|
|
Morfologické a fonologické povědomí jako prediktory čtenářské gramotnosti
LIETAVCOVÁ, Martina
Disertační práce se zabývá problematikou čtenářské pregramotnosti z hlediska psychologického a psycholingvistického, především faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti před nástupem dětí do základní školy. Cílem práce je analyzovat faktory, které mají stěžejní roli ve vývoji předčtenářských dovedností, akcentuje především faktory fonologické a morfologické. Ukazuje se, že morfologické schopnosti mají platnost v transparentních, konzistentních ortografických systémech, mezi něž patří i českojazyčné prostředí. Empirická část prezentuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo realizováno s dětmi před nástupem školní docházky. Na něj navazuje longitudinální studie žáků, u kterých je sledován vliv fonologických a morfologických schopností na čtení. Výsledky ukázaly, že vliv morfologického uvědomění je v českém prostředí srovnatelné s prediktivní účinností fonologického uvědomění. Oba druhy prediktorů se ale projevují odlišně v závislosti na odlišných parametrech čtení. Fonologické uvědomění má těsnější vztah k dekódování (především k rychlosti čtení), morfologické uvědomění pak k porozumění čtenému. V porozumění byly rozlišeny dvě rozdílné podmínky, čtení nahlas a potichu. Při čtení nahlas je pozice morfologického uvědomění výrazně dominantnější ve srovnání s pozicí fonologického uvědomění. Prediktivní účinnost morfologického a fonologického uvědomění se měnila, jestliže oba prediktory byly studovány izolovaně nebo v souboru všech použitých prediktorů. Studie přispívá k včasné identifikaci tzv. rizikových dětí, u kterých morfologické schopnosti výrazně zaostávají a ohrožují další vývoj čtení. Výsledky jsou dávány do kontextu s daty v naší i zahraniční literatuře.
|
|
|
Protetické vybavení po exartikulaci v kolenním kloubu
Lietavcová, Martina ; Šolc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Půlpán, Rudolf (oponent)
Název: Protetické vybavení po exartikulaci v kolenním kloubu. Cíle: Cílem této bakalářské práce je podat ucelený přehled informací týkající se problematiky exartikulace v kolenním kloubu a jeho možnostmi v protetickém vybavení. Metody: Tato teoretická práce je zpracována formou literární rešerše. Při jejím vytváření byla použita metoda sběru dat z odborné literatury, článků, časopisů a publikací zabývající se danou problematikou. K ověření získaných informací byla použita metoda neformálního rozhovoru s expertem. Výsledky: Výsledkem práce je sumarizace možností protetického vybavení po kolenní exartikulaci sloužící jako edukační materiál pro širokou veřejnost a studenty zabývající se danou problematikou. Klíčová slova: protéza dolní končetiny, exartikulace, amputace, amputační pahýl, rehabilitace
|
|
|
Komunikace dětí předškolního věku
Lietavcová, Martina ; Janovec, Ladislav (oponent) ; Pišlová, Simona (vedoucí práce)
Předškolní vzdělávání bylo uznáno jako počátek a tedy i základ procesu celoživotního vzdělávání. Z hlediska osvojování komunikativní kompetence je toto období považováno za jedno z nejduležitějších. Dítě by mělo dosáhnout takové úrovně, aby se umělo souvisle vyjadřovat, naslouchat, navazovat vztahy a domlouvat se s vrstevníky i dospělými. Velký podíl na rozvíjení těchto schopností má rodina i mateřská škola, k jejímž hlavním cílům patří příprava dětí na život i vstup do základní školy. Hlavním tématem této diplomové práce je analýza komunikativní kompetence dětí předškolního věku v kontektu s endogenními i exogennními faktory. Teoretická část práce se zaměřuje na klíčové pojmy, na problematiku komunikace a pedagogické komunikace, na otázky psychologického vývoje osobnosti a vývoje komunikačních dovedností dětí předškolního věku. Praktická část je prezentována třemi studiemi, jejichž cílem je sledovat a analyzovat úroveň komunikace dětí a také přístup rodičů a mateřských škol k rozvoji jejich komunikačních dovedností. Práce se v konečném důsledku snaží porovnat různé vlivy vzhledem ke komunikativním kompetencím předškolních dětí - vzdělání a efektivní komunikaci učitelek, lokalitu mateřské školy i zamčřenost jejich programu. Z výzkumného šetření vyplynuly návrhy a náměty, které by mohly být podnětné nejen...
|
|
|
Conception of the profession of a kindergarten teacher in collages.
LIETAVCOVÁ, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na profesi učitele mateřské školy. Cílem práce je sledovat pohled studentů oboru Učitelství pro mateřské školy na učitelskou profesi, jejich motivy k vybrané profesi, jejich postoje a obavy související s profesí učitele mateřské školy, přiznávané i neuvědomované. Teoretická část se zaměřuje na pojmy profese učitele mateřské školy, na otázky motivace k volbě této profese i ke studiu a°obavy související s vykonáváním profese, na zastávání rolí učitele mateřské školy. Dále jsou rozebírány tematické koláže jako technika vhodná k sebereflexi učitele, jejich charakteristika, možnosti a limity jejich interpretace. V praktické části jsou zpracovávány a interpretovány koláže studentů na téma "Já jako učitel ve všech jeho pozicích a rolích". Jsou hledány shodné momenty i rozdíly v přístupech studentů prezenční i kombinované formy studia oboru, studentů začínajících a studentů, kteří jsou již delší dobu v učitelské praxi. Hlavní akcent je kladen interpretacím profesních koláží vybraných studentů v souvislosti s jejich zkušenostmi s pedagogickou praxí. Interpretovány jsou koláže před zahájením pedagogické praxe a následující koláže vytvořené s odstupem jednoho roku praxe v mateřské škole.
|
|
| |
host ::
RSS.