Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah mezi stylem vztahové vazby a sociometrickým statusem v pracovních kolektivech
Bříza, Daniel ; Heider, David (vedoucí práce) ; Topková, Petra (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je nahlédnutí do problematiky vztahové vazby na pracovišti. Zkoumá se, zda existuje vztah mezi úzkostností a vyhýbavostí a mezi oblibou a vlivem v kolektivu tj. sociometrickým statusem. Výzkumný soubor pro tuto práci tvořilo 8 týmů, z čehož 7 bylo z komerční sféry. Výzkum proběhl dle kvantitativního designu a sběr dat byl proveden skrze dotazníkové šetření. Základní premisou výzkumu bylo, že jedinci s nízkou úzkostností a vyhýbavostí budou dosahovat vyššího hodnocení v oblasti obliby a vlivu ve svém pracovním týmu. Tyto předpokládané vztahy analýza dat potvrdila. KLÍČOVÁ SLOVA vztahová vazba, sociometrie, pracovní kolektiv, psychologie práce a organizace
Implicitní teorie moudrosti napříč rozdílnými obory
Bauerová, Lucie ; Topková, Petra (vedoucí práce) ; Pánková, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá implicitními teoriemi moudrosti, a to především v kontextu českého pracovního prostředí. Cílem práce bylo kvalitativně ověřit, zda existují rozdíly v pojetí moudrosti u osob v odlišných pracovních oborech, konkrétně u osob v pomáhající sféře a těch ve sféře marketingové. Pro tyto potřeby byl rozeslán online dotazník s otevřenými otázkami, které se dotazovaly na definici moudrosti, vlastnosti moudrého člověka, příklady moudrých osob a konkrétní zkušenost s moudrostí. Bylo zaznamenáno celkem 25 relevantních odpovědí, které byly následně posouzeny pomocí tematické analýzy. K vyhodnocení byla určena tři témata dle třídimenzionálního modelu moudrosti Moniky Ardelt - dimenze kognitivní, reflektivní a afektivní. Při analýze byly dále posouzeny definice respondentů z obou sfér s ohledem na důležitost či využitelnost zmíněných charakteristik v daném oboru. Stejným způsobem byly analyzovány konkrétní situace a jména zmiňovaná v odpovědích respondentů. Výsledky nasvědčují tomu, že ačkoliv se mnohokrát jednotlivé dimenze v odpovědích překrývaly či částečně doplňovaly, osoby z pomáhajících profesí mnohem častěji zmiňovali charakteristiky spadající do afektivní složky moudrosti. Respondenti z businessových oborů více lpěli na složce kognitivní, především s důrazem na schopnost řešení...
Self-efficacy a syndrom vyhoření u vyučujících základních škol
Topková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Učitelství je profese zatížená vysokým pracovním stresem, který při dlouhodobém působení může vést k syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření však nejsou postiženi všichni vyučující, mohou na ně působit protektivní faktory jako je učitelská self-efficacy a sociální opora. Tato bakalářské práce se zabývá syndromem vyhoření u vyučujících základních škol a souvislostem tohoto fenoménu s učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Teoretická část shrnuje teoretická východiska podle významných autorů v dané oblasti a poznatky z doposud realizovaných výzkumů. Empirická část si klade za cíl tvorbu nástroje na měření učitelské self-efficacy a prozkoumání souvislostí mezi syndromem vyhoření, self-efficacy a sociální oporou. K tomuto účelu byl použit dotazník, který měl pět částí: anamnestickou část, Shirom- Melamed Burnout Measure, dotazník učitelské self-efficacy, SVF78 a ESSI. Byla nalezena negativní korelace mezi mírou vyhoření, učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami. Byly nalezeny rozdíly v self- efficacy a sociální opoře mezi vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, sociální opora, vyučující základních škol, učitelská self- efficacy
Moudrost v kontextu pandemie
Slížková, Markéta ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Topková, Petra (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat problematiku moudrosti a jejího vlivu na coping u mladých dospělých v kontextu pandemie onemocnění COVID-19. Teoretická část v úvodu poskytuje přehled různých pojetí moudrosti, která současnému výzkumu moudrosti v psychologii dominují. Dále přibližuje teoretická východiska copingu a copingových strategií, prezentuje dosavadní výzkumy týkající se vztahu moudrosti a copingu a nakonec se věnuje popisu pandemie COVID-19 jako možného zdroje stresu. Empirická část zahrnuje explorativní a konfirmační část. Explorativní část nabízí výsledky podrobného zmapování subjektivního prožívání a reakcí mladých dospělých na situaci pandemie. Mladí dospělí vnímají negativní vliv pandemie na různé oblast, nejčastěji na oblast financí, práce a psychický stav. Úroveň strachu z onemocnění COVID-19 byla v českém výzkumném souboru nižší než v souboru íránském a italském. Výsledky konfirmační části ukázaly souvislost mezi způsoby copingu a některými dimenzemi moudrosti. Regresní model, kde moudrost, coping a pocit kontroly tvořily prediktory stresu prožívaného během pandemie, měl střední až vysokou explanační sílu. KLÍČOVÁ SLOVA Moudrost, Třídimenzionální škála moudrosti, Pandemie COVID-19, Coping, Brief COPE, Stres, Mladá dospělost
Kultura a klima vybraných vysokých škol
Topková, Petra ; Šafránková, Jana Marie (vedoucí práce) ; Paulovčáková, Lucie (oponent)
Tato práce se zaměřovala na kulturu a klima vybraných veřejných vysokých škol v České republice, a to v podobě uvedené ve strategických materiálech. Cílem práce bylo analyzovat a porovnat klíčové aspekty strategických materiálů vybraných vysokých škol, které ovlivňují jejich kulturu a klima. Za strategické materiály byly zvoleny vize, mise, hodnoty, dlouhodobý záměr univerzity a pedagogické fakulty, výroční zpráva o činnosti a etický kodex. Výzkumný soubor tvořilo osm univerzit, jejichž součástí byla pedagogická fakulta. Pro analýzu dokumentů byla zvolena metoda kvantitativní obsahové analýzy. Prostřednictvím analýzy dokumentů MŠMT bylo stanoveno šest prioritních oblastí a klíčová slova, která tyto oblasti sytila. Z analýzy materiálů vysokých škol vyplynulo, že organizační kultura a klima jsou v jejich strategických dokumentech málo zastoupeny explicitně, nejčastěji se objevujícím prvkem kultury byly hodnoty, sledovány proto byly především aspekty determinující kulturu a klima. Ve strategických materiálech univerzit byl kladen největší důraz na tři oblasti: kvalitu, internacionalizaci a výzkum. Přestože univerzity vycházely ze společného základu stanoveného MŠMT, panovala mezi strategickými materiály univerzit značná rozmanitost a některé z univerzit vykazovaly jedinečné charakteristiky. KLÍČOVÁ...
Moudrost a časová perspektiva
Topková, Petra ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Tato práce se zabývá souvislostmi mezi časovou perspektivou a moudrostí. Cíli práce bylo jednak převést do českého prostředí Třídimenzionální škálu moudrosti a ověřit její psychometrické vlastnosti a jednak empiricky prozkoumat souvislosti mezi takto operacionalizovanou moudrostí a časovou perspektivou. Výzkumný soubor čítal 196 respondentů. Pro měření časové perspektivy byla použita švédská verze Zimbardova inventáře časové perspektivy (S-ZTPI) a škála Transcendentální budoucí časové perspektivy (TBČP), pro zjišťování moudrosti byla použita česká verze Třídimenzionální škály moudrosti (3DŠM). Oba nově přeložené dotazníky měly v českém souboru dobré psychometrické vlastnosti. Balancovaná časová perspektiva byla vypočtena dvěma různými metodami a souvisela se vzděláním a zdravotním stavem. Optimálních skórů BČP i moudrosti dosáhl jen velmi malý počet respondentů. Čeští respondenti nejvýše skórovali v reflektivní dimenzi moudrosti a nejníže v afektivní dimenzi moudrosti. Ženy měly vyšší skóre v afektivní dimenzi než muži. Jednotlivé subškály a celková moudrost měly komplexní vztahy s různými časovými perspektivami. BČP korelovala pozitivně s moudrostí. V TBČP dosahovaly vyšších skórů ženy oproti mužům. Tato časová perspektiva korelovala s přítomnými časovými perspektivami, pozitivní minulostí a...
Self-efficacy a syndrom vyhoření u vyučujících základních škol
Topková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Učitelství je profese zatížená vysokým pracovním stresem, který při dlouhodobém působení může vést k syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření však nejsou postiženi všichni vyučující, mohou na ně působit protektivní faktory jako je učitelská self-efficacy a sociální opora. Tato bakalářské práce se zabývá syndromem vyhoření u vyučujících základních škol a souvislostem tohoto fenoménu s učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Teoretická část shrnuje teoretická východiska podle významných autorů v dané oblasti a poznatky z doposud realizovaných výzkumů. Empirická část si klade za cíl tvorbu nástroje na měření učitelské self-efficacy a prozkoumání souvislostí mezi syndromem vyhoření, self-efficacy a sociální oporou. K tomuto účelu byl použit dotazník, který měl pět částí: anamnestickou část, Shirom- Melamed Burnout Measure, dotazník učitelské self-efficacy, SVF78 a ESSI. Byla nalezena negativní korelace mezi mírou vyhoření, učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami. Byly nalezeny rozdíly v self- efficacy a sociální opoře mezi vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, sociální opora, vyučující základních škol, učitelská self- efficacy

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.