Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 73 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití moderních technologií ve vybraných skladbách Tristana Muraile
Hadrava, Michal ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Pudlák, Miroslav (oponent)
V této práci je částečně zrekonstruován postup, jakým Tristan Murail komponoval skladbu Désintégrations, a postup, jakým komponoval Allégories. Následně je definován obecný model, který lze pozorovat na obou těchto postupech. Je ukázáno, že srovnání teorie témbru s tímto obecným modelem i samotný pojem "spektrum zvuku" vyvolávají otázku, jaký je vztah mezi sluchovým vjemem vybrané části Désintégrations nebo Allégories a vjemem zvuku, jehož spektrem byla tato část inspirována. Dále je ukázáno, že tento obecný model vyvolává i další otázku, totiž jaký je vztah mezi vjemem souzvuku, jehož tónové výšky jsou odvozeny z určité množiny frekvencí, a vjemem zvuku, jehož frekvenční složky mají kmitočty z té samé množiny. Poté jsou v hrubých rysech navrženy dva experimenty, jejichž účelem je zodpovězení těchto dvou otázek, a nakonec je zváženo, jestli tyto dva experimenty lze podle těchto návrhů realizovat.
Antonín Dvořák: Cypřiše (písňový cyklus)
Portlová, Ivana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Dvorakuv prvni pisiiovy cyklus Cypfise je dokurnentern skladatelova prvniho setkini s lyrickYmi basnerni. Dvorak se v pisnich nechava inspirovat jarnbickYm charakterern basni, stavbou techto basni i jejich celkovou atrnosferou. V textu dochazi pn zhudebneni ke zrnenarn (opakovani Ci vynechani slov a versu, vypusteni slabiky Ci zopakovani celeho verse). V nekterych pisnich Dvorak kopiruje strukturu dane basne, nekdy vsak strofy puvodni basne chape jinak. Pisne rnuzerne rozdelit do nekolika kategorif. Prvni kategorii tvon pisne, kde Dvorak ve svern zhudebneni postupuje presne podle struktury basne, jednotlive oddily pisne (A B A') odpovidaji presne strofim puvodni basne. DalSf skupinu tvori pisne, kde prvni strofa basne odpovida prvni casti pisne, dale jiz Dvorak text pozrneiiuje, opakuje verse, slova, deli strofu rnezi jednotlive oddfly pisne. Podle celkove nalady basni jsou pisne v cyklu zhudebneny, v pisnich je patmy i ohled k vYznarnovYm detail urn. Mezi pnznacne rysy tohoto Dvorakova prvniho cyklu patti formovy rad. Hudba Cypfisu prevysuje zhudebnene basne a zuslecht'uje jejich konvencni obsah. Pisne dIe rneho nazoru vystihuji povahu jednotlivych textu a rozlisuji i naIadu uvnitr pisne. Tento pisiiovy cyklus je celkern, ktery rna svou atrnosferu a jeho propojenost je dana textern.
František Gregora. Skladatel, pedagog a organizátor hudebního života na jihu Čech 19. století
Procházka, Luboš ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na shrnutí a evidenci dosavadních poznatků o životě a díle skladatele Františka Gregory (1819 - 1887), na základě kterých se pokouší vyhodnotit vzájemné interakce skladatele a místního prostředí, jak se všeobecně projevily v tvůrčí činnosti skladatele - profesionálního chrámového hudebníka správního centra příslušného regionu v českých zemích v devatenáctém století.
První verze d'Albertovy opery Tiefland a její pražská premiéra
Princ, Břetislav ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce zachycuje pražskou premiéru opery Tiefland Eugena d'Alberta a popisuje odlišnosti její první verze. Výchozími prameny pro práci jsou původní dochované notové materiály z archivu Národního divadla a údaje dohledané v dobovém tisku. Mimo vlastní opery práce obsahuje přehled operních premiér a repertoáru Neues deutsches Theater v období 1888-1910 a shrnuje d'Albertovy návštěvy Prahy před premiérou opery Tiefland.
Místo Žofínské akademie v hudebním životě Prahy 19. století: koncertní činnost v letech 1841-1850
Matějčková, Helena ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Hlavní náplň diplomové práce tvoří přehled koncertů, hudebních zábav a dalších vystoupení pražského hudebního spolku Žofínská akademie v letech 18411850. Vzhledem k absenci pramenů (původních rukopisných nebo tištěných programů) byl tento soupis sestaven na základě údajů dohledaných v dobovém tisku. Kromě vlastního soupisu hudebních produkcí představuje práce sondu do celkového vývoje Žofínské akademie s důrazem právě na koncertní činnost a typy hudebních produkcí v uvedeném období. Jedna z kapitol je věnována též popisu dochovaných pramenů, které jsou dnes uloženy ve fondech pražských archivů a muzeí.
Koncertní ouvertury Příroda, Život a Láska op. 91-93 Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Předkládaná práce se věnuje koncertním ouverturám Příroda, život a láska op. 91-93 Antonína Dvořáka. Po shrnutí stavu bádání v literatuře a zmapování notových i nenotových pramenů je pohlédnuto na ouverturu, a především koncertní ouverturu, jako hudební druh, dále také na ouverturu u Antonína Dvořáka. Nedílnou součástí práce je shrnutí okolností vzniku pojednávaných děl, a tak i jejich zasazení do kontextu skladatelovy tvorby. Těžiště práce však spočívá v hudebně-analytickém pohledu na každou ze tří ouvertur (V přírodě op. 91 (B 168), Karneval op. 92 (B 169), Othello op. 93 (B 174)), kde je zároveň přihlédnuto k dosavadním hudebním analýzám těchto kusů, a také k jejich genezi sledované v pramenech. Klíčová slova Antonín Dvořák, koncertní ouvertura, hudební analýza
Pražská recepce Smetanových oper 1884-1900
Kadlec, Petr ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Ve svojí diplomové práci se pokusím nastínit charakteristické rysy recepce operního díla Bedřicha Smetany v letech 1884- 1900. Proč sledované období ohraničuji právě uvedenými roky? 12. května 1884 umírá Bedřich Smetana, jeho operní dílo je tedy uzavřené a jako uzavřený celek je také pražskou kritikou pojímáno, což je pro moji práci důležitý fakt. Druhým hraničním datem, tedy 31. červencem 1900, se uzavírá jedna etapa dějin Národního divadla. Po 19 letech přestalo být spravováno Družstvem Národního divadla a po 17 letech vedeno ředitelem Františkem Adolfem Šubertem. Novým ředitelem se stal Gustav Schmoranz a vzhledem k nástupu Jaroslava Kvapila na post šéfa činohry a Karla Kovařovice na post šéfa opery je rok 1900 pro Národní divadlo nejen správním, ale i uměleckým zlomem. Obě data považuji za mezníky smysluplně ohraničující zkoumané období.
Johann Alois Lamb v kontextu hudební kultury v Čechách 2. poloviny 18. století
Michl, Jakub ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Niubo, Marc (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl shrnout poznatky o životě a díle Johanna Aloise Lamba, kantora působícího ve Vrchlabí od 2. poloviny 18. století až do své smrti roku 1820. Ve snaze zasadit tuto osobnost do kulturního kontextu své doby, je věnována pozornost důležitým fenoménům této oblasti, jako byly zdejší pašijové hry, klášter augustiniánů, divadelní spolky, místní škola či residence hrabat Morzinů. Samostatná část je věnovaná Lambovu životu, jeho působení na vrchlabské škole a hudebním aktivitám. V kapitole o díle je nejprve pojednáno o hudebních pramenech, autenticitě jejich autorství a proveniencích jednotlivých opisů; poté je zde nastíněn stručný rozbor a charakteristika Lambovy skladatelské tvorby. Přílohy obsahují návrh tematického katalogu s čtyřiadvaceti nespornými Lambovými skladbami a soupisem pramenů se sporným a vyvráceným Lambovým autorstvím, dále i diplomatický přepis jeho drobného oratoria Der gute Samaritan.
Antonín Dvořák: Moravské dvojzpěvy z hlediska hudebně filologického
Kachlík, Jan ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Vojtěch, Ivan (oponent) ; Ottlová, Marta (oponent)
Disertační práce je úzce spjata s projektem Nového souborného vydání děl Antonína Dvořáka. Soustředí se na výzkum, který samotné ediční práci na novém kritickém vydání všech 23 Moravských dvojzpěvů nutně musí předcházet: na důkladné pojednání historie jejich vydávání, na heuristickou činnost a vyhodnocení všech relevantních dochovaných pramenů. Není však vstupním textem k nové edici tohoto vokálního díla, neboť neřeší všechny problémy, které s kritickým vydáním souvisejí. Disertační práce naopak záměrně pojednává řadu témat v širších souvislostech, a chce tak tvořit základ, na němž může vlastní ediční práce stavět. Moderními filologickými metodami je v disertaci evidován a vyhodnocen bezmála dvojnásobný počet různých vydání prvních tisků Moravských dvojzpěvů, než byl dosud evidován v Burghauserově Thematickém katalogu Dvořákova díla (Praha 21996). Dále je zde pojednán dvořákovskému bádání dosud neznámý exemplář Sušilovy sbírky Moravských národních písní z roku 1860, který sloužil skladateli jako textová předloha při kompozici díla. Právě textové složce dvojzpěvů je v disertaci rovněž věnována samostatná pozornost. Autor disertace zásadně polemizuje se stávajícím kritickým vydáním Moravských dvojzpěvů (Souborné vydání děl Antonína Dvořáka, Praha 1955), které zcela pomíjí skladatelův tvůrčí vklad do textové...
Verdiho a Auberův Maškarní ples v Praze 19. století
Machová, Tereza ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
V sezóně 1868-1869 se na Prozatímním divadle v Praze konala česká premiéra dvou oper dle stejného námětu. První z nich měla pod názvem Maškarní ples krále Gustava III. premiéru 26. 1. 1869 (světová premiéra zpěvohry Gustave III, ou Le Bal masqué se konala v divadle Opéra v Paříži 27. 2. 1833). Jedná se o historickou operu v pěti aktech od Daniela Françoise Esprit Aubera, libreto napsal Augustin Eugne Scribe. Druhá opera byla pod názvem Un ballo in maschera (Gustav III.) poprvé uvedena 30. 6. 1869 (světová premiéra zpěvohry Un ballo in maschera se konala v divadle Apollo v Římě 17. 2. 1859). Tuto tříaktovou operu zkomponoval Giuseppe Verdi, text napsal Antonio Somma dle Scribova libreta k výše uvedené opeře. Obě díla se na Prozatímním divadle provozovala v překladu Emanuela Züngela. Českým premiérám zpěvoher předcházely pražské premiéry německé ve Stavovském divadle. Auberova zpěvohra pod názvem Die Ballnacht byla ve Stavovském divadle poprvé provozována 5. 4. 1836, premiéra nového nastudování se konala tamtéž 3. 3. 1858. Verdiho zpěvohra pod názvem Ein Maskenball byla ve Stavovském divadle poprvé provozována 14. 8. 1866. Drsný námět zpěvohry - skutečná historická událost zavraždění švédského krále Gustava III, způsobil oběma autorům již při světových premiérách potíže. Auber byl nařčen některými žijícími...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 73 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Ottlová, M.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.