|
|
Logos v Aristotelově eitce
Adamec, Jaromír ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Diplomová práce "Logos v Aristotelově etice" si klade za cíl interpretovat význam termínu "logos" v Aristotelově díle "Etika Nikomachova". Základním metodickým východiskem je strukturalistický předpoklad, že význam pojmu je určen jeho vztahy s dalšími pojmy užitými v daném textu, a s tím související předpoklad jednoty významu pojmu "logos". Vlastní interpretace nejprve zachycuje strukturu užití některých významných pojmů, především vztah člověka jako jedince a společnosti, dále pojmy dobra, skutečnosti a možnosti, pravdivého a zdánlivého a přirozenosti. Komplementárně k těmto pojmům je potom v druhé části práce prozkoumána struktura užití pojmu "logos". Jistým svorníkem všech těchto zkoumání jsou závěrečné kapitoly o ctnosti a jednání. Strukturním rozborem uvedených pojmů je vykázána svébytná rovina existence, terminologicky zachycená jako "lidství", o jejíž existenci v Aristotelově pojetí etiky jde. V horizontálním směru má lidství pól individuální a pól sociální, ve vertikálním směru je svébytnou rovinou skutečnosti mezi božstvím, ke kterému se vztahuje, a zvířeckostí, do které hrozí upadnout. Logos je potom jakýmsi substrátem lidství, který člověku umožňuje explicitně se vztahovat ke své existenci jakožto člověka. Pojem logu ve svých různých významových odstínech odráží povahu lidské existence...
|
|
|
Myšlenková cesta filosofa - disidenta Bohumíra Janáta
Zemanová, Kristýna ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce "Myšlenková cesta filozofa-disidenta Bohumíra Janáta" pojednává o životě a díle křesťanského filozofa a mluvčího Charty 77. Není však rozdělena na dvě části, ale v jednotlivých kapitolách je zahrnut jak život osobní a profesní, tak i rozbor Janátových textů. Práce začíná kapitolou o Janátově dětství a studiu na Filozofické fakultě UK, pokračuje obdobím od ukončení studia do roku 1989, kdy se v Janátových textech již objevují motivy, které pak rozvíjel po zbytek života. V tomto období byl důležitý především rok 1988, protože byl mluvčím Charty 77. Třetím oddílem je doba od roku 1989 do Janátovy smrti v listopadu 1998, v tomto období byl textově nejplodnější. V práci je poukázáno především na to, že Bohumír Janát byl vždy kritikem současnosti, stál proti duchu doby - za totality i po listopadu 1989. Listopadový převrat chápal jako revelaci, zjevení Boží moci, nikoli revoluci. Doufal ve změnu smýšlení celého národa, v obrat ke sféře etiky a v duchovní prohloubení. Porevolučním vývojem byl však hluboce zklamán. Jeho inspirátory byli myslitelé J. S. Dunne, H. D. Thoreau, T. G. Masaryk i F. Nietzsche, jehož filozofie Janátovi sloužila jako podklad pro kritiku moderního a postmoderního myšlení. Základními Janátovými tématy, kromě kritických prací, pak byly naděje, pravda, domov, faustovské téma....
|
|
|
Truth and Meaning: The Dialectics of Theory and Practice
Koreň, Ladislav ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Edwards, James (oponent)
Tarského sémantická koncepce pravdy je patrně nevlivnější - určitě nejdiskutovanější - moderní koncepce pravdy, která vzbudila nespočet různých interpretací a reakcí. Zatímco někteří filosofové ji oslavovali jako úspěšnou explikaci pojmu pravdy, jiní argumentovali, že nám neposkytuje adekvátní filosofický výklad tohoto pojmu. Cílem dizertace je podat systematické a kritické prozkoumání povahy a signifikance Tarského koncepce, založené na pečlivé expozici jejich konceptuálních, technických I historických předpokladů. Metodologická strategie aplikována v práci obráží autorovo přesvědčení, že nelze patřičně zhodnotit přínos Tarského koncepce bez pochopení jejich logických, matematických a filosofických aspektů, a toho jakou roli hraji v jeho širším projektu teoretické sémantiky, jak spolu souvisí (případně nesouvisí). Kapitola 2 je detailní expozicí konceptuálního i historického pozadí Tarského koncepce pravdy a metody definovaní pojmu pravdy pro formalizované jazyky, a v kapitole 3 se vysvětluje formální aparát pravdivostních definicí pro 3 typy jazyků různé komplexity. Kapitoly 4-7, které tvoří jádro celé práce, jsou věnovány ústřední otázce signifikance Tarského koncepce. V kapitole 4 se vysvětlují její logicko-matematické aspekty a přínos pro matematickou logiku, v souvislosti s výsledky Kurta...
|
|
|
Mnohost bytí: Ontologie Alaina Badioua
Pivoda, Tomáš ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Tomáš Pivoda, Mnohost bytí: ontologie Alaina Badioua Disertační práce Abstrakt Práce představuje poprvé v českém prostředí ontologii francouzského filosofa Alaina Badioua, jak ji podal ve svém základním díle Bytí a událost (L'être et l'événement, 1988). Nejprve ukazuje východiska Badiouvy filosofie a důvody, proč Badiou identifikuje ontologii s teorií množin, a poukazuje na jeho význam pro současnou filosofii, obzvláště proud tzv. spekulativního realismu, zformovaný kolem Quentina Meillassouxe. Hlavní osu práce tvoří výklad čtyř základních Badiouvých "Idejí": mnohosti, události, pravd a subjektu, v jejichž rámci se postupně ukazuje, jak Alain Badiou buduje svůj pojmový aparát na základě jednotlivých axiomů teorie množin, vycházeje přitom ze základního formálního vymezení množiny pomocí operátoru . V rámci Ideje mnohosti∈ práce s odkazem k M. Heideggerovi a Platónovi vykládá Badiouvu transpozici pojmové dvojice jedno/mnohé na dvojici jsoucno/bytí a definuje základní pojmy Badiouvy ontologie jako situaci, prezentaci, reprezentaci a prázdno, s jejichž pomocí ilustruje Badiouvo pojetí přírody. V souvislosti s událostí se práce dále věnuje tzv. historickým situacím, jež vycházejí z intervenčního pojmenování lokálně situované události. Z pojmu "věrnosti události" pak vyvozuje Badiouvo pojetí tzv. generických...
|
|
|
Výklad svobody v díle Jana Husa a jeho zdroje u sv. Augustina
Schmitzer, Jiří ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce pojednává o Janu Husovi a T. G. Masarykovi a jejich přínosu do české filosofie. Z díla a života těchto dvou osob čerpá hlavně podněty, které mají nadčasový morální přesah. Práce se nezabývá přesnou dobovou analýzou filosofických textů. Sleduje hlavně morální důrazy a jejich vliv na český prostor. Lehce se dotkne i života autorů, jako svědectví jejich praktické filosofie. Nosnou reflexi díla a života Husa i Masaryka poskytuje Erazim Kohák. S jeho pomocí se práce pokouší hledat smysl Češství tak, jak jej Hus a Masaryk formovali a definovali.
|
|
|
Čapkovo pojetí pravdy a každodennosti
Černá, Zuzana ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce se zamýšlí nad filozofickým základem Čapkových próz. Nejprve se zabývá osobností Karla Čapka a jeho ovlivněním pragmatismem a poté se snaží rozebrat filozofii pragmatismu teoreticky. Práce se zaměřuje především na prózy Boží muka, Kniha apokryfů, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Život a dílo skladatele Foltýna, ve kterých hledá Čapkovy stanoviska pravdy a poznání. Působení vlivu pragmatismu na Čapkovu osobnost a jeho vlastní pojetí této filozofie je demonstrováno na ukázkách. Práce rovněž poukazuje na humanistické hodnoty, které Čapek zastával a následně je projektoval do svých próz.
|
|
| |
|
| |
|
|
Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku
Jozífek, Radek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku" pojednává o tom, jakým způsobem psaly vybrané české a slovenské noviny o přípravě a schválení ústavního zákona o československé federaci. Práce se skládá ze čtyř částí. První z nich popisuje historii a vývoj česko-slovenských vztahů: vznik společného státu, vznik samostatného slovenského státu, následné obnovení republiky po druhé světové válce a další vývoj. Na těchto i dalších událostech vysvětluje, proč byla federalizace pro Slováky v roce 1968 tak důležitým tématem. Druhá část se věnuje situaci médií v Československu v roce 1968, kdy byla zakázána cenzura. Reformní proces pražského jara ale přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy do země. Třetí část se věnuje samotnému zákonu o československé federaci, zařazuje tuto významnou novelu "socialistické" ústavy z roku 1960 do kontextu československého ústavního vývoje. Čtvrtá část zkoumá, jakým způsobem psaly české (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie) a slovenské deníky (Pravda, Hlas ľudu, Smer) o federalizaci ve vybraných časových obdobích z let 1968 a 1969.
|
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
host ::
RSS.