Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 218 záznamů.  začátekpředchozí117 - 126dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza struktury a formálních prostředků jakutského eposu oloncho na příkladu oloncha "Er soghotox"
Vlasák, Jonáš ; Zikmundová, Veronika (vedoucí práce) ; Kapišovská, Veronika (oponent)
Předmětem diplomové práce je interpretace jakutského eposu (oloncho) Modun Er Soghotox skrze koncept klasifikující hranice J. Lotmana. Práce se snaží nejprve zařadit dané oloncho do širšího žánrového kontextu v rámci jakutského folkloru. Pro vymezení žánrové je důležitá formální stránka textu, proto se práce pokouší o popis některých nejčastějších distinktivních rysů, především aliterace a paralelismu. Druhá část práce se pokouší o analýzu světů oloncha jako Lotmanových sémantických prostorů. Každý svět si udržuje od ostatních výrazně odlišné sémantické prostředí. Přechod hranice mezi těmito prostory rozehrává děj oloncha. Poslední část se snaží pochopit úlohu hrdiny v olonchu, především jakožto mediátora mezi jednotlivými sémantickými prostory.
Sport ve filmu jako kulturní fenomén
Děkanovský, Jan ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Jirák, Jan (oponent)
Sport ve filmu jako kulturní fenomén Abstrakt: Vztah sportu a médií prodělal v několika posledních desetiletích bouřlivý rozvoj a spojením špičkového sportu a televize vznikl specifický a velice vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, ale současně vede ke snaze vtisknout těmto příběhům trvalejší a celistvější podobu. Sport se tedy objevuje v nejrůznější formě i na filmovém médiu. Předkládaná práce přináší kulturologický, tedy holisticky a interdisciplinárně zaměřený pohled na fenomén sportu ve filmu. Nejprve se zabývá sportem coby součástí populární kultury, filosofickými koncepcemi kulturního fenoménu hry a klade si otázku po univerzálních schématech typických pro žánr sportovního filmu. K vysvětlení setrvalé obliby sportovního filmu pak využívá studium filmu ve spojitosti s kulturními dynamikami, k nimž náleží i výzkum v oblasti filmových žánrů. Dále zkoumá sportovní film z hlediska kulturně antropologických kategorií mýtu a rituálu. V závěru si všímá schopnosti hraných i dokumentárních filmů se sportovní tematikou stát se reprezentacemi různých ideologií. Stejnou metodologii uplatňuje i k popisu a charakteristice ideologických vzorců vyprávění ve sportovním filmu. Klíčová slova: populární kultura, sport, film, mýtus, rituál, filmový žánr, ideologie
Mýtus o Narcisovi ve francouzské literatuře přelomu 19. a 20. století
Kučerová, Magdalena ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Jamek, Václav (oponent)
Mgr. Magdalena Kučerová Disertační práce: Mýtus o Narcisovi ve francouzské literatuře přelomu 19. a 20. století ABSTRAKT: Tato disertační práce vychází z poznatků francouzské mýtokritiky a zabývá se problematikou mýtu v literatuře, který je specifickým projevem lidské symbolické obraznosti. Na nejobecnější rovině práce studuje definici mýtu a jeho funkci ve společnosti a také otázku protikladu pojmů mythos a logos, jež se ve vývoji evropského myšlení stále více diferencovaly. Mýtus o Narcisovi představuje pravděpodobně jeden z nejstarších mýtů evropské kultury. Ve své nejznámější a nejucelenější formě se objevuje poprvé v III. knize Ovidiových Proměn, kde se příběh jeví již jako ustálený a všeobecně známý. Touto verzí se později inspirovalo mnoho dalších autorů. Příběh mladíka zamilovaného do svého obrazu na vodní hladině v sobě skrývá velkou škálu sémanticky silných struktur (zejména motivy zrcadla, narcistní lásky, pasivně povzneseného charakteru hrdiny či závěrečné metamorfózy v květinu), které tato studie analyzuje. Autorka nastiňuje vývoj interpretace mýtu o Narcisovi v dějinách francouzské literatury do přelomu 19. a 20. století a poukazuje na fakt, že chápání mýtu se proměnilo do podoby, která se hluboce lišila od jeho původních výkladů....
Významové roviny antického mýtu. Antická mytologická tématika v českém umění třicátých let 20. století
Kocichová, Ivana ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Antická mytologická tématika po staletích, kdy byla jedním z hlavních inspiračních zdrojů evropského výtvarného umění, nepřestala inspirovat ani umělce 20. století. Zvýšený zájem o antický mýtus je možno pozorovat od dvacátých let minulého století, kdy se antická tématika stává zdrojem inspirace i umělcům tvořícím pod vlivem avantgardních uměleckých směrů. Umění dvacátého století přistupuje k antickému mýtu ze zcela nových pozic dosažené umělecké svobody. Uvolnění ikonografických konvencí a akademických pravidel, důraz na psychologii a individualitu jedince přináší specifické podoby recepce a reinterpretace antického mýtu. Antická mytologie v řadě případů doznává alegorických významů v návaznosti na soudobé politické a společenské události, často otevřeně kritického vyznění, ale je i nástrojem čistě osobního vyrovnání se s realitou. Třicátá a raná čtyřicátá léta s jejich atmosférou ovlivněnou válečnými konflikty potom znamenají dobu jisté kulminace antické mytologické tématiky, kterou je možno pozorovat jak v umění evropském, tak i české provenience. Antika se zde stává symbolem návratu ke kořenům evropské kultury a civilizace, symbolem společného humanistického dědictví evropských národů. Shromážděný soubor téměř 180 děl moderního českého výtvarného umění, inspirovaných antickou mytologií, svým...
James Bond - tajný agent propagandy
Hornová, Karolína ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat prvky a projevy propagandy ve vybraných filmech ze série o agentu Jamesi Bondovi. Teoretická část se snaží definovat pojem propaganda především z hlediska mediálních a komunikačních studií a následně přibližuje pohledy různých autorů na způsoby a druhy šíření propagandistického persvazivního sdělení a jeho odhalení pomocí analýzy diskurzu. V práci je reflektován zejména pragmatický přístup autorů Jowetta a O'Donnellové, který je uváděn v komparaci s dalšími stěžejními přístupy. Teoretická část zároveň uvádí propagandu do kontextu doby, tedy období studené války a zmiňuje konkrétní případy jejího působení. Zároveň si práce všímá bondovek samotných, a to zejména pohledem na jejich narativ a jeho mytologickou a stereotypizující složku. V praktické části je jsou následně metodou interpretativní obsahové analýzy zkoumány filmové bondovky právě z této doby s cílem nalézt v nich popsané prvky protivýchodní propagandy, analyzovat jejich projevy a zodpovědět tak na dané výzkumné otázky.
Mytologie v seriálu Doctor Who
Kužel, Martin ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na identifikaci výskytu mytologických prvků a témat, obsažených v syžetech jednotlivých epizod seriálu televizní stanice BBC Doktor Who, vycházeje z hypotézy, že určité mytologické vzorce se stále vyskytují i v narativních strukturách produktů zábavního průmyslu současnosti, což je pro publikum činí přirozeně atraktivními. Postupně jsou zhodnoceny vybrané epizody ze starého, původního arku z let šedesátých a následně ze současného rebootu, který zahájil vysílání v roce 2005. Dále je zkoumána přítomnost původního edukativního záměru seriálu, který v průběhu let jeho vysílání postupně vymizel. Během sémiotické analýzy textu seriálu vycházíme jak z pozice kritického čtenáře, o kterém hovořil Umberto Eco ve své práci Meze interpretace, tak z definice moderního mýtu, jak jej zavedl Roland Barthes, archaického mýtu, který vnímal například Claude Lévi-Strauss a další, a archetypů coby základních praobrazů, jejichž konkretizací mýty samotné vznikly, jak o nich hovořil Carl Gustav Jung především ve své práci O archetypech kolektivního nevědomí. Kromě mytologických vzorů v individuálních syžetech je analýze podrobena rovněž samotná archetypální postava Doktora.
Mythologies in Samsung galaxy note advertising campaogn
Kecerová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Orban, Karol (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá novodobými mýtmi, ktoré sú prítomné vo vybraných audiovizuálnych reklamách. Tie spadajú do kampane pre produkt Galaxy Note 3 od spoločnosti Samsung, ktorá bola spustená na jeseň roku 2013 a pokračovala až do jari 2014. Keďže bol Samsung i oficiálnym sponzorom Zimnej olympiády v Soči, časť analyzovaného materiálu čerpá práve zo spojenia medzi športovou udalosťou a propagovaným produktom. Teoretický rámec zasadzuje analýzu do širších súvislostí a bližšie sa zaoberá semiotikou ako i marketingovými stratégiami. Semiotická časť predstavuje novodobé ponímanie znaku z pohľadu Ferdinanda de Saussura či Charlesa Sandersa Peirce, s dôrazom na teóriu sekundárneho označovania a novodobých mýtov Rolanda Barthesa v jeho diele Mytológie. Teória marketingovej komunikácie uvádza jej východiská, modely, súčasti komunikačného mixu, pričom je pozornosť upriamená na reklamu, jej prvky a pôsobenie. Praktická časť rozoberá vybrané reklamy. Pri každej z nich je popis deja s následnou semiotickou analýzou prostredia, postáv, predmetov, obrazu, farieb a zvuku. Analýza týchto reklamných prvkov a znakov v nich prebieha po vzore Barthesa a odhaľuje v jednotlivých príbehoch novodobé mýty. Popis a následná interpretácia tak umožňujú detailnejší náhľad na vybraný materiál.
Mytologická a sémiotická rovina vybraných plakátů z období Třetí Říše
Fulková, Andrea ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá plakátem z doby nacistické Třetí říše a ideologií formovaným obrazovým i textovým sdělením, které předkládá. Práce pohlíží na plakát jako na důležité komunikační médium, které sloužilo nacistické propagandě k šíření nacionálně socialistické ideologie. Nacistická propaganda používala obrazová vyjádření v podobě plakátů k rozšiřování nacistických mýtů a mytologických promluv. Diplomová práce si klade za cíl tyto mýty analyzovat a demaskovat tak, jak ve své knize Mytologie vymezuje Roland Barthes. Autorka diplomové práce aplikuje tradiční metodu kvalitativního výzkumu mediálních obsahů - mytologickou a sémiotickou analýzu, a na vybraných nacistických plakátech pomocí těchto rozkladů demystifikuje použití mýtů a sémiotických znaků. V první části diplomové práce jsou představeny pojmy, které úzce souvisí s mytologickou či sémiotickou analýzou. Druhá část přináší rozbory jednotlivých plakátů, které jsou rozděleny do několika skupin. V závěru diplomové práce autorka předkládá výčet společných znaků a mýtů, jež jsou výsledkem analýzy.
Marketingová komunikace značky Camel: od běžné značky k ikonické
Kališ, Jakub ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Klimeš, David (oponent)
Bakalářská práce "Marketingová komunikace značky Camel: Od běžné značky k ikonické" se zabývá deskripcí marketingových nástrojů cigaretové značky Camel za celou dobu její existence. Na více než stoletou historii značky je nahlíženo především z perspektivy tzv. cultural brandingu - kulturního budování značky. Optikou tohoto přístupu se snaží nalézt odpověď na otázku, zda je možné Camel považovat za značku ikonickou. Text je doplněn o rozsáhlou obrazovou dokumentaci, která je na pozadí základních historických událostí základním zdrojem informací.
Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu
Dynda, Jiří ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Jiří Dynda Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu (diplomová práce) Abstrakt Předmětem diplomové práce je rozbor a výklad třiceti sedmi textových variant bylin o bohatýru Svjatogorovi. Po uvedení do oblasti ruské folklorní epiky a problematiky spojené se studiem orální literatury je představeno vlastní pojetí mýtu založené na strukturálním chápání kulturních reprezentací. V ústřední části se pak práce pokouší o aplikaci těchto zásad na pásmo svjatogorovských bylin a prostřednictvím důkladné analýzy ukazuje, které motivy a jejich vzájemné vztahy byly ústřední pro utváření smyslu tohoto narativu v lokálním kontextu bylinné tradice. Hypotéza, že ve svjatogorovských bylinách jsou primárně řešena témata iniciace mladého hrdiny, generačního konfliktu a předání pozice mentora žákovi (a metaforicky otce synovi), je následně testována dvoufázovou komparací ústředních motivů a jejich klastrů: Jednak v rámci bylinné tradice jako takové a též v rámci etnografické situace ruského Severu 19. století (vnitřní komparace), jednak v širším horizontu eurasijských mytoepických tradic (vnější komparace). K práci je též přiložena sbírka 37 bylinných variant v originále a překladu do češtiny. Klíčová slova Byliny, orální epická literatura, narativita, mýtus, strukturální analýza, srovnávací...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 218 záznamů.   začátekpředchozí117 - 126dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.