Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 43 záznamů.  začátekpředchozí24 - 33další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ateismus a víra v České republice na příkladě náboženského života města Kladna
Lapková, Eliška ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Náboženství je z kulturologického hlediska velkým kulturním fenoménem, který ani v české, převážně ateistické společnosti zcela nevymizel. Otázku ateismu si práce klade ve smyslu, nakolik je tradiční institucionální forma náboženství dnes přitažlivá, nakolik je živá a do jaké míry můžeme pokračující sekularismus české společnosti chápat jako skutečný odklon individua od duchovních náboženských hodnot a od potřeby transcendentních vztahů. Aktuálním tématem, dramatizujícím vztah ateismu a náboženství v české společnosti, jsou pak církevní restituce. Cílem práce je analýza způsobu udržování víry uvnitř jádra věřících, způsobu její expanze do veřejnosti a reakcí ateistické veřejnosti, to vše na empirickém příkladě města Kladna. Hypotézy práce se týkají způsobu předávání víry, nenáboženských veřejných aktivit církví, reakcí veřejnosti na tyto aktivity a schopnosti církví a náboženských skupin podílet se na vlastním mediálním obraze. Ateismem a vírou se práce zabývá na čtyřech úrovních: první úroveň je teoretické vymezení pojmů, sumarizace autorů, kteří se tématem v české společnosti zabývali, historické uvedení do situace a představení města Kladna, ve kterém probíhal empirický výzkum. Druhou úrovní je přehled jednotlivých náboženských skupin, které v době výzkumu sídlily v Kladně, jejich historické a...
Průmyslové dědictví Kladna
Rojková, Veronika ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Průmyslové stavby a podniky patří neodmyslitelně ke tváři středočeského města Kladna. Prostřednictvím terénního průzkumu je v práci zachycen současný stav kladenských industriálních památek i zmapována jejich historie. Použity jsou pouze konkrétní případy, které jsou zapsány mezi technické památky a jsou zajímavé jak z historického, tak urbanistického či technického hlediska. Díky zachycení historické i současné situace vznikl ucelený pohled na technické památky v dané oblasti a současně došlo k seznámení se s přístupem a pohledem společnosti na industriální dědictví. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje úvodu do problematiky a vysvětlení základních pojmů. Druhá část se zaměřuje na historii hutnictví a hornictví na Kladensku a také se věnuje hlavním památkám, kde kromě jejich historie je zmíněn i současný stav. Třetí oddíl zachycuje současné využití památek, hledá inspiraci v České republice i v zahraničí, jak s nevyužívanými objekty naložit a nakonec i mapuje aktivity, které mají pomoci upoutat zájem veřejnosti o technické památky a především pomoci samotným památkám. V závěru jsou pak shrnuty hlavní myšlenky a závěry práce. Hlavním cílem práce bylo přiblížit jedno z měst s průmyslovou historií, zachytit a vyjádřit hodnotu průmyslového dědictví a zvážit nárok technických staveb...
Zaniklé kaple na Kladně
Malanowska, Veronika Marie ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zaniklými kaplemi v Kladně, Kročehlavech a Rozdělově postavené na počátku 20. století. Jde o vybrané objekty, kterých je v samotném městě hned několik. Zaměřuje pozornost na kaple popsané Antonínem Podlahou v knize Posvátná místa království českého z roku 1913, a odhaluje byť jen několika slovy i další zcela ztracené. V první kapitole se uvádí historie jednotlivých částí města, tj. Kladna, Kročehlav a Rozdělova. V každé další kapitole se zabývá jednotlivou budovou či komplexem, jak z dějinné stránky tak z uměnovědného hlediska. Vzhled těchto kaplí se nedochoval do dnešních dnů, proto se dále pracuje se starými fotografiemi a pohlednicemi, a vytváří se tak jejich živý obraz v kontextu s jejich obyvateli, ať to byli žáci ve školách, věřící v kaplích, řeholní sestry v klášterech nebo pozůstalí při pohřbech v areálu nemocnice. Cílem práce je vystihnout ztracené bohatství, na které toto město často zapomíná, a zhodnotit dřívější a dnešní stav.
Využití příměstského parku Bažantnice (Kladno) ve výuce botaniky a dendrologie
Veverka, Vojtěch ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, Lubomír (oponent)
Tématem této práce je mapování území lesoparku Bažantnice (Kladno Kročehlavy). Práce navrhuje způsob aplikování výuky botaniky do terénu. Botanika a dendrologie je jednou ze základních tematických celků vyučovaných na základních a středních školách. Příměstský park Bažantnice poskytuje obrovský potenciál, který může být využit v hodinách přírodopisu a biologie. Práce je rozdělena na dvě části. První celek shrnuje různé metody terénního vyučování a zaměřuje se na didaktické využití parku Bažantnice. Druhá část se pak zabývá samotným mapováním vybraného území a popisuje způsob sběru dat a jejich zpracování. Průvodní obrazový materiál a mapové výstupy jsou obsaženy v přílohách řazených na konci této práce. Klíčová slova: dendrologie, biologie, botanika, výchova, výuka, park, Bažantnice, Kladno, mapování, byliny, dřeviny, terénní vyučování
Price elasticity of household water demand in Czech Republic
Hortová, Jana ; Krištoufek, Ladislav (vedoucí práce) ; Šopov, Boril (oponent)
Během posledních desetiletí se v eské republice stále zvyšují ceny vody, což vede k následnému snižování její spotřeby. Tomuto tématu se věnuje velké množství studií, ale dle našich zjištění se žádná z nich nezabývá eskou republikou. Obecně lze říci, že hlavním cílem této práce je nalezení krátkodobé a dlouhodobé cenové elasticity poptávky po vodě v eské republice a následně v Kladně. Při zkoumání poptávky po vodě v Kladně vyšetřujeme cenovou elasticitu v závislosti na odlišném počtu člen· v domácnostech. V obou případech dojdeme k závěru, že poptávka je neelastická v krátkém i dlouhém časovém období. Dále zjistíme, že cenová elasticita roste s klesajícím počtem člen· domácností v obou časových obdobích. Naše výsledky jsou v souladu se závěry ostatních studií.
Sonda do náboženského života v České republice (Na příkladě města Kladna)
Lapková, Eliška ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Sonda do náboženského života v České republice by jistě byla přínosem pro českou sociologii i religionistiku, její zpracování by se však nutně muselo opírat o několikaletou výzkumnou činnost. Vzhledem k typu práce jsem se proto rozhodla soustředit se na vybrané české město, jehož náboženský život by mohl přinést reprezentativní výsledky. Úkol to byl nesnadný. Základním kamenem úrazu se jevila časová náročnost a množství dat nutných ke zpracování. Celá sonda se opírá o sociologicko-antropologický empirický výzkum, jehož cílem není přinést teologické ani religionistické poznatky, ačkoli je zřejmé, že se jim práce nevyhýbá. V kulturologickém kontextu je ohniskem sondy zájem o církve a náboženské spolky jako subkultury, jejich vnitřní i vnější život, formy komunikace s městskou komunitou a vymezování se vůči ní i vůči jiným náboženským skupinám. V takovém rámci je věnována pozornost také otázce, jak jsou jednotlivé náboženské skupiny vnímány svým převážně ateistickým prostředím. Zpracované výsledky by měly přinést jak syntetické hodnocení náboženského života zvoleného města, tak obecnější závěry o významu a možnostech života v současné české společnosti a v neposlední řadě také závěry o vztahu mezi náboženstvím a kulturou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 43 záznamů.   začátekpředchozí24 - 33další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.