Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 37 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zhodnocení metod průzkumu stavu sypaných hrází na příkladu hráze R3 Hájecká
Pechar, Jiří ; Jerman, Jan (vedoucí práce) ; Špaček, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením metod pro průzkum stavby hrází a pro identifikaci poruch v jejich tělese. V úvodu práce je popsána problematika sypaných hrází s důrazem na materiálové složení a konstrukční prvky v jejich tělese. Práce dále popisuje typy poruch hrází, jejich charakteristiky, příčiny a statistiky jejich četnosti výskytu. Následně je v textu práce přiblížen monitoring sypaných hrází. Praktická část se věnuje zhodnocení provedených inženýrskogeologických, hydrogeologických a geofyzikálních metod a jejich vhodnosti pro zjištění stavu sypaných hrází. Na základě výsledků jsou popsány přínosy a omezení jednotlivých metod a možnost jejich kombinovaného využití pro dosažení přesnějších výsledků. Pro zhodnocení výše uvedených metod byla vybrána zemní sypaná hráz R3 Hájecká, na které začala v průběhu roku 2020 prosakovat voda přes levobřežní stranu tělesa hráze. Z bezpečnostních důvodů byla před terénními pracemi snížena hladiny vody v nádrži, což ovlivnilo výběr provedených průzkumných metod.
In search of tragical effect during Regency: the birth of philosophical tragedy
Očenáš, Marek ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Frantz, Pierre (oponent)
1 Hledání tragického účinku v období Regentství: vznik filozofické tragédie V rámci zkoumání inovace francouzské klasicistní tragédie v období Regentství (1715-1723) práce blíže studuje způsob, jakým hledání tragického účinku vede ke vzniku filozofické tragédie. Tato práce se opírá o analýzy her hraných v Comédie- Française během tohoto období, přičemž věnuje zvláštní pozornost jejich soudobé recepci v periodickém tisku a brožurách. Nejdříve se zamýšlí nad obnovou tragédie z hlediska dvou polemik, Sporu Starých a Nových a sporu o morálnosti divadla, přičemž ukazuje, jak myšlení o divadle vede autory k hledání lépe uzpůsobeného dramatického účinku vzhledem k očekáváním publika, jehož senzibilita se na počátku XVIII. století vyvíjí. Posléze práce vymezuje, jak je vytváření většího účinku spojeno jednak s intenzívněním dojmu velkého strachu prostřednictvím záporné postavy, jednak s hledáním větší dějovosti prostřednictvím posvátných prvků (proroctví, kněží a chór). Nakonec práce ukazuje, že i když rouhání nalezená v několika tragédiích nemají za cíl víc, než vyvolat větší účinek, Voltairův Oidipus může být pokládán za první filo- zofickou tragédii, protože dramatik vytváří skutečnou kritickou strategii a také útoky proti náboženství jsou zřetelně vnímány tehdejším publikem. Práce tedy analyzuje, jakým způsobem...
Mnohost bytí: Ontologie Alaina Badioua
Pivoda, Tomáš ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Tomáš Pivoda, Mnohost bytí: ontologie Alaina Badioua Disertační práce Abstrakt Práce představuje poprvé v českém prostředí ontologii francouzského filosofa Alaina Badioua, jak ji podal ve svém základním díle Bytí a událost (L'être et l'événement, 1988). Nejprve ukazuje východiska Badiouvy filosofie a důvody, proč Badiou identifikuje ontologii s teorií množin, a poukazuje na jeho význam pro současnou filosofii, obzvláště proud tzv. spekulativního realismu, zformovaný kolem Quentina Meillassouxe. Hlavní osu práce tvoří výklad čtyř základních Badiouvých "Idejí": mnohosti, události, pravd a subjektu, v jejichž rámci se postupně ukazuje, jak Alain Badiou buduje svůj pojmový aparát na základě jednotlivých axiomů teorie množin, vycházeje přitom ze základního formálního vymezení množiny pomocí operátoru . V rámci Ideje mnohosti∈ práce s odkazem k M. Heideggerovi a Platónovi vykládá Badiouvu transpozici pojmové dvojice jedno/mnohé na dvojici jsoucno/bytí a definuje základní pojmy Badiouvy ontologie jako situaci, prezentaci, reprezentaci a prázdno, s jejichž pomocí ilustruje Badiouvo pojetí přírody. V souvislosti s událostí se práce dále věnuje tzv. historickým situacím, jež vycházejí z intervenčního pojmenování lokálně situované události. Z pojmu "věrnosti události" pak vyvozuje Badiouvo pojetí tzv. generických...
Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře
Riedlbauchová, Tereza ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Bednaříková, Hana (oponent)
Julius Zeyer a jeho inspirace francouzskou kulturou je téma velmi široké, jež zahrnuje celou řadu oblastí: Zeyerovy osobní styky s francouzskými osobnostmi, inspiraci francouzskou kulturou, tj. uměním, literaturou a filozofií, ale v širším smyslu také životní styl a mentalitu. Tuto problematiku jsme v této dizertaci zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci a jeho četbu francouzské literatury (1. kapitola) a francouzské literární inspirace jeho děl (2. a 3. kapitola). Podstatná je pro nás otázka, jaký typ a jaká míra ovlivnění francouzskými prameny se v jeho dílech projevuje. V první kapitole Francie jako zdroj inspirace, literárně-historickém úvodu, se soustředíme na Zeyerův pobyt v Paříži v roce 1889-1890 s cestami do Bretaně a Pikardie. Vycházíme přitom z jeho korespondence se Zdenkou Braunerovou, Marií Kalašovou, Josefem Václavem Sládkem, Heritesovými ad., v níž se zmiňuje o různých jevech týkajících se života ve Francii i o svých dojmech a prožitcích. Méně prostoru věnuje seznámení s různými osobnostmi, proto se tyto kusé informace pokoušíme doplnit z literatury o Zdeňce Braunerové, která Zeyerovi většinu pařížských kontaktů zprostředkovala. Jde zejména o okruh umělců pohybujících se kolem jejího švagra Élémira Bourgese, např. o bratry Marguerittovi,...
Modernismus v Itálii a jeho podoby v dobových časopisech
Polišenská, Vladimíra ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Flemrová, Alice (oponent)
Cílem této práce je představit italský modernismus v jeho rozličných podobách tak, jak je můžeme pozorovat optikou dobových časopisů. Ty díky svému dlouhodobějšímu působení představují vhodný nástroj pro pozorování procesů probíhajících ve společnosti. Pro analýzu byly vybrány čtyři periodika zastupující jednotlivé oblasti: časopis Leonardo, ve kterém můžeme pozorovat moderní filozofické proudy, časopis Il Rinnovamento přinášející obraz modernistického hnutí v katolické církvi, časopis Lacerba zastupující výtvarnou a literární modernu a konečně časopis La Voce, který díky šíři téma a dlouhé době vydávání představuje jakousi syntézu témat týkajících se italské společnosti na začátku dvacátého století. Po představení historického a kulturního kontextu doby je pozornost věnována samotným časopisům, a to s ohledem na motivaci jejich vzniku, programové prohlášení a především analýzu tematických okruhů. V souvislosti s daným periodikem jsou také představena specifická témata, která ukazují působnost časopisu v jedné ze zkoumaných oblastí. V závěru analytické části pak následuje zhodnocení vlivu časopisů na probíhající dění. V závěru je pak formulována odpověď na úvodní otázku, zda se pod pojmem "modernismus" skrývá více na sobě nezávislých skutečností, nebo zda jsou mezi těmito skutečnosti ještě další...
Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře
Riedlbauchová, Tereza ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Bednaříková, Hana (oponent)
Julius Zeyer a jeho inspirace francouzskou kulturou je téma velmi široké, jež zahrnuje celou řadu oblastí: Zeyerovy osobní styky s francouzskými osobnostmi, inspiraci francouzskou kulturou, tj. uměním, literaturou a filozofií, ale v širším smyslu také životní styl a mentalitu. Tuto problematiku jsme v této dizertaci zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci a jeho četbu francouzské literatury (1. kapitola) a francouzské literární inspirace jeho děl (2. a 3. kapitola). Podstatná je pro nás otázka, jaký typ a jaká míra ovlivnění francouzskými prameny se v jeho dílech projevuje. V první kapitole Francie jako zdroj inspirace, literárně-historickém úvodu, se soustředíme na Zeyerův pobyt v Paříži v roce 1889-1890 s cestami do Bretaně a Pikardie. Vycházíme přitom z jeho korespondence se Zdenkou Braunerovou, Marií Kalašovou, Josefem Václavem Sládkem, Heritesovými ad., v níž se zmiňuje o různých jevech týkajících se života ve Francii i o svých dojmech a prožitcích. Méně prostoru věnuje seznámení s různými osobnostmi, proto se tyto kusé informace pokoušíme doplnit z literatury o Zdeňce Braunerové, která Zeyerovi většinu pařížských kontaktů zprostředkovala. Jde zejména o okruh umělců pohybujících se kolem jejího švagra Élémira Bourgese, např. o bratry Marguerittovi,...
Modernismus v Itálii a jeho podoby v dobových časopisech
Polišenská, Vladimíra ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Flemrová, Alice (oponent)
Cílem této práce je představit italský modernismus v jeho rozličných podobách tak, jak je můžeme pozorovat optikou dobových časopisů. Ty díky svému dlouhodobějšímu působení představují vhodný nástroj pro pozorování procesů probíhajících ve společnosti. Pro analýzu byly vybrány čtyři periodika zastupující jednotlivé oblasti: časopis Leonardo, ve kterém můžeme pozorovat moderní filozofické proudy, časopis Il Rinnovamento přinášející obraz modernistického hnutí v katolické církvi, časopis Lacerba zastupující výtvarnou a literární modernu a konečně časopis La Voce, který díky šíři téma a dlouhé době vydávání představuje jakousi syntézu témat týkajících se italské společnosti na začátku dvacátého století. Po představení historického a kulturního kontextu doby je pozornost věnována samotným časopisům, a to s ohledem na motivaci jejich vzniku, programové prohlášení a především analýzu tematických okruhů. V souvislosti s daným periodikem jsou také představena specifická témata, která ukazují působnost časopisu v jedné ze zkoumaných oblastí. V závěru analytické části pak následuje zhodnocení vlivu časopisů na probíhající dění. V závěru je pak formulována odpověď na úvodní otázku, zda se pod pojmem "modernismus" skrývá více na sobě nezávislých skutečností, nebo zda jsou mezi těmito skutečnosti ještě další...
Hranice labyrintu. Poetika prostoru italského postmoderního románu
Čaplyginová, Olga ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Dizertační práce s názvem Hranice labyrintu a podtitulem Poetika prostoru italského postmoderního románu usiluje o konkretizaci a přesnější definici žánru postmoderního románu skrze analýzu literárního prostoru. Formálně je práce rozdělena do tří částí. První část práce se snaží o teoretický úvod do problematiky tří okruhů souvisejících s uvedeným tématem, a sice definice postmoderny a postmodernismu, žánru románu samotného a v neposlední řadě do studia prostoru v literatuře. Obsahem druhé části práce je již vlastní literárněvědná analýza zvolených románů (Città invisibili a Se una notte d'inverno un viaggiatore Itala Calvina, Notturno indiano Antonia Tabucchiho, Comici spaventati guerrieri Stefana Benniho a Oceano mare a City Alessandra Baricca), která sleduje tři základní a nejčastější prostorová topoi, jež se v těchto románech vyskytují, a sice topos města, domu-hotelu a cesty. Závěrečný, třetí oddíl pak shrnuje vysledované aspekty a charakteristiky a snaží se na jejich základě stanovit určitý zobecňující časoprostorový princip, pomocí kterého by bylo alespoň částečné možné charakterizovat postmoderní román jako samostatný žánr.
Mýtus o Narcisovi ve francouzské literatuře přelomu 19. a 20. století
Kučerová, Magdalena ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Jamek, Václav (oponent)
Mgr. Magdalena Kučerová Disertační práce: Mýtus o Narcisovi ve francouzské literatuře přelomu 19. a 20. století ABSTRAKT: Tato disertační práce vychází z poznatků francouzské mýtokritiky a zabývá se problematikou mýtu v literatuře, který je specifickým projevem lidské symbolické obraznosti. Na nejobecnější rovině práce studuje definici mýtu a jeho funkci ve společnosti a také otázku protikladu pojmů mythos a logos, jež se ve vývoji evropského myšlení stále více diferencovaly. Mýtus o Narcisovi představuje pravděpodobně jeden z nejstarších mýtů evropské kultury. Ve své nejznámější a nejucelenější formě se objevuje poprvé v III. knize Ovidiových Proměn, kde se příběh jeví již jako ustálený a všeobecně známý. Touto verzí se později inspirovalo mnoho dalších autorů. Příběh mladíka zamilovaného do svého obrazu na vodní hladině v sobě skrývá velkou škálu sémanticky silných struktur (zejména motivy zrcadla, narcistní lásky, pasivně povzneseného charakteru hrdiny či závěrečné metamorfózy v květinu), které tato studie analyzuje. Autorka nastiňuje vývoj interpretace mýtu o Narcisovi v dějinách francouzské literatury do přelomu 19. a 20. století a poukazuje na fakt, že chápání mýtu se proměnilo do podoby, která se hluboce lišila od jeho původních výkladů....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 37 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.