|
|
Sociální významy cvičeníprezentované českými časopisy pro ženy
Semotánová, Adéla ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Řezáčová, Vendula (oponent)
Předmětem diplomové jsou významy cvičení v českém kontextu na základě kvalitativní obsahové analýzy článků v časopisech pro ženy. Ze zahraniční literatury vyplynuly tři relevantní rámce nebo oblasti zkoumání, které se staly také rámcem analýzy: význam cvičení ve vztahu k tělu, cvičení jako možné sociální pole a genderová rovina této praktiky. Konkrétněji mě pak zajímalo, zda je cvičení prezentováno jako aktivita, která přispívá k vytváření těla ukázněného pro společnost nebo restituovaného pro potřeby jedince, zda vytváří cvičení specifické sociální pole, a zda je gender významným faktorem v souvislosti s prezentací cvičení v časopisech určených ženám. Výsledky poukazují na to, že cvičení je praktika přispívající jak k vytváření těla ukázněného, tak i restituovaného. Nelze určit, zda je sociálním polem, protože články obsahují jak náznaky, že by polem mohlo být, tak i aspekty, které se s definicí sociálního pole vylučují. Cvičením má být dosahováno ideálního ženství, jehož součástí je i ideál ženského těla. Tato ideální ženská identita se liší od identity čtenářek, která je časopisy konstruována jako "běžná" žena. Gender je sice významným faktorem ovlivňujícím podobu tělesného ideálu, ale v principu cvičení nehraje významnou roli.
|
|
|
Sociální významy cvičeníprezentované českými časopisy pro ženy
Semotánová, Adéla ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Řezáčová, Vendula (oponent)
Předmětem diplomové jsou významy cvičení v českém kontextu na základě kvalitativní obsahové analýzy článků v časopisech pro ženy. Ze zahraniční literatury vyplynuly tři relevantní rámce nebo oblasti zkoumání, které se staly také rámcem analýzy: význam cvičení ve vztahu k tělu, cvičení jako možné sociální pole a genderová rovina této praktiky. Konkrétněji mě pak zajímalo, zda je cvičení prezentováno jako aktivita, která přispívá k vytváření těla ukázněného pro společnost nebo restituovaného pro potřeby jedince, zda vytváří cvičení specifické sociální pole, a zda je gender významným faktorem v souvislosti s prezentací cvičení v časopisech určených ženám. Výsledky poukazují na to, že cvičení je praktika přispívající jak k vytváření těla ukázněného, tak i restituovaného. Nelze určit, zda je sociálním polem, protože články obsahují jak náznaky, že by polem mohlo být, tak i aspekty, které se s definicí sociálního pole vylučují. Cvičením má být dosahováno ideálního ženství, jehož součástí je i ideál ženského těla. Tato ideální ženská identita se liší od identity čtenářek, která je časopisy konstruována jako "běžná" žena. Gender je sice významným faktorem ovlivňujícím podobu tělesného ideálu, ale v principu cvičení nehraje významnou roli.
|
|
|
Vývoj sociologického zkoumání volného času od 60. let 20. století po současnost v prostředí české společnosti
Semotánová, Adéla ; Sládek, Jan (oponent) ; Duffková, Jana (vedoucí práce)
Tato práce popisuje vývoj výzkumů volného času v prostředí české společnosti, který je doplněn významnými publikacemi o tomto tématu. Stěžejní části předchází přehled vývoje vztahu člověka ke kategorii času, včetně času volného, a stručná zmínka o sociologii času. Následuje výčet významné světové literatury, která se zabývá touto časovou dimenzí. Další velký celek tvoří kapitola věnovaná teoretickým východiskům jeho zkoumání. Samotná kapitola zaměřená na české výzkumy začíná popisem metodologických problémů, které nastávají při výzkumu, a popisem vývoje těch faktorů, které volný čas ovlivňují (vybavenost domácností, pracovní doba). Výzkumy jsou následně rozděleny do dvou hlavních celků podle doby jejich vzniku - první část zachycuje období od 60. do 80. let, druhá část je věnovaná době od 90. let po současnost. V závěru uvádím shrnutí, které obsahuje některé závěry, a doporučení k výzkumu volného času.
|
|
|
Hodnocení životních podmínek v místě bydliště
Veselský, Michal ; Semotánová, Adéla
V dubnovém výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se již tradičně objevil okruh zaměřený na spokojenost se životem v místě bydliště. Nejprve byla dotázaným položena otázka, zda je dotyčný se svým bydlištěm obecně spokojen a dále byl respondentům předložen seznam vybraných oblastí týkajících se lokálních podmínek (např. čistota ulic, bezpečnost, možnost kulturního vyžití apod.), které měli opět hodnotit z hlediska vlastní spokojenosti. S místem bydliště jsou obecně spokojenější lidé, kteří považují životní úroveň své domácnosti za dobrou. Dále jsou více spokojeni respondenti bydlící v zástavbě rodinných domů než lidé žijící v lokalitách sídlištního typu s převahou bytové zástavby.
|
host ::
RSS.