|
|
The end of Wetten dass...? The dialogic analysis of an entertainment show
Morozová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Témou mojej diplomovej práce je dialogická analýza nemeckej televíznej show Wetten, dass...? Cieľom mojej práce je na základe skúmania dvoch vybraných častí tejto show, analyzovať do akej miery je show aj napriek jej jednostrannosti dialogická, a taktiež aký vplyv vyvoláva táto dialogicita smerom k recipientovi. Práca rozlišuje medzi vonkajšou dialogicitou, ktorá nastáva medzi divákmi a show, a takisto vnútornou dialogicitou, ktorá nastáva medzi jednotlivými aktérmi show. Dialogicita je sprostredkovaná prostedníctvom showmastra, ktorý sa snaží jednať dialogicky vo vzťahu k hosťom, takisto ako vo vzťahu k prezenčným a televíznym divákom Táto práca má ďalej určiť, ako sa jednotliví showmastri show podieľali na dialogicite a to, či sa medzi nimi dá vypozorovať rozdiel. Teoretická časť zasadzuje prácu do širších súvislostí. Bližšie sa zameriava na televíznu zábavu a rôzne typy dialógov. Teoretická časť sa ďalej venuje aj samotnej show Wetten, dass...?, kde sa hlbšie zaoberá jej konceptom, jednotlivými showmastrami, sledovanosťou, konkurenciou a kritike. Praktická časť následnej skúma dve vybrané show Wetten, dass...? z hľadiska ich dialogicity smerom k publiku. Časové rozpätie medzi skúmanými vysielaniami je 8 rokov a sú moderované dvoma rozdielnými showmastrami. Prvá z roku 2006 je moderovaná Thomasom...
|
|
|
Interview na vědecké téma v podání Marka Ebena a jeho TV pořadu Na plovárně
Lichnovský, Tomáš ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Marek Eben je v roli moderátora pořadu Na plovárně fenoménem, který ve vysílání České televize pozorujeme téměř 20 let. Svým formátem netypická talk show je unikátní nejen z hlediska výběru hostů, ale zejména Ebenovým stylem vedení interview. Jakým způsobem prezentuje specifickou skupinu hostů, kteří přicházejí z akademického prostředí? A kolik vědců už divácky populární "Plovárnu" navštívilo? Následující bakalářská práce odpovídá nejen na tyto otázky. Teoretickou část autor otevírá výkladem interview jako žurnalistického žánru a důraz přitom klade na oblast terminologie, typologie či autorizace. Zabývá se rovněž užitím rozhovoru v různých formátech televizních pořadů a s přesahem do další kapitoly, obsahující charakteristiku pořadu Na plovárně a profil Marka Ebena, upozorňuje na sporné aspekty označení "talk show". Praktická část práce vychází z kvantitativní a kvalitativní komparační analýzy vybraných dílů pořadu. Výsledky výzkumu, týkající se jednak míry popularizace vědy v pořadu z hlediska počtu akademických hostů, jednak počtu popularizovaných vědních odvětví, prezentuje autor v poslední kapitole. Zároveň charakterizuje Ebenův styl vedení interview na vědecké téma a potvrzuje hypotézu, že se tento styl v průběhu let vyvíjel. Klíčová slova Interview, talk show, televize, zábava, popularizace...
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
'But it's only a children's book' - children's literature as a vehicle of manipulative ideological dissemination
Moravčíková, Hana ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu ideologií přítomných ve třech knihách primárně určených pro dětského čtenáře: Tajemná zahrada (1920), Lev, skříň a čarodějnice (1991) a Vodňátka: pohádka pro děti (1911). Po úvodním seznámení se s problematikou základních termínů dětské literatury se diplomová práce věnuje svému hlavnímu cíli: analýze ideologií v knihách F. H. Burnettové, Ch. Kingsleyho a C. S. Lewise, které odrážejí ideologické preference autorů i doby, v níž byly knihy publikovány. Patří mezi ně zejména tři odvětví křesťanství (Křesťanská věda, katolictví, protestanství), imperialistická politika Velké Británie a vědecký rasismus. Součástí analýzy je i částečný rozbor genderové problematiky v dětských knihách a domova jako jednoho z hlavních ideologických symbolů v dětské literatuře. Pozornost je také věnována jedné z nejzákladnějších otázek literární kritiky zaměřené na dětské publikace, a to zda je primárním cílem těchto knih poučit nebo pobavit.
|
|
|
Late-night talk show v USA
Halamásek, Šimon ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Dorčáková, Jana (oponent)
Práce se zabývá historií televizního formátu talk show v USA s důrazem na její konkrétní podobu, kterou je late-night talk show. Úvodní část je věnována vzniku televizních sítí a podobě amerického vysílacího trhu v době, kdy se talk show začala vyvíjet. Práce se krátce věnuje i rádiovému vysílání, které významně ovlivnilo televizi. Mnohé tváře talk show, jež diváci znali z televizních obrazovek, v rádiu začínaly. V další kapitole se práce zprvu věnuje teoretickému popisu talk show jako formátu a charakterizuje některé důležité prvky, které by měla talk show formálně splňovat. Následuje popis vývoje talk show od počátku padesátých let do přelomu tisíciletí. Tato kapitola je dělena na několik období. Každé z nich je charakterizováno několika televizními osobnostmi a vybranými pořady, které měly pro talk show zásadní význam. Závěr práce je věnován rozboru pěti vybraných late-night talk shows, které se v současnosti objevují na televizních obrazovkách ve Spojených státech amerických. Těmi jsou Late Show with David Letterman, The Tonight Show with Jay Leno, The Late Late Show with Craig Ferguson, Late Night with Jimmy Fallon a Chelsea Lately. Každý z moderátorů je krátce představen a následuje popis toho, co se během vysílání vybrané late-night talk show odehrává. Závěr analýzy u každého pořadu zkoumá...
|
|
|
Současné trendy ve vývoji televizní zábavy na příkladu pořadu Prostřeno
Honsová, Pavlína ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Práce se zabývá zábavou v současném českém i zahraničním prostředí. Má dvě části, teoretickou a praktickou. Na začátku teoretické části se zabývá teoretickým zázemím potřebným pro tuto práci, a to především každodenností a televizí, která v každodennosti hraje svou úlohu. V teoretické části dále popisuje jednotlivé pořady, především ty, které nějakým způsobem (např. příslušností k určitému žánru) souvisí s pořadem Prostřeno, to znamená významné světové reality show a pořady o vaření. Stručně zde také zmiňuje podobné významné pořady v českém prostředí. Analytická část má také několik kapitol. Nejprve se zde vysvětluje postup, kterým bude pořad Prostřeno analyzován, a to obsahovou analýzou. Následně je tato analýza provedena a jsou zhodnoceny výsledky. Dále je pořad srovnáván s jednotlivými významnými pořady, které byly zmíněny v teoretické části. Dále jsou zmíněny výrazové prostředky pořadu Prostřeno (střih, hudba…). Následuje shrnutí a celkové zhodnocení práce.
|
|
|
Pronikání zábavy do zpravodajského paradigmatu, její reflexe a vliv na veřejnou sféru
Klimeš, David ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Předmětem práce je popis pronikání zábavy především do zpravodajství a popis reflexe jevu. V první kapitole teoreticky popisuji jev pronikání zábavy do zpravodajského paradigmatu a uvádím základní literaturu k tématu. V podkapitole ukazuji, v jaké souvztažnosti chápu infozábavu k jiným mediálním konceptům a řadím je od nejobecnějších po konkrétní projevy, jako je právě infozábava. Dále popisuji českou normativní reflexi tématu, a to ve třech odlišných rovinách: v teoretické odborné debatě, v politickém diskurzu, kam řadím i výstupy regulatorních orgánů, a v debatě v publicistickém diskurzu. Ve druhé kapitole ukazuji a do kontextu zařazuji jednotlivé metodologické pokusy se s pronikáním zábavy vyrovnat. Dále navrhuji po vyhodnocení metodologických přístupů svůj postup výzkumu. Ve třetí kapitole historicky vykládám nástup zpravodajského paradigmatu v české mediální krajině, pronikání zábavních prvků do něj, nárůst interpretační moci novinářů a ve výsledku v podmínkách komercionalizace uplatnění infozábavních postupů ve zpravodajství. Na základě rozebrání české normativní reflexe jevu a výzkumu pak v závěru navrhuji nový přístup k posuzování průniku zábavy do zpravodajského paradigmatu.
|
|
| |
|
|
Sociální a kulturní status digitální zábavy
Vnouček, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce nabízí pohled na představy české veřejnosti o kulturní a společenské roli digitální zábavy (tedy počítačových her a videoher) jakožto relativně nového interaktivního média. Autor se pokouší ověřit validitu předpokladu, že je digitální zábava předmětem kulturní stigmatizace, jíž zformovala součinnost řady, v práci blíže charakterizovaných, faktorů. Současný pohled veřejnosti na digitální zábavu vnímá jako produkt v historii pravidelně se opakující mediální paniky, stereotypních představ, snahy vládnoucích vrstev udržet status quo, boje sociálních skupin o kulturní dominanci a s tím související hierarchizace kulturního vkusu. Předpokládaným následkem kulturní stigmatizace digitální zábavy je společenská stigmatizace hráčů, kteří pod tlakem společnosti často přizpůsobují své chování obecnému vkusu. Zásadní součástí práce je výzkum, který vychází z kvalitativních a kvantitativních dat získaných mezi pedagogy, studenty osmiletých gymnázií a žáky základních škol. Výzkum, založený na sérii rozhovorů a širším dotazníkovém šetření na třech náhodně vybraných pražských základních školách a třech gymnáziích, potvrzuje generační podmíněnost negativního pohledu na digitální zábavu a odlišný pohled gymnazistů a žáků základních škol na specifické aspekty digitální zábavy a videoherní kultury.
|
|
|
Komparace zábavně poučných týdeníků pro mládež Mladý hlasatel a Vpřed (30.-50.léta 20.století)
Meravá, Tereza ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Magisterská práce "Komparace zábavně poučných týdeníků pro mládež Mladý hlasatel a Vpřed (30. - 50. léta 20. století)" srovnává dva časopisy pro mládež, které vycházely těsně před a po druhé světové válce. Oba dva tituly, které spojovalo víc než jen osoba jejich redaktora a do velké míry duchovního otce Jaroslava Foglara, byly ve své době velmi populární a daly by se nazvat fenoménem dobové publicistiky pro děti a mládež. Oba také vycházely v politicky a kulturně komplikované době, Mladý hlasatel v letech, kdy se schylovalo k válce, a v Protektorátu Čechy a Morava, a Vpřed s desetiletým odstupem v době, kdy získávali moc komunisté, a následně po komunistickém převratu v únoru 1948. Práce navazuje na moji bakalářskou práci "Mladý hlasatel a jeho autoři", věnovanou jeho historii, autorům a specifikům. Magisterská práce přidává srovnatelné informace i o časopisu Vpřed, ale jejím hlavním účelem je srovnat ročníky "svobodné", tedy předválečný a předrevoluční, a ty, které vycházely v době "nesvobodné", tedy protektorátní a porevoluční. Práce se snaží nejen porovnat časopisy z hlediska obsahu, úrovně, autorů a podobně, ale zejména je vztáhnout ke kontextu doby, sledovat pronikání politiky a ideologie do časopisu a postihnout způsoby, kterými se politické a jiné subjekty snažily působit na mládež,...
|
host ::
RSS.