Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hegel, Schopenhauer a Nietzsche v díle Nacionalismus D. Dontsova
Dovhoruk, Ivanna ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Název práce: Hegel, Schopenhauer a Nietzsche v díle Nacionalismus D. Dontsova Autor: Mgr. Ivanna Dovhoruk Katedra/Ústav: Ústav politologie Vedoucí: prof. Dr. Pavel Barša, M.A., Ph.D.   Abstrakt Tato diplomová práce představuje politicko-filosofické zkoumání díla ,,Nacionalismus" (1926) ideologa ukrajinského nacionalismu Dmytra Dontsova (Дмитро Донцов; 1883 - 1973), v němž autor konceptualizuje vlastní teorii aktivního nacionalismu (чинний націоналізм). Dontsov tvrdí, že idea národa spočívá v nacionální vůli (воля нації). Pojem vůle představuje autor Nacionalismu především s ohledem na koncepce tří německých filosofů - G. W. F. Hegela (substantieller Wille), Arthura Schopenhauera (Wille zum Leben), a Friedricha Nietzsche (Wille zur Macht). Budeme se zabývat otázkou, jak D. Dontsov filosoficky pracoval s různými pojmy vůle dvou odlišných křídel německého myšlení, a jaké plynou závěry pro politickou teorii nacionalismu založené na filosofickém konceptu vůle. První a druhá kapitola jsou pouze vstupní částí. Třetí kapitola se věnuje výkladu Nacionalismu na jedné straně, a relevantně souvisejících děl Hegela, Schopenhauera, a Nietzsche na straně druhé. Ve čtvrté kapitole interpretujeme svá zjištění v rámci tázání se po možné (ne)kompatibilitě Dontsovova odkazování k pojmu vůle u německých filosofů. Kapitola 5....
Sofisté z perspektivy Platóna, Aristotela a Hegelova uznání
Dovhoruk, Ivanna ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce představuje zkoumání původních stop negativní a pozitivní kritiky sofistů. Skrze interpretaci relevantních pasáží vybraných děl Platóna, Aristotela a Hegela se pokusíme o uchopení hlavních důvodů, jež tyto myslitele vedly k zavržení sofistiky, respektive k jejímu uznání. Nebudou zde tudíž zohledňováni sofisté jako filosofický jev, nýbrž to, co o nich říkají Platón, Aristotelés a Hegel. Zároveň se vzdáváme veškeré kritiky a hodnocení v tom smyslu, že nechceme hledat výhody a nevýhody těchto stanovisek; chceme jen vědět, jaká jsou. Obsahem první kapitoly jsou dílčí interpretace čtyř Platónových dialogů Prótagoras, Gorgias, Sofistés a Euthydémos. V kapitole druhé se pokusíme pomocí Aristotelova výkladu v prvních patnácti kapitolách jeho spisu O sofistických důkazech nahlédnout odůvodnění jeho nepříznivého posouzení sofistů. Třetí kapitola zkoumá Hegelovo uznání sofistiky, které vyplývá z jeho pojetí dějin filosofie jako nutného procesu vývoje v Dějinách filosofie. Závěr práce předloží výsledky zkoumání a její celkové shrnutí.
Zkoumání fenoménu Maidan skrze aplikaci Hegelovy teorie o panství a rabství
Dovhoruk, Ivanna ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak lze uchopit fenomén Maidanu (Майдан). Maidan zde primárně pojímáme jako událost, v níž lidé nasazovali své životy. První kapitola se zabývá očitým svědectvím demonstrujících v ukrajinské Revoluci důstojnosti (Революція Гідності), kteří byli přítomni na místech bezprostředně ohrožujících jejich životy (ul. Hruševského, ul. Institutská). V druhé kapitole je zkoumán Hegelův koncept osvědčení smrtí (die Bewährung durch den Tod), jak je formulován v teorii o panství a rabství (Herrschaft und Knechtschaft) ve Fenomenologii ducha (Phänomenologie des Geistes). Ve třetí kapitole, skrze předložení vlastní autorské spekulativní teorie o Branách, se pokusíme dokázat, že nasadit život lze dvěma způsoby, z pozice pokory a z pozice pýchy. V rámci dokázání dané teze diferencujeme Hegelův koncept osvědčení smrtí pomocí Augustinova pojmu pýchy (superbia). V závěru zkoumání se pokusíme odpovědět na výchozí otázku, co je Maidan z hlediska aktu nasazení života.
Sofisté z perspektivy Platóna, Aristotela a Hegelova uznání
Dovhoruk, Ivanna ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce představuje zkoumání původních stop negativní a pozitivní kritiky sofistů. Skrze interpretaci relevantních pasáží vybraných děl Platóna, Aristotela a Hegela se pokusíme o uchopení hlavních důvodů, jež tyto myslitele vedly k zavržení sofistiky, respektive k jejímu uznání. Nebudou zde tudíž zohledňováni sofisté jako filosofický jev, nýbrž to, co o nich říkají Platón, Aristotelés a Hegel. Zároveň se vzdáváme veškeré kritiky a hodnocení v tom smyslu, že nechceme hledat výhody a nevýhody těchto stanovisek; chceme jen vědět, jaká jsou. Obsahem první kapitoly jsou dílčí interpretace čtyř Platónových dialogů Prótagoras, Gorgias, Sofistés a Euthydémos. V kapitole druhé se pokusíme pomocí Aristotelova výkladu v prvních patnácti kapitolách jeho spisu O sofistických důkazech nahlédnout odůvodnění jeho nepříznivého posouzení sofistů. Třetí kapitola zkoumá Hegelovo uznání sofistiky, které vyplývá z jeho pojetí dějin filosofie jako nutného procesu vývoje v Dějinách filosofie. Závěr práce předloží výsledky zkoumání a její celkové shrnutí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.