|
|
Subjektivní zkušenost studentů oboru Pedagogika volného času na TF JU se syndromem vyhoření
LÍVANSKÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá subjektivními zkušenostmi se stresem u studentů oboru Pedagogika volného času na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. V teoretické části práce se věnuji odbornému popisu stresu, vysvětluji související pojmy jako jsou stresory. Dále se v této části zaměřuji na prožívání stresu a také na možnosti jeho zvládání. Z důvodu původního zaměření tématu práce vysvětluji i samotný pojem syndrom vyhoření. Následující praktická část popisuje průběh a výsledky výzkumného šetření. Výzkum je realizován pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Na základě analyzování rozhovorů zjišťuji, jakou subjektivní zkušenost se stresem mají studenti vysoké školy. Ve výzkumu také poukazuji na to, jaké stresory na studenty působí, jak samotný stres prožívají a jaké obranné mechanismy využívají pro jeho zvládání.
|
|
|
Motivace k pomáhající profesi sociálního pracovníka
KUBEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá motivací, která vede sociální pracovníky k výběru pomáhající profese a setrvávání v ní. Teoretická část práce se věnuje uchopení základních pojmů a různým přístupům k motivaci v souvislosti s výkonem profese sociálního pracovníka. Praktická část se zabývá analýzou tzv. profesní koláže 9 respondentů z pomáhajících profesí. Profesní koláže jsou zpracovány sociálními pracovníky, kteří již mají určitou praxi v tomto oboru. Praktická část je také doplněna o rozhovory se sociálními pracovníky. Cílem bakalářské práce je odhalit skryté motivy sociálních pracovníků k výkonu jejich profese a porovnat s těmi vědomými (uváděnými např. v rámci rozhovoru). Potenciál, který profesní koláž nabízí, může být využit i k předcházení možného syndromu vyhoření, který je v pomáhajících profesích rizikem.
|
|
|
Práce sestry v oblasti hospicové péče
HERZOGOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá hospicovou péčí a zaměřuje se na práci sestry v oblasti hospicové péče. Hospicová péče je komplexní forma zdravotní, psychologické a sociální péče, jež je poskytována všem pacientům, kteří trpí nevyléčitelným onemocněním či se nacházejí v terminálním stádiu nemoci. Hospicová péče úzce souvisí s péčí paliativní, která se primárně zaměřuje na zkvalitňování života pacientů a tišení bolesti. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat práci sestry v oblasti hospicové péče. Empirická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativně výzkumného šetření. Pro techniku sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly vedeny se sestrami pracujícími v hospicových zařízeních po celé České republice. Z rozhovorů bylo zjištěno, že práce v hospicovém zařízení je pro sestry psychicky i fyzicky náročná, protože v hospicích chybí dostatek personálu k zajištění kvalitní péče a k obsazení služeb. Vyšlo najevo, že lékaři často delegují svoji práci na sestry. Nejčastěji delegovanou prací je vyřizování pozůstalosti pacienta, což není v kompetencích sestry. Většina sester pracujících v hospicovém zařízení věnuje veškeré své úsilí do práce a zapomíná tak na svůj osobní život. Převážná část sester by práci v hospicovém zařízení ostatním sestrám nedoporučila z důvodu finanční nespokojenosti a náročnosti této práce. Dosažené výsledky z kvalitativního výzkumného šetření mohou sloužit jako studijní podklad pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dále mohou pomoci sestrám, které se rozhodují pro výběr povolání v hospicovém zařízení.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Supervize jako prevence syndromu vyhoření u odborného personálu Vězeňské služby ČR
Martinová, Alima ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Odborný personál Vězeňské služby ČR zajišťuje podle svého konkrétního profesního zaměření komplexní péči o odsouzené ve výkonu trestu. Cílem je jejich úspěšné absolvování programů zacházení a dosažení rehabilitačního procesu vězňů, aby se mohli po výkonu trestu vrátit k běžnému životu bez páchání trestné činnosti. Pomáhající pracovníci jsou s odsouzenými v úzkém kontaktu, což je pro ně profesně i psychicky náročné. Supervize představuje cenný nástroj v podpoře kvality jimi poskytovaných služeb, a především také péče o jejich duševní zdraví. Kvalitativní výzkum této diplomové práce shrnuje data o účinnosti supervize jako prevenci syndromu vyhoření u odborného personálu Vězeňské služby ČR. Rozebírá, co pomáhající pracovníci vnímají v práci s vězni za nejvíce emočně náročné. Věnuje se rozdílům mezi interní a externí supervizí, kterou mohou odborní pracovníci čerpat. Diskutuje pozitiva a negativa pravidelného absolvování supervize. Mapuje vliv pandemie onemocnění covid-19 na práci odborných pracovníků. A zároveň shrnuje, jak by se dal systém supervize pro odborný i další personál Vězeňské služby ČR zkvalitnit. Klíčová slova: odborný personál Vězeňské služby, syndrom vyhoření, supervize, stres, prevence syndromu vyhoření
|
|
| |
|
|
Self-efficacy a syndrom vyhoření u vyučujících základních škol
Topková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Učitelství je profese zatížená vysokým pracovním stresem, který při dlouhodobém působení může vést k syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření však nejsou postiženi všichni vyučující, mohou na ně působit protektivní faktory jako je učitelská self-efficacy a sociální opora. Tato bakalářské práce se zabývá syndromem vyhoření u vyučujících základních škol a souvislostem tohoto fenoménu s učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Teoretická část shrnuje teoretická východiska podle významných autorů v dané oblasti a poznatky z doposud realizovaných výzkumů. Empirická část si klade za cíl tvorbu nástroje na měření učitelské self-efficacy a prozkoumání souvislostí mezi syndromem vyhoření, self-efficacy a sociální oporou. K tomuto účelu byl použit dotazník, který měl pět částí: anamnestickou část, Shirom- Melamed Burnout Measure, dotazník učitelské self-efficacy, SVF78 a ESSI. Byla nalezena negativní korelace mezi mírou vyhoření, učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami. Byly nalezeny rozdíly v self- efficacy a sociální opoře mezi vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, sociální opora, vyučující základních škol, učitelská self- efficacy
|
host ::
RSS.