|
|
Hledání místa člověka v kosmu u Emanuela Rádla a Milana Machovce
Nezbeda, Tomáš ; Kohák, Erazim (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tématem této práce je hledání místa člověka v kosmu. Ke svému záměru si autor vybral porovnání některých klíčových děl dvou předních českých filosofů, Emanuela Rádla a Milana Machovce. Cílem práce je předložit úvod k těmto dvěma filosofům, resp. ke dvěma filosofickým směrům v moderní české filosofii. První kapitola se zaměřuje na metodu filosofické práce obou autorů. Zachycuje rovněž výchozí body jejich tázání a také záměry, které tímto tázáním chtěli dosáhnout. Druhá kapitola se zabývá místem člověka v kosmu, jak jej předkládá Emanuel Rádl . Třetí pak rozebí rá stejné téma u Milana Machovce. Úkolem čtvrté kapitoly je předložit porovnání stěžejních myšlenek dvou předchozích kapitol a dojít tak k výše naznačeným záměrům této práce. Toto téma mimo jiné nabízí nejen proniknutí do soudobé české filosofie, ale zároveň nahlédnutí do otázek současného života člověka a společnost i.
|
|
|
Teismus Charlese Hartshorna
Macek, Petr ; Trojan, Jakub (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Kohák, Erazim (oponent)
Cílem této studie je představit amerického procesuálního filosofa Charlese Hartshorna a jeho filosofický teismus, a uvést jeho přístup a myšlenky do diskuse o vztahu teologie a filosofie. Po pojednání o osobnosti a díle Alfreda North Whiteheada jako známějšího představitele procesuálního myšlení a o osobnosti a díle Charlese Hartshorna uvádím hlavní aspekty Hartshornova novoklasického filosofického pojetí Boha v jeho vztahu ke světu. Pozornost věnuji i Hartshornovu specifiku - jeho obraně a interpretaci Anselmova ontologického argumentu pro Boží existenci. Pak se zabývám Hartshornovými pokusy vyrovnat se s některými klasickými výklady božího vztahu ke světu, představovanými dílem Tomáše Akvinského a Hartshornových současníků, protestantských teologů Paula Tillicha a Karla Bartha. Poté představuji stručně procesuální teologii a některé pokusy o teologii, christologii a etiku hartshornovské ražby. Uvádím některé polemické hlasy z oblasti německé protestantské teologie a nastiňuji možnou spřízněnost mezi Hartshornovým pojetí Božího vztahu se světem a teologií a etikou nenásilí. V závěru bilancuji získané poznatky a význam celého projektu se pokouším ukázat i zahrnutím přehledu české protestantské diskuse o vztahu teologie a filosofie do tohoto kontextu. Dotknu se otázky "přirozené teologie" a celý výzkum...
|
|
|
Příslib bohatství a smysl politiky (ke vztahu ekonomické a politické sféry u Hannah Arendtové)
Ujfaluši, Robin ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Kohák, Erazim (oponent)
Tématem této práce je vztah mezi politikou a ekonomikou u Hannah Arendtové. Hlavní tezí práce je, že ač je tento vztah výrazně ovlivněn antickým politickým myšlením (politika jako sféra svobody, ekonomika její protipól - sféra nutnosti), není mu zcela poplatný a je do značné míry dán i její celkovou civilizační diagnózou moderní doby. Tato teze je sledována ve 2 fázích a ze 2 perspektiv: nejdříve "zevnitř", výkladem klíčových textů Arendtové a s ohledem na 3 historické momenty pro ni zásadní: athénskou polis, moderní dobu v čele s Marxem a americké otce-zakladatele. Ve druhé části jde o promýšlení Arendtové "zvnějšku", v konfrontaci s neoliberalismem. Jednak si všímáme protikladnosti obou koncepcí (Arendtové jde o to "vzít politiku vážně" - i vzhledem k vládnoucím ekonomickým procesům; Hayekovi naopak o to "sesadit politiku z trůnu" ve jménu maximálního uvolňování spontánního řádu volného trhu), jednak ve světle tohoto promýšlíme další klíčové arendtovské teze: produktivita jako ústřední ideál moderní doby, stát jako pouhá funkce produktivních sil společnosti, socialismus a kapitalismus jako analogické systémy moderního výrobního procesu, jejichž určujícím zákonem je vyvlastňování apod.
|
|
|
Teismus Charlese Hartshorna
Macek, Petr ; Trojan, Jakub (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Kohák, Erazim (oponent)
Cílem této studie je představit amerického procesuálního filosofa Charlese Hartshorna a jeho filosofický teismus, a uvést jeho přístup a myšlenky do diskuse o vztahu teologie a filosofie. Po pojednání o osobnosti a díle Alfreda North Whiteheada jako známějšího představitele procesuálního myšlení a o osobnosti a díle Charlese Hartshorna uvádím hlavní aspekty Hartshornova novoklasického filosofického pojetí Boha v jeho vztahu ke světu. Pozornost věnuji i Hartshornovu specifiku - jeho obraně a interpretaci Anselmova ontologického argumentu pro Boží existenci. Pak se zabývám Hartshornovými pokusy vyrovnat se s některými klasickými výklady božího vztahu ke světu, představovanými dílem Tomáše Akvinského a Hartshornových současníků, protestantských teologů Paula Tillicha a Karla Bartha. Poté představuji stručně procesuální teologii a některé pokusy o teologii, christologii a etiku hartshornovské ražby. Uvádím některé polemické hlasy z oblasti německé protestantské teologie a nastiňuji možnou spřízněnost mezi Hartshornovým pojetí Božího vztahu se světem a teologií a etikou nenásilí. V závěru bilancuji získané poznatky a význam celého projektu se pokouším ukázat i zahrnutím přehledu české protestantské diskuse o vztahu teologie a filosofie do tohoto kontextu. Dotknu se otázky "přirozené teologie" a celý výzkum...
|
|
|
Vina a provinění: problém zodpovědnosti
Pacovská, Kamila ; Barabas, Marína (vedoucí práce) ; Kohák, Erazim (oponent) ; Cowley, Christopher (oponent)
(česky) Disertační práce se zabývá pojmem viny a provinění v kontextu současné anglosaské etiky. Navazuje přitom na vývoj od 50. let 20. století, kdy došlo k systematické kritice jednostranného zájmu dosavadní tradice o epizodické jednání a jeho správnost či zavrženíhodnost. Během následného rozvoje etiky ctností a rozšíření předmětu etiky na charakter a život člověka byla současně rehabilitována oblast morální psychologie, a tím i oblast nahodilých aspektů morální zkušenosti. Tento vývoj v etice představuje první kapitola, zatímco kapitola druhá se zabývá otázkou, jaký dopad má rozšíření předmětu etiky na pojetí morálního soudu a zodpovědnosti. Uvidíme, že pojem zodpovědnosti se rozdvojuje na zodpovědnost za (vnitřní) chybu jednajícího, jíž se zabývá zbytek druhé kapitoly, a zodpovědnost za provinění samotné. Právě na pojetí zodpovědnosti za provinění a na problémy vznikající kvůli komplexnímu vztahu tohoto pojmu k náhodě a nahodilosti se zaměřuje zbytek práce. Prvním problémem je vztah člověka k jeho vině. Vina vzniká skrze zavrženíhodné jednání, za které člověka můžeme činit zodpovědným, tj. kdy můžeme přenést hodnocení z činu na jednajícího. Tento přenos je možný pouze u dobrovolného jednání, jehož podmínky definujeme ve třetí kapitole. Viníkovi však vyčítáme kromě vnitřní chyby - dobrovolného...
|
|
|
Příslib bohatství a smysl politiky (ke vztahu ekonomické a politické sféry u Hannah Arendtové)
Ujfaluši, Robin ; Kohák, Erazim (oponent) ; Kouba, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této práce je vztah mezi politikou a ekonomikou u Hannah Arendtové. Hlavní tezí práce je, že ač je tento vztah výrazně ovlivněn antickým politickým myšlením (politika jako sféra svobody, ekonomika její protipól - sféra nutnosti), není mu zcela poplatný a je do značné míry dán i její celkovou civilizační diagnózou moderní doby. Tato teze je sledována ve 2 fázích a ze 2 perspektiv: nejdříve "zevnitř", výkladem klíčových textů Arendtové a s ohledem na 3 historické momenty pro ni zásadní: athénskou polis, moderní dobu v čele s Marxem a americké otce-zakladatele. Ve druhé části jde o promýšlení Arendtové "zvnějšku", v konfrontaci s neoliberalismem. Jednak si všímáme protikladnosti obou koncepcí (Arendtové jde o to "vzít politiku vážně" - i vzhledem k vládnoucím ekonomickým procesům; Hayekovi naopak o to "sesadit politiku z trůnu" ve jménu maximálního uvolňování spontánního řádu volného trhu), jednak ve světle tohoto promýšlíme další klíčové arendtovské teze: produktivita jako ústřední ideál moderní doby, stát jako pouhá funkce produktivních sil společnosti, socialismus a kapitalismus jako analogické systémy moderního výrobního procesu, jejichž určujícím zákonem je vyvlastňování apod.
|
|
|
Hledání místa člověka v kosmu u Emanuela Rádla a Milana Machovce
Nezbeda, Tomáš ; Čapek, Jakub (oponent) ; Kohák, Erazim (vedoucí práce)
Tématem této práce je hledání místa člověka v kosmu. Ke svému záměru si autor vybral porovnání některých klíčových děl dvou předních českých filosofů, Emanuela Rádla a Milana Machovce. Cílem práce je předložit úvod k těmto dvěma filosofům, resp. ke dvěma filosofickým směrům v moderní české filosofii. První kapitola se zaměřuje na metodu filosofické práce obou autorů. Zachycuje rovněž výchozí body jejich tázání a také záměry, které tímto tázáním chtěli dosáhnout. Druhá kapitola se zabývá místem člověka v kosmu, jak jej předkládá Emanuel Rádl . Třetí pak rozebí rá stejné téma u Milana Machovce. Úkolem čtvrté kapitoly je předložit porovnání stěžejních myšlenek dvou předchozích kapitol a dojít tak k výše naznačeným záměrům této práce. Toto téma mimo jiné nabízí nejen proniknutí do soudobé české filosofie, ale zároveň nahlédnutí do otázek současného života člověka a společnost i.
|
|
| |
host ::
RSS.