Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Řeč o Bohu ve spise Contra Eunomium II svatého Řehoře z Nyssy
Bendová, Markéta ; Bartoň, Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Řeč o Bohu ve spise Contra Eunomium II svatého Řehoře z Nyssy Anotace Práce se zabývá teorií řeči, jak ji ve druhé knize Proti Eunomiovi (Contra Eunomium II), v rámci své polemiky s ariánským biskupem Eunomiem z Kyziku, rozvinul Řehoř z Nyssy. Eunomios byl přesvědčen, že Jednorozený Syn Boží je nepodobný Bohu co do postaty (a odmítal tedy učení nicejského koncilu o soupodstatnosti - homoúsios - Otce a Syna), protože Otcova podstata je nezrozená. Tento argument předpokládá určitou teorii jmen. Jejímu vysvětlení je věnována první kapitola. Druhá kapitola objasňuje, jak vykládá lidská jména, jejich původ, účel a výpovědní hodnotu Řehoř. Podle něj jsou jména pouhými lidskými pojmy (epinoia), jsou vytvořena lidmi, nikoli Bohem. Proto nemohou zjevovat podstatu věcí, ale pouze to, jak lidé věci poznávají. Pokud jde o jména, dávaná Bohu, je Řehořovou ústřední tezí, že Boží podstatu pojmenovat nemůžeme. Tato teze je postupně vyjasňována v následujících kapitolách práce. Ve třetí kapitole se připomíná pro Řehoře velmi významný rozdíl mezi stvořeným (diastématickým) a nestvořeným (adiastématickým) bytím. Z něho je vyvozována nutná pluralita výpovědí o Bohu. Čtvrtá kapitola pojednává otázku, jestli a do jaké míry můžeme Řehoře přiřadit k negativním teologům. Následně je vysvětleno, že naše jména neoznačují Boží...
Pojetí svobody u Nikolaje Berďajeva
Šimek, Vojtěch ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent)
Resumé diplomové práce POJETÍ SVOBODY U NIKOLAJE BERĎAJEVA Katedra teologické etiky a spirituální teologie KTF UK v Praze Vedoucí práce: ThLic. Mgr. Karel Sládek, Th.D. Vypracoval: Vojtěch Šimek rok 2010 Předložená práce se zabývá pojetím svobody ruského náboženského filosofa Nikolaje Berďajeva (1874-1948). Jeho dílo spadá do období 1. poloviny 20. století. Myslitel byl vyhnán Leninovým režimem z Ruska spolu s dalšími zástupci nepohodlné inteligence v roce 1922. Poté žil nejprve v Berlíně a pak nedaleko Paříže v Clamart, kde také zemřel. První část práce začíná stručnou biografií myslitele. Jsou tu představeny všechny důležité momenty myslitelova života i jeho spisovatelská činnnost. Berďajevovo pojetí svobody vychází z gnozeologického pohledu, který je dualistický. Rozlišuje svět ducha (sféru svobody) a svět přírody (sféru nutnosti). Tento pohled vychází z tzv. objektivace, která je gnozeologickou interpretací stavu světa po prvotním hříchu. Opravdu reálný je svět ducha a subjektivity (vnitřní), svět přírody a objektivity je světem pouze symbolicko-znakovým, druhotným (vnějším). Překonání objektivace se děje tvůrčí svobodou a směřuje do eschatonu. Pojetí tvůrčí svobody vyrůstá z meontologické koncepce, ve které hraje ústřední roli symbol Ungrund (to mé ón - nebytí) německého teosofa Jakoba Böhma...
Jídelní a stravovací zvyky v antické Palestině
Dabrowská, Václava ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent)
RÉSUMÉ: Bakalářská práce na téma Jídelní a stravovací zvyklosti v antické Palestině se zabývá zkoumáním jídelních návyků lidí ve středomořské oblasti a je zasazena do období života Ježíše Krista. Zabývá se ale také obdobím před jeho narozením a po smrti. Úvod nastíní čtenáři, jaké základní otázky jsou předloženy pro řešení práce. Těmi jsou jídelní zvyky výše zmíněného období, způsob přípravy jídel a otázkou, proč je hostina tak důležitým motivem v Bibli. První část práce uvede čtenáře zlehka do života v antické Palestině. Dále začne vyprávět o plodinách, které byly pěstovány, a o zvířatech, která se chovala, a jaké maso se z nich získávalo. Lehce se dotýká zemědělství. Také popisuje způsoby úpravy jídel, při jakých příležitostech se lidé scházeli. Zvláštním způsobem jsou zde sledovány židovské stravovací zvyklosti, průběh židovských svátků, způsob stolování, které mělo sice společné prvky se způsoby pohanskými, ale přesto byl jejich průběh jiný. Je možné získat představu o tom, kolikrát za den se jedlo. Dále jak se stravovala chudina a naopak jak probíhaly hostiny ve vyšších společenských vrstvách. Čtenáře jistě zaujme kapitola o průběhu hostin v římské říši a gastronomických lahůdkách, které se při nich podávaly a se kterými se v dnešní době nikde nesetká. První část této práce je zakončena receptem na...
Buď, kde jsi. Idea mnišské stability u Jana Kasiána
Smolen, Štěpán ; Bartoň, Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce se zabývá rolí stálosti v díle patristického spisovatele Jana Kasiána věnovaném převážně egyptskému mnišství. Téma stability je nejprve stručně představeno s ohledem na autorův život a na jeho monastické spisy. Následující detailní lexikologická analýza ukazuje, jakým způsobem jsou ve zkoumaných textech užívány výrazy, které se stálostí souvisejí. Jádrem studie je rozsáhlá třetí kapitola, v níž je popsáno pět základních aspektů stability v Kasiánově díle: stálost v povolání (stabilitas professionis), stálost na místě (stabilitas loci), stálost srdce (stabilitas cordis), stálost v dobrém (stabilitas boni) a Boží stálost (stabilitas Dei). Tyto jednotlivé aspekty stability jsou představeny jako stupně duchovní cesty vedoucí od vnějších forem ustálení k vnitřním a od vnitřních ke stálosti v lásce vůči Bohu a bližním. V poslední kapitole je celá Kasiánova koncepce zasazena do širších systematicko- teologických souvislostí. V úvodu a závěru, které práci rámují, je zkoumané téma vztaženo k současné "krizi stability" a je poukázáno na duchovně-terapeutický rozměr autorova myšlení pro člověka postiženého nestálostí. Klíčová slova Jan Kasián; egyptské mnišství; stálost; mnišská spiritualita; povolání
Moderní novozákonní překlad (Nové zákony dvacátého století před Českým ekumenickým překladem)
Bartoň, Josef ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Sázava, Zdeněk (oponent) ; Ventura, Václav (oponent)
Moderní český novozákonní překlad (Nové zákony dvacátého století před Českým ekumenickým překladem) Modern Czech New Testament Translations (The 20th Century New Testaments before the Czech Ecumenical Translation) Josef Bartoň Biblický překlad představuje mimořádně významný fenomén v kulturním a duchovním životě českého národa a je nepřehlédnutelným plodem i neodmyslitelnou součástí české teologické práce od počátku křesťanství u nás až do současnosti. Zájem badatelů se nicméně doposud soustředil především na staročeské a starší české biblické překlady a tomuto tématu byla také zasvěcena řada dílčích studií i několik souhrnných monografií.1 Víceméně stranou zatím zůstávají biblické překlady devatenáctého a dvacátého století (i nejčerstvější překladatelské pokusy podniknuté po roce 2000). Soustavné a hlubší souborné zpracování moderních českých novozákonních překladů2 dosud chybí Tato studie si vytkla za cíl poprvé podrobněji zmapovat české překládání Nového zákona v období po roce 1900 a před zahájením prací na Českém ekumenickém překladu (1961). 1 Zásadní monografii k dějinám starých a starších českých novozákonních, resp. biblických překladů (která se soustředí nejvíce na dějiny textu) předložil Vladimír KYAS, Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha: Vyšehrad, 1997. O něco starší práce Jan...
Boží obraz u Řehoře z Nyssy
Marunová, Magdalena ; Karfík, Filip (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Dus, Jan (oponent)
Cílem této práce je představit nauku Řehoře z Nyssy o člověku jako Božím obrazu, která se zakládá především na Řehořově díle Περ κατασκευ ς νθρώπουὶ ῆ ἀ (De hominis opificio). Řehoř ve svém spise vytvořil ze stoických zdrojů, z biblických interpretací inspirovaných Filónem Alexandrijským a Órigenem i z poznatků antického lékařství poměrně systematické antropologické pojednání. Na rozdíl od antických filosofických škol Řehoř odmítá v souvislosti s lidskou bytostí přirovnání k malému světu (mikrokosmu) a říká, že důstojnost člověka nespočívá v podobnosti stvořenému světu, ale v tom, že se člověk podobá Stvořiteli. Existuje mnoho rysů, na nichž se podobnost člověka Bohu zakládá, ale je to především nepochopitelnost, díky níž je člověk obrazem Boha. Nepochopitelnost spočívá v lidské mysli (νο ςῦ ), v níž lze onu podobnost člověka Bohu nejlépe rozpoznat. Mysl nemůže být umístěna nikde v těle a její spojení s tělem je podle Řehoře nevýslovné: mysl nesídlí v žádné části těla, a přece působí v celém těle a je jím ovlivňována. Božím obrazem je celé lidstvo, od prvního stvořeného člověka až po posledního. Až bude naplněn plánovaný počet duší, ustane čas a vše, co se v čase děje. Při konečné apokatastasi bude veškeré lidské či racionální stvoření obnoveno do původního stavu, jaký byl v ráji před tím, než...
Církevní a kulturní život v srbské Lužici po roce 1945 (s přihlédnutím k česko-lužickosrbským kontaktům)
Hankovec, Václav ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent)
Církevní a kulturní život v srbské Lužici po roce 1945 (s přihlédnutím k česko-lužickosrbským kontaktům) Shrnutí Cílem této práce je přiblížit a charakterizovat poválečný stav v srbské Lužici i vývoj česko- lužickosrbských kontaktů až do současnosti. Důraz je kladen na sledování a vyhodnocení školství a církevní hierarchie bývalé NDR ve vztahu k lužickosrbské menšině se zřetelem ke snahám Lužických Srbů uchovat si mateřský jazyk až do současné doby. Zvláštní pozornost je pak věnována lužickosrbskému národnímu hnutí těsně po druhé světové válce, činnosti Společnosti přátel Lužice a Lužickému semináři, pozdějšímu Lužickému domu v Praze. Objevné bylo např. získání nových informací o vztahu Domowiny ke Společnosti přátel Lužice. Například na přelomu 40. a 50. let 20. století je překvapující, že Domowina nezastávala pozitivní postoj k SPL. Tato skutečnost zatím není zdokumentována v žádné odborné literatuře týkající se Lužických Srbů. Důležité bylo také doplnění nových informací z archivních materiálů a odborné literatury ke sledovanému tématu, především z oblasti lužickosrbského školství. Problematice Lužických Srbů je věnována celá řada studií, ať již na české či německé straně, bylo však potřeba provést ještě některé archivní výzkumy a uskutečnit rozhovory jak z rodilými lužickosrbskými mluvčími, tak...
Jan Merell jako překladatel a biblista
Primus, Jan ; Bartoň, Josef (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Obsahem diplomové práce je zpracování a prezentace dostupných materiálů o životě a díle kněze, biblisty, pedagoga a děkana Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty prof. ThDr. Jana Merella. Cílem práce bylo z dostupných pramenů zdokumentovat jeho životní osudy v kontextu historických událostí, především z období, kdy byl Jan Merell konfrontován s proticírkevní perzekuční politikou totalitních režimů 20. století jednak v průběhu okupace Československa armádami nacistického Německa a následně i během nástupu a upevňování moci komunistického režimu. Dále měla práce podat stručný přehled bohaté literární a vědecké činnosti Jana Merella, díky níž se zařadil na přední místa mezi zástupci české biblické vědy a jeho význam a věhlas překročil i hranice naší země. Jan Merell patří, i přes rozporuplné názory na některé aspekty jeho veřejného působení, k významným představitelům české a československé katolické církve.
Žalmové parafráze Jiřího Strejce
Matějec, Tomáš ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Sláma, Petr (oponent)
Práce se zabývá veršovanými žalmovými parafrázemi Jiřího Strejce (prvně vydanými roku 1587), které vznikly jako českojazyčná verze tzv. Ženevského žaltáře (prvně vydaného roku 1562) a představují významnou památku českého raně novověkého písemnictví. Jednotlivé kapitoly práce pojednávají o životě a literárním díle Jiřího Strejce, o vzniku a předlohách jeho žalmových parafrází a o dějinách jejich vydávání a recepce. V dalších kapitolách práce představuje Strejcovy žalmové parafráze v širších literárně historických, církevně historických a teologických souvislostech.
Písmo svaté v životě a díle Hryhorije S. Skovorody
Holomková, Teťana ; Bartoň, Josef (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Práce se zabývá osobností ukrajinského myslitele Hryhorije S. Skovorody, významného filozofa, básníka, pedagoga a skladatele liturgické hudby. Představuje jeho životní cestu a některé vlivy, které formovaly jeho světonázor (jako například doba, kultura, vzdělání, cestování a klíčové životní milníky). Především však zkoumá myslitelův pohled na Písmo svaté, jaký k němu měl vztah, jak s ním zacházel ve svých dílech a jak se o něm vyjadřoval. Práce představuje obsah čtyř Skovorodových spisů, ve kterých se ve větší či menší míře Bibli věnuje. Z těchto spisů jsou následně vyňaty výroky přímo s Písmem související, či Písmo komentující. Ty pak představují originální škálu myslitelova vnímání a interpretace Písma. Následně jsou dané výroky poskládány do systému, který odpovídá Skovorodově filozofii. Práce se pokouší o nastínění pohledu na Bibli očima Hryhorije S. Skovorody.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 BARTOŇ, Jiří
13 Barton, Jan
2 Bartoň, Jakub
13 Bartoň, Jan
2 Bartoň, Jaromír
3 Bartoň, Jaroslav
4 Bartoň, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.