|
| |
|
|
"Jinakost" jako kulturologická výzva
Kaiseršotová, Tereza ; Vaculíková, Michaela (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o jinakosti jako o fenoménu, který prostupuje rozmanitými společenskovědními disciplínami a přístupy. Důraz je v ní kladen především na interdisciplinaritu a šíři poskytnutých náhledů. Takto se snaží představit jinakost jakožto nosný fenomén pro kulturologii. Jinakost, jiný, druhý, cizí, tvář, host, pohostinnost, společenskovědní disciplíny.
|
|
|
Komplex a kultura ve vztahu k motivaci osobnosti
Opatrný, Martin ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Vaculíková, Michaela (oponent)
Smyslem a účelem této práce je přispět k doposud málo rozpracované kapitole psychologie motivace. Řada prací z tohoto oboru se dotýká nejrůznějších aspektů lidského chování, zkoumá příčiny i důvody. Poněkud opomíjeným faktorem však v tomto směru zůstávají intrapsychické komplexy, tedy určité celky vzájemně spjatých psychických obsahů citů, představ, myšlenek, snah a postojů."1 Právě odhalení komplexů a jejich porozumění označil Carl Gustav Jung jako královskou cestu do nevědomí. Na této pomyslné cestě však nechci zůstávat jen v rovině výzkumu nevědomí. Domnívám, se, že v procesu motivace nelze vědomou a nevědomou stránku příčin lidského jednání oddělovat. Jde o spojené nádoby a teprve jejich celkové a vzájemné pochopení může odhalit pravou příčinu motivace osobnosti. Základní osou celé práce je hypotéza motivační funkce komplexu, tedy, že komplex může být velmi silným, a to nejen negativním, ale také pozitivním motivačním momentem, stimulem, který jako motivační drive svou intenzitou převýší řadu ostatních. Práce se soustředí nejen na pochopení základní teorie komplexů, ale také na fenomén motivace a v neposlední řadě také na důležité kulturní faktory, které významně působí při utváření osobnostní struktury jedince. V procesu motivace dochází k řadě důležitých rozhodování, a tak nelze opomenout ani takové...
|
|
|
Situace klientek azylového domu pro matky s dětmi - důvody pro pobyt v zařízení
VACULÍKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá situací klientek azylového domu pro matky s dětmi. Pojednává o důvodech, které brání klientkám v odchodu ze zařízení. Praktická část práce je rozdělena do tří kapitol. Zabývá se rodinou a její funkcí, patologií rodiny jako je rozvod v rodině nebo domácí násilí. Dále pak osamoceným rodičovstvím a riziky s tím spojenými a azylovými domy. V praktické části jsou prezentovány výsledky rozhovoru s klientkami azylového domu pro matky s dětmi v Hodoníně a poté jsou vyhodnocena data. V závěru praktické části jsou shrnuty zjištěné výsledky.
|
|
|
Princip vstřícnosti a antropologické bádání
Drcmánková, Karolína ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Vaculíková, Michaela (oponent)
Cílem diplomové práce je aplikace principu vstřícnosti, rozvinutého v rámci analytické filosofie (Davidson, Quine), do metodologie kulturní antropologie, zakládající se na interpretativním přístupu zkoumání sociálních aktérů. V první části se budeme věnovat vysvětlení myšlenkových experimentů (tj. radikální překlad, radikální interpretace) v rámci diskuse analytické filozofie jazyka (Quine, Davidson). V druhé části se zaměříme na přenos těchto poznatků do metodologie kulturní antropologie. V další části poukážeme na porušení principu vstřícnosti. Zaměříme se na kritickou reflexi teorií, jež byly rozpracovány v oblasti lingvistické antropologie, konkrétně na jazykový relativismus (Sapir, Whorf). Poslední část práce je věnována problému racionality, který je rozebírán v souvislosti s Evans- Pritchardovým výzkumem africké společnosti Azande. Na těchto příkladech poukážeme na metodologické chyby, kterých se antropologové při terénních výzkumech dopustili a na negativní důsledky, ke kterým tento chybný metodologický přístup vedl. Klíčová slova: princip vstřícnosti, etnografický výzkum, radikální interpretace, překlad, porozumění, relativismus, racionalita
|
|
|
Tělo a krajina
Vlček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Vaculíková, Michaela (oponent)
Tělo je v kontextu této práce pojímáno jako možnost, jak být v krajině. Ta mu neříká, jak se jí dotýkat, jak ji prožívat, jak se v ní pohybovat, tedy jak v ní žít či umírat, ale dává tělu pocítit, že tu je, a správné zacházení mu jen naznačuje. Krajina je prostor pro uskutečnění potenciálních možností těla. Je pro něj platformou, vertikálním a horizontálním vymezením, kde se vše odehrává nebo může uskutečnit, a zároveň je i cizím tělem-hmotou, které zakouší stárnutí a neustálou proměnlivost stejně jako tělo lidské, a to v rámci času. Tematika je rozdělena do tří strategických celků (Symbióza, Synonymita a Syntéza), momentů, kdy se tělo snaží nakonec splynout s krajinou. Člověk jako tělo a osobnost nás bude zajímat v procesech souvisejících s prožíváním skutečnosti a vztahování se k ní nejprve skrze výtvarné umění, performanci a site-specifičnost genia loci. V Druhém oddílu se zabýváme různými naracemi, kdy tělo je krajinou, případně krajina tělem a dalšími variantami metamorfóz. V posledním Oddílu je poukázáno na relativnost hranic těla a krajiny, dvou světů, atp. v oblasti filozofie, rituálů, umění, poutnictví a dalších oblastí spojených se životem a zároveň v určitých případech právě s prvky virtuality. Klíčová slova: Tělo, krajina, umění, mytologie, filozofie
|
|
| |
|
|
"Jinakost" jako kulturologická výzva
Kaiseršotová, Tereza ; Vaculíková, Michaela (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o jinakosti jako o fenoménu, který prostupuje rozmanitými společenskovědními disciplínami a přístupy. Důraz je v ní kladen především na interdisciplinaritu a šíři poskytnutých náhledů. Takto se snaží představit jinakost jakožto nosný fenomén pro kulturologii. Jinakost, jiný, druhý, cizí, tvář, host, pohostinnost, společenskovědní disciplíny.
|
|
|
Komplex a kultura ve vztahu k motivaci osobnosti
Opatrný, Martin ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Vaculíková, Michaela (oponent)
Smyslem a účelem této práce je přispět k doposud málo rozpracované kapitole psychologie motivace. Řada prací z tohoto oboru se dotýká nejrůznějších aspektů lidského chování, zkoumá příčiny i důvody. Poněkud opomíjeným faktorem však v tomto směru zůstávají intrapsychické komplexy, tedy určité celky vzájemně spjatých psychických obsahů citů, představ, myšlenek, snah a postojů."1 Právě odhalení komplexů a jejich porozumění označil Carl Gustav Jung jako královskou cestu do nevědomí. Na této pomyslné cestě však nechci zůstávat jen v rovině výzkumu nevědomí. Domnívám, se, že v procesu motivace nelze vědomou a nevědomou stránku příčin lidského jednání oddělovat. Jde o spojené nádoby a teprve jejich celkové a vzájemné pochopení může odhalit pravou příčinu motivace osobnosti. Základní osou celé práce je hypotéza motivační funkce komplexu, tedy, že komplex může být velmi silným, a to nejen negativním, ale také pozitivním motivačním momentem, stimulem, který jako motivační drive svou intenzitou převýší řadu ostatních. Práce se soustředí nejen na pochopení základní teorie komplexů, ale také na fenomén motivace a v neposlední řadě také na důležité kulturní faktory, které významně působí při utváření osobnostní struktury jedince. V procesu motivace dochází k řadě důležitých rozhodování, a tak nelze opomenout ani takové...
|
|
| |
host ::
RSS.