|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
| |
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
|
The Puzzle Novel
Stock, Richard Thomas ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Peprník, Michal (oponent) ; Miller, J. Hillis (oponent)
Tato disertační práce vychází z tvrzení, že studie románu nevyužila pojmenování jedinečných charakteristik románu ze strany myslitelů počátkem dvacátého století. Mým konkrétním úkolem u sestavovaného románu je v jistém smyslu pouhé určení příkladu typu studie, jenž považuji za nezbytný pro další porozumění jak románu, tak příběhu. Snahu naratologie ve dvacátém století chápu jako nutný projekt, který však svých cílů nakonec nedosáhl. Teorie románu se mezitím ve třicátých letech dvacátého století jevila být v lepší pozici pro dosažení užitečné kritiky, ale od té doby nezaznamenala žádný svůj vliv na oblast bádání, jenž mít měla. Disertační práce proto pojednává o různých filozofických pracích, zejména od autorů Gillese Deleuzeho a Maurice Blanchota. Jako sestavované romány jsou v práci podrobně rozebírány tři romány a přestože byly vybrány záměrně, nepředstavují žádný ucelený celek: dílo Ulysses (1922) od Jamese Joyce, které nazývám prvním sestavovaným románem ve smyslu této studie; Gravity's Rainbow (1973) od Thomasa Pynchona, přední postmoderní román a rovněž příklad extrémního sestavovaného románu; a Prisoner's Dilemma (1988) od Richarda Powerse, sestavovaný román ukazující opravdové možnosti románové formy. Účelem této studie není dospět k absolutním závěrům románů, na které se zaměřuje nebo žánru, jenž...
|
host ::
RSS.