|
|
"Budiž světlo!" Veřejné osvětlení v českých městech v 19. a na počátku 20. století
Jelínek, David ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Pokludová, Andrea (oponent)
Fenomén zavádění veřejného osvětlení se v českých městech pojí především s nárůstem obyvatelstva v regionálně významných centrech průmyslu, obchodu, řemesla, nebo správy. Tato práce si na rozdíl od klasických historiografických monografií klade za cíl zkoumat, jakým způsobem k zavádění veřejného osvětlení docházelo, kdo se na něm podílel a co všechno se s tím pojilo. Za pomoci analýzy literárních pramenů, zejména pak novinových (jak celozemských, tak lokálních) článků a archivních záznamů se práce snaží poukázat na atributy světla nejen jako čistě praktického městského prvku, ale také jako nositele symbolických rovin bezpečnosti a pokroku. Ukázalo se, že světlo hrálo důležitou roli jako udržovatel bezpečnosti a svou přítomností předcházelo kriminálnímu jednání. Dále vyšlo najevo, že světlo chápáno jako projev civilizace, vzdělanosti a pokroku. Mít na ulicích veřejné osvětlení tedy nebylo otázkou pouze praktickou, ale mělo i svou rovinu symbolickou. To se také odráželo ve volebních programech místních politických stran. Nebyly to však obce, kdo vynaložil značné náklady na modernizaci světlené infrastruktury (založení plynáren, elektráren, položení potrubí), byly to soukromé subjekty, které s obcemi uzavíraly smlouvy na desetiletí. Poměrně záhy se však ukázalo, že se jedná o velmi výnosný podnik,...
|
|
|
Patočka a modernita: studie k Patočkově dialogu s dílem Maxe Webera a jeho významu v rámci současné civilizační analýzy
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Patočka a modernita Jakub Homolka Abstrakt: Disertační práce se zabývá dílem Jana Patočky (1907-1977), asi nejvýznamnějšího českého filosofa dvacátého století, a jeho pojetím modernity. Přesněji řečeno, disertace se na Patočkovo dílo zaměřuje z hlediska současné civilizační analýzy, která poukazuje zejména na filosofův dialog s dílem německého sociologa Maxe Webera (1864-1920). Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich jde o obecné představení Patočkova díla, včetně shrnutí současného stavu jeho pozůstalosti, problémů s jeho interpretací a s tím spojených výzev. Druhá část se zabývá civilizační analýzou, již můžeme považovat za disciplínu současného historické sociologie, a její souvislostí s Patočkovým dílem. Konečně v třetí části je předložena naše vlastní interpretace Patočkova myšlení, akcentující právě civilizacionistickou perspektivu: zaměřujeme se v ní na Patočkův dialog s dílem Maxe Webera, který je u českého filosofa nejvýznamněji vyjádřen v představě takzvané "racionální civilizace". Touto cestou by předkládaná práce měla přispět jak k existujícím interpretacím Patočkova díla, tak k rozvinutí a rekonstrukci teoretických konceptů civilizační analýzy. Klíčová slova: Jan Patočka; Max Weber; civilizační analýza; modernita; civilizace; racionalita; racionální civilizace
|
|
|
"Odkouzlená" demokracie na křižovatkách pozdní moderny (dvě německé koncepce )
Potocký, Tomislav ; Preuss, Ondřej (oponent)
"Odkouzlená" demokracie na křižovatkách pozdní moderny (dvě německé koncepce) Abstrakt V diplomové práci jsou blíže představeny dva popisy demokracie, kterými v posledních letech přispěla německá sociální věda do mezinárodního akademického diskurzu krize demokratické vlády v proměněných podmínkách soudobé modernity. Konkrétně se jedná o koncepty "simulativní demokracie" Ingolfura Blühdorna a "decentrované demokracie" Helmuta Willkeho. V rámci německé akademie patří oba sociologové k zavedeným jménům; v prostředí české demokratické teorie doposud nevzbudily jejich konceptualizační výboje za normativní hranice liberální demokracie žádnou zvláštní pozornost. K otázce, zda je současné liberálně demokratické uspořádání adekvátní formou politické sebeorganizace společnosti na jejím aktuálním stupni vývoje, přistupuje každý z autorů z odlišné analytické perspektivy: Blühdorn podrobuje kritickému rozboru jeden z tradičních horizontů postosvícenského demokratizačního úsílí, který je spojován s výchovou emancipovaného občana vybaveného zvnitřnělými odpovědnostními principy normativního poznání. Vyhodnocení dosavadních výsledků emancipační agendy individuálního sebeurčení a sebeuskutečnění se mu jeví jako nezbytný předpoklad pro posouzení možných vyhlídek autentického a environmentálně udržitelného demokratického...
|
|
|
"Odkouzlená" demokracie na křižovatkách pozdní moderny (dvě německé koncepce )
Potocký, Tomislav ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
"Odkouzlená" demokracie na křižovatkách pozdní moderny (dvě německé koncepce) Abstrakt V diplomové práci jsou blíže představeny dva popisy demokracie, kterými v posledních letech přispěla německá sociální věda do mezinárodního akademického diskurzu krize demokratické vlády v proměněných podmínkách soudobé modernity. Konkrétně se jedná o koncepty "simulativní demokracie" Ingolfura Blühdorna a "decentrované demokracie" Helmuta Willkeho. V rámci německé akademie patří oba sociologové k zavedeným jménům; v prostředí české demokratické teorie doposud nevzbudily jejich konceptualizační výboje za normativní hranice liberální demokracie žádnou zvláštní pozornost. K otázce, zda je současné liberálně demokratické uspořádání adekvátní formou politické sebeorganizace společnosti na jejím aktuálním stupni vývoje, přistupuje každý z autorů z odlišné analytické perspektivy: Blühdorn podrobuje kritickému rozboru jeden z tradičních horizontů postosvícenského demokratizačního úsílí, který je spojován s výchovou emancipovaného občana vybaveného zvnitřnělými odpovědnostními principy normativního poznání. Vyhodnocení dosavadních výsledků emancipační agendy individuálního sebeurčení a sebeuskutečnění se mu jeví jako nezbytný předpoklad pro posouzení možných vyhlídek autentického a environmentálně udržitelného demokratického...
|
|
|
Ambivalence identity: kulturní tradice jako téma v současném českém a slovenském umění
Maixner, Miroslav ; Klodová, Lenka (oponent) ; Janečková,, Zuzana (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén nové přítomnosti odkazů k tradiční lidové kultuře v současném českém a slovenském umění. Důraz je přitom kladen na období od roku 2000 po současnost. Jádro práce tvoří kapitoly věnované umělkyním a umělcům, kteří v tomto období výrazněji tematizovali různé aspekty tradiční lidové kultury, a to buď coby dílčí prvek konkrétních projektů, nebo v podobě kontinuálního zájmu o danou oblast. Podstatou této části je ukázat šíři a heterogenitu zkoumaných projevů napříč mediálním spektrem. Hlavním záměrem celé práce je pak analýza a zasazení zkoumaných jevů do relevantního kontextu v rámci teorie a historie umění. Důvodem je jejich odlišná povaha od tematicky podobných projevů v 19. a 20. století. Při srovnání s aktuálními tendencemi v zahraničí se navíc ukazuje řada spojitostí, jako jsou vazby na environmentální problematiku, kritiku stavu společnosti a především na nové otázky spojené s osobní i kolektivní identifikací. Analýzu těchto fenoménů proto stavím na hybridním interdisciplinárním základě s využitím teoretických přístupů k identitě v sociálních a humanitních vědách. Činím tak jednak v úvodních teoretických kapitolách, hlavní těžiště ale spočívá v závěrečné analytické syntéze. Ta do značné míry staví též na datech získaných z rozhovorů s umělci, jejichž přepisy najde čtenář v příloze. V závěru je přiložena dokumentace kurátorských projektů a výstav realizovaných coby praktická část dizertačního projektu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Moderní stát a genocidy : osud tureckých Arménů a evropských Židů
Šeferna, Václav ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tématem diplomové práce je především vztah mezi modernitou, moderním myšlením a moderním státem na jedné straně a holokaustem a arménskou genocidou, potažmo dalšími genocidami, na straně druhé. Úkolem mé práce je odpovědět na otázku, zda se dá moderní stát považovat za pachatele obou těchto tragédií. Dále ve své práci zkoumám příčiny těchto genocid a to hlavně vliv nacionalismu, byrokracie a rasismu. První část diplomové práce je věnována genocidě a zakotvením tohoto pojmu v mezinárodním právu trestním. Zabývám se vznikem tohoto pojmu, jeho následným vývojem jako samostatného zločinu dle mezinárodního práva. V druhé části se zabývám klasifikací genocid. Nejprve se věnuji typologii genocid dle jednotlivých autorů. Dále zkoumám rozdíly mezi tradičními masakry a moderní genocidou, pojmenovávám stěžejní rysy moderní genocidy a pokouším se odpovědět na otázku, zda lze vůbec mluvit o genocidách tradičních. V další kapitole se zaměřuji na arménskou genocidu. Tuto část začínám krátkým představením Arménů, rychlým přehledem jejich historie a popisem arménské situace v Osmanské říši v předvečer genocidy. Dále zde popisuji samotný průběh této genocidy a jednotlivé faktory, které měly na tuto událost největší vliv. Nejprve zde popisuji vznik a vývoj...
|
host ::
RSS.