Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv hospodářské politiky na právní řád České republiky v období transformace
Říčka, Tomáš ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Bažantová, Ilona (oponent) ; Ježek, Tomáš (oponent)
Tomáš Říčka Stránka 1 Název práce: Vliv hospodářské politiky na právní řád České republiky v období transformace Abstrakt: Práce pojednává o problematice hospodářské politiky, jejích nejdůležitějších komponentách a vlivu na institucionální prostředí. Hlavním cíle práce bylo prozkoumat, jaký vliv na tvorbu pravidel v ČR měla hospodářská politika v období transformace. Kdo ji tvořil. Jak byla reálně prováděna a jak k tomu pomáhala nastavená pravidla. Jaký byl mezinárodní kontext v této době a jaký vliv měly tyto externí faktory na vývoj v ČR. Dílčí cíle práce se týkaly: existence adekvátních nástrojů na analýzu transformačních jevů; klíčových předpokladů hospodářské politiky; tvorby pravidel, resp. jejich fungování ve společnosti; tvůrců pravidel. Práce si nekladla za cíl vyčerpávajícím způsobem popsat všechny relevantní přístupy současné ekonomické teorie, které by bylo možné použít na analýzu transformačních procesů. Jedná se o selektivní výběr nástrojů, které mají za cíl umožnit uchopit problematiku institucí a působení pravidel ve společnosti z jiného pohledu, než tak činí standardní teorie práva, resp. politologie. Použití ekonomických nástrojů (zejména z oblasti mikroekonomie a nových ekonomických proudů) lze považovat za komplementární pro analýzu institucí. Provádění transformačních kroků a...
Limity demokracie
Zaripov, Sergey ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Resumé V první části diplomové práce Limity demokracie je vymezen pojem demokracie, návrat k pramenům demokracie, a to zejména k archaickému Řecku, kde demokracie začínala a poté se rozvíjela za pomoci myslitelů jako je Sokrates, Platón či Aristoteles. Tehdy měla demokracie velkou konkurenci a vznikaly různé ideologie a formy vlád. Demokracie se v té době neprosadila a byla staletí ve stínu historie. V následující části diplomové práce se autor zabývá návratem demokratického myšlení v rámci Velké francouzské revoluce, jejími mysliteli, jako byli Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu a Jean-Jeacques Rousseau, kteří se stali inspirací pro revoluční tažení. Ve Francii po revoluci začaly vznikat nepokoje, války se sousedy a následně teror. V této části autor diplomové práce vymezuje pojem totalitní demokracie a poukazuje na "demokratické" procesy v roce 2011 během Arabského jara. Poté se autor zaměří na dnešní moderní demokracii a analyzuje Spojené státy americké jako stát, jako nositele demokracie, který šíří tuto ideologii a stává se nekompromisně autoritou, která posuzuje, co je demokratické a co není. V této části práce se připomíná vznik USA a s tím spojená otázka, zda ti, kteří vytvářeli ústavu Spojených států amerických, uvažovali o demokracii. V další části jsou nastíněny...
Zakazování politických stran-teorie a diskurz
Chytil, Matěj ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Zakazování politických stran - teorie a diskurz Obnova stranického systému po změně režimu v roce 1989 vnesla do české politiky a práva otázky, na něž do té doby nebylo nutné odpovídat. Svobodná soutěž politických stran ve všeobecných volbách byla od počátku provázena sporty o legitimitu fungování komunistické strany. Při absenci relevantní judikatury tak byl Nejvyšší správní soud postaven v roce 2010 při rozhodování v kauze Dělnické strany před řadu otázek, jejichž řešení dosud žádný soud v novodobé české historii nehledal. Některé návodně vyřešil Evropský soud pro lidská práva, jiné vykračovaly mimo diskurz práva a zasahovaly do politických a filosofických otázek. Do rozhodování vstoupil i historický kontext a zkušenost první republiky s nástupem nacismu a s rozpouštěním stran, které jej reprezentovaly. Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím proměnil českou debatu o soutěži politických stran a posunul ji z postkomunistického diskurzu směrem k současné evropské praxi. Opřel se o původem německý koncept bránící se demokracie, který je uplatňován i v rozhodovací praxi ESLP, a byť tento koncept není nezpochybnitelný a i nadále bude předmětem liberální kritiky, sdílí je nyní evropská i česká judikatura a vytváří tak relativně bezrozporný obraz, který je možné dále promýšlet. Postkomunistické obracení se do...
Československo za druhé světové války : vliv válečných událostí na poválečný vývoj republiky
Krejčí, Pavel ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Léta 1938-1945 předurčila vývoj, který vyvrcholil komunistickým převzetím moci. Česká společnost procházela v tomto období hlubokou krizí, jež způsobila rozčarování z hořkého konce První republiky a její vnitropolitické problémy. Velká hospodářská krize, masová nezaměstnanost a neschopnost vládních činitelů tento stav uspokojivě řešit vedla k nespokojenosti s prvorepublikovým hospodářským uspořádáním a úvahám o radikální změně. Rovněž stranicko-politický prvorepublikový systém podle mnohých selhal. Příliš velké množství politických stran, nutnost koaličních vlád, egoistické lpění na stranických zájmech místo zájmů národních, pletichy, politikaření, a v neposlední řadě neúměrné zabrání prostoru v životě státu bylo dáváno za příčinu toho, proč demokracie nebyla schopna potvrdit svoje přednosti právě v okamžicích, kdy toho bylo nejvíce potřeba. Zrada západních spojenců, především Francie (pod silným vlivem Velké Británie) a relativně vstřícné chování Sovětského svazu během Mnichovské krize otřásly rovněž zahraničně-politickými koncepcemi, zastávanými v meziválečném období. Všechny tyto události způsobily, že prakticky nikdo si nepřál návrat k předválečným poměrům. Navíc to neměly být jen kosmetické úpravy, nýbrž o zásadní a radikální přestavbu vnitropolitické struktury budoucího státu, stejně jako o...
Poloprezidentské systémy
Drápelová, Hana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu poloprezidentských systémů. Jak už napovídá samotný název modelu, poloprezidentské režimy oscilují někde na pomezí mezi parlamentarismem a prezidencialismem. Vzhledem k tomu, že ani ve vědecké obci nepanuje všeobecná shoda, jak tento pojem definovat, celá studie je pojatá jako komparace názorů předních českých a světových ústavních právníků a politologů. Potřeba jednoznačně definovat poloprezidentský model nabývá v dnešní době na důležitosti, neboť po zavedení nového ústavního fenoménu, přímé volby hlavy státu, se v České republice rozpoutala bouřlivá diskuse, jak tento jev ovlivnil ústavní zřízení státu. Nejen široká veřejnost, ale i mnozí významní odborníci jsou toho názoru, že je to právě přímá volba prezidenta, která změnila ústavní systém České republiky z čistě parlamentního na poloprezidentský či k němu alespoň významně směřující model. Cíle této práce jsou skromné. Vzhledem k obrovskému počtu vzájemně velmi odlišných definic systému z pohledu mnoha ústavních právníků a politologů nebylo možné pojmout takto širokou matérii zcela komplexně, proto se práce věnuje pouze výseči těch nejdůležitějších. První kapitola se zaobírá především vymezením pojmu systému parlamentního a prezidentského, na jejichž částečné syntéze je poloprezidentský režim založen. Druhá...
Autorita a konformismus; sociální psychologie nacismu
Dvořáková, Denisa ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Autorita a konformismus; sociální psychologie Diplomová práce se věnuje nacismu z pohledu sociální psychologie. Jejím cílem je tedy analýza nacismu pomocí vybraných teoretických konceptů sociální psychologie, konkrétně autority a konformismu. Práce začíná uvedením konceptu totalitarismu, když je nejprve obecně vymezen samotný pojem totalitarismus a poté se převážná část této kapitoly zabývá konceptem totalitarismu v pojetí Hannah Arendtové. Na konci této kapitoly jsou pak zmíněny některé limity pojetí Hannah Arendtové. Obsahovou náplní další kapitoly je ideologie nacismu. Jsou zde samostatně vymezeny pojmy ideologie a nacismus a následně je uveden cíl a základní charakteristika nacistické ideologie. Třetí kapitola práce se zabývá autoritou a konformismem jako sociálně psychologickými jevy. První část této kapitoly definuje konformismus, uvádí možné rozlišení jeho příčin a základní typologii důsledků. Dále jsou zde představeny nejdůležitější klasické výzkumy v oblasti vědeckého studia konformity prováděné metodou laboratorních experimentů a krátce je nastíněna problematika dispozičního a situacionistického přístupu. Následuje krátké pojednání o moderním individualismu jakožto možném aspektu konformity. Další část této kapitoly vymezuje základní pojetí autority, zmiňuje její tři ideální typy, tak jak...
Moderní stát a genocidy : osud tureckých Arménů a evropských Židů
Šeferna, Václav ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tématem diplomové práce je především vztah mezi modernitou, moderním myšlením a moderním státem na jedné straně a holokaustem a arménskou genocidou, potažmo dalšími genocidami, na straně druhé. Úkolem mé práce je odpovědět na otázku, zda se dá moderní stát považovat za pachatele obou těchto tragédií. Dále ve své práci zkoumám příčiny těchto genocid a to hlavně vliv nacionalismu, byrokracie a rasismu. První část diplomové práce je věnována genocidě a zakotvením tohoto pojmu v mezinárodním právu trestním. Zabývám se vznikem tohoto pojmu, jeho následným vývojem jako samostatného zločinu dle mezinárodního práva. V druhé části se zabývám klasifikací genocid. Nejprve se věnuji typologii genocid dle jednotlivých autorů. Dále zkoumám rozdíly mezi tradičními masakry a moderní genocidou, pojmenovávám stěžejní rysy moderní genocidy a pokouším se odpovědět na otázku, zda lze vůbec mluvit o genocidách tradičních. V další kapitole se zaměřuji na arménskou genocidu. Tuto část začínám krátkým představením Arménů, rychlým přehledem jejich historie a popisem arménské situace v Osmanské říši v předvečer genocidy. Dále zde popisuji samotný průběh této genocidy a jednotlivé faktory, které měly na tuto událost největší vliv. Nejprve zde popisuji vznik a vývoj...
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
Ústavní aspekty zániku československé federace
Šnajdaufová, Eva ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Československá federace (ČSFR) byl československý stát. Československý stát vznikl v roce 1918 právem národa na sebeurčení. Vznikl právem národa československého na sebeurčení. Přirozeným a historickým právem došlo k přičlenění Slovenska k historickým zemím Koruny České. Vzniklo Československo. Československý národ dříve neexistoval. Byl utvořen z lidu území českého a lidu území slovenského, jako fikce, která pomohla obhájit státotvornou ideu. Československý stát byl utvořen jako stát národní, který byl ovšem mnohonárodnostní. Neřešené národnostní otázky byly jednou z hlavních příčin zániku československého státu. Vždy spolu se celospolečenskými změnami docházelo k přehodnocování vztahu česko-slovenského. Již před vznikem státu byla Slovákům přislíbena jistá autonomie v rámci Československa. Nenaplnění slibů pro slovenskou část republiky se jako červená nit táhlo celou historií československého státu. Češi, kteří se téměř okamžitě ztotožnili s československou státností, si svůj mírně přezíravý postoj ke slovenským požadavkům příliš neuvědomovali. Koncepce jednotného československého národního státu patrně již od počátku směřovala k zániku. Z formálního hlediska bylo nejdůležitější změnou v ústavním uspořádání československého státu přijetí ústavního zákona o československé federaci v roce 1968....
Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě
Ščeblykin, Kirill ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě Abstrakt Tato práce se věnuje konceptu neliberální demokracie. V obecné části poskytuje nástin debaty, ze které se tento koncept zrodil. Popisuje rozdíl mezi koncepty liberalismu a demokracie a zároveň vysvětluje, jak jsou spolu spojeny. Popisuje také pojem defektních demokracií politologa Wolfganga Merkela. V rámci této části také stručně nastiňuji ústavněprávní debatu o konceptu neliberální demokracie. Ve zvláštní části se pak aplikuje Merkelův teoretický rámec na případ Polska a Maďarska. Smyslem je ověřit, zda se v daném časovém období jednalo o liberální demokracie. Zkoumaným časovým obdobím je moment, kdy v Polsku strana Právo a spravedlnost a v Maďarsku strana Fidesz získaly dostatečné většiny na to, aby mohli provádět rozsáhlé institucionální změny ve svých zemích. Zkoumaná období končí chvílí, kdy vůči těmto zemím byl aktivován článek 7. odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. Práce ve zvláštní části sleduje strukturu Merkelových kritérií. Rozebírá, nakolik byl v obou zemích zachováno volební právo a svobodný přístup k moc, zda jsou to volení zástupci, kdo v zemi přijímá politická rozhodnutí, zda existuje vzájemná kontrola mezi institucemi a jakým způsobem může státní moc zasahovat do autonomní sféru občanů. Docházím k závěru, že ani Polsko ani...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.