Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Patočka a modernita: studie k Patočkově dialogu s dílem Maxe Webera a jeho významu v rámci současné civilizační analýzy
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Patočka a modernita Jakub Homolka Abstrakt: Disertační práce se zabývá dílem Jana Patočky (1907-1977), asi nejvýznamnějšího českého filosofa dvacátého století, a jeho pojetím modernity. Přesněji řečeno, disertace se na Patočkovo dílo zaměřuje z hlediska současné civilizační analýzy, která poukazuje zejména na filosofův dialog s dílem německého sociologa Maxe Webera (1864-1920). Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich jde o obecné představení Patočkova díla, včetně shrnutí současného stavu jeho pozůstalosti, problémů s jeho interpretací a s tím spojených výzev. Druhá část se zabývá civilizační analýzou, již můžeme považovat za disciplínu současného historické sociologie, a její souvislostí s Patočkovým dílem. Konečně v třetí části je předložena naše vlastní interpretace Patočkova myšlení, akcentující právě civilizacionistickou perspektivu: zaměřujeme se v ní na Patočkův dialog s dílem Maxe Webera, který je u českého filosofa nejvýznamněji vyjádřen v představě takzvané "racionální civilizace". Touto cestou by předkládaná práce měla přispět jak k existujícím interpretacím Patočkova díla, tak k rozvinutí a rekonstrukci teoretických konceptů civilizační analýzy. Klíčová slova: Jan Patočka; Max Weber; civilizační analýza; modernita; civilizace; racionalita; racionální civilizace
Patočka a modernita: studie k Patočkově dialogu s dílem Maxe Webera a jeho významu v rámci současné civilizační analýzy
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Patočka a modernita Jakub Homolka Abstrakt: Disertační práce se zabývá dílem Jana Patočky (1907-1977), asi nejvýznamnějšího českého filosofa dvacátého století, a jeho pojetím modernity. Přesněji řečeno, disertace se na Patočkovo dílo zaměřuje z hlediska současné civilizační analýzy, která poukazuje zejména na filosofův dialog s dílem německého sociologa Maxe Webera (1864-1920). Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich jde o obecné představení Patočkova díla, včetně shrnutí současného stavu jeho pozůstalosti, problémů s jeho interpretací a s tím spojených výzev. Druhá část se zabývá civilizační analýzou, již můžeme považovat za disciplínu současného historické sociologie, a její souvislostí s Patočkovým dílem. Konečně v třetí části je předložena naše vlastní interpretace Patočkova myšlení, akcentující právě civilizacionistickou perspektivu: zaměřujeme se v ní na Patočkův dialog s dílem Maxe Webera, který je u českého filosofa nejvýznamněji vyjádřen v představě takzvané "racionální civilizace". Touto cestou by předkládaná práce měla přispět jak k existujícím interpretacím Patočkova díla, tak k rozvinutí a rekonstrukci teoretických konceptů civilizační analýzy. Klíčová slova: Jan Patočka; Max Weber; civilizační analýza; modernita; civilizace; racionalita; racionální civilizace
"Platónský motiv" v Patočkově filosofii
Jíra, Petr ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
1 Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je výklad "platónského motivu" v Patočkově filosofii jako jednotně strukturovaného myšlenkového pohybu, přítomného v Patočkově myšlení od třicátých do sedmdesátých let. Motivací k takto pojaté interpretaci je obecná otázka vztahu moderního myšlení k evropské filosofické tradici. Práce se snaží ukázat, že Patočkovo myšlení umožňuje odcizení evropského člověka k vlastním duchovním a kulturním kořenům jednak spatřit, jednak překonat. Práce má pět kapitol. První čtyři kapitoly interpretují sókratovské a platónské motivy v Patočkově filosofii chronologicky od třicátých do sedmdesátých let (Patočkova filosofie třicátých let; filosofie Věčnosti a dějinnosti; negativní platonismus; filosofie péče o duši a Evropy). Pátá kapitola obsahuje výklad hlavní otázky práce, tj. otázky jednoty "platónského motivu" v Patočkově díle. Tuto otázku řeší práce ve třech interpretačních krocích. V prvním jsou Patočkovy sókratovsko-platónské motivy zjednodušeny výkladem tří vůdčích myšlenek, které chápeme jako myšlenky shrnující "platónský motiv" v Patočkově díle: myšlenky chórismu, transcendence a péče o duši. V druhém interpretačním kroku je jako společné jádro těchto myšlenek zaveden protiklad "danost-svoboda", který chápeme jako polaritu dvou základních možností lidského bytí, jejíž napětí...
Problém transcendence u Jana Patočky
Frei, Jan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Tato práce sleduje v reprezentativních textech ze všech období Patočkovy tvorby problém transcendence. Zkoumá jej jako úkon jednotlivé osoby v jeho třech konstitutivních momentech - v jeho "jak", "odkud" a "k čemu". Pokud jde o "jak", rozlišuje dvojí transcendenci: nutnou, jež je hlavně záležitostí vnímání, a ne-nutnou, která je věcí reflexe a v textech ze 60. a 70. let rovněž praktického jednání. "Odkud" znamená nejčastěji buď sféru nerušeného, plynulého plánovatelného a využitelného dění, nebo rozptýlenost člověka do zacházení s věcmi a sebeztotožnění s rolemi, které s tímto zacházením souvisí. V tom všem skrytě vládne naše smrtelnost. "K čemu" je označováno rozmanitými symboly typu svět, universální život, Idea, bytí, zjevnost. Práce odhaluje ve zkušenosti transcendence aspekt aktivity a pasivity, jež mohou být v popisech různě akcentovány; podobně je tomu s aspektem afirmace a negace mezi samotným úkonem transcendence na straně jedné a jeho empirickými stopami a výrazy na straně druhé. Práce nakonec v Patočkových textech nachází popis tří možných způsobů selhání transcendence. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.