|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
|
Feministická a literární publicistika Pavly Moudré
Słowik, Olga ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce analyzuje literárně a feministicky zaměřené články Pavly Moudré, které publikovala v časopisech Ženská revue, Ženské listy, Ženský obzor a Ženský svět. Součástí práce je kompletní bibliografie autorčiných textů uveřejňovaných v těchto periodikách, v popředí pak stojí ty spojené s literaturou a "ženskou otázkou". Analýza postihuje názory publicistky v jejích souvislostech s mírovým hnutím, ochranou zvířat, protialkoholním hnutím a spiritualismem. Ve všech zmíněných oblastech se Moudrá angažovala jako propagátorka duchovních hodnot, směřujících k duchovní obrodě lidstva, a tomuto účelu podřídila rovněž svoji publicistiku. Snažila se jak tématizovat konkrétní sociální problémy, svědčící o úpadku lidské morálky, tak psát obecnější, metaforičtější úvahy silně inspirováné teozofickým hnutím. To se odrazilo ve způsobu, jakým vnímala literaturu: hodnotila především autorský záměr, který by mohl poskytnout pozitivní vzor pro čtenáře. Básníka, tedy spisovatele a umělce obecně, považovala za bytost blízkou bohu a mající schopnost vidět více než průměrný člověk. Za blízkou bohu považovala Moudrá rovněž ženu: tento vztah byl dán "přirozeným úkolem" ženy, tedy mateřstvím jako darováním života a utvářením nového člověka. Feministka činila rozdíl mezi ženskými a mužskými vlastnostmi: ženství, založené na...
|
|
| |
|
|
Old Testament Interpretation and the Postmodern Conditions
Zatroch, Ondrej ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Úlohou diplomovej práce "Interpretácia Starého zákona v postmoderných podmienkach" je na základe reflexie vývoja bádania a zvolených prístupov k textu Starého zákona kriticky uvažovať nad nasmerovaním a súčasnými výzvami starozákonnej bádateľskej práce. Práca poukazuje na to, že interpretácia Starého zákona sa musí diať v živom dialógu. To znamená nielen v dialógu s biblickým textom a stavom bádania, ale i so situáciou sveta, ktorá je často nazývaná ako "postmoderná". Dôležitým predpokladom práce je, že autentická interpretácia zahŕňa aj hlbokú sebareflexiu interpreta a jeho miesta v spoločnosti. To neznamená, že by interpretačná práca mala byť sebaprezentáciou vykladača. Naopak, mala by zostať solídna a kritická, ale takisto by sa mala odohrávať v solidarite s druhým človekom a situáciou, ktorú s ním bádateľ zdieľa. Výsledky práce ukazujú na dôležitosť zachovania kritickej podstaty starozákonného bádania a biblickej interpretácie. Len intenzívne a nepodliezavé kritické čítania môže byť základom pre budúcu kvalitu, solídnosť bádania a obhájenie jeho veci pred širšou vedeckou komunitou a spoločnosťou. Ďalším aspektom je solidarita so svetom. To znamená, že autentická prezentácia našej disciplíny je postavená na zdieľanej ľudskosti, a takisto na solidarite s ne- ľudským svetom prírody. Tretím...
|
|
|
Kritické ohlasy na inscenace Ondřeje Sokola v Činoherním klubu.
Smrčková, Lenka ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reflexí ohlasů na inscenace režiséra Ondřeje Sokola v Činoherním klubu v letech 2002-2011. Reflexe je zpracována na základě kritik jednotlivých inscenací a odborných studií, které se věnují uvádění nových českých textů na jeviště, a překladům Ondřeje Sokola. Cílem je představit vývoj diváckého a kritického přijetí nových her a zároveň sledovat rozšíření textů do dalších divadel a jejich popularizaci. Práce má postihnout fenomén nové poetiky, která se do českého prostředí dostala skrze režisérovu překladatelskou a dramaturgickou práci.
|
|
|
Sofisté z perspektivy Platóna, Aristotela a Hegelova uznání
Dovhoruk, Ivanna ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce představuje zkoumání původních stop negativní a pozitivní kritiky sofistů. Skrze interpretaci relevantních pasáží vybraných děl Platóna, Aristotela a Hegela se pokusíme o uchopení hlavních důvodů, jež tyto myslitele vedly k zavržení sofistiky, respektive k jejímu uznání. Nebudou zde tudíž zohledňováni sofisté jako filosofický jev, nýbrž to, co o nich říkají Platón, Aristotelés a Hegel. Zároveň se vzdáváme veškeré kritiky a hodnocení v tom smyslu, že nechceme hledat výhody a nevýhody těchto stanovisek; chceme jen vědět, jaká jsou. Obsahem první kapitoly jsou dílčí interpretace čtyř Platónových dialogů Prótagoras, Gorgias, Sofistés a Euthydémos. V kapitole druhé se pokusíme pomocí Aristotelova výkladu v prvních patnácti kapitolách jeho spisu O sofistických důkazech nahlédnout odůvodnění jeho nepříznivého posouzení sofistů. Třetí kapitola zkoumá Hegelovo uznání sofistiky, které vyplývá z jeho pojetí dějin filosofie jako nutného procesu vývoje v Dějinách filosofie. Závěr práce předloží výsledky zkoumání a její celkové shrnutí.
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
| |
|
|
Nobelova cena míru pro Evropskou unii: Analýza euroskepticismu
Meissner, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Téma diplomové práce propojuje dvě témata, která vždy výrazně polarizují jak akademickou, tak také veřejnou a politickou debatu - euroskepticismus a Nobelova cena míru. Skrze analýzu především negativní debaty, jež následovala po udělení NC míru Evropské unii v roce 2012 si diplomová práce, klade za cíl odpovědět na otázku, do jaké míry to byla témata typická pro euroskepticismus, která tuto debatu formovala. Práce pracuje s hypotézou, že to byl právě tento kritický fenomén, typický pouze pro EU, jež byl hlavním proudem určujícím ráz negativní debaty upozaďující očekávanou kritiku s ohledem na účel ocenění. Pro druhou hypotézu, která předpokládá, že témata euroskepticismu dělají z EU specifického laureáta, je nutné tento případ srovnat s dalšími třemi mezinárodními organizacemi, a jejich kritikou, oceněnými v nedávné minulosti. Jedná se o Organizaci pro zákaz chemických zbraní (laureát za rok 2013), Mezivládní panel pro změny klimatu (2007) a Organizaci spojených národů (2001). První kapitola práce je představením NC míru a jejích specifik. Témata typická pro euroskepticismus jsou ve druhé části vygenerována na základě akademické debaty o euroskepticismu jak polických stran, tak veřejného. Bází dat pro případové studie je totiž zpravodajská databáze Factiva, která přináší jak politickou tak...
|
|
| |
host ::
RSS.