|
|
Zralost dítěte pro vstup do mateřské školy
Králová, Barbora ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit zralost dětí starších dvou let a posoudit možnost jejich zařazení do mateřské školy, popřípadě jiné formy veřejné výchovy, před dosažením třetího roku života. V první kapitole teoretické části je popsán názor Evropské rady na předškolní vzdělávání, která prosazuje institucionální péči v souladu s trendem podpory rovnosti žen a mužů. Dále je zmíněna situace v členských státech EU při plnění "barcelonských cílů" z roku 2002. Druhá kapitola se zabývá současnou situací v České republice, oporou v legislativě, především novelou zákona o rodičovském příspěvku, a následně stávající nabídkou forem péče pro děti předškolního věku. Třetí kapitola je věnována samotným dětem. Jejich rodině, faktorům, které děti ovlivňují a dále zejména potřebám dítěte, věkovým a individuálním zvláštnostem. Poslední kapitola teoretické části je věnována zralosti dítěte mladšího tří let z pohledu vývojové psychologie. Praktická část mapuje zralost dětí z mateřské školy, jeslí a domácího prostředí. Zaznamenává pozorování tří dětí při prvotní adaptaci na mateřskou školu a dále výsledky ověřování zralosti a připravenosti vybraného vzorku dětí z mateřské školy, jeslí a domácího prostředí v oblastech sociálních dovedností, řeči a samostatnosti a sebeobsluhy. Závěr práce je věnován porovnání...
|
|
| |
|
|
Nácvik a rozvíjení sociálních dovedností, soběstačnosti a sebeobsluhy lidí s kombinovaným postižením prostřednictvím sociální rehabilitace
VOKURKOVÁ, Kateřina
Hlavní myšlenkou a posláním této bakalářské práce je přiblížit a objasnit způsoby nácviku a rozvoje sociálních dovedností soběstačnosti a sebeobsluhy u osob s kombinovaným postižením. Cílem bakalářské práce je identifikovat potřeby konkrétních osob s kombinovaným postižením v oblasti soběstačnosti a sebeobsluhy. Následně popsat a v praxi vyzkoušet možnosti nácviku vybraných dovedností a zhodnotit jejich dopad do běžného života lidí s kombinovaným postižením. Cíl jsem splnila pomocí kazuistik, které jsou obsažené v praktické části této práce. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část je část teoretická a obsahuje několik kapitol. První kapitola se zabývá historií péče o osoby se zdravotním postižením. Druhá kapitola se věnuje zdravotnímu postižení a etiologii zdravotního postižení. Následující kapitoly se zaměřují na ucelený systém rehabilitace, sociální služby dle zákona, sociální rehabilitaci nebo na cílovou skupinu osob. Další kapitoly popisují přechod z dětství osob s kombinovaným postižením do dospělosti, dospělost, rozebírají sociální dovednosti, soběstačnost a sebeobsluhu. Poslední kapitola z teoretické části se zabývá kvalitou života osob s postižením. Praktická část bakalářské práce je vypracována formou kvalitativního šetření. V této části práce jsou popsány metody, se kterými se pracovalo, tj. metoda zúčastněného pozorování, analýza dokumentace, metoda přímé edukace a kazuistika. Práce pokračuje kazuistikami osob s kombinovaným postižením, jejich nácviků a pokroků v plnění daného cíle. Následuje diskuze a závěr bakalářské práce. Dle mého názoru je sociální rehabilitace ve velkém rozvoji, pomáhá stále více uživatelům. Dostává se do povědomí veřejnosti a využívá ji stále více osob.
|
|
|
Sociálně terapeutické dílny jako možnost integrace osob s mentálním postižením
Feherová, Markéta ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na službu sociálně terapeutické dílny jako na jednu z možných podpor při integraci osob s mentálním postižením do běžného života. V první části své práce shrnuji teoretické poznatky týkající se charakteristiky mentálního postižení. Další kapitola pojednává o integraci osob s mentálním postižením, jejich potřebách a právech, včetně možných znevýhodněních v některých sférách běžného života. Následuje vymezení služby sociálně terapeutické dílny. V závěru teoretické části se věnuji podpoře jednotlivých oblastí. Cílem empirické části je charakterizovat jakou roli hrají sociálně terapeutické dílny, při integraci lidí s mentálním postižením do běžného života. Ze získaných výsledků vyplývá, že sociálně terapeutické dílny mohou mít pro uživatele pozitivní přínos v jednotlivých oblastech jejich života a tím také může teoreticky docházet i k snadnějšímu začlenění do života běžné společnosti. Tento přínos je však velmi závislý na individuálních možnostech každého jedince a také se odvíjí od míry a hloubky jejich postižení. Někteří uživatelé tedy mohou dosáhnout optimální míry samostatnosti a zlepšit své společenské i profesní uplatnění. U některých může dojít alespoň k určitým zlepšením v jednotlivých oblastech a tím tak lze podpořit jejich kvalitu života. Docházení do dílen, se tak může...
|
|
|
Příprava učitele na vyučování v malotřídní základní škole
Mikešová, Lenka ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Malotřídní škola je typ školy, ve kterém probíhá souběžná výuka dvou nebo více ročníků v jedné třídě. Tento způsob organizace klade na učitele vysoké nároky na přípravu i průběh celého vyučování. Vedle přímé pedagogické práce tvoří podstatnou část činnosti učitele malotřídní školy práce nepřímá. Sem patří například organizace různých pravidelných i nepravidelných mimoškolních aktivit, které přispívají k naplnění společensko-kulturní funkce školy. Na malotřídní školy lze nahlížet jako na školy alternativní, ve kterých se často uplatňují různé netradiční formy výuky. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké konkrétní formy výuky, didaktické pomůcky a prostředky bývají ve výuce nejčastěji používány. Práce si dále kladla za cíl zjistit rozsah nepřímé pedagogické práce a zmapovat spolupráci malotřídních škol se speciálními pedagogy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Samostatný pohyb jako nástroj pro zkvalitnění života lidí s těžkým zrakovým postižením
Langerová, Tereza ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku kvality života osob s těžkým zrakovým postižením. Jejím cílem je poskytnout odpověď na výzkumnou otázku na vliv samostatného pohybu na kvalitu života člověka se zrakovým handicapem. Výzkum, který se opírá o vymezení základních teoretických konceptů a přístupů včetně terminologického aparátu, je realizován formou analýzy dostupných pramenů a formou řízených rozhovorů. Práce identifikuje aspekty zkvalitnění života v důsledku samostatného pohybu a nácviku prostorové orientace i faktory, které určují míru tohoto zkvalitnění v individuálních případech. Třebaže se situace v poslední době zlepšuje, je nutné v tomto trendu nejen pokračovat, ale také se více přibližovat k vizi inkluze. Klíčová slova: kvalita života, těžké zrakové postižení, prostorová orientace a samostatný pohyb, bariéry, samostatnost
|
|
| |
|
|
Karel Kramář, Roman Dmowski a Rusko
Eidrnová, Markéta ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Práce představuje komparaci politických přístupů Karla Kramáře a Romana Dmowského k Rusku, respektive ruskému faktoru. Počátkem 20. století se tito dva politici z národně-demokratických kruhů nezávisle na sobě rozhodli hledat pomoc k dosažení svébytnosti svých národů v Rusku. K tomu je vedly jak objektivní důvody, jelikož Rusko se jim pro spolupráci jevilo jako nejpřijatelnější a nejvhodnější varianta, tak subjektivní pocity, jako například jejich nevraživost vůči Němcům a Německu nebo v případě Karla Kramáře náklonnost ke všemu ruskému. Ruský faktor se z jejich konceptů nezmizel ani po vzniku samostatného Československa a Polska a i nadále byl jejich trvalou součástí. Kramář byl až do své smrti věrný své představě o budoucím demokratickém Rusku a o slovanské federaci, v jejímž čele by toto nové Rusko stálo, a nic na tom nezměnila ani bolševická revoluce. Kramář se domníval, že pouze prostřednictvím spojení s demokratickým Ruskem může být Československo trvale v bezpečí. Ačkoliv na ruský faktor kladl Kramář větší důraz než Dmowski, ani pro Dmowského neztratilo Rusko nikdy význam, i když ten po vzniku samostatného Polska postupně klesal. Nejprve v jeho představách plnilo Rusko už jen roli protiváhy Německa a posléze, kdy už podle Dmowského Německé nebezpečí opadlo, už jen funkci hráze proti...
|
host ::
RSS.