|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Nacionalismus a demokratizace: Možnosti a limity jugoslávské demokratické alternativy
Žaba, Jakub ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problémem propojení procesu demokratizace s národní mobilizací na případu bývalé Jugoslávie. V první části se autor vyrovnává s napětím mezi demokracií a nacionalismem a současně nastiňuje okamžiky, kdy se oba politické programy mohou stát navzájem se posilujícími logikami. Produktem těchto dvou logik je pak demokratický národní stát, jakožto konečný důsledek práva kulturně podmíněného národa na sebeurčení. Autor však překonává národní stát jako výlučný rámec pro demokratický proces a předkládá koncept státního národa Juana J. Linze a Alfreda Stepana. Ten je založen na násobných, ale komplementárních politických identitách a umožňuje demokratizovat multinárodní státy, aniž by došlo k upření práva na pěstování kulturní originality jednotlivým národním segmentům. Ve druhé části práce autor analyzuje případ Jugoslávie a vysvětluje důvody, proč se na přelomu 80. a 90. let 20. století neprosadila idea demokratického státního národa namísto partikulárních národních projektů, byť často s demokratizačními ambicemi. Vysvětlení leží v redukci násobných, ale komplementárních politických identit, kdy se v průběhu 80. let začala vylučovat loajalita k etnokulturně pojímanému národu s loajalitou k jugoslávskému politickému centru. Faktory, které na tento proces redukce politické identity působily,...
|
|
|
Post-communist Hungary as an opportunity: from the transfer of urban intervention models by the Caisse des Dépôts et Consignations to its abortion, the case of Ferencváros district in Budapest (1988-2014).
Saïsset, Paul ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Takács, Ádám (oponent) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent) ; Verdier, Nicolas (oponent)
Název práce : Postkomunistické Maďarsko jako příležitost: od transferu modelu urbánní intervence prostřednictvím Caisse des Dépôts et Consignations k jeho opuštění. Případ čtvrti Ferencváros v Budapešti (1988-2014) Abstrakt Diplomová práce je postavena na aplikaci etnografického a historického přístupu při studiu procesu rekonstrukce jedné městské čtvrti v širším kontextu pádu komunismu, jenž je v Maďarsku definován jako období nejistoty. Na příkladu Budapešťské čtvrti Ferencváros autor studuje její transformaci při níž francouzská instituce, Caisse des Dépôts et Consignations zahájila šíření městského intervenční modelu, ale po určité době svůj projekt zrušila. Analýza sleduje zpětně průběh vytváření sítě aktérů a jejich rozhodování na místě v Maďarsku. Tento úhel pohledu odhaluje různé roviny (lokální, národní a transnacionální), které se uplatnily v průběhu zamýšleného transferu a projevily v rozhodování, jež také charakterizují kdy, jak a proč zamýšlený transfer selhal. Tento dílčí proces ukotvený v mezidobí od pádu komunismu po vstup do Evropské Unie poukazuje na zvláštnosti post-komunistického kontextu v jeho spojení s nadnárodními vlivy. Klíčová slova Budapešť, Ferencváros, Caisse des Dépôts et Consignations, post-komunismus, příležitost, transfer urbánního modelu, mikro-analýza, Evropská Unie,...
|
|
|
Vít Olmer: Mezníky tuzemské exploatace - pokřivené zrcadlo polistopadové společnosti
Blažek, Jiří ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Hanáková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na filmovou exploataci jako bulvární fenomén. Případovým modelem výzkumu je polistopadová produkce Víta Olmera vymezená roky 1990 - 1995 nejpříznačněji odrážející nové tvůrčí demokratické podmínky, jež Olmer účinně zužitkoval ve svůj prospěch, a stal se jedním z nejproduktivnějších filmařů své doby. První část analýzy mapuje status exploatačního filmu v zahraniční akademické obci a s pomocí východisek Pierra Bourdieua objasňuje, jak se logika "dobrého vkusu" podepsala na přístupu k "nevkusné kinematografii", jejím výzkumu, a v neposlední řadě, na postojích samotných badatelů. Následně kapitola poskytuje obecný přehled obtížných úloh přímo vzešlých z problematické pozice exploatace ve filmových studiích, k nejzásadnější z nich patří zřídkakdy teoreticky reflektovaná samotná identita exploatačního filmu, kterou vyznačuje výrazná roztroušenost. Druhá část vykládá bazální povahu exploatace s pomocí "senzacechtivosti", teoretického modelu převážně využívaného v mediálních studiích. Kapitola demonstruje blízkou spřízněnost mezi senzacechtivostí, paradigmatem spojeným s bulvární kulturou, a "kinematografií atrakcí", klíčovou teorií nikoli výhradně omezenou na raný film. Pomocí daných východisek pak potvrzuje domněnku o exploatační kinematografii jako bulvárním masmédiu. Třetí...
|
|
| |
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod kontrolu nového vedení státu. Likvidace předchozího režimu proběhla ve skutečnosti odstraněním bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s komunistickou vládou, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavou garantovaného demokratického zřízení.
|
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod nové vedení. Likvidace minulého režimu proběhla ve skutečnosti likvidací bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s obdobím komunistické vlády, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavní demokracie.
|
|
|
KULTURNÍ A KREATIVNÍ PRŮMYSLY V ZEMÍCH VISEGRÁDSKÉ SKUPINY
Hynková, Jana ; Kubaš, Mario (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Práce analyzuje stav podpory kulturních a kreativních průmyslů ve vybraných postkomunistických zemích, nynější Visegrádské skupině. První část je věnována dopadu totalitního režimu na kulturu a kulturní politiku, hospodářské transformaci a současné ekonomické situaci jednotlivých států s důrazem na předpoklady konceptu kulturních a kreativních průmyslů. Stěžejní část práce se věnuje problematice z kulturně-politického hlediska každého státu včetně možností, jež skýtají fondy Evropské unie. Závěrečnou část představuje shrnutí výsledků komparativní analýzy spolu s negativy a pozitivy modelů ve všech zemích.
|
|
|
Post-Communist Syndrome: a Mental Heritage. A Theoretical Framework and Empirical Findings
Klicperová-Baker, Martina ; Feierabend, I. ; Košťál, J.
The article discusses post-totalitarian symptoms and the concept of post-totalitarian syndrome which can explain mentality of some dissatisfied Eastern European citizens. The current Czech post-totalitarian conditions are analyzed in terms of specific grievances and human needs; it is suggested that the disappointed include numerous frustrated but otherwise pro-democratic citizens. Complaints focus on economic insecurity (fear of unemployment, lack of security at the old age), crime (both white collar economic and street crime), lack of overall safety and disappointment with the general decline of interpersonal relations. Although respondents found it much easier to be upset with the current circumstances than with the totalitarian past, direct questions referring to the pre-1989 police state revealed an overwhelming awareness of and frustration with it. The most intense current anger is provoked by misconduct of politicians, yet democracy as a regime is not doubted.
|
|
| |
host ::
RSS.