|
|
Metody dekódování stromových kódů
Zamazal, Zdeněk ; Lambertová, Petra (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá využitím poznatků z oblasti kanálového kódování dat a zaměřuje se na možnosti dekódování stromových kódů. Popisuje několik způsobů dekódování a zjišťuje jejich výhody či nevýhody. V problematice stromových kódů je nutné znát základy teorie informace, způsoby vytváření kódů a definice kodérů. V práci jsou popsány kritéria výběru dekódovací metody a je uveden nástin jejich hodnocení vzhledem k požadavkům kladeným na protichybový kódový systém. Je vypracován návrh dekodéru pomocí vybrané metody na základě uvedených kritérií. Součástí práce je implementace dekodéru v simulačním prostředí Matlab Simulink. Funkce dekodéru je ověřena odsimulováním modelu protichybového kódového systému.
|
|
| |
|
|
Morfologické a fonologické povědomí jako prediktory čtenářské gramotnosti
LIETAVCOVÁ, Martina
Disertační práce se zabývá problematikou čtenářské pregramotnosti z hlediska psychologického a psycholingvistického, především faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti před nástupem dětí do základní školy. Cílem práce je analyzovat faktory, které mají stěžejní roli ve vývoji předčtenářských dovedností, akcentuje především faktory fonologické a morfologické. Ukazuje se, že morfologické schopnosti mají platnost v transparentních, konzistentních ortografických systémech, mezi něž patří i českojazyčné prostředí. Empirická část prezentuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo realizováno s dětmi před nástupem školní docházky. Na něj navazuje longitudinální studie žáků, u kterých je sledován vliv fonologických a morfologických schopností na čtení. Výsledky ukázaly, že vliv morfologického uvědomění je v českém prostředí srovnatelné s prediktivní účinností fonologického uvědomění. Oba druhy prediktorů se ale projevují odlišně v závislosti na odlišných parametrech čtení. Fonologické uvědomění má těsnější vztah k dekódování (především k rychlosti čtení), morfologické uvědomění pak k porozumění čtenému. V porozumění byly rozlišeny dvě rozdílné podmínky, čtení nahlas a potichu. Při čtení nahlas je pozice morfologického uvědomění výrazně dominantnější ve srovnání s pozicí fonologického uvědomění. Prediktivní účinnost morfologického a fonologického uvědomění se měnila, jestliže oba prediktory byly studovány izolovaně nebo v souboru všech použitých prediktorů. Studie přispívá k včasné identifikaci tzv. rizikových dětí, u kterých morfologické schopnosti výrazně zaostávají a ohrožují další vývoj čtení. Výsledky jsou dávány do kontextu s daty v naší i zahraniční literatuře.
|
|
|
Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií
Richterová, Eva ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vitásková, Kateřina (oponent)
Eva Richterová: Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií Práce se zabývá procesem rozvoje raných čtenářských dovedností u skupiny dětí s vývojovou dysfázií, a to z psycholingvistické perspektivy. Vychází z poznatků o jazykových a kognitivních schopnostech, které se u dítěte rozvíjí ještě před nástupem školní docházky a podílí se významnou měrou na rozvoji čtení. Tento přístup je relevantní při zkoumání skupin, které jsou z hlediska osvojování gramotnosti kvůli přítomnosti jazykových obtíží vnímány jako rizikové, což je právě případ vývojové dysfázie. V první části práce jsou představena základní teoretická východiska pro studium rozvoje čtení u této skupiny a přiblížen současný stav poznání o vztahu jazykových schopností a osvojování čtení v tuzemském a zahraničním prostředí. V souvislosti s vývojovou dysfázií je akcentována potřeba longitudinálních studií pro hlubší porozumění vztahu mezi rozvojem čtení a jeho předpoklady. Cílem této práce je tedy podat ucelený popis vývoje čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií v období prvních čtyř let školní docházky. U skupiny 25 dysfatických dětí byla ve čtyřech etapách sledována úroveň čtenářských dovedností (dekódování a porozumění čtenému textu) a úroveň schopností, které jsou pro rozvoj čtení klíčové. Testovými...
|
|
|
Analýza prezentace televizních seriálů v období jejich zaváděcí kampaně v tištěných médiích
Slavíček, Tomáš ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
"Analýza prezentace televizních seriálů v době jejich zaváděcí kampaně v tištěných médií" je téma této bakalářské práce. Hlavním cíle je zodpovězení otázek "Jaké vlastnosti obsahů seriálů, a zda vůbec, zdůrazňují a preferují televize prostřednictvím vybraných tištěných médií?" a "Jak jsou seriály prezentovány v rámci jednotlivých redakčních obsahů?" Vybranými seriály jsou Pojišťovna štěstí I, II a Rodinná pouta I a tištěnými médii Magazíny DNES/Pátek/Právo. Práce je rozdělena na 3 hlavní části. Teoretická část se zabývá historií zkoumání publika, přes jeho pasivní pojetí až ke koncepci aktivního publika. Dále se tato část věnuje oboru "kulturální studia" a práci dvou jeho představitelů - Stuart Hall a výklad zakódování/dekódování a David Morley se svou monografií "The Nationwide Audience". Součástí teoretické části jsou i kapitoly týkající se pojmu "zaváděcí kampaně", vybraných seriálů a tiskovin. V metodické části se práce zaměřuje na obsahovou analýzu a dva odlišné přístupy k analýze - kvantitativní a kvalitativní. Analytická část obsahuje vlastní kvalitativní výzkum. Nejdříve je definován postup a všechny jeho části. Poté jsou nalezené výzkumné jednotky zaznamenány a následně interpretovány na základě preferovaného čtení. Závěr práce shrnuje prezentaci seriálů a její hlavní rysy a rozdíly v...
|
|
|
Souvislost jazykových schopností a rozvoje čtení - porozumění čtenému
Jahodová, Anna ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Richterová, Eva (oponent)
Výzkum navazuje na dříve realizovanou longitudinální studii doc. PhDr. Gabriely Seidlové Málkové, Ph.D. na FHS UK. V letech 2010-2012 proběhla 4 na sebe navazující šetření 127 předškolních dětí ve věku 3,5 - 5,5 let. V roce 2017 se podařilo dohledat 40 dětí navštěvujících v té době 5. třídu základní školy. U těchto dětí jsme zachytili jejich aktuální schopnosti, a to s důrazem na čtení. V rámci čtení nás zajímalo dekódování a porozumění čtenému. V souladu s výsledky předchozích studií jsme zjistili, že dovednost porozumění čtenému v základní škole statisticky významně souvisí se schopností dekódování, s porozuměním slyšenému, se slovníkem, s jazykovým uvědomováním i s neverbální inteligencí (vše v základní škole). Na základě testů v mateřské škole jsme děti rozdělili do tří skupin a dvě krajní z nich jsme popisovali. Šlo o skupiny více (skupina Srovnávací) a méně (skupina Deficitní) jazykově vybavené. Sledovali jsme čtenářské profily u obou těchto skupin ve věku školním (5. ročník základní školy). Klíčová slova: jazykové schopnosti, gramotnost, porozumění čtenému, čtenářské dovednosti, diagnostika čtení, rozvoj dovednosti čtení, dekódování
|
|
|
Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií
Richterová, Eva ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vitásková, Kateřina (oponent)
Eva Richterová: Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií Práce se zabývá procesem rozvoje raných čtenářských dovedností u skupiny dětí s vývojovou dysfázií, a to z psycholingvistické perspektivy. Vychází z poznatků o jazykových a kognitivních schopnostech, které se u dítěte rozvíjí ještě před nástupem školní docházky a podílí se významnou měrou na rozvoji čtení. Tento přístup je relevantní při zkoumání skupin, které jsou z hlediska osvojování gramotnosti kvůli přítomnosti jazykových obtíží vnímány jako rizikové, což je právě případ vývojové dysfázie. V první části práce jsou představena základní teoretická východiska pro studium rozvoje čtení u této skupiny a přiblížen současný stav poznání o vztahu jazykových schopností a osvojování čtení v tuzemském a zahraničním prostředí. V souvislosti s vývojovou dysfázií je akcentována potřeba longitudinálních studií pro hlubší porozumění vztahu mezi rozvojem čtení a jeho předpoklady. Cílem této práce je tedy podat ucelený popis vývoje čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií v období prvních čtyř let školní docházky. U skupiny 25 dysfatických dětí byla ve čtyřech etapách sledována úroveň čtenářských dovedností (dekódování a porozumění čtenému textu) a úroveň schopností, které jsou pro rozvoj čtení klíčové. Testovými...
|
|
| |
|
|
Mediální prezentace značky Fanta - sémiotická analýza televizní reklamy
Veličková, Veronika ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Hrabánková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce Mediální prezentace značky Fanta - sémiotická analýza televizní reklamy popisuje, jaké formy mediální prezentace společnost Coca-Cola Hellenic Bottling Company Česká republika, s. r. o. zvolila v letech 2010 až 2015 pro svou značku Fanta. Dále se detailněji zaměřuje na televizní reklamy na stejnojmenný nápoj, jež byly v těchto letech vysílány. Na začátku práce je popsána historie společnosti i vznik nápoje Fanta. Dále následuje část věnující se marketingové oblasti a tomu, jak by měly být prezentovány sycené nápoje, aby zaujaly danou cílovou skupinu. V oblasti médií práce rozebírá specifika mediální komunikace i mediálního mixu, u nichž by si měly podniky předem dobře promyslet, jaký druh komunikace a pomocí kterého média v závislosti na své cílové skupině povedou. Dále jsou nastíněny možnosti, jak lze média, zvláště mediální obsahy, analyzovat. Práce vysvětluje také základní pojmy spojené se sémiotikou, jakými jsou například znak a kód. Ve druhé polovině textu jsou mimo jiné vyloženy výsledky průzkumu, jež si nechává společnost pravidelně zpracovávat. Z nich je možné vyčíst, na jaké pozici se udržuje značka Fanta mezi konkurencí. Závěrečná část se věnuje samotné sémiotické analýze televizních reklam a popisu použitých prvků. Na základě této analýzy a dalších popsaných skutečností...
|
|
| |
host ::
RSS.