|
|
Boží obraz u Řehoře z Nyssy
Marunová, Magdalena ; Karfík, Filip (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Dus, Jan (oponent)
Cílem této práce je představit nauku Řehoře z Nyssy o člověku jako Božím obrazu, která se zakládá především na Řehořově díle Περ κατασκευ ς νθρώπουὶ ῆ ἀ (De hominis opificio). Řehoř ve svém spise vytvořil ze stoických zdrojů, z biblických interpretací inspirovaných Filónem Alexandrijským a Órigenem i z poznatků antického lékařství poměrně systematické antropologické pojednání. Na rozdíl od antických filosofických škol Řehoř odmítá v souvislosti s lidskou bytostí přirovnání k malému světu (mikrokosmu) a říká, že důstojnost člověka nespočívá v podobnosti stvořenému světu, ale v tom, že se člověk podobá Stvořiteli. Existuje mnoho rysů, na nichž se podobnost člověka Bohu zakládá, ale je to především nepochopitelnost, díky níž je člověk obrazem Boha. Nepochopitelnost spočívá v lidské mysli (νο ςῦ ), v níž lze onu podobnost člověka Bohu nejlépe rozpoznat. Mysl nemůže být umístěna nikde v těle a její spojení s tělem je podle Řehoře nevýslovné: mysl nesídlí v žádné části těla, a přece působí v celém těle a je jím ovlivňována. Božím obrazem je celé lidstvo, od prvního stvořeného člověka až po posledního. Až bude naplněn plánovaný počet duší, ustane čas a vše, co se v čase děje. Při konečné apokatastasi bude veškeré lidské či racionální stvoření obnoveno do původního stavu, jaký byl v ráji před tím, než...
|
|
|
Přírodní svět jako svět mnoha tváří
Nováková, Iva ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo přiblížit, jakým způsobem lidé v současné době vnímají přírodu a identifikovat hlavní faktory s ohledem na způsob jejich vlivu na konstruování představy lidí o přírodě. Zároveň šlo o přiblížení postojů lidí k environmentálním problémům, k čemuž mi sloužilo porovnání výpovědí skupiny místních obyvatel a skupiny chalupářů žijících ve sledované lokalitě. Pro realizaci výzkumu byla vybrána lokalita Lipka a Michlova Huť, jakožto oblast, která se nachází v rámci CHKO Šumava a ve které pospolu žijí místní obyvatelé společně s chalupáři. Právě na základě komparace těchto dvou skupin lidí jsem pozorovala odlišnosti v konstruování obrazu přírody a environmentálních problémů. Klíčová slova: příroda, faktory, konstruování obrazu přírody, environmentální problémy
|
|
|
Příroda jako mýtus
Charvát, Jakub ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Co je to "příroda"? Jaké významy jí lidé přikládají a co od ní očekávají? Jak se měnilo chápání přírody v různých historických obdobích a u různých společenských skupin? Na tyto otázky hledá práce odpovědi na základě beletrie i historických pramenů. Jako metodologický nástroj je využit Barthesův dvojstupňový systém značení. Práce je rozdělena do čtyř historických období: 19. Století, 1918-1938, 1938-1989 a od roku 1989 do současnosti. Práce se zaměřuje jak na beletrii, tak i na memoárovou literaturu a historii hnutí spojených s pobytem v přírodě. Věnuje se také estetice a ekologii. V poslední části práce je zmíněno také zobrazení přírody v reklamě. Nejčastějším typem zobrazení je příroda jako místo úniku, v doslovném i přeneseném významu. klíčová slova: příroda, turistika, tramping, scouting, woodcraft, chataření a chalupaření, ekologie
|
|
|
Charakteristika neantropogenních mimořádných událostí v ČR
Jandáková, Simona ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název Charakteristika neantropogenních mimořádných událostí v ČR. Cíle Cílem této bakalářské práce je přehledně utřídit a charakterizovat vybrané neantropogenní mimořádné události a shrnout tyto události v historickém kontextu. Úkoly Úkolem této práce je vyhledat vhodné literární prameny, vybrat z nich důležitá fakta a přehledně zpracovat problematiku vybraných neantropogenních mimořádných událostí v České republice s důrazem na historický kontext událostí. Metody V této práci jsou využity metody komparace a kompilace literatury, která souvisí s charakteristikou vybraných neantropogenních mimořádných událostí a popisů událostí, které se staly v minulosti. Klíčová slova Mimořádná událost, neantropogenní, integrovaný záchranný systém, přírodní, hrozba
|
|
| |
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Ekonaratologie
Filková, Kateřina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Valkounová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Ekonaratologie se zabývá historií, cíly a využitím moderní interdisciplinární teorie narativity v environmentální výchově v předškolním prostředí. Popisuje potenciality a význam naratologie jako přístupu pro dětské pochopení okolního světa a zvyšování environmentální senzitivity. Cílem výzkumné části bylo ověření narativního paradigmatu (Fisher, 2000; Bruner 1996) u dětí předškolního věku a navázání bližšího vztahu mezi dětmi a přírodou vytvořením několika autentických příběhů o přírodě, které si samy děti vymyslely. Druhá část práce se zaměřuje na výzkum mezi učitelkami mateřských škol. Úkolem bylo sepsat knihy o přírodě, které ve své praxi využívají. Z tohoto seznamu se poté tvořil žebříček deseti nejoblíbenějších dětských publikací o přírodě. Práce nabízí i seznam vhodných knih pro ekonaratologickou metodu u dětí předškolního věku. Výsledkem bylo zjištění, že děti ve věku 4-6 let si přirozeně více pamatují, když slyší informace ve formě vyprávění příběhů, a že jsou schopné naslouchat přírodě a jejím projevům.
|
|
|
Zobrazení přírody u Turgeněva
Hessová, Zuzana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce podává ucelenou analýzu vybraných děl známého ruského básníka, prozaika a dramatika, Ivana Sergejeviče Turgeněva. Zaměřuje se na klíčové téma jeho tvorby. Zkoumá zejména to, jak s ním autor pracuje v jednotlivých dílech, jakou roli v nich hraje a s jakými jinými tématy se spojuje. Srovnávací analýza se opírá o dobový kontext a biografická fakta, které autora značně ovlivnily, ale také o díla jiných ruských autorů, u kterých nalézáme podobnosti daného tématu. KLÍČOVÁ SLOVA: Turgeněv, příroda, povídky, román, básně v próze, poetika, filozofie.
|
|
|
Změnitelnost lidské přirozenosti ve světle hodnoty
Jelínek, Jakub ; Barabas, Marína (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Tato práce představuje na kontrastu Kantovy morální filosofie s buddhistickým myšlením otázku, je-li naše přirozenost změnitelná a v etickém smyslu hodná změny. Kantova koncepce spojuje moralitu s nátlakem na touhy (především je řeč o náklonnostech - navyklých smyslových žádostech), protože chápe smyslovost, do které je řadí, jako danost. Rozpolcení člověka na rozum (stojící mimo kauzalitu) a smyslovost je příčinou, proč Kantovy pokusy zahrnout do svého systému morální pokrok směrem k "radostnému plnění povinnosti" končí nezdarem, nemá-li tento systém projít radikální rekonstrukcí. Zkušenost touhy však ukazuje její ne-mechanické založení, založení v rozumění předmětu jako hodnotnému pro nás. Buddhistická nauka o ne-já (podobně jako Heideggerova myšlenka, že si zprvu rozumíme mylně jako vyskytujícímu se jsoucnu) toto rozumění problematizuje. Sebe- vymezení zakládající touhu znamená rozumět si jako předmětu, s nímž se může něco stát a jenž může mít nějaké atributy. Zkušenost svobody ale ukazuje, že naše moc jednat není takovouto možností. Jsme-li sto rozpoznat sebe-vymezení (sobectví) jako omyl, znamená to změnitelnost naší povahy. A jelikož nás takové nazírání zbavuje tíhy života vůbec (dukkha), je odpovědí na základní etickou otázku, "jak žít".
|
|
|
Očima psa - dětská autorská kniha
Richterová, Denisa ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
RICHTEROVÁ, Denisa: Očima psa - dětská autorská kniha. Praha, 2021. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy. (Příloha 1: dětská autorská kniha Pes, který si něco myslí) (Příloha 2: prezentace projektu Očima psa) Diplomová práce se zabývá psem jako nositelem historických a kulturních kontextů doby. Teoretická část popisuje historii domestikace psa, vztah k člověku, symboliku, mytologii a mapuje jeho vyobrazení v dějinách výtvarného umění. Dále zaměřuje svou pozornost na vztah psů a dětí s přesahy do dětské literatury a na ilustrace, s důrazem na dětskou autorskou knihu. Závěr této části je věnován zastoupení psa v pomáhajících a edukativních procesech. V umělecké části jsou aplikovány teoretické poznatky do praxe, a to v podobě dětské autorské knihy s názvem Pes, který si něco myslí. Příběh a ilustrace subjektivně reflektují svět očima psa, které zrcadlí myšlení, cit a přirozenou potřebu k někomu patřit. Didaktická část představuje projekt s názvem Očima psa, který předkládá možnosti zapojení psa do volnočasových i do vzdělávacích aktivit pro děti.
|
host ::
RSS.