|
|
Příprava budoucích učitelů 1. stupně ZŠ v České republice a Belgii
Kalousová, Lucie ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vysokoškolskou přípravou učitelů prvního stupně základní školy, a to v České republice a ve frankofonní části Belgie. Práce má charakter srovnávací studie, jež v daných zemích analyzuje systémy terciárního vzdělávání a systémy studia oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Studijní obor je detailněji popsán na vybraných příkladech Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a École normale catholique du Brabant wallon na Haute École Léonard de Vinci v Louvain-la-Neuve. Za účelem vzájemné inspirace jsou představeny jednotlivé studijní plány těchto škol, vztah teorie a praxe v rámci studia a na základě pozorování a vlastního prožitku jsou reflektovány také dvě vybrané problematiky z každé instituce, které mají zajímavý a specifický charakter. Je prezentována také problematika profesních kompetencí učitele, která se vztahuje k vysokoškolské přípravě učitelů a která je v Belgii již vypracovaná, zatímco v České republice je zatím ve fázi příprav. Obě školy mají svým studentům co nabídnout, ale také se v čem inspirovat a dále rozvíjet svou nabídku přípravy budoucích učitelů prvního stupně základní školy.
|
|
|
Příprava budoucích učitelů 1. stupně ZŠ v České republice a Belgii
Kalousová, Lucie ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vysokoškolskou přípravou učitelů prvního stupně základní školy, a to v České republice a ve frankofonní části Belgie. Práce má charakter srovnávací studie, jež v daných zemích analyzuje systémy terciárního vzdělávání a systémy studia oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Studijní obor je detailněji popsán na vybraných příkladech Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a École normale catholique du Brabant wallon na Haute École Léonard de Vinci v Louvain-la-Neuve. Za účelem vzájemné inspirace jsou představeny jednotlivé studijní plány těchto škol, vztah teorie a praxe v rámci studia a na základě pozorování a vlastního prožitku jsou reflektovány také dvě vybrané problematiky z každé instituce, které mají zajímavý a specifický charakter. Je prezentována také problematika profesních kompetencí učitele, která se vztahuje k vysokoškolské přípravě učitelů a která je v Belgii již vypracovaná, zatímco v České republice je zatím ve fázi příprav. Obě školy mají svým studentům co nabídnout, ale také se v čem inspirovat a dále rozvíjet svou nabídku přípravy budoucích učitelů prvního stupně základní školy.
|
|
|
Podoba a funkce chodského kroje v minulosti a současnosti
Kalousová, Lucie ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Chodsko zauj'ma' z hlediska vy'voje lidove'ho odeˇvu na u'zem' Cˇ ech vy'jimecňe' postaven'. Zdejš' ženský kroj nezanikl během přelomu 19. a 20. stolet', jak tomu bylo ve většině ostatn'ch regionřu. Nejen, že se udržel v životě lid' ve 20. stolet', ale dokonce se nadále měnil, formoval a měnila se i jeho funkce. Vrcholná podoba kroje svátečn'ho z poloviny 19. stolet' se zachovala dodnes, i když ji lze spatřit jen d'ky m'stn'm národopisným souborřum nebo ve velmi výjimečných slavnostn'ch situac'ch. Postřekovské rukávce, jakási modernějš' podoba kroje, ovlivněná kroji bavorskými, se nos' výhradně na bály a v obdob' masopustu, ale za upozorněn' stoj' fakt, že tento kroj oblékaj' d'vky poprvé ve věku patnácti let a nos' jej přibližně do padesáti let věku. V Mrákově zase nos' svátečn' kroj mladé d'vky a ženy k nejrřuznějš'm c'rkevn'm obřadřum, zat'mco př'slušnice nejstarš' generace tento typ kroje nenos'. Jediný typ chodského kroje, který se ale na Chodsku nos' dodnes i ve všedn' den, jsou šaty. Variantou šatřu je kandřuš, který se i dnes v hojné m'ře nos' na bály, o masopustu, apod. Historie vývoje kandřuše je velmi zaj'mavá, nebot' se vyvinul z kroje všedn'ho do polosvátečn'ho a v naš' době pln' fukci svátečn'ho a slavnostn'ho...
|
|
|
REAKCE TRHU PRÁCE MĚSTA KLADNA NA INDUSTRIÁLNÍ ÚPADEK V 90. LETECH MINULÉHO STOLETÍ
Kalousová, Lucie ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Cílem diplomové práce je určení vlivu úpadku hlavních zaměstnavatelů v regionu Kladno na lokální trh práce. Práce zkoumá vývoj a příčiny změn nezaměstnanosti v tomto regionu v letech 1996 až 2014 a snaží se zhodnotit, nakolik historická zátěž regionu ovlivňuje současný stav trhu práce. Pro tyto účely je diplomová práce rozdělena na dvě části. První část, teoretická, je zaměřena na definici pojmu nezaměstnanost a na vývoj české ekonomiky v období transformace s důrazem na změny struktury zaměstnanosti. Zmíněna je i historie města Kladna, kladenského hutnictví a hornictví. Ve druhé části, praktické, je pak provedena demografická analýza a samotná analýza nezaměstnanosti a trhu práce s pomocí dat ČSÚ, MPSV, strategických dokumentů města Kladna a SWOT analýzy. Součástí jsou rovněž osobní rozhovory s experty z lokálních institucí zabývajících se ekonomicko-sociálními aspekty kladenského regionu, jejichž cílem bylo získat základní stavební kameny analýzy a zároveň potvrdit závěry této práce.
|
host ::
RSS.