|
|
Suverenita, právo a moc v raných a výmarských spisech Carla Schmitta
Kollert, Lukáš ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Gümplová, Petra (oponent) ; Chotaš, Jiří (oponent)
v českém jazyce Práce se zaměřuje na reflexi vztahu suverenity, práva a moci a problému uskutečnění práva v decisionistické teorii Carla Schmitta (1888-1985) v podobě, v níž byla představena v jeho raných a výmarských spisech, tj. v textech publikovaných do roku 1933. V práci se po úvodním představení tématu, rozsahu a metodologie práce zaměřuji na otázku po vztahu práva a moci obecně, předvádím základní specifika řádu moderního státu, jenž hraje pro Schmittovu filosofii podstatnou roli, a načrtávám klíčové znaky hlavních směrů na poli právní vědy v 19. století. Následně zkoumám problém uskutečnění práva jako základní osu Schmittova decisionismu v souvislosti s pojmy státu, diktatury a suverenity v Hodnotě státu a významu jednotlivce, Diktatuře a Politické theologii. V souvislosti s tázáním, jak odlišit suveréna od pouhého držitele moci, dále zaměřuji pozornost na pojmy reprezentace a úřadu. V kontextu nejasnosti, kdo je vlastně suverénem v moderním demokratickém státě, načrtávám odpověď na otázku, zda je jím podle Schmitta populus, multitudo nebo suverénní diktátor. V další části se soustředím na Pojem politična, sociální předpoklady decise, dialektiku politického a společenských antagonismů a Schmittovu kritiku procesu depolitizace a argumentuji, že hlavním bodem Schmittova programu na začátku...
|
|
|
Dialektika práva: hegelovské řešení sporu mezi přirozeným a pozitivním právem
Sklenář, Václav ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent) ; Fořtová, Hana (oponent)
Jádrem práce je pokus o zodpovězení otázky, co tvrdíme, když nějakému subjektu připisujeme, nebo naopak upíráme nějaké právo. Otázku se snažím zodpovědět prostřednictvím analýzy tradičního sporu filosofie práva mezi pozitivním a přirozeným právem. Zatímco pozitivizmus odvozuje existenci práva ze sociálních faktů, přirozenoprávní teorie tvrdí, že jistá práva nutně vyplývají z (lidské) přirozenosti, a že tato práva jsou univerzálně přijatelná. První kapitoly práce jsou tedy věnovány klasickým formulacím pozitivistických a přirozenoprávních pozic, a jejich širším teoretickým předpokladům. Pomocí dialektického postupu, inspirovaného Hegelovou Fenomenologií ducha, se snažím odhalit vnitřní tenze jednotlivých přístupů, které poukazují na oprávněnost, či dokonce nutnost přístupů alternativních. Následuje historický exkurz do období Velké francouzské revoluce, který ukazuje, jak se problémy jednotlivých přístupů projevily v politické praxi. Druhá část pak probírá různé typy reakcí na problém neschopnosti tradice rozřešit konflikt mezi přirozeným a pozitivním právem. Představena je Griffinova teorie, která vidí řešení v precizaci tradičních přirozenoprávních pojetí, Hartovo a Razovo formalistické řešení a nakonec Dworkinova teorie, která do hry vrací normativitu originálním způsobem. Na základě této diskuze...
|
|
|
Etická reflexe pašování lidí v současném diskurzu
Cahlík, Jakub ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem pašování lidí do Evropské Unie a následnou etickou reflexí takovéhoto jednání. Pašování lidí je nelegální aktivitou, jejíž vymýcení se v posledních letech stalo jedním z hlavních cílů evropské politiky potlačování neregulérní migrace. Je tak nicméně činěno bez reflexe konkrétních pašeráckých činů, což má za následek kriminalizaci jednání, která jsou morálně správná, ba dokonce nutná, neboť pomáhají k naplnění základních lidských práv migrantů. Tato práce představuje pašování lidí do EU v jeho celistvosti, uvádí společenskohistorický kontext, ze kterého tento fenomén vzniká a nastiňuje přístup, jakým lze pašování lidí eticky hodnotit v konkrétních situacích, tak aby nedocházelo k odsuzování humanitárně přínosných činů. Klíčová slova Pašování lidí, převaděčství, lidská práva, státní suverenita, neregulérní migrace, etika
|
|
|
Etika veřejnosti v kontextu online komunikace
Heverová, Lucia ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce zkoumá základní pojmy mezilidské komunikace v kontextu online prostředí a hledá, zda existují etická východiska pro uživatele participující na tvorbě obsahu na internetu (produživatelé). Zabývá se významem pojmů komunikace a dialog, pochopením toho, co je veřejné a co znamená masa, popisuje online prostředí i mediální sféru a zasazuje to do základního etického rámce, v němž charakterizuje pojem osoby a studuje podstatu pojmu praxis. Vzhledem k základní otázce práce jsou představeny též obecné etické principy a podstata etiky novinářské a mediální, protože právě žurnalistika dala ještě před příchodem internetu vzejít tvůrcům obsahu z řad široké veřejnosti. Protože předmětem zkoumání je na internetu aktivní veřejnost, zabývá se práce též základním lidským právem na svobodu projevu a s ním související regulatorní legislativou. V místních a zejm. anglo-amerických pramenech pátrá po vymezení pojmu etika veřejnosti nebo etika publika, příp. alespoň směřující etické teze, které by se pro aplikaci do dané předmětné oblasti hodily co nejvíce. Cílem práce bylo komplexní porozumění tématu o podstatě komunikace osob na veřejnosti a hledání definice příp. potřeby etiky veřejnosti v online komunikaci. Práce má rešeršní charakter a zahrnuje reflexi zjištěných poznatků. Klíčová slova etika, etika...
|
|
|
Koučink coby profese: východiska pro profesní etiku koučinku a reflexe vybraných témat
Červenka Kocourková, Karolína ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Tato diplomová práce představuje koučink coby samostatnou profesi. Ukazuje, že se nejedná pouze o metodu vzdělávání, poradenství nebo řízení zaměstnanců, která by se pak v důsledku řídila etikami oborů, v nichž je aplikována, ale že koučink je profese, která má svou vlastní metodiku, výzkum a praxi, během níž vyvstávají vlastní specifické etické otázky a na vybrané z nich se tato diplomová práce zaměřuje V první části se práce zabývá otázkou samotného pojmu koučinku. Na základě definice koučinku a jeho historického vývoje dokládá odlišnosti koučinku od psychoterapie, mentoringu, poradenství a také od sportovního trenérství. Zkoumá etymologii slova kouč a to, zda existuje vhodnější český ekvivalent tohoto označení, které je v povědomí veřejnosti úzce spojeno především se sportovním prostředím. Práce definuje profesní základnu koučinku, vymezuje jeho postavení mezi pomáhajícími profesemi, ukazuje jeho nezávislost a nalézá tak i výchozí body pro budoucí etickou reflexi. V druhé části diplomová práce stanovuje paradigma vztahu kouče a klienta, definuje profesní kompetence kouče a předpoklady na straně klienta. Také představuje etické problémy, které jsou pro profesi kouče specifické. Tyto problémy mimo jiné vznikají v trojstranném vztahu kouče, klienta (koučovaného zaměstnance) a sponzora procesu...
|
|
|
Ctnosti podle Piepera
Tomiczková, Hana ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
1 Bibliografická citace Ctnosti podle Piepera [rukopis]: bakalářská práce / Hana Tomiczková; vedoucí práce: MUDr. Jan Fošum, Dr. theol. -- Praha, 2022. -- 59 s. Anotace Tato bakalářská práce se zabývá ctnostmi a jejich pojetím německým filosofem 20. století Josefem Pieperem. Práce se zabývá otázkou, proč jsou ctnosti základem etiky a proč jsou nezbytným předpokladem pro dobrý život ve smyslu naplněného lidského bytí. V první části práce bude v samostatných kapitolách popsáno sedm základních ctností, jejich podstata a vnímání Josefem Pieperem. Na to navazuje v závěrečné kapitole reflexe dalších autorů, jak starších, tak současných. Závěr je věnován reflexi, jaké možnosti ctnosti dnešnímu světu nabízí a čím by mohly být pro dnešního člověka přitažlivé. Klíčová slova Ctnosti, moudrost, spravedlnost, statečnost, uměřenost, víra, naděje, láska, blaženost.
|
|
|
Vztah k druhému a duchovní vzestup
Kučerová, Barbora ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, zda existuje nějaká propojenost mezi rozví- jením vztahu s druhými lidmi a individuálním usilováním o nejvyšší poznání, a jakou má případně taková propojenost sféry společenské a epistemologické (či teologické) podobu. Práce se pokouší skrze rozbor díla Já a Ty M. Bu- bera, pasáží z Kritiky čistého rozumu a Základů metafyziky mravů I. Kanta tematizovat, jaké druhy vztahů se světem, s druhými lidmi a s duchovní sférou člověk může zaujímat. V rámci celé této oblasti vztahů chce dále vy- zdvihnout zejména specifičnost vztahu mezilidského. Na základě zvláštnosti tohoto druhu vztahu by následně mohla být ukázána jeho výsadní vztaže- nost k určitému typu poznávání, nebo naopak jeho irelevance při duchovním vzestupu jedince, či dokonce bude muset být připuštěna možnost, že je při tomto procesu nutné vzdát se veškeré opory v mezilidských vztazích. Ať už výstup této úvahy bude jakýkoli, platí, že pokud jsme bytosti existující ve světě a pohybující se ve sféře každodenního života, tak se z angažovanosti v mezilidských vztazích nemůžeme vyvázat a z duchovní oblasti se do každo- dennosti musíme minimálně opakovaně vracet, a proto se dále budu zabývat tím, jaký vliv má ona nejvyšší duchovní oblast, které jsme schopni se podle obou zmíněných autorů dotknout, na náš etický život. 1
|
|
|
Sofisté z perspektivy Platóna, Aristotela a Hegelova uznání
Dovhoruk, Ivanna ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce představuje zkoumání původních stop negativní a pozitivní kritiky sofistů. Skrze interpretaci relevantních pasáží vybraných děl Platóna, Aristotela a Hegela se pokusíme o uchopení hlavních důvodů, jež tyto myslitele vedly k zavržení sofistiky, respektive k jejímu uznání. Nebudou zde tudíž zohledňováni sofisté jako filosofický jev, nýbrž to, co o nich říkají Platón, Aristotelés a Hegel. Zároveň se vzdáváme veškeré kritiky a hodnocení v tom smyslu, že nechceme hledat výhody a nevýhody těchto stanovisek; chceme jen vědět, jaká jsou. Obsahem první kapitoly jsou dílčí interpretace čtyř Platónových dialogů Prótagoras, Gorgias, Sofistés a Euthydémos. V kapitole druhé se pokusíme pomocí Aristotelova výkladu v prvních patnácti kapitolách jeho spisu O sofistických důkazech nahlédnout odůvodnění jeho nepříznivého posouzení sofistů. Třetí kapitola zkoumá Hegelovo uznání sofistiky, které vyplývá z jeho pojetí dějin filosofie jako nutného procesu vývoje v Dějinách filosofie. Závěr práce předloží výsledky zkoumání a její celkové shrnutí.
|
|
|
The concept of evil in Plato's dialogues Protagoras and Gorgias
Kotoč, Branislav ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cieľom tejto práce je ukázať, v čom spočíva eticky zlé konanie v rámci dvoch Platónových dialógov - Protagoras a Gorgias. Preskúmaním možnosti rôznych druhov motivačných síl v rozhodovaní ukážeme, že Sokrates si bol vedomý dôležitosti emócií a túžob v rozhodovaní. No napriek tomu tvrdil, že rozum a vedenie sú silnejšie motivačné sily. Ukážeme, že dôvod, prečo ľudia robia chybné rozhodnutia spočíva v tom, že nemajú pravé vedenie o dobre, naviac, sú ovládaní túžbami. Taktiež sa zameriame na nepriaznivé následky eticky zlého jednania na ľudskú dušu. Nakoniec však ukážeme, aké riešenie Sokrates ponúka - dialóg a trestanie.
|
|
| |
host ::
RSS.