|
| |
|
| |
|
|
Pracovní spokojenost učitelů druhého stupně základních škol jako předpoklad jejich profesního rozvoje
Kalačová, Karolína ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pracovní spokojeností učitelů jako předpokladem jejich profesního rozvoje. Pozornost je věnována problematice pracovní spokojenosti, jejímu vymezení a nejznámějším teoriím pracovní spokojenosti. Dále se práce zabývá charakteristikami a problémy učitelské profese v České republice, faktory pracovní spokojenosti učitelů, souvisejícími provedenými výzkumy a profesním rozvojem učitelů. Součástí práce je kvantitativní dotazníkové šetření, které se zaměřuje na učitele druhého stupně základních škol v Praze a zjišťuje míru jejich pracovní spokojenosti, podobu jejich profesního rozvoje a vztah mezi pracovní spokojeností a profesním rozvojem dotazovaných učitelů. Klíčová slova: pracovní spokojenost, pracovní spokojenost učitelů, profese učitele, profesní rozvoj učitelů, další vzdělávání učitelů
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Autoevaluace na středních školách
Čapková, Dana ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Němcová, Jitka (oponent)
AUTOEVALUACE NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Abstrakt Disertační práce je zaměřena na autoevaluaci - vlastní hodnocení škol - na středních školách v České republice s důrazem na vznik a rozvoj profesních společenství učitelů a budování škol jako učících se organizací. Prostřednictvím studia české a zahraniční literatury je popsán aktuální stav bádání v oblasti autoevaluace, samostatně provedené empirické šetření pak pomohlo zjistit reálný stav v jejím provádění na našich středních školách. Autoevaluace - vlastní hodnocení škol - je v práci chápána jako podmínka dalšího rozvoje školy, zvyšování kvality učitelského sboru a veškeré činnosti školy tak, aby tato byla schopna co nejlépe reflektovat potřeby trhu a sociálních partnerů. Smyslem je, aby si škola sama vyhodnotila svoji situaci, definovala si své vlastní problémy a nacházela cesty k jejich řešení - cíleně zkvalitňovala sama sebe zevnitř. Práce ukazuje řadu přístupů, přínosů i úskalí, které současný stav autoevaluace - vlastního hodnocení - přináší. V první části jsou vymezeny základní pojmy, popsány systémy řízení kvality využívané ve výchovně vzdělávacím procesu a legislativní rámec provádění autoevaluace na středních školách. Nosnou část pak tvoří souhrn aktuálních poznatků a popis nových iniciativ řešících koncepci "profesních společenství učitelů" a "učící se...
|
|
|
Vstup začínajícího učitele do praxe a jeho počáteční problémy
Bernášková, Tereza ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problémy začínajících učitelů, se kterými se při vstupu do praxe potýkají. Cílem práce je pomocí analýzy tyto problémy identifikovat, popsat způsoby jejich řešení a navrhnout podpůrná opatření, jejichž pomocí lze těmto problémům předcházet. Teoretická část je zaměřena na současné učitele, jejich kvalitu a profesní standard. Dále se věnuje obavám a problémům začínajících učitelů a systému podpory, který vyplývá z pregraduálního vzdělávání a celoživotního profesního rozvoje. Obsahem praktické části je kvalitativní výzkumné šetření vycházející ze tří zdrojů - z dotazníkové metody, rozhovoru a pozorování. Výstupem šetření je analyzovat problémy začínajících učitelů v prvním měsíci praxe, způsoby jejich řešení a podoby podpory, která jim byla poskytována. Účelem pozorování je hlouběji proniknout do současných problémů tří učitelů a vidět, jak se s nimi v dnešní době potýkají. Závěrem práce je analýza problémů začínajících učitelů, jejímž výsledkem je navržení východisek řešení a možné podpory, kterou by se dalo těmto problémům předcházet. KLÍČOVÁ SLOVA Začínající učitel, profesní standard, uvádějící učitel, problémy, přípravné vzdělávání, profesní rozvoj, podpora.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání zdravotních sester ve veřejněpolitické perspektivě
Syrovátková, Tereza ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu celoživotního vzdělávání zdravotních sester z pohledu veřejné politiky. Text sleduje dvě vzájemně propojené linie. Na jedné straně se zaměřuje na zdravotní sestry jakožto aktéra s určitými motivacemi, strategiemi i postoji. Na straně druhé tato práce zkoumá systém celoživotního vzdělávání zdravotních sester v ČR z hlediska okolností a důvodů jeho vzniku, nefunkčních prvků a budoucích výzev. Tyto dvě dimenze na sebe vzájemně působí. Od celoživotního vzdělávání jako veřejněpolitického nástroje jsou očekávány určité výsledky, stejně tak je předpokládána angažovanost sester v procesu formulování tohoto opatření. Tyto očekávané vlivy jsou v práci konfrontovány s realitou. Na základě kvalitativního šetření mezi zdravotními sestrami a experty v oblasti jejich celoživotního vzdělávání práce dochází k závěru, že stávající nastavení celoživotního vzdělávání neodpovídá profesním (nízká relevance a kvalita vzdělávání) ani osobním (finanční a časová zátěž) potřebám zdravotních sester. Aby mohlo dojít ke změně tohoto systému, musí se zdravotní sestry intenzivněji zapojit do procesu tvorby politiky, což se v současnosti neděje. K posílení politické participace sester by mohlo přispět právě i celoživotní vzdělávání. Ve studované problematice se tak projevuje určité zacyklení....
|
host ::
RSS.