|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Podpora osob s tělesným postižením v přechodu ze školy na trh práce
Wodere, Veronika ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zakouřilová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem přechodu osob s tělesným postižením ze školního prostředí do pracovního života. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje klíčová témata související s přechodem osob s tělesným postižením ze školy na trh práce, jako je podpora v oblasti vzdělávání, pracovního uplatnění a samostatného života, tranzitní programy, volba zaměstnání a možnosti pracovního uplatnění. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum, který zkoumá za pomoci nestrukturovaného narativního rozhovoru průběh přechodu mezi školou a pracovním uplatněním u osob s těžším tělesným postižením, které již mají pracovní zkušenosti. Zjištěno bylo, že sociální opora od přátel hraje klíčovou roli při hledání zaměstnání. Respondenti měli omezený výběr středních škol, často volili obory maturitní, aby mohli pokračovat ve studiu na vysoké škole, ale zároveň vybírali obor podle školy, od které požadovali, aby byla bezbariérová a měla zkušenosti s výukou žáků s tělesným postižením. Motivací k hledání zaměstnání byly převážně finanční důvody a touha být prospěšný pro trh práce, zároveň respondenti nechtěli trávit všechen čas neproduktivně doma. Žádný z respondentů nevyužil tranzitní program ani jiné služby, které se primárně věnují přípravě na přechod na trh práce, avšak...
|
|
|
Úloha dětské sestry v prostředí základní školy
DOLEŽALOVÁ, Kateřina
Současný stav: V současné době je komunitní ošetřovatelská péče o děti v České republice velmi málo rozšířena, přestože do privatizace primární péče byla poskytována skrze Školní zdravotní službu, jejíž součástí byla školní sestra. Většina evropských zemí a téměř 102 zemí světa považuje školní ošetřovatelství za důležitou oblast komunitní péče, která podporuje zdraví dětí během školní docházky. S nárůstem chronických onemocnění u dětí a dospívajících pedagogové často realizují výkony, ke kterým nemají kompetence, na rozdíl od dětských sester, dle vyhlášky č. 391/2017 Sb. Cíle práce: Prvním cílem bylo zmapovat možnosti spolupráce komunitní dětské sestry s pedagogickými pracovníky na základních školách. Druhým cílem bylo zmapovat, jaká péče je poskytována dětem s chronickým onemocněním na základních školách. Třetím cílem bylo zjistit nejčastější omezení, se kterými se potýkají děti s chronickým onemocněním na základních školách. Čtvrtým cílem bylo zjistit postoje rodičů chronicky nemocných dětí k zavedení pozice komunitní dětské sestry do prostředí základní školy. Metodologie: Výzkumné šetření bylo zpracováno formou kombinované kvantitativně-kvalitativní analýzy. Kvantitativní výzkum byl proveden prostřednictvím nestandardizovaných dotazníků, které byly rozeslány online formou pedagogům základních škol v Plzeňském a Jihočeském kraji. Před samotným sběrem dat proběhla pilotní studie s 5 respondenty. V rámci dotazníkového šetření bylo získáno a následně zpracováno 104 dotazníků. Sběr dat probíhal v listopadu a prosinci roku 2023. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s rodiči dětí s epilepsií a diabetes mellitus 1. typu, navštěvující základní školy v Plzeňském kraji. Celkem bylo provedeno 9 rozhovorů s rodiči dětí s chronickým onemocněním. Sběr dat probíhal v lednu roku 2024. Výsledky: Z kvantitativního výzkumného šetření jsme na základě statistického testování hypotéz zjistili, že vztah zájmu pedagogů o spolupráci s komunitní dětskou sestrou na základních školách nesouvisí s délkou pedagogické praxe (p = 0,816). Naproti tomu bylo zjištěno, že průměrný zájem pedagogických pracovníků o spolupráci s komunitní dětskou sestrou na základních školách se podle zkušenosti s chronicky nemocným žákem liší (p = 0,015). Z kvalitativního výzkumného šetření vyplynulo, že péče o děti s chronickým onemocněním v prostředí základní školy je podmíněna typem chronického onemocnění, postojem pedagogů a vedením školy k danému onemocnění. Nejčastěji se děti s chronickým onemocněním potýkají s omezeními při hodinách tělesné výchovy, v závislosti na vyvolávajících faktorech vzniku komplikací těchto onemocnění. Ve výuce se potýkají s omezeními pouze děti s epilepsií. Rodiče chronicky nemocných dětí vyjádřili souhlasný postoj k implementaci komunitní dětské sestry do prostředí základní školy. Závěr a doporučení pro praxe: Z výsledků vyplývá, že péči o děti s chronickým onemocněním ve škole zajišťují převážně rodiče a třídní učitelé. Téměř polovina učitelů odmítá dětem podávat léky kvůli obavám z případných následků. U epilepsie byla zjištěna větší omezení při tělesné výchově než u diabetu. Rodiče vyjádřili souhlasný postoj k implementaci komunitní dětské sestry do prostředí základní školy. V závěru práce byla navržena úloha komunitní dětské sestry v prostředí základní školy s důrazem na preventivní péči, výchovu ke zdraví, neodkladnou péči a zejména péči o děti s chronickým onemocněním.
|
|
|
Rapující děti: Vzájemný vztah mezi socializací dospívajících a jejich oblíbeným hudebním žánrem
Vasiluk, Ondřej ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyánková, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na vliv rapové hudby na dospívající. Práce je založena na analýze a syntéze primárních a sekundárních zdrojů a kvalitativním výzkumu. První část se zabývá historií a vývojem rapu v USA. Druhá část je zaměřena na českou rapovou scénu a zároveň identifikuje klíčové umělce a události, které ji formovaly, a zkoumá její konkrétní vliv na adolescenty. Výzkum je založen na metodě polostrukturovaných rozhovorů s informanty. Výsledkem práce je poukázaní na potenciální negativní i pozitivní vliv rapu na jeho posluchače. Toto působení je ovlivněno různými aspekty. KLÍČOVÁ SLOVA dospívající, rap, subkultura, školní prostředí, vliv
|
|
|
Podpora seberegulace žáků a snižování stresu ve školním prostředí
Horská, Michaela ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu a seberegulaci žáků ve školním prostředí. Teoretická část se zabývá obecnou otázkou stresu, stresorů, projevů stresu a reakcemi dítěte na stres. Dále je definována seberegulace, relaxační techniky, konkrétní podpora seberegulace žáků a copingové strategie. Teoretická část vymezuje pojem wellbeing a rozvoj socio-emočních dovedností žáků. Závěrem je tato problematika ukotvena v systému základního vzdělávání. Jsou zde definovány třídnické hodiny, komunitní kruhy a průřezové téma Rámcového vzdělávacího programu. Praktická část se zajímá o stresové situace a seberegulaci žáků na 1. stupni v základních školách na Jihlavsku, přesněji zjišťuje a popisuje stresory a seberegulační techniky žáků ve školním prostředí. Obsahuje výzkumné šetření kvalitativního rázu zaměřené na zjištění informací o podpoře žáků ve stresových situacích a využívaných nástrojích pedagogem ke snižování stresu ve školním prostředí. K zisku dat byly použity metody polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. K analýze dat byla využita metoda otevřeného kódování a k interpretaci dat metoda vyložení karet. Práce se blíže zaměřuje na popis stresorů, reakcí žáka na stres, využívané metody pedagoga ke snižování stresu ve školním prostředí a podporu wellbeingu. Praktická část nabízí doporučení pro speciálně...
|
|
|
Učitelské rozpoznávání a reakce na násilnou radikalizaci u žáků a studentů
Kasalová, Petra ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu potenciálního rizika radikalizace v prostředí škol. Vychází ze zahraniční výzkumné studie zaměřené na schopnost rozpoznání rizika radikalizace pedagogickými pracovníky a míru jejich reakce na vzniklou situaci. První část vymezuje pojmy jako je radikalizace, extremismus a terorismus, definuje trend prevence radikalizace v České republice, popisuje radikalizaci u dětí. Druhá část se zaměřuje na faktory a úrovně radikalizačního procesu, modely radikalizačních procesů a modely rozpoznání radikalizačních procesů. Třetí část se zabývá popisem a analýzou zahraničního dotazníku adaptovaného na české prostředí. Výzkumné otázky se týkají četnosti různých reakcí pedagogických pracovníků na potenciálně probíhající radikalizační proces studenta, jistoty pedagogických pracovníků při řešení problému potenciálního radikalizačního procesu studenta, postoje učitelů týkající se současných protiradikalizačních opatření a mírou znepokojení. Závěry diplomové práce demonstrují neadekvátní míru reakce českých učitelů na potenciální radikalizační proces studenta. KLÍČOVÁ SLOVA radikalizace, rizikové chování, rizikové faktory, školní prostředí, násilná radikalizace, radikalizace na školách
|
|
|
K problematice mluvy žáků 2. stupně základních škol
SOCHŮRKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá mluvou žáků na 2. stupni základních škol. Cílem práce je nastínit hlavní problematiku žákovského a studentského slangu. První část je teoretická, zabývá se diferenciací národního jazyka, spisovnými útvary, nespisovnými útvary a nespisovnými poloútvary národního jazyka (profesní mluvou, argotem a slangem), dále zpracovává způsoby tvoření jednotlivých slangových výrazů, literaturu, která se touto problematikou zabývá a vymezuje období staršího školního věku a adolescence. Druhá část práce se zaměřuje na mluvu žáků a studentský slang. Třetí část je praktická, zpracovává výrazy, jež žáci uvedli v dotaznících, vyhodnocuje je, zkoumá způsob jejich tvoření a sleduje rovněž frekvenci používání jednotlivých slangových výrazů. Nejzajímavější výrazy jsou zpracovány do grafů. Příloha zahrnuje dotazník zaměřený na mluvu žáků 2. stupně základních škol a zpracovaný slovník ze získaných slangových výrazů. Za základní metodu byla zvolena metoda sběru dat pomocí dotazníků, které byly distribuovány na základní školu ZŠ a MŠ J. Š. Baara v Českých Budějovicích a na Základní školu Sídliště ve Vlašimi.
|
|
|
Potenciál málotřídní školy
Vomlelová, Jitka ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem Potenciál málotřídní školy se věnuje specifickým charakteristikám málotřídních škol. V práci uvádíme postavení málotřídních škol ve školském systému, zabýváme se vzájemnými interakcemi ve školách a typickými organizačními formami a metodickými způsoby práce za účelem vymezení specifik tohoto druhu škol. Na základě dvou případových studií, z nichž byla jedna provedena v málotřídní škole a druhá v úplné základní škole, jsme provedli komparaci obou škol. Zjištěné odlišnosti mohou určit jak potenciál málotřídní školy, tak i plnotřídní školy. V souvislosti s výsledky provedeného výzkumu jsme došli k poznání, že potenciál málotřídní školy v současném vzdělávání je podmíněn velikostí (ve skutečnosti "malostí") těchto škol a nízkým počtem žáků ve třídách. Tyto podmínky umožňují vytvoření takového učebního prostředí, které poskytuje žákovi specifické plnění docházky do základní školy. Významným potenciálem je také vzájemná spolupráce mezi žáky, ale i mezi učiteli i rodiči v rámci malé sociální skupiny, nebo realizace výuky ve věkově smíšených skupinách, která zejména umožňuje respektovat odlišnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. KLÍČOVÁ SLOVA málotřídní škola, věkově smíšené učení, spolupráce, klima školy, potenciál
|
host ::
RSS.