|
|
Maryša a Anežka. Úspěch a selhání Viléma Mrštíka
Smolíková, Miroslava ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Resumé Bakalářská práce Maryša a Anežka. Úspěch a selhání Viléma Mrštíka se zabývá dramatem Maryša, které napsal V. Mrštík se svým bratrem A. Mrštíkem roku 1894, a dramatem Anežka, na kterém V. Mrštík spolupracoval se svou ženou B. Mrštíkovou do roku 1912. Obě díla jsou zasazena do literárně-historického kontextu a do kontextu autorova života. V úvodu jsou představeny prameny, studijní literatura a základní teze, se kterými je k práci přistupováno. V části o Maryše práce rozšiřuje výzkum M. Ljubkové o genezi informacemi z korespondence V. Mrštíka s dramaturgem L. Stroupežnickým. Zabývá se také podílem V. Mrštíka na hře. Ss použitím dobových kritik analyzuje premiéru a dobovou recepci dramatu. V části o Anežce je v této práci na základě korespondence a rukopisů z literárního archivu Památníku národního písemnictví mapována geneze hry. V rámci geneze jsou citovány argumenty V. Mrštíka na její obranu. Dále jsou zde vylíčeny okolnosti premiéry Anežky a jejího stažení z jeviště a možný pocit viny dramaturga J. Kvapila na sebevraždě V. Mrštíka. S použitím dobových kritik práce přibližuje recepci Anežky. Jejich spojením s vlastní literární analýzou je zde vysvětleno, proč Anežka neuspěla na jevišti. Práce je doplněna o srovnání Maryši a Anežky a z toho vyplývající důvody Mrštíkova autorského selhání. Závěrem je...
|
|
|
Ladislav Vycpálek: kantáta Blahoslavený ten člověk…
Kraftová, Nikol ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kantátou Blahoslavený ten člověk… v kontextu dobové kantátové tvorby a recepce díla Ladislava Vycpálka. Úvodem je předkládán ucelený skladatelův životopis s přehledem jeho mimohudebních aktivit a ocenění. Následuje souhrn výpovědí o skladatelově osobnostním založení a sumarizace hodnocení tvorby Ladislava Vycpálka jeho současníky v porovnání s referencemi v hudebněvědních publikacích. Další část týkající se kantátové tvorby Ladislava Vycpálka vychází ze skladatelových vlastních rozborů a je doplněna přehledem dobové české kantátové tvorby. K faktografii kantáty Blahoslavený ten člověk… je přidán výklad textové předlohy a shrnutí recenzí dosavadních provedení díla. Závěrečná kapitola se snaží nastínit změny v recepci této kantáty i celého Vycpálkova díla v průběhu 20. a 21. století a postihnout jejich příčiny a kontext.
|
|
|
Recepce klasických tradic v tvorbě Československé/České televize Praha
Chalupová, Helena ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na původní televizní dramatickou tvorbu domácích autorů, která vznikala ve výrobě Československé /České televize Praha a jejíž náměty vycházejí z dějin antického Řecka a Říma. Cílem je zmapovat tuto tvorbu - zjistit, kolik inscenací s antickými náměty Československá/Česká televize Praha vyrobila, jaká jsou jejich témata a kteří tvůrci se podíleli na jejich vzniku, přičemž každé inscenaci se věnuje jednotlivá kapitola. Každá kapitola obsahuje porovnání děje inscenace s historickými fakty (tj. přístup autorů scénářů či námětů inscenací k antickým reáliím a postup při jejich recepci v rámci televizní dramatické tvorby), dále pak okolnosti vzniku inscenace, pokud jsou z dostupných materiálů známy, a její přijetí dobovou kritikou. Práce je rovněž doplněna o kapitolu, upřesňující základy televizní estetiky. Klíčová slova Antika, antický, Řecko, Řím, televize, dramatická tvorba, Oldřich Daněk, Ferdinand Peroutka, Jiří Šotola, Jiří Hubač, recepce, starověk, starověký.
|
|
| |
|
|
Role empatie v recepci filmového díla
Csicsely, Lukáš ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem empatie v recepci filmového díla a odlišením empatie od termínů, které jsou s ní obecně zaměňovány (identifikace a sympatie), v reprezentativním výběru textů psychoanalýzy a filmového kognitivismu, kterým slouží jako pozadí práce Bely Budy "Čo vieme o empatii?". První dvě části se zabývají vymezením Budovy empatie a odlišením empatie od sympatie, identifikace a projekce v kontextu recepce filmového díla s důrazem na psychickou distanci. Další část se zabývá komparací jednotlivých konceptů autorů z oblasti psychoanalýzy (Mulvayová a Metz) a filmového kognitivismu (Carroll, Neill, Grodal, Smith) s ohledem na části předešlé.
|
|
|
Recepce Darwina v biologických vědách
Richter, Jiří ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Flegr, Jaroslav (oponent)
Recepce Darwina v biologických vědách je historickým nahlédnutím do příběhu evoluční biologie, metodicky soustředěným na různorodost vnímání díla Charlese Darwina jeho následovníky. Neobvyklý vliv, který Darwinovy myšlenky měly na široké pole biologických věd, vedl k ustanovení unikátní tradice, jinde ve vědě málo vídané. Každých padesát let, počínaje datem vydání Původu druhů, se přírodovědci po celém světě srocují k oslavám Charlese Darwina - jako myslitele i jako osobnosti. V současné době existuje neuvěřitelný objem darwinovské literatury, proto tato jubilejní setkání poskytují dobré záchytné body pro zorientování se v otázkách, které v evoluční biologii vyvstávaly a vyvstávají. Takto k darwinovským oslavám přistupuje i Recepce Darwina v biologických vědách.
|
|
| |
|
|
Recepce Friedricha Ludwiga Jahna a jeho idejí v Německém turnerském svazu
Klement, Martin ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Cílem předkládané práce je analyzovat proměnu ve vnímání osobnosti Friedricha Ludwiga Jahna (1778-1852), zakladatele německého tělocvičného hnutí, a jeho ideologie v Německém turnerském svazu. Pod vlivem stupňujícího se rasového antisemitismu docházelo od 80. let 19. století v prostředí dolnorakouských tělocvičných spolků ke specifické interpretaci Jahnových myšlenek, která spočívala na vyhrocené národnostní a rasové nesnášenlivosti. Svým radikálním pojetím Jahnova odkazu se tyto spolky, od roku 1889 sdružené v Německém turnerském svazu, plynule integrovaly do nadstátního radikálně nacionálního hnutí, označovaného zahraniční literaturou přídomkem "völkisch". Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak svaz v oblasti jazyka, tělocvičné aktivity, nacionální a antisemitské ideologie a v neposlední řadě v oblasti slavností a symboliky recipoval, interpretoval a pro své potřeby pozměňoval Jahnovo učení. Výsledkem práce je zjištění, že svaz svým "völkisch" výkladem sporných Jahnových myšlenek položil základy nové ideologie, která se ve 30. letech 20. století stala dominantní v tělocvičném hnutí německy mluvících oblastí střední Evropy.
|
|
|
Krysař Mariny Cvětajevové: geneze, recepce a překlad poemy s komentářem
Zakiyanov, Oskar ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce)
Ruská básnířka Marina Ivanovna Cvětajevová (1892 - 1941) je jednou z nejzajímavějších světových autorek první poloviny 20. století. Mezi vrcholné dílo její tvorby patří poéma Krysař. Cílem mé rigorózní práce bylo je poému doslovně přeložit a zpracovat k ní podrobný komentář. Překlad je určen pro slavisty, ale také pro širší veřejnost.Překlad má charakter návrhu a mohl by sloužit jako výchozí text pro případný další básnický překlad do češtiny. Záměrem komentáře je především poukázat na vztahy Krysaře Cvětajevové a možné zdroje inspirace texty jiných autorů nebo vlastními díly. Komentář dále vysvětluje pojmy specifické pro tvorbu Cvětajevové a její charakteristické poetické postupy. Komentář však prakticky neobsahuje interpretaci. Ta je použita pouze jako doplnění komentářů k jednotlivým částem, které jsou uváděny pro lepší pochopení originálního textu a překladu. První kapitoly pojednávají o historii vzniku, genezi poemy a o její recepci kritiky a spisovateli. Dále následují technické poznámky k přeloženému textu s vysvětlením specifik originálního textu, včetně syntaktických zvláštností M. Cvětajevové, které jsou vodítkem pro pochopení rytmiky díla. Pro lepší orientaci v přeloženém textu a eventuální srovnání s originálem je ruský text uváděn na dvojstraně s českým. Pro správné pochopení díla v kontextu...
|
|
|
Zeyerova "novela s dobrodružstvím"
HROMÁDKOVÁ, Tereza
Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První úsek se snaží nejprve podat základní informace o dobrodružné literatuře, tj. obecnou charakteristiku, stručný historický přehled a žánrové varianty. Poté následuje přehled Zeyerových kratších dobrodružných próz, které budou podrobeny zkoumání. Další kapitola zkoumá, nakolik a jakým způsobem se dobrodružnost stávala součástí metařeči o Zeyerových dílech. Poslední teoretický segment podává přehled dobové recepce Zeyerových kratších dobrodružných próz vymezených ve druhé kapitole. Analytická část se snaží dát odpověď na otázku, jak je dobrodružnost u Zeyera utvářena. Poslední kapitolu tvoří pojednání o dobrodružnosti v díle analogické povahy Svatý Xaverius od Jakuba Arbesa.
|
host ::
RSS.