|
|
Adriena Šimotová - obrazy, které nejsou ze sebe ani pro sebe: Úvahy o komunikaci v autorčině tvorbě
Brunclík, Pavel ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Bajcurová, Katarína (oponent)
Adriena Šimotová - obrazy, které nejsou ze sebe ani pro sebe: Úvahy o komunikaci v autorčině tvorbě Mgr. Pavel Brunclík Abstrakt Adriena Šimotová patří k nejrespektovanějším osobnostem českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století a počátku století jedenadvacátého a české kultury vůbec. Pro interpretaci tvorby a životního působení Adrieny Šimotové je přínosné uplatnit vedle hledisek historie umění ve větší míře, než tomu bylo doposud, výkladová hlediska a interpretační možnosti filosofického myšlení doby, ve které ona sama žila a působila. Zaměření našeho výkladu navazuje na tematiku, která tvorbu Adrieny Šimotové podstatně orientuje. Z ní vybíráme jako určující tematickou linii, která je spojena s komunikací, s komunikativními vztahy. V centru naší pozornosti je zejména souvislost komunikace a obrazotvornosti. Tomu odpovídá volba autorů, na jejichž texty výběrově navazujeme: Martin Buber, Karl Jaspers a Emmanuel Levinas. V první kapitole se věnujeme formaci autorčiny osobnosti a utváření její tvůrčí orientace od raných fází do závěru sedmdesátých let, ve druhé se soustřeďujeme na základní momenty a výrazové polohy její tvorby v osmdesátých letech a ve třetí představujeme závěrečné vývojové etapy jejího celoživotního díla. Uplatnění výkladových perspektiv navazujících na vybraná díla uvedených...
|
|
|
Krize tělesnosti
Dubská, Jana ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
V současné společnosti stále více lidí čelí krizi identity, pramenící v odcizení vlastní podstatě člověka jakožto bytosti celku (logu). Cílem této práce je najít s využitím fenomenologických nálezů příčiny zmíněné alienace, platformu pro zkoumání představuje proměna komunikačního prostředí na pozadí tělesnosti, kterou je vnímána jako konstitutivní prvek lidskosti. V první části je nastíněn fenomén těla a tělesného bytí na základě Poseidoniovy trojdimenzionální koncepce soma-sarx-péxis, kde somatické tělo zakládá lidské bytí v prostoru, sarkotické v čase a péxistické jej vztahuje k metafyzickému pohybu. Druhý oddíl pak sleduje dějinný vývoj vztahu k tělesnosti rámovaný rozvojem komunikačních technologií, kdy nejprve přibližuje pojetí tělesnosti v premoderní době a následně chronologicky postupuje až do současnosti. Za klíčové faktory stojící za vytlačováním tělesnosti ve prospěch digitality označuje křesťanské zavržení těla, karteziánský subjekt-objektový redukcionismus, osvícenský racionalismus a industriální masifikaci. Poslední kapitola se podrobněji zabývá digitalizací a jejími dopady na skutečný svět, aby následně vyvodila řešení možného navrácení člověka a společnosti k sobě samým.
|
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Filosofování a obec
Timingeriu, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "Filosofování a obec" se zabývá vznikem polis a zrozením občana, jako specifických způsobů bytí světa a člověka, jejichž korelace je nejvíce patrná ve filosofii Platónově. Důrazem na Platónovo privilegování mluveného slova před psaným, ukazuje na možné zdroje pro filosofickou hermeneutiku. Porozuměním situaci, která vedla k rozpadu vzájemného vztahu mezi člověkem a světem, snaží se autor práce sdělit, že v Platónově myšlení zůstávají doposud nereflektované možnosti, které by mohly být současné době východisky. Záměrem práce je, nastíněním a rozvedením samotných předpokladů polis a myšlení, přispět k diskuzi nejen v oblasti politické filosofie a politologie.
|
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Filosofování a obec
Timingeriu, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "Filosofování a obec" se zabývá vznikem polis a zrozením občana, jako specifických způsobů bytí světa a člověka, jejichž korelace je nejvíce patrná ve filosofii Platónově. Důrazem na Platónovo privilegování mluveného slova před psaným, ukazuje na možné zdroje pro filosofickou hermeneutiku. Porozuměním situaci, která vedla k rozpadu vzájemného vztahu mezi člověkem a světem, snaží se autor práce sdělit, že v Platónově myšlení zůstávají doposud nereflektované možnosti, které by mohly být současné době východisky. Záměrem práce je, nastíněním a rozvedením samotných předpokladů polis a myšlení, přispět k diskuzi nejen v oblasti politické filosofie a politologie.
|
|
|
Otázka sebeuskutečnění ve filosofii Jana Patočky
Härtel, Filip Hanuš ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent)
Tématem této práce je otázka sebeuskutečnění, co to znamená žít smysluplný život. Východiskem této práce a rámcem, v němž se pohybuje jsou texty Jana Patočky shrnuté pod titulem Negativní platonismus. V těchto textech Patočka otázku sebeuskutečnění rozvíjí jednak v diskusi s filosofy existence, jednak úvahou nad podstatou metafyziky. Své vlastní myšlenky pak formuluje především skrze postavu Sókrata a platónské pojmy Idea a chórismos. Po analýzách Patočkových textů se budeme zabývat otázkou, v čem tkví specifičnost a přínos této Patočkovy filosofie. Ta bude rozvíjena okolo pojetí sebeuskutečnění jako celoživotního úkolu, jenž je veden ve vztahu k transcendenci.
|
|
| |
host ::
RSS.