|
|
Proměny identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století: Podprůhon a Nové Kladno
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje studiu identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století, konkrétně Podprůhonu a Novému Kladnu. V práci je zmíněn historický vývoj všech kladenských dělnických čtvrtí, ale hlavní část práce analyzuje coby prototypické příklady právě Podprůhon a Nové Kladno. Byť jsou obě čtvrti blízko sebe, zaznamenaly zcela odlišný vývoj: Nové Kladno bylo transformováno v sídliště, Podprůhon nechán přirozenému, postupnému vývoji. Nezbytnou součástí práce je vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Na podkladě rozhovorů s rezidenty zkoumaných čtvrtí a anketního šetření s nerezidenty se analyzuje vztah lidí k oběma lokalitám, dále též jakým prvním dojmem obě lokality působí a zda se tyto závěry liší s ohledem na věk respon- dentů. Výsledky jsou dány do kontextu s dobovými plánky i literárními a audiovizuálními díly, což umožňuje detailní popis identity obou míst. Zdá se, že Nové Kladno vlivem své transformace přišlo o svou identitu a novou si dosud nevybudovalo, zatímco Podprůhon si svou identitu zachoval, i navzdory tomu, že se z něj v 80. letech 20. století stala vyloučená lokalita. Jelikož čtvrtí s podobnými osudy vzniklo v Česku ve 2. polovině minulého století relativně mnoho, lze dílčí in- terpretace z práce zobecnit jakožto případové studie transformace industriálního...
|
|
|
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize Bakalářská práce se zabývá proměnou Kladenska. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit, do jaké míry ovlivnila Velká hospodářská krize rozvoj těžebního a hutnického centra ve středních Čechách, území Kladenska i společnosti. Z tohoto důvodu je věnována větší část práce vývoji oblasti od druhé poloviny 19. století do hospodářské krize. Kladensko se rychlým tempem rozvíjelo a rozšiřovalo do okolní krajiny, neboť z původně zemědělské oblasti se vzhledem ke společenským změnám stalo dominantně průmyslovou. Hospodářská krize se projevila na Kladensku v roce 1932. Sídla přestala pronikat do okolní krajiny a z městských rozpočtů podporují rodiny nezaměstnaných. Před obcemi Kladenska stál však problém s nedostatečnou infrastrukturou a sociální péčí. Oživení ekonomiky pomohly až přípravy na další světovou válku. Kladenský průmysl začal zaměstnávat stále více nezaměstnaných a dostával se pomalu do kondice před krizí. Během druhé světové války se stalo Kladensko významným průmyslovým centrem, které chtělo nacistické vedení okresu přeměnit v reprezentativní místo místní buňky NSDAP. K městu Kladnu okupační správa připojila jeho nejbližší okolí a vytvořila takzvané Velké Kladno, které se po válce rozpadlo na původní obce, ale již v roce 1948 bylo...
|
|
|
Světelné znečištění Kladenska
Klauda, Ondřej ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bobr, Ladislav (oponent)
Světelné znečištění je enviromentální problém způsobený nadužíváním umělého světla v nočních hodinách. Světelné znečištění zasahuje především hustě osídlené oblasti a průmyslové regiony. Kromě rozjasnění noční oblohy způsobuje světelné znečištění také diskomfort a má negativní zdravotní a enviromentální dopady. Literární rešerše bakalářské práce pojednává ve třech kapitolách o světle, světelném znečištění a zájmovém území. Praktická část zkoumá interakci krajiny a světelného znečištění. Na základě terénních měření jasoměrem Sky Quality Meter v blízkém okolí města Kladna je posuzován vliv lesa na šíření světelného znečištění. Pracovní hypotéza předpokládá bariérový efekt lesa. Výsledek hypotézu bezpečně nepotvrzuje, nicméně se projevil vliv Prahy na jas noční oblohy. Klíčová slova: světelné znečištění, jas noční oblohy, bariérový efekt lesa, Sky Quality Meter, Kladensko
|
|
|
Malakofauna vybraných lokalit Džbánska a její využití pro lokální určovací příručku
Hronová, Hana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na malakologický výzkum předem vytipovaných lesních lokalit přírodního parku Džbán (Střední Čechy). Cílem této práce je průzkum skladby měkkýších společenstev cílového území a porovnání výsledků s výzkumem doktora Vojena Ložka z let 1947-2010. Za tímto účelem byly detailně zpracovány jeho sběry uložené v depozitáři Národního muzea v Praze - Horních Počernicích. Získané výsledky posloužily k posouzení změn zkoumaných lokalit a jejich dopadu na skladbu malakocenóz v průběhu let. Na vybraných lokalitách Džbánska byl proveden standardní malakologický průzkum. Na dvaceti lesních stanovištích byla využita metoda hrabankového vzorku, na jedné mokřadní lokalitě metoda mokrého výplavu. Odebraný materiál byl dále zpracován, determinován a vyhodnocen. Celkem bylo na zkoumaném území nalezeno 65 druhů měkkýšů. Lokalita Cikánský dolík byla vybrána pro didaktickou část diplomové práce, kterou představuje návrh přírodovědné exkurze. Poskytnutý návod je vhodný především pro žáky 2. stupně ZŠ, po úpravě však může být použit i pro mladší žáky nebo starší studenty. Coby pomůcka byl vytvořen atlas 25 druhů suchozemských plžů Džbánska s vloženou určovací příručkou, který může posloužit rovněž jako pomůcka při výuce tématu měkkýši na ZŠ i SŠ. KLÍČOVÁ SLOVA: plži, atlas měkkýšů, terénní...
|
|
|
REAKCE TRHU PRÁCE MĚSTA KLADNA NA INDUSTRIÁLNÍ ÚPADEK V 90. LETECH MINULÉHO STOLETÍ
Kalousová, Lucie ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Cílem diplomové práce je určení vlivu úpadku hlavních zaměstnavatelů v regionu Kladno na lokální trh práce. Práce zkoumá vývoj a příčiny změn nezaměstnanosti v tomto regionu v letech 1996 až 2014 a snaží se zhodnotit, nakolik historická zátěž regionu ovlivňuje současný stav trhu práce. Pro tyto účely je diplomová práce rozdělena na dvě části. První část, teoretická, je zaměřena na definici pojmu nezaměstnanost a na vývoj české ekonomiky v období transformace s důrazem na změny struktury zaměstnanosti. Zmíněna je i historie města Kladna, kladenského hutnictví a hornictví. Ve druhé části, praktické, je pak provedena demografická analýza a samotná analýza nezaměstnanosti a trhu práce s pomocí dat ČSÚ, MPSV, strategických dokumentů města Kladna a SWOT analýzy. Součástí jsou rovněž osobní rozhovory s experty z lokálních institucí zabývajících se ekonomicko-sociálními aspekty kladenského regionu, jejichž cílem bylo získat základní stavební kameny analýzy a zároveň potvrdit závěry této práce.
|
|
| |
|
|
Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním: Analytická studie stavu krajiny Kladenska v částech narušených těžbou černého uhlí
Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zdražil, Vladimír ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Sádlo, Jiří ; Přikryl, Ivo ; Martiš, Miroslav ; Cílek, Václav ; Bureš, Jiří ; Gremlica, Tomáš
Zpráva obsahuje vymezení území, základní popis stavu krajiny Kladenska a jejích částí narušených těžbou černého uhlí pro účely zhodnocení ekologických a estetických funkcí. Hodnocení důsledků těžby černého uhlí na Kladensku a jejích vlivů na geologické a hydrogeologické poměry. Přehled lokalit ve vymezeném území, kde se významně projevilo narušení krajiny Kladenska těžbou černého uhlí. Hodnocení důsledků těžby černého uhlí na Kladensku pro krajinu a její funkce. Hodnocení ekologických a estetických funkcí krajiny Kladenska v jejích částech narušených těžbou černého uhlí. Klasifikace zranitelnosti a únosnosti krajiny Kladenska narušené těžbou černého uhlí.
|
|
|
Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním: Návrh strategie obnovy ekologických a estetických funkcí krajiny Kladenska v jejích částech narušených těžbou černého uhlí
Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zdražil, Vladimír ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Sádlo, Jiří ; Přikryl, Ivo ; Martiš, Miroslav ; Cílek, Václav ; Bureš, Jiří ; Gremlica, Tomáš
Strategie je výsledkem snahy o systémový přístup k řešení problémů souvisejících s narušováním ekologických a estetických funkcí krajiny Kladenska. Popis projektu a jeho řešení, vymezení území, role ministerstva životního prostředí a role Středočeského kraje, SWOT analýza, financování Strategie - zdroje finančních prostředků na realizaci opatření, pravidla pro příjemce podpory na realizaci opatření k obnově ekologických a nebo estetických funkcí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.