|
|
Plastická krása - tělo v kontextu estetické chirurgie
Koktová, Eva ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Šlesingerová, Eva (oponent)
Estetická plastická chirurgie zažívá v České republice boom. Tím, že nabízí modifikaci těla, nějakým způsobem také přispívá ke změně pohledu na tělo a tělesnost současného člověka. V této diplomové práci se pokouším nahlédnout estetickou plastickou chirurgii jakožto instituci, ke které vedou tři odlišné cesty - cesta klienta, cesta lékaře a cesta propagace. K tématu jsem přistoupila skrze interview s lidmi, kteří mají s estetickou chirurgií žitou zkušenost. Zajímalo mě zejména, jaká byla jejich individuální zkušenost s tělem, co je přivedlo k rozhodnutí nechat si tělo chirurgicky upravit a jakou roli v tomto rozhodnutí hraje soudobá kultura, jenž neúnavně produkuje idealizované obrazy lidského těla. Tento výzkum jsem doplnila o interview s lékaři, kteří působí na klinikách estetické medicíny a managery těchto klinik, kteří se starají o jejich propagaci. Lidé prostřednictvím svého těla vyjadřují svou osobnost, touží po dosažení ideálního souladu a k tomu jim třeba i drobná úprava zevnějšku může významně pomoci. Tělo se stalo projektem a estetická chirurgie nástrojem, jak nad ním převzít kontrolu - navzdory známkám stárnutí, mateřství či vrozeným vadám.
|
|
| |
|
|
Lidské tělo jako kulturní konstrukt
Kunstýř, Štěpán ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Předmětem diplomové práce je teoretická analýza fenoménu lidského těla jako specifického kulturního konstruktu. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, jak se lidské tělo v konkrétním sociokulturním kontextu proměňuje ve třídu symbolů a významů sdílenou členy dané kultury. Cílem práce je využít vědeckého potenciálu antropologie, která zkoumá člověka jako unikátní jednotu superorganických a somatických složek a potvrdit hypotézu, že lidské tělo tedy není pouze biologickým organismem, ale v procesu enkulturace se stává symbolickým objektem - "somatizovanou kulturou." Klíčová slova tělo; symbol; kultura; systém
|
|
|
Sociální významy cvičeníprezentované českými časopisy pro ženy
Semotánová, Adéla ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Řezáčová, Vendula (oponent)
Předmětem diplomové jsou významy cvičení v českém kontextu na základě kvalitativní obsahové analýzy článků v časopisech pro ženy. Ze zahraniční literatury vyplynuly tři relevantní rámce nebo oblasti zkoumání, které se staly také rámcem analýzy: význam cvičení ve vztahu k tělu, cvičení jako možné sociální pole a genderová rovina této praktiky. Konkrétněji mě pak zajímalo, zda je cvičení prezentováno jako aktivita, která přispívá k vytváření těla ukázněného pro společnost nebo restituovaného pro potřeby jedince, zda vytváří cvičení specifické sociální pole, a zda je gender významným faktorem v souvislosti s prezentací cvičení v časopisech určených ženám. Výsledky poukazují na to, že cvičení je praktika přispívající jak k vytváření těla ukázněného, tak i restituovaného. Nelze určit, zda je sociálním polem, protože články obsahují jak náznaky, že by polem mohlo být, tak i aspekty, které se s definicí sociálního pole vylučují. Cvičením má být dosahováno ideálního ženství, jehož součástí je i ideál ženského těla. Tato ideální ženská identita se liší od identity čtenářek, která je časopisy konstruována jako "běžná" žena. Gender je sice významným faktorem ovlivňujícím podobu tělesného ideálu, ale v principu cvičení nehraje významnou roli.
|
|
|
Vnímání vlastního těla u adolescentů psychiatrického stacionáře
Plachá, Jana ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Kadlecová, Eva (oponent)
v českém jazyce: Bakalářská práce se snaží nahlédnout do tělesného sebepojetí adolescentů, kteří trpí duševními problémy. Cílovou skupinu této práce přestavují klienti psychiatrického stacionáře. Téma vlastního těla a tělesnosti představuje v období dospívání významnou úlohu a je vnímáno velmi citlivě a intimně. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje tělesnému sebepojetí v rámci široké problematiky sebepojetí. Dále vymezuji dospívání jako období vývojových změn. Stať je zakončena patologií v rámci vnímání vlastního těla a jeho zacházením. Praktickou část tvoří vlastní kvalitativní výzkumná práce. Cílem bakalářské práce je zachytit, jak adolescenti s psychiatrickými problémy vnímají a prožívají své tělo a jakým způsobem s ním následně zacházejí
|
|
|
Tělo a krajina
Vlček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Vaculíková, Michaela (oponent)
Tělo je v kontextu této práce pojímáno jako možnost, jak být v krajině. Ta mu neříká, jak se jí dotýkat, jak ji prožívat, jak se v ní pohybovat, tedy jak v ní žít či umírat, ale dává tělu pocítit, že tu je, a správné zacházení mu jen naznačuje. Krajina je prostor pro uskutečnění potenciálních možností těla. Je pro něj platformou, vertikálním a horizontálním vymezením, kde se vše odehrává nebo může uskutečnit, a zároveň je i cizím tělem-hmotou, které zakouší stárnutí a neustálou proměnlivost stejně jako tělo lidské, a to v rámci času. Tematika je rozdělena do tří strategických celků (Symbióza, Synonymita a Syntéza), momentů, kdy se tělo snaží nakonec splynout s krajinou. Člověk jako tělo a osobnost nás bude zajímat v procesech souvisejících s prožíváním skutečnosti a vztahování se k ní nejprve skrze výtvarné umění, performanci a site-specifičnost genia loci. V Druhém oddílu se zabýváme různými naracemi, kdy tělo je krajinou, případně krajina tělem a dalšími variantami metamorfóz. V posledním Oddílu je poukázáno na relativnost hranic těla a krajiny, dvou světů, atp. v oblasti filozofie, rituálů, umění, poutnictví a dalších oblastí spojených se životem a zároveň v určitých případech právě s prvky virtuality. Klíčová slova: Tělo, krajina, umění, mytologie, filozofie
|
|
| |
|
| |
|
|
Tělo hudby
Galuška, Ondřej ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Práce Tělo hudby zkoumá, v jakém smyslu můžeme a musíme hudbě, která je tradičně považována za výsostně ideální či metafyzické umění, přiřknout také nějaké tělo, a pokouší se jednotlivé aspekty tělesnosti v hudbě analyzovat. Chce ukázat, že tělo hudby není redukovatelné jen na fyzikálně popsatelné vlnění (v případě zvuku) a že není pouze podmínkou sine qua non hudební zkušenosti (v případě těl účastníků hudby). Tělo vždy nějakým způsobem aktivně vstupuje do hudby, nějak ji spolutvoří, inspiruje, tvoří její významnost (signifiance). Zároveň se samo prostřednictvím hudby proměňuje, je ve hře. Tělo v prvé řadě vystupuje do popředí, díváme-li se na hudbu jako na činnost a proces, nikoli jako na dílo. Tělo hudebníka je neustále podrobeno procesu učení se, transformuje se, je nuceno samo začít myslet a v rámci "performování" hudbu udržovat při životě, neustále ji aktualizovat. Při konfrontaci s učením se a s hudebním nástrojem se za druhé ohlašuje tělo zvuku, jakási jeho materiální umíněnost, vzdorovitost, jež není redukovatelná na inteligibilní vrstvy hudebního zvuku. Zvuk je komplexním fenoménem, jehož materiální rovina sama je určitým způsobem významově produktivní. Za třetí je zde tělo posluchače, které ovšem hudbu musí jistým způsobem také "performovat", spolu-komponovat hudbu. Za čtvrté je zde tělo hudby...
|
|
| |
host ::
RSS.