|
|
Post-communist Hungary as an opportunity: from the transfer of urban intervention models by the Caisse des Dépôts et Consignations to its abortion, the case of Ferencváros district in Budapest (1988-2014).
Saïsset, Paul ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Takács, Ádám (oponent) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent) ; Verdier, Nicolas (oponent)
Název práce : Postkomunistické Maďarsko jako příležitost: od transferu modelu urbánní intervence prostřednictvím Caisse des Dépôts et Consignations k jeho opuštění. Případ čtvrti Ferencváros v Budapešti (1988-2014) Abstrakt Diplomová práce je postavena na aplikaci etnografického a historického přístupu při studiu procesu rekonstrukce jedné městské čtvrti v širším kontextu pádu komunismu, jenž je v Maďarsku definován jako období nejistoty. Na příkladu Budapešťské čtvrti Ferencváros autor studuje její transformaci při níž francouzská instituce, Caisse des Dépôts et Consignations zahájila šíření městského intervenční modelu, ale po určité době svůj projekt zrušila. Analýza sleduje zpětně průběh vytváření sítě aktérů a jejich rozhodování na místě v Maďarsku. Tento úhel pohledu odhaluje různé roviny (lokální, národní a transnacionální), které se uplatnily v průběhu zamýšleného transferu a projevily v rozhodování, jež také charakterizují kdy, jak a proč zamýšlený transfer selhal. Tento dílčí proces ukotvený v mezidobí od pádu komunismu po vstup do Evropské Unie poukazuje na zvláštnosti post-komunistického kontextu v jeho spojení s nadnárodními vlivy. Klíčová slova Budapešť, Ferencváros, Caisse des Dépôts et Consignations, post-komunismus, příležitost, transfer urbánního modelu, mikro-analýza, Evropská Unie,...
|
|
|
The Self-Representation of Bretons in the Regionalist Discourse between the late 19th Century and the First World War.
Reiterová, Martina ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Tato diplomová práce se tematicky zaměřuje na bretonský regionalismus v období od konce 19. století do První světové války. Ten byl reprezentován především dvěma regionalistickými organizacemi, Union régionaliste bretonne (URB) založenou roku 1898 a Fédération régionaliste de Bretagne (FRB), která vznikla odštěpením od URB v roce 1911. Jejich členové vykonávali svou regionalistickou činnost za účelem získání autonomních práv pro Bretaň v rámci francouzského státu. Mimo jiné se ale také podíleli na společných aktivitách s velšskými elitami na základě jejich společného "keltského" původu a existence "keltských" jazyků mluvených v obou těchto zemích. Nejasná souvislost mezi těmito "keltskými" aktivitami a bretonským regionalistickým hnutím nás posléze přivedla ptát se po způsobu, jakým regionalisté chtěli, aby byla Bretaň a její obyvatelé vnímány a proč. Tento výzkum spočívá ve studiu souboru charakteristik, který zde nazýváme sebereprezentací. Studium sebereprezentace Bretonců v regionalistickém diskurzu nám dovolí odhalit podoby diskurzivních strategií, které regionalisté používali k dosažení svých autonomních cílů. Výzkum se pramenně a metodologicky opírá o analýzu diskurzu oficiálních věstníků URB a FRB. Jelikož jsme si vědomi potřeby kontextu a také vzájemné závislosti sebereprezentace a...
|
|
|
Kurdish Municipalities in Turkey (1999-2013)
Yaralı, Mustafa Serkan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent) ; Bozarslan, Hamit (oponent)
Kurdská obecní správa v Turecku (1999-2013) Případová studie obce Sur. Mustafa Serkan Yarali Tato diplomová práce se zaměřuje na studium institucionalizace kurdského hnutí prostřednictvím obcí v kurdském regionu od konce 90. let. Rámcem analýzy je kurdská obec Súr ve městě Diyarbakır, kde je kurdské hnutí dobře organizované. Mým hlavním argumentem je, teze, že se kurdské hnutí účastní právního politického systému, kurdští aktivisté mají přístup ke zdrojům, které jim umožnily rozšířit jejich repertoár tvrzení a vytvořit protitlak díky institucím. Skutečnost, že se stanou součástí institucionalizované moci, dává kurdským aktivistům možnost vnutit své standardy a postupy. Avšak poté, co staly normotvornou silou, kurdské obce kříží zájmy jiných normotvorných sil. Počínaje studiem kurdského obyvatelstva a identity v Turecku, tato diplomová práce analyzuje vztahy mezi státem a společností v kurdské oblasti Turecka. Poté, v rámci naší případové studie, práce následně identifikuje proměnu kurdského hnutí prostřednictvím obce Súr a nových kurdských institucí objevujících se v kurdském regionu. Nakonec diplomní práce studuje proces standardizace a tvorbu norem na straně kurdského hnutí. Závěrem, vzhledem k tomu, že obce nejsou jediným subjektem tvořícím kurdské hnutí, práce argumentuje, že navzdory některým omezením...
|
|
|
The Self-Representation of Bretons in the Regionalist Discourse between the late 19th Century and the First World War.
Reiterová, Martina ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Tato diplomová práce se tematicky zaměřuje na bretonský regionalismus v období od konce 19. století do První světové války. Ten byl reprezentován především dvěma regionalistickými organizacemi, Union régionaliste bretonne (URB) založenou roku 1898 a Fédération régionaliste de Bretagne (FRB), která vznikla odštěpením od URB v roce 1911. Jejich členové vykonávali svou regionalistickou činnost za účelem získání autonomních práv pro Bretaň v rámci francouzského státu. Mimo jiné se ale také podíleli na společných aktivitách s velšskými elitami na základě jejich společného "keltského" původu a existence "keltských" jazyků mluvených v obou těchto zemích. Nejasná souvislost mezi těmito "keltskými" aktivitami a bretonským regionalistickým hnutím nás posléze přivedla ptát se po způsobu, jakým regionalisté chtěli, aby byla Bretaň a její obyvatelé vnímány a proč. Tento výzkum spočívá ve studiu souboru charakteristik, který zde nazýváme sebereprezentací. Studium sebereprezentace Bretonců v regionalistickém diskurzu nám dovolí odhalit podoby diskurzivních strategií, které regionalisté používali k dosažení svých autonomních cílů. Výzkum se pramenně a metodologicky opírá o analýzu diskurzu oficiálních věstníků URB a FRB. Jelikož jsme si vědomi potřeby kontextu a také vzájemné závislosti sebereprezentace a...
|
|
|
Is the urban district a «mixing place » ? Case study of Arnaud-Bernard neighbourhood in Toulouse in 1990s.
Bouchot, Alicia ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Green, Nancy (oponent) ; György, Eszter (oponent) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Cílem analýzy je zpochybňovat význam myšlenky "smíšeného sousedství" v současné Francii. Výzkum je zaměřen na čtvrt Arnaud-Bernard, ležící v historickém centru města Toulouse, na začátku devadesátých let minulého století. Tři aspekty jsou významné: různé vlny imigrace, odlišná jména a ojedinělé události, tzv, repas-de-Quartier - společná večeře, jako odkaz na sociální aktéry. Mechanismus Carrefour-Culturel, hlavního sdružení v sousedství s cílem vybudovat "smíšené sousedství ", byl zkoumán v rámci této práce. Rozhovory a zdroje ze sdružení byly analyzovány. Kromě toho byla zkoumána literatura s cílem zdůraznit složitost myšlenky "smíšeného sousedství". Summary The aim of the analysis is to question the meaning of the idea of "mixed neighborhood" today in France. The research focuses on Arnaud-Bernard, city center district of Toulouse, during the beginning of the 1990's. Three aspects are significant: different waves of immigration, different names, and a singular event, the "district's dish" (repas-de-quartier") as social link's creator. The mechanism of the Carrefour-Culturel, main association in the neighborhood in order to build a "mixed neighborhood", has been studied in this thesis. Interviews and sources from the association have been analyzed. Moreover the literature has been examined in...
|
|
|
Post-communist Hungary as an opportunity: from the transfer of urban intervention models by the Caisse des Dépôts et Consignations to its abortion, the case of Ferencváros district in Budapest (1988-2014).
Saïsset, Paul ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Takács, Ádám (oponent) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent) ; Verdier, Nicolas (oponent)
Název práce : Postkomunistické Maďarsko jako příležitost: od transferu modelu urbánní intervence prostřednictvím Caisse des Dépôts et Consignations k jeho opuštění. Případ čtvrti Ferencváros v Budapešti (1988-2014) Abstrakt Diplomová práce je postavena na aplikaci etnografického a historického přístupu při studiu procesu rekonstrukce jedné městské čtvrti v širším kontextu pádu komunismu, jenž je v Maďarsku definován jako období nejistoty. Na příkladu Budapešťské čtvrti Ferencváros autor studuje její transformaci při níž francouzská instituce, Caisse des Dépôts et Consignations zahájila šíření městského intervenční modelu, ale po určité době svůj projekt zrušila. Analýza sleduje zpětně průběh vytváření sítě aktérů a jejich rozhodování na místě v Maďarsku. Tento úhel pohledu odhaluje různé roviny (lokální, národní a transnacionální), které se uplatnily v průběhu zamýšleného transferu a projevily v rozhodování, jež také charakterizují kdy, jak a proč zamýšlený transfer selhal. Tento dílčí proces ukotvený v mezidobí od pádu komunismu po vstup do Evropské Unie poukazuje na zvláštnosti post-komunistického kontextu v jeho spojení s nadnárodními vlivy. Klíčová slova Budapešť, Ferencváros, Caisse des Dépôts et Consignations, post-komunismus, příležitost, transfer urbánního modelu, mikro-analýza, Evropská Unie,...
|
|
|
Skopje 2014: The Govermental Role in the Spatial Politics of Collective Memory
Nikolovska, Ivana ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Projekt Skopje 2014: role vlády při využití prostorové politiky kolektivní paměti Klíčovou otázkou diplomové práce je pochopit, jak vláda používá veřejná prostranství za účelem poskytnutí kontinuity vyprávění a jak udržuje kolektivní paměť. Ve věci veřejných výkladů minulosti jsem se soustředila na prosazování vlivu na kolektivní paměť občanů. Zajímalo mne, jak se na tyto snahy dívá mladá generace a potom ti starší, kteří zažili město v jeho starší podobě. Především jsem se zabývala prací umělců a architektů, kteří používají styly a symboly, které mají vliv na vzpomínky, na ambivalentní vliv napodobenin a interpretací. Takový obsah je vidět v rámci multi-etnického státu, kdy je předkládán polarizované veřejnosti, zejména mezi dvěma hlavními etniky - Makedonci a Albánci. V práci zkoumám úroveň manipulace při prokazování historie ve veřejném prostoru, vytváření falešných korelací minulosti. Takový jev byl vnímán jako ten, jenž má negativní vliv v současné době, a je považován za možnou změnu v procesu identifikace s městem pro budoucí generace. Zorganizovala jsem výzkum do dvou částí. V první části podávám synchronní prezentaci, kritiku a připomínky k projektu "Skopje 2014". Ve druhé části, aplikuji diachronní přístup, kdy prezentuji a interpretuji historii města Skopje optikou zkušenosti s projektem Skopje...
|
|
|
Kurdish Municipalities in Turkey (1999-2013)
Yaralı, Mustafa Serkan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent) ; Bozarslan, Hamit (oponent)
Kurdská obecní správa v Turecku (1999-2013) Případová studie obce Sur. Mustafa Serkan Yarali Tato diplomová práce se zaměřuje na studium institucionalizace kurdského hnutí prostřednictvím obcí v kurdském regionu od konce 90. let. Rámcem analýzy je kurdská obec Súr ve městě Diyarbakır, kde je kurdské hnutí dobře organizované. Mým hlavním argumentem je, teze, že se kurdské hnutí účastní právního politického systému, kurdští aktivisté mají přístup ke zdrojům, které jim umožnily rozšířit jejich repertoár tvrzení a vytvořit protitlak díky institucím. Skutečnost, že se stanou součástí institucionalizované moci, dává kurdským aktivistům možnost vnutit své standardy a postupy. Avšak poté, co staly normotvornou silou, kurdské obce kříží zájmy jiných normotvorných sil. Počínaje studiem kurdského obyvatelstva a identity v Turecku, tato diplomová práce analyzuje vztahy mezi státem a společností v kurdské oblasti Turecka. Poté, v rámci naší případové studie, práce následně identifikuje proměnu kurdského hnutí prostřednictvím obce Súr a nových kurdských institucí objevujících se v kurdském regionu. Nakonec diplomní práce studuje proces standardizace a tvorbu norem na straně kurdského hnutí. Závěrem, vzhledem k tomu, že obce nejsou jediným subjektem tvořícím kurdské hnutí, práce argumentuje, že navzdory některým omezením...
|
host ::
RSS.