|
|
Občanské vzdělávání dospělých v Německu. Případová studie: Saská zemská centrála pro občanské vzdělávání
Doležalová, Anežka ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Husák, Jan (oponent)
Německo disponuje unikátní sítí státem zřizovaných institucí, zaměřujících se na občanské vzdělávání dospělých, které vznikly po druhé světové válce za účelem podpory demokratického smýšlení v zemi. Na principu nestrannosti zde působí Spolková centrála a Zemské centrály pro občanské vzdělávání. Tato práce si klade za cíl porozumět fenoménu institucí univerzálního občanského vzdělávání dospělých v Německu, a to na příkladu Saské centrály pro občanské vzdělávání. Cílem bude porozumění jejímu fungování a přínosu v kontextu současné společensko-politické situace. První část práce se bude zabývat historickými a koncepčními východisky občanského vzdělávání dospělých v Německu a jeho institucionálním rámcem. Druhá část bude případovou studií, která se zaměří na aktuální společensko-politickou situaci v Sasku, a na činnost Saské centrály pro občanské vzdělávání v souvislosti s výzvami vyvstávajícími ze současné situace. V práci budou využity převážně informace z elektronických i tištěných zdrojů v němčině; některé z nich poskytnuté Saskou centrálou. Doplňujícím zdrojem je přepis dvou rozhovorů, které autorka vedla s představiteli centrály.
|
|
|
Bytová politika SRN a ČSR v letech 1948/9-1960
Rambousek, Filip ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce analyzuje bytovou politiku SRN a ČSR v letech 1948/9-1960. Cílem komparativní studie je ověřit hypotézu, že zatímco bytovou politiku SRN lze považovat spíše za úspěšnou, bytová politika ČSR byla spíše neúspěšná. Současně si práce klade za cíl zjistit, v čem tento úspěch, resp. neúspěch spočívá: 1) zda byl důsledkem konkrétních politických kroků jednotlivých režimů, 2) do jaké míry byly výsledky bytové politiky ovlivněny hospodářskou vyspělostí a demografickými faktory, 3) jakou roli sehrála tradice bytových politik do roku 1948/9 a 4) jaký význam měla pro sledované období výchozí situace v oblasti bydlení po druhé světové válce. Úspěšnost bytové politiky je odvozena od jejích výsledků v oblasti bytové výstavby, cenové dostupnosti a kvality bydlení. Metodologická část obsahuje teoretické zařazení obou politických a sociálních systémů a definici bytové politiky a parametrů komparace. Následující dvě kapitoly analyzují jednak vývoj bytové politiky na území pozdější SRN a ČSR do roku 1948/9, jednak bytovou politiku obou států v letech 1948/9-1960. V druhém případě je nejprve představen institucionální rámec, klíčoví aktéři a nejdůležitější legislativní opatření, pro komparaci samotnou jsou však určující výsledky dvou bytových politik. Ty jsou v závěrečné kapitole interpretovány s ohledem na výše...
|
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
|
Veřejná správa v Bavorsku a památková péče
HEJDOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce je představit systém památkové péče ve Spolkové republice Německo jako příklad organizace veřejné správy. Oblast kultury a památkové péče je v tzv. výlučné kompetenci jednotlivých spolkových zemí, proto se hlavní část práce zaměří na uvedenou úroveň. Předmětem zájmu se stane Svobodný stát Bavorsko. Práce se soustředí na bavorskou legislativu, orgány a instituce zodpovědné za památkovou ochranu a možnosti finanční podpory zachování památek. Dále budou představeny spolky a organizace na spolkové úrovni činné v oblasti památkové péče.
|
|
|
Česko-německá spolupráce v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa na příkladu Krajské vědecké knihovny v Liberci
Lenzová, Miroslava ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Veselá, Barbora (oponent)
Předložená práce se zabývá česko-německou spoluprací zvolené instituce Krajské vědecké knihovny v Liberci, nacházející se v Euroregionu Neisse - Nisa - Nysa. První část práce představuje Euroregion Neisse-Nisa-Nysa, jako nástroj pro realizaci přeshraniční spolupráce, jeho historii, funkci, cíle a také Euroregionální expertní skupinu - Knihovny, jíž členem jsou euroregionální knihovny. Společnou prací na projektech naplňují cíle Euroregionu, který naopak napomáhá projekty finančně realizovat, a to díky možnosti čerpání financí z fondů Evropské unie. Vedle této euroregionální spolupráce navázala knihovna partnerství, která nejsou nijak zastřešena institucí Euroregionu. Česko-německé projekty a činnosti, které knihovna vykazuje, jsou v práci analyzovány. K tomuto účelu byl sestaven přehled těchto činností od roku 2000 po rok 2014, který podrobně reflektuje toto nejplodnější období v rámci spolupráce. Klíčová událost pro regionální knihovnictví, a sice slavnostní otevření nové budovy knihovny, byla vybrána pro analýzu tématu české a německé mediální reprezentace, jež je závěrečnou částí této bakalářské práce. Pomocí analýzy česko-německých aktivit knihovny byla v práci potvrzena hypotéza, že jsou tyto činnosti prospěšné pro česko- německé vztahy a přeshraniční spolupráci, a to především proto, že jsou založeny...
|
|
|
Vývoj česko-německé spolupráce na poli mateřských škol: cesta k jejímu vzniku, současná situace a možný přesah do budoucnosti
Horová, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předkládaná práce Vývoj česko-německé spolupráce na poli mateřských škol: cesta k jejímu vzniku, současná situace a možný přesah do budoucnosti se zaměřuje primárně na předškolní vzdělávání a jeho spojitost s vývojem česko-německé spolupráce. Jejím cílem je nejprve stručně vylíčit společnou česko-německou historii a stěžejní události, které vedly k formování česko-německé spolupráce. Po krátkém historickém exkurzu představí autorka předškolního vzdělávání v rámci Evropy pro lepší pochopení kontextu celé práce. Vzdělávání a hlavně to předškolní nabývá na významu a je v současné době hodně diskutovaným nadnárodním tématem. Tato kapitola by měla objasnit důležitost tohoto vzdělávání pro vzájemnou česko-německou spolupráci. V rámci této kapitoly budou také představeny a porovnány vzdělávací systémy obou zemí. Poslední nejobsáhlejší kapitola detailně pojednává o činnosti Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem, kde přiblížení jeho činností je jedním z hlavních cílů práce.
|
|
|
Občanské vzdělávání dospělých v Německu a jeho specifika v nových spolkových zemích
Landa, Martin ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá systém německého občanského vzdělávání dospělých a jeho specifika v nových spolkových zemích. Autor nejprve představuje koncept občanského vzdělávání dospělých (z německého výrazu politische Bildung), popisuje vývoj občanského vzdělávání a vysvětluje, jaké jsou cíle moderního občanského vzdělávání a jak se liší od indoktrinace či propagandy. Následně se práce zaměřuje přímo na Spolkovou republiku Německo. Nejprve vysvětluje unikátní historickou zkušenost, z níž německé občanské vzdělávání vychází, a dále sleduje jeho vývoj. Autor poté vymezuje stávající stav oboru, přičemž se zaměřuje zejména na veřejné organizace vystihující univerzální koncept občanského vzdělávání: Spolkovou centrálu pro občanské vzdělávání a zemské centrály. Následuje přehled aktuálních rizik a výzev občanského vzdělávání. Další část práce se zaměřuje na nové spolkové země. Vykresluje základní kontext bývalé Německé demokratické republiky, poté studuje, jak občanské vzdělávání reagovalo po sjednocení v roce 1990, a to v rovině organizační, i z hlediska cílů, obsahu a forem. LANDA, Martin. Občanské vzdělávání dospělých v Německu a jeho specifika v nových spolkových zemích. Praha, 2016. 73 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra...
|
|
|
Třetí pilíř zahraniční politiky? Západoněmecká zahraniční kulturní politika v 60. a 70. letech 20. století
Baštová, Petra ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent) ; Segert, Dieter (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá změny základních principů západoněmecké zahraniční kulturní politiky v 60. a 70. letech 20. století. Klade si za cíl nejen zodpovědět otázku, jakým způsobem a za jakých okolností se utvářela první (západo)německá koncepce zahraniční kulturní politiky a které instituce i kteří jednotlivci se na jejím formulování nejvíce podíleli, ale i zhodnotit, jak byla zahraniční kulturní politika ve sledovaném období ve Spolkové republice Německo chápána a definována a jakou roli hrála v celkové západoněmecké zahraniční politice. Zkoumaná problematika je navíc zasazena do širokého historického i mezinárodního kontextu. Práce spadá do oblasti politických dějin, inspiruje se však zároveň i podněty z oblasti kulturních dějin a politologie.
|
|
|
Radikalizace východoněmecké mládeže na příkladu teroristické buňky Nationalsozialistischer Untergrund
Šašková, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Odhalení teroristické buňky Nationalsozialistischer Untergrund (Národněsocialistické podzemí, NSU) v listopadu 2011 upozornilo na stále aktuální problematiku pravicového extremismu v současném Německu. Skupina Nationalsozialistischer Untergrund byla tvořená třemi mladými lidmi: Beate Zschäpe, Uwe Mundlosem a Uwe Böhnhardtem. Tato buňka se dokázala přes deset let ukrývat před policií a úřady a má na svědomí minimálně deset vražd, patnáct loupežných přepadení a dva bombové útoky. Její odhalení znovu otevřelo otázku, jak se Spolková republika Německo vyrovnává se svou nacistickou minulostí i současnou pravicově extremistickou scénou. Tato bakalářská práce se zabývá radikalizací východoněmecké mládeže v 90. letech a ukazuje tento trend na příkladu výše zmíněného uskupení. Práce se nejprve věnuje charakteristice pravicového extremismu a následně jeho specifikám v NDR a nových spolkových zemí. Následně se zaměřuje na životy tria pachatelů před vznikem buňky, její fungování v utajení a popisuje také trestné činy, které jsou s ní spojeny. Bakalářská práce nejprve popisuje loupežná přepadení, prostřednictvím kterých skupina získávala finanční prostředky, poté je pozornost věnována vražedné sérii spojené s lety 2001 až 2007 a nakonec jsou popsány i dva bombové útoky v Kolíně nad Rýnem, které má trio na...
|
|
|
Komparace vzniku studentských hnutí v 60. letech 20. století ve Spolkové republice Německo a ve Francii
Kuchaříková, Romana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Cílem bakalářské práce je komparace vzniku studentských hnutí ve Francii a ve Spolkové republice Německo v šedesátých letech dvacátého století. První část se komplexně zabývá vznikem studentských hnutí ve Francii. Od počáteční situace a impulsů, které vedly studenty k zahájení manifestů, přes samotný průběh vzniku hnutí a s ním spojené mobilizace. Až k popisu ideologických myšlenek nejvýznamnějšího studentského hnutí, cílů a charakteristiky hlavního představitele. Následující část bude analyzovat vznik studentských hnutí ve Spolkové republice Německo. Světové události a specifické situace v zemi, které vedly k vzniku studentských hnutí. Počáteční inspiraci při vzniku hlavních myšlenek hnutí, i následné cíle. Samotné komparaci vzniku studentských hnutí v daných dvou zemích se věnuje třetí část práce. Podstatou této kapitoly je srovnání odlišných i společných znaků při vzniku studentských hnutí. Včetně srovnání příčin vzniku hnutí v celosvětovém kontextu i s ohledem na specifickou vnitropolitickou situaci v dané zemi a porovnání základních myšlenky hnutí i charakteru jejich lídrů. Práce je doplněna přílohami, které obsahují upřesňující informace a dobové fotografie.
|
host ::
RSS.