|
|
Problém svobody v existenciální filosofii
Grospičová, Simona ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
NÁZEV: Problém svobody v existenciální filosofii AUTOR: Bc. Simona Grospičová KATEDRA (ÚSTAV): Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Hlavním tématem této práce je pojetí svobody ve filosofii Jeana Paula Sartra a Sørena Kierkegaarda. Cílem této práce je vyložit svobodu z hlediska dvou vybraných existenciálních myslitelů, aby pak následně mohlo dojít k jejich komparaci. Práce se snaží ukázat, že svoboda nemusí být promýšlena pouze jako etická hodnota, nýbrž může být pojata také jako bytostná součást nás samých. Svoboda je kladena do souvislosti s pojmem existence, volby, úzkosti, absurdity, paradoxu a odpovědnosti. První kapitola je věnována tématu existencialismu obecně. Ve druhé kapitole jsou rozebrána Sartrova ateistická a ontologická východiska. Ve třetí kapitole je Sartrova svoboda vykreslena ve vztahu k projektu a volbě. Čtvrtá kapitola se soustředí na absolutní pojetí svobody u J. P. Sartra. V páté kapitole je Sartrova svoboda spojena s absolutní odpovědností. V šesté, sedmé a osmé kapitole je rozebráno Kierkegaardovo pojetí existence a svobody. V deváté kapitole dochází k porovnání těchto dvou myslitelů, přičemž jsou zde identifikovány dvě odlišné podoby svobody. KLÍČOVÁ SLOVA: svoboda, existence, odpovědnost, bytí, úzkost
|
|
|
Kierkegaardovo pojetí existence
Janatová, Kristýna ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Kierkegaardovo pojetí existence". Pojednává o životě dánského filosofa Sørena Kierkegaarda a jeho filosofii. V práci je řešena problematika lidské existence a její tři základní stádia, která jsou zaměřena na estetiku, etiku a náboženství. Tato stádia jsou nejprve popsána a následně mezi sebou porovnána. Estetické stádium představuje první stupeň života, zatímco náboženské stádium je považováno za nejvyšší cíl lidské existence. Práce pojednává o zoufalství a úzkosti s ohledem na bytí lidské existence. Kierkegaardovu filosofii je třeba chápat jako nepřímé sdělení apelující na naši vlastní existenci. Práce poukazuje na nezastupitelný Kierkegaardův vliv na existencialismus. Klíčová slova: Existence, jednotlivec, bytí, víra, svoboda, subjektivita, úzkost, zoufalství, láska, smrt
|
|
|
Odpovědnost u Jonase a Spaemanna
Vašíčková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou odlišných etických přístupů se zaměřením na fenomén odpovědnosti. Snaží se reflektovat tradiční filozofický přístup založený na Kantově systému navržený Spaemannem, Jonasovu potřebu stanovení nových etických norem, které by počítaly s technickým vývojem společnosti, a dnešní pohledem autorky.
|
|
|
Co je to - fenomenologie? K nevyhnutelnosti sporu mezi Husserlem a Heideggerem
Kvapil, Ondřej ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Vycházejíc z výslovné polemiky obou protagonistů nad formulací hesla 'Fenomenologie' pro Encyklopedii Britanniku, práce zachycuje spor mezi Husserlem a Heideggerem v momentě, kdy dospívá do otevřeného střetu. Na hlavních otázkách, nad kterými ke střetu došlo, demonstruje, že a) spor mezi Husserlem a Heideggerem nespočívá na vzájemném neporozumění, ale že je to spor věcný a principiálně nevyhnutelný; a že b) vůdčí intence obou klasických podob fenomenologie jsou nejen nesmiřitelné, ale v rozhodujících ohledech přímo protikladné.
|
|
|
Mnohost bytí: Ontologie Alaina Badioua
Pivoda, Tomáš ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Tomáš Pivoda, Mnohost bytí: ontologie Alaina Badioua Disertační práce Abstrakt Práce představuje poprvé v českém prostředí ontologii francouzského filosofa Alaina Badioua, jak ji podal ve svém základním díle Bytí a událost (L'être et l'événement, 1988). Nejprve ukazuje východiska Badiouvy filosofie a důvody, proč Badiou identifikuje ontologii s teorií množin, a poukazuje na jeho význam pro současnou filosofii, obzvláště proud tzv. spekulativního realismu, zformovaný kolem Quentina Meillassouxe. Hlavní osu práce tvoří výklad čtyř základních Badiouvých "Idejí": mnohosti, události, pravd a subjektu, v jejichž rámci se postupně ukazuje, jak Alain Badiou buduje svůj pojmový aparát na základě jednotlivých axiomů teorie množin, vycházeje přitom ze základního formálního vymezení množiny pomocí operátoru . V rámci Ideje mnohosti∈ práce s odkazem k M. Heideggerovi a Platónovi vykládá Badiouvu transpozici pojmové dvojice jedno/mnohé na dvojici jsoucno/bytí a definuje základní pojmy Badiouvy ontologie jako situaci, prezentaci, reprezentaci a prázdno, s jejichž pomocí ilustruje Badiouvo pojetí přírody. V souvislosti s událostí se práce dále věnuje tzv. historickým situacím, jež vycházejí z intervenčního pojmenování lokálně situované události. Z pojmu "věrnosti události" pak vyvozuje Badiouvo pojetí tzv. generických...
|
|
| |
|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
|
| |
|
|
Fenomén hudby. Hudba v kontextu základních motivů Heideggerova raného myšlení
Výravský, Vojtěch ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Práce je pokusem zasadit téma hudby do kontextu primárně tzv. "raného", ale částečně i "středního" období myšlení Martina Heideggera. Vychází přitom zejména ze dvou podnětů: jednak z Heideggerova tvrzení, že je třeba překonat estetické, tedy metafysické pojetí uměleckého díla, a jednak z velkého otazníku nad prázdným místem, jímž je hudba v rámci Heideggerova pronikavého promýšlení bytnosti umění přítomna. V první části ukazuje důvody, proč Heidegger volá po překonání estetiky, a pokouší se vykázat skryté předpoklady, v nichž se estetika vždy pohybuje a jež zatemňují původní přístup k uměleckému dílu, tedy i k hudbě. Jako základní metafysické předpoklady (hudební) estetiky je zde odkryto zejména trojí: schéma forma-látka, schéma subjekt-objekt a pojímání uměleckého díla jako před-mětu před-stavy. Ve druhé části práce je potom učiněn pokus o překonání těchto schémat cestou fenomenologického odhalování bytostných struktur hudby. Významným vodítkem je při tom nejprve fenomén dotyku hudby. Ten vede k pochopení hudby jako způsobu 'bytí ve světě' konstituovaného třemi momenty: náladou, rozuměním a řečí. Hudba se tak ukazuje jako způsob odemykání 'bytí tu', tedy jako artikulace naladěné srozumitelnosti pobytu a její sdělování spolupobytu.
|
|
|
Co je to - fenomenologie? K nevyhnutelnosti sporu mezi Husserlem a Heideggerem
Kvapil, Ondřej ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Vycházejíc z výslovné polemiky obou protagonistů nad formulací hesla 'Fenomenologie' pro Encyklopedii Britanniku, práce zachycuje spor mezi Husserlem a Heideggerem v momentě, kdy dospívá do otevřeného střetu. Na hlavních otázkách, nad kterými ke střetu došlo, demonstruje, že a) spor mezi Husserlem a Heideggerem nespočívá na vzájemném neporozumění, ale že je to spor věcný a principiálně nevyhnutelný; a že b) vůdčí intence obou klasických podob fenomenologie jsou nejen nesmiřitelné, ale v rozhodujících ohledech přímo protikladné.
|
host ::
RSS.