyjádření i zpracování informace. Tento význam je podstatný pro tezi nadcházející kulturní revoluce, ve které se estetická kritéria stávají univerzálními, předložené nejuceleněji v eseji Do univerza technických obrazů. S další literaturou pracuji příležitostně během sledování výše nastíněné linie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tvorba jako jedna ze základních lidských potřeb
Melicharová, Julie ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi tvorbou, lidskými potřebami (se zaměřením na potřebu sebeaktualizace) a kreativitou. V teoretické části je popsána tvorba obecná i umělecká, dále je tvorba rozdělená na profesionální a neprofesionální. Práce stručně pojednává o lidských potřebách, konkrétně se zaměřuje na teorii základních lidských potřeb podle Maslowa. Důraz klade na potřebu sebeaktualizace. V závěru teoretické části se věnuje kreativitě, současnému vnímání tohoto fenoménu, primárně se však zaměřuje na souvislosti mezi sebeaktualizací a kreativitou, jak byly definovány Maslowem. V empirické části je popsán návrh výzkumu, který zkoumá korelaci mezi sebeaktualizací a tvorbou, a zároveň srovnává sebeaktualizaci a kreativitu u tří skupin: (1) lidé tvořící profesionálně, (2) lidé tvořící neprofesionálně a (3) lidé netvořící. Klíčová slova: Tvorba, lidské potřeby, sebeaktualizace, kreativita
|
|
| |
|
|
Vztah mezi psychometrickou inteligencí a kreativitou
Reichová, Anna ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato práce podává stručný přehled nejznámějších teorií zabývajících se vztahem mezi kreativitou a inteligencí. Zaměřuje se na psychometrickou dimenzi tohoto vztahu s důrazem na nejnovější testy kognitivních schopností a jejich potenciální přínos k odhadování kreativních schopností. Obsahuje návrh výzkumu určeného ke zvýšení interpretačních možností některých testů kognitivních schopností používaných v ČR (jmenovitě WISC-III a WJ-IE-II). Pro populaci 6-17 let zjišťuje korelaci mezi tvořivě laděnou osobností a širšími schopnostmi modelu CHC zmiňovanými v zahraniční literatuře v souvislosti s kreativitou. Jedná se o schopnost fluidní inteligence (Gf), dlouhodobé paměti (Glr) a vizuálního vnímání (Gv).
|
|
| |
|
|
Genius loci - místa ve městě
Samková, Kateřina ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Synecký, Jakub (oponent)
Samková, K.: Genius loci - místa ve městě /bakalářská práce/ Praha 2011 - Univerzita Karlova, fakulta výtvarné výchovy, 63s. Práce se věnuje problematice genia loci v souvislosti s prostorem města (konkrétně Prahy). Snaží se vystihnout podstatné rysy pražského ducha. Důraz je kladen na vnímání, užívání a prožívání prostoru města a jeho reflexe individuálního aktéra. Důležitým inspiračním zdojem jsou myšlenky ekologické architektury a odraz tematiky uchopení městského prostoru v umění 2. poloviny 20. století až po současnost, se zvláštním zřetelem na umění akce, instalace a environmentu, spjatými s místy ve veřejném prostoru a jejich konceptuální reflexe ve fotografii. Klíčová slova: místo, koncept, akce, forma, experiment, kreativita, osobní zkušennost, informace, citlivost
|
host ::
RSS.