|
| |
|
|
Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin
Jirousová, Františka ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Tématem práce je pojem centrování v díle Teilharda de Chardin. Centrování je zkoumáno se zřetelem ke dvěma souvisejícím cílům. 1) Ukázat logickou strukturu Teilhardovy křesťanské evoluční teorie a 2) vyložit, jak se k sobě vztahuje centrování, které provádějí stvořené bytosti, a centrování připisované Bohu jako ohnisku evoluce. Jinak řečeno: ukázat souvislost mezi radikální svobodou, kterou Teilhard připisuje stvořeným bytostem a která podle jeho pojetí vrcholí u člověka, a Boží svobodou, která se projevuje řízením celého vesmíru k cíli, jímž je plnost bytí (pléróma). První část představuje Teilhardův život a kontexty jeho práce. Ve druhé části jsou vyloženy hlavní pojmy Teilhardovy teorie a metafyziky, jako je "vědomí", "duch", "energie", "centro-komplexita" a "hmota" a jsou vztaženy k pojmu centrování. Centrování je zde ukázáno jako činnost vědomí spočívající ve sjednocujícím formování mnohosti jejím provázáním různými typy vztahů kolem jednoho centra. Při takovém sjednocení se projevuje hlavní evoluční zákon "diferenciace sjednocením". To znamená, že takto sjednocené části se začnou rozrůzňovat. Je ukázáno, jak v evoluci postupně vznikají stále komplexnější celky obsahující více vzájemně kooperujících center a jaký význam mají pro kvalitativní nárůst bytí komunikační vztahové sítě mezi...
|
|
|
Dynamics of Everyday Life in Dialogue with Emmanuel Lévinas
Jandová, Tereza ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je uchopit téma každodenního života z dynamického úhlu pohledu. Každodenní život definujeme jako přítomnost subjektu ve světě s druhým(-i) a tato charakteristika také určuje dva hlavní dynamické póly každodenního života: svět a druhého. Smyslem této disertace je ukázat, že právě odlišné postoje ke světu a k druhému v pracech Husserla a Lévinase následně zásadně ovlivňují pojetí každodenního života jako takového, stejně jako i nároky, které takováto pojetí poté kladou na subjekt. Kapitola věnovaná Husserlovi zdůrazňuje jeho pojetí světa jako horizontu, nenahraditelné postavení vnímání v našem přístupu ke světu a vznik jinakosti v jádru samotného subjektu. Oproti tomu Lévinas zdůrazňuje proces oddělení a zrození subjektu, přičemž svět a druhého chápe jako nedílné součásti tohoto nekonečného dění. Právě motivy závislosti a zodpovědnosti vůči jinakosti shledává tato práce jako zásadní rozdíl mezi Lévinasovým a Husserlovým přístupem. Zatímco Husserl nám nabízí subjekt ve světě, k němuž se váže vnímáním a v němž se setkává s druhým, Lévinas ukazuje subjekt, který se rodí do světa předreflexivního, vždy již intersubjektivního, od nějž se musí teprve osamostatnit. Každodenní život postavený na Lévinasově postoji je tedy vskutku dynamický proces, který je výsledkem dialogu s druhým,...
|
|
|
Zločin a trest u Cesare Beccarii: Analýza osvícenské trestněprávní reformy
Bojar, Tomáš ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Zločin a trest u Cesare Beccarii analýza osvícenské trestněprávní reformy Předkládaná disertační práce se soustředí na jedno z významných děl v dějinách právní a morální filosofie, traktát O Zločinech a trestech (1764) italského osvícenského myslitele Cesare Beccarii. Jde o text, který významným způsobem napomohl změnit způsob, jakým Evropané nahlíželi na záležitosti trestního práva, jak vnímali otázku zločinu a jakou odpověď v podobě trestních sankcí na ni hledali. Zároveň jde i o dílo s jednoznačným praktickým dopadem: Beccariův traktát inspiroval zákonodárce v řadě zemí západního světa, a stal se tak jedním z důležitých zdrojů moderního trestního práva v podobě, která dodnes ovlivňuje naše životy. . Hlavním cílem textu je nabídnout právně-filosofickou a morálně-filosofickou interpretaci stěžejních otázek Beccariova učení, ohledat historický kontext, ve kterém se zrodilo, prozkoumat etické a obecně filosofické předpoklady, o něž se opíralo, a nakonec ukázat i na jeho praktické konsekvence pro život západní civilizace. V závěru se pak práce v širším kontextu dějin právního myšlení věnuje otázce soudcovského formalismu. První kapitoly textu představují Beccariův život, jeho intelektuální zázemí a převládající duchovní klima, z nějž jeho myšlení vycházelo (zvláštní pozornost je věnována zejména myšlenkovému...
|
|
| |
|
|
Apoštol Pavel a filosofie: Studie k politické teologii a její recepci v soudobé filosofii
Hanyš, Milan ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce pojednává o politické teologii a politickém myšlení apoštola Pavla v kontextu soudobé filosofie. Metodologická část představuje koncept politické teologie, který umožňuje analyzovat vzájemné vztahy mezi oblastmi politiky a náboženství, zejména implicitní a explicitní významy určitých náboženských postojů a idejí. Pozornost je věnována Maxi Weberovi a jeho programu "hospodářské etiky světových náboženství": Weber se zaměřoval na kontingentní historické křižovatky a výhybky historického vývoje, které tvoří specifické "vztažení k hodnotám" (Wertbeziehung) a umožňují porozumět běhu dalšího sociální a politického vývoje. Weber sám viděl jednu z takových historických křižovatek a bodů obratu v Pavlově teologii a misijním působení. Další část je věnována interpretacím Pavlovy politické teologie u Jacoba Taubese, Alaina Badioua a Giorgio Agambena a jejich kritickému zhodnocení. Třetí část tvoří původní příspěvek k Pavlově politické teologii, který vychází z uvedených interpretací, ale některá témata interpretuje odlišně a připojuje k nim další dosud opomíjené aspekty Pavlovy politické teologie. Pozornost je věnována socio-politických důsledkům a významům Pavlovy eklesiologické imaginace obsažené v konceptu "corpus Christi"; časovosti; konceptu "katechon"; pojetí rovnosti, nerovnosti a politické moci;...
|
|
|
Teismus Charlese Hartshorna
Macek, Petr ; Trojan, Jakub (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Kohák, Erazim (oponent)
Cílem této studie je představit amerického procesuálního filosofa Charlese Hartshorna a jeho filosofický teismus, a uvést jeho přístup a myšlenky do diskuse o vztahu teologie a filosofie. Po pojednání o osobnosti a díle Alfreda North Whiteheada jako známějšího představitele procesuálního myšlení a o osobnosti a díle Charlese Hartshorna uvádím hlavní aspekty Hartshornova novoklasického filosofického pojetí Boha v jeho vztahu ke světu. Pozornost věnuji i Hartshornovu specifiku - jeho obraně a interpretaci Anselmova ontologického argumentu pro Boží existenci. Pak se zabývám Hartshornovými pokusy vyrovnat se s některými klasickými výklady božího vztahu ke světu, představovanými dílem Tomáše Akvinského a Hartshornových současníků, protestantských teologů Paula Tillicha a Karla Bartha. Poté představuji stručně procesuální teologii a některé pokusy o teologii, christologii a etiku hartshornovské ražby. Uvádím některé polemické hlasy z oblasti německé protestantské teologie a nastiňuji možnou spřízněnost mezi Hartshornovým pojetí Božího vztahu se světem a teologií a etikou nenásilí. V závěru bilancuji získané poznatky a význam celého projektu se pokouším ukázat i zahrnutím přehledu české protestantské diskuse o vztahu teologie a filosofie do tohoto kontextu. Dotknu se otázky "přirozené teologie" a celý výzkum...
|
|
|
Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě
Zelenda Kupcová, Adéla ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent) ; Müller, Karel (oponent)
Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě Adéla Zelenda Kupcová Abstrakt: Disertační práce Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě se zabývá narativní analýzou biografických vyprávění čelných představitelů extremistické scény ve vybraných zemích střední Evropy (bývalé Východní Německo, Česká republika, Slovensko, Maďarsko). Vychází z teorie sociálního konstruktivismu a jejím cílem je analyzovat, jakým způsobem a na základě jakých zkušeností vůdčí reprezentanti extremistické scény konstruují svoji narativní identitu, jaké životní události ovlivnily jejich postoje a pohled na svět, jak se prezentují a jak rozumí sobě samým a své životní úloze. Pozornost zaměřuji zejména na osobní mýtus narátorů a na hlavní životní témata, která ve svých vyprávěních označují jako zásadní. Klíčová slova: politický extremismus, narativ, identita, osobní mýtus, hodnoty, kulturní pesimismus
|
|
|
Herderova filosofie kultury. Herder a německé osvícenství
Bojda, Martin ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Záměrem této práce je podat výklad konceptu kultury v díle jedné z nejvšestrannějších osobností německého osvícenství Johanna Gottfrieda Herdera. Těžiště tohoto konceptu v nové interpretaci historičnosti a bytnosti jazyka jako média poznání, rozumění a komunikace vede ke zkoumání Herderova iniciačního příspěvku filosofii jazyka a vývojovosti jako báze projektu univerzalistické, a zároveň imanentně dějinnostní antropologie. Představena je Herderova integrace osvícenské racionality a klasické metafyziky a její výrazy v estetice i poezii; rekonstruována jsou východiska i příští působení Herderova spojení univerzalistického humanismu s novým vědomím nacionální či sociální určitosti bytí, totiž bytí jako aktivně a svobodně, zároveň však nelibovolně, nýbrž integrovaně osvojovaného. Klíčová slova: Herder, osvícenství, kultura, filosofie jazyka
|
|
|
Etika klinického výzkumu. Informovaný souhlas v klinickém hodnocení
Peterová, Marie ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
Klinická hodnocení jsou již po několik desetiletí "páteří" vývoje nových léčivých přípravků. Etické kodexy a z nich vyplývající legislativa podléhají i přes nesčetné aktualizace kritice odborné veřejnosti. Protože ale neexistuje jiná, lepší možnost, než respektovat legislativu vztahující se ke klinickému hodnocení léčivých přípravků, zajímalo mne v rámci výzkumu této disertační práce, zda jsou zákonem ustanovená pravidla týkající se udělení informovaného souhlasu subjektu hodnocení v praxi dodržována. Pro provedení tohoto výzkumu byla aplikována metodika rychlého posuzování Světové zdravotnické organizace. Výsledky výzkumu bylo prokázáno, že odchylky v praxi prováděných postupů získání informovaného souhlasu subjektu hodnocení od legislativně stanovených požadavků se vyskytují velmi četně a to i v případě zkoušejících, kteří mají s prováděním klinických hodnocení bohatou zkušenost. Ukázalo se, že chyby a omyly zkoušejících lékařů jsou nejen věcného charakteru, ale i etického charakteru. Vzhledem k tomu, že etická stránka omylů a chyb bývá upozaděna, byla pozornost věnována právě její detailní detekci, v kontextu písemného informovaného souhlasu. Vzhledem k významnosti problematiky získání informovaného souhlasu subjektu hodnocení je na základě mých zjištění nutné zajistit zlepšení nastalé situace...
|
host ::
RSS.