|
|
Motivace členů platformy participativní žurnalistiky iReportér ve zpravodajství ČT24
Šedivá, Tereza ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma participativní žurnalistiky, která se po nástupu webu 2.0 stala zajímavou součástí světa médií. Koncept, kdy se "lidé z ulice" zapojují do vysílání profesionálních médií, využívají v posledních letech rádia, televize i online média po celém světě. Výjimkou není ani tuzemská televize veřejné služby a její zpravodajský program ČT24. V roce 2015 spustila Česká televize projekt s názvem iReportér. Prostřednictvím aplikace mohou zájemci posílat fotografie nebo videa aktuálního dění, které se po zkontrolování editory mohou objevit ve vysílání, na webu nebo na sociálních sítích ČT. Diplomová práce v teoretické části vysvětlí procesy a jevy nezbytné k pochopení trendu participativní žurnalistiky. Jde mj. o proces konvergence, roli produživatele, charakteristiku webu. 1.0, webu 2.0 a 3.0. Rozebere, co je to participativní žurnalistika, jaké jsou její výhody a jak se liší od občanské žurnalistiky. Pozastaví se nad etickými otázkami, uvede příklady platforem participativní žurnalistiky ve světě a v České republice. Ve výzkumné části představí použité výzkumné metody. Dále zhodnotí data získaná z dotazníkového šetření a z hloubkových rozhovorů týkajících se motivace lidí zapojených do projektu iReportér. Na závěr shrne zjištěné poznatky.
|
|
| |
|
|
Výzkumy publika televizí veřejné služby v ČR se zaměřením na zpravodajskou stanici ČT24
Smlsal, Matěj ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na typologii výzkumů, kterými veřejnoprávní Česká televize zkoumá zpětnou vazbu publika - sledovanost, spokojenost a měření veřejné služby. Popisuje historii výzkumů televizního auditoria v Československé i České republice a také v zahraničí od počátků do současnosti. Zároveň zmiňuje problémy, které snaha o stále dokonalejší měření přináší. Práce se také věnuje fungování oddělení Výzkumu a analýz České televize. Součástí je i výzkum, jaký vliv mají výsledky průzkumů na program ČT24, a rozhovory s vedoucí oddělení Výzkumu a analýz Renatou Týmovou a ředitelem zpravodajství a sportu Zdeňkem Šámalem.
|
|
|
Televizní zpravodajství o koronavirové epidemii 2020 jako možný svět
Bergerová, Michaela ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá teorií možných světů a jejím vztahem k televiznímu zpravodajství během koronavirové pandemie. Tato práce vnímá zpravodajství, především televizní, jako určitý typ možného světa. Pomocí narativní analýzy popisuje charakteristiku dvou možných světů, které vznikly během první vlny koronavirové pandemie na televizních stanicích Česká televize a televize Prima. Hlavní cíl této práce je prozkoumat, jaké možné světy televizní zpravodajství zkonstruovalo v hlavních zpravodajských relacích těchto televizních stanic a poukázat na to, v čem se tyto dva možné světy liší. Má diplomová práce by měla přispět především k přehlednému porovnání, jak se lišilo vyobrazení koronavirové pandemie jednotlivými televizními kanály v první polovině roku 2020.
|
|
|
Trendy české televizní cestopisné publicistiky v letech 2010 - 2020
Kordík, Jiří ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce Trendy české televizní cestopisné publicistiky v letech 2010-2020 mapuje typologii a hlavní vývojové trendy cestopisných pořadů uvedených na České televizi mezi lety 2010-2020. Hlavním cílem práce je představit kategorie českých televizních cestopisných pořadů a popsat způsoby, jakými je v nich oslovován divák. V teoretické části se práce zabývá definicí televizní cestopisné publicistiky a problematikou celebritizace a celebrifikace. Díky představení konceptu turistického pohledu identifikuje problematické aspekty televizních cestopisných pořadů, ať už jde o stereotypizaci zobrazovaného prostředí nebo komercionalizaci obsahu. Po metodologické části práce je představeno tematické rozdělení českých cestopisných pořadů. Hlavní část práce se zaměřuje na představení pěti typologických kategorií cestopisných pořadů uvedených v České televizi. Na základě analýzy náhodně vybraných epizod pořadů popisuje nejdůležitější specifika české produkce televizních cestopisných pořadů mezi lety 2010-2020 a identifikuje nejzásadnější vývojové tendence tohoto žánru.
|
|
|
Využití televizní dotykové obrazovky (plazmy) ve zpravodajství ČT24
Prokeš, Martin ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Autor v práci zpracovává téma, které se věnuje využití plazmové obrazovky a plazmových technologií v současném vysílání zpravodajského kanálu ČT 24. Práce se skládá z teoretické a praktické části, přičemž v teoretické části autor shrnuje dosavadní poznatky z oblasti televizního zpravodajství. Teoretická část zahrnuje základní definici televizního zpravodajství a jeho následné proměny, především v důsledku digitalizace. V rámci digitalizace se autor věnuje také novým formátům televizního zpravodajství, mezi které patří především televizní grafika. V druhé polovině teoretické části se autor zaměřil na charakteristiku České televize a zpravodajského kanálu ČT24. Nabízí proto stručný popis jednotlivých pořadů a také studií, ze kterých ČT24 vysílá a které s využitím plazmových technologií úzce souvisí. V praktické části se poté autor zaměřuje na konkrétní využití plazmových technologií ve vysílání ČT24. Autor nejprve nabízí základní dělení, k čemu se tyto prvky ve vysílání využívají. Na základě vlastních zkušeností a rozhovorů s pracovníky České televize poté popisuje využití plazmových technologií v jednotlivých pořadech a studiích a také jejich srovnání.
|
|
|
Český podcasting veřejnoprávních médií jako fenomén dnešní doby
Nováková, Klára ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Skalický, Matěj (oponent)
Podcasting - před pár lety byl tento fenomén známý jen v Americe, dnes už se dostal i do České republiky. Bakalářská práce se zaměřuje na fenomén podcastingu ve veřejnoprávní České televizi a Českém rozhlase. Je pojata v praktické i teoretické rovině. Teoretická část se věnuje uvedení tématu do kontextu, od definice základních pojmů až po proces tvorby praktické části bakalářské práce. Praktická část ve formě rozhlasového podcastu pak přibližuje podcastovou tvorbu zmiňovaných veřejnoprávních médií, její vývoj, současnou situaci a jak to s fenoménem vypadá do budoucna. Rozhlasový příspěvek je doplněn o části rozhovorů s respondenty i o krátké ukázky ze zmíněných podcastů. Scénář praktické bakalářské práce, stejně jako přepisy rozhovorů, jsou součástí přílohy.
|
|
|
Rozbor práce moderátorů, komentátorů, reportérů a expertů při sportovních přenosech v ČR a USA
Hruška, Michal ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce s názvem Rozbor práce moderátorů, komentátorů, reportérů a expertů při sportovních přenosech v ČR a USA se zabývá analýzou struktury, možností a kvality konkrétních sportovních přenosů v České republice a Spojených státech amerických. Blíže se přitom zaměří na hodnocení přenosů z mistrovství světa ve fotbale 2018 na ČT Sport a americké FOX Sports a finálová utkání české i americké nejvyšší soutěže v americkém fotbale na stejných stanicích, tzv. Czech Bowl a slavný Super Bowl. Tento výběr umožňuje několik způsobů srovnání jednotlivých přenosů. Zaprvé nabízí komparaci přístupu obou televizních stanic ke stejné sportovní události v podobě fotbalového šampionátu. Dále poskytuje pohled na rozdíl mezi velikostí největšího zápasu amerického fotbalu v ČR a slavným Super Bowlem i jejich televizním zprostředkováním. Zajímavé je i porovnání přenosů různých sportů na stejné televizní stanici, přičemž v České republice jde o mainstreamový fotbal a ne tak oblíbený americký fotbal, zatímco v USA je situace přesně opačná. Zároveň lze hodnotit i rozdílné přístupy v komunikaci směrem k divákům. Klíčovou součástí je totiž rozbor práce konkrétních postav televizního vysílání sportovních přenosů z hlediska mluveného projevu, vizuálního projevu, odbornosti, kontextu či nastolování témat. Práce obsahuje...
|
|
|
Redigování zpráv moderátory pořadu Studio ČT24
Šedivá, Tereza ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá funkcí moderátora ve zpravodajství České televize a tím, jaké kvality do vysílání ze své pozice přináší. V dnešní době práce moderátora ve veřejnoprávní televizi neobnáší pouze čtení předem připravených zpráv ze čtecího zařízení. Je žádoucí, aby moderátor během vysílání projevil také své znalosti. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů s vybranými moderátory pořadu Studio ČT24 práce zkoumá, do jaké míry si dotyční upravují studiové úvody. Na příkladu ukázek vysílání ČT24 z jara 2018 také posuzuje, jak moderátoři vedou rozhovory s hosty (primárně při osobním kontaktu ve studiu, doplňkově i po telefonu). Veřejnoprávní médium klade na moderátora vysoké požadavky a právě při rozhovorech se projeví jeho přehled a předchozí pracovní příprava. V neposlední řadě se práce zaměřuje na to, zda moderátoři působí ve svém projevu přirozeně, jak zvládají improvizaci či krizové situace. Cílem práce je zjistit, jak velký má moderátor vliv na výsledný vzhled vysílání, jaké části vytváří sám.
|
|
|
Normalizační kinematografie v současném televizním vysílání
Jabůrek, Václav ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Normalizační kinematografii se věnuje řada studií - ať už sémiologických, historických či jiných. Dosud ale nebylo zmapováno, jak často se tato díla objevují v televizním vysílání po Sametové revoluci. Tato práce přináší vhled do toho, jak se zastoupení normalizačních titulů vyvíjelo v pětici nejvýznamnějších českých televizí - konkrétně na obou hlavních kanálech ČT, a na komerčních stanicích Nova, Prima a Barrandov. Zkoumané období zahrnuje osm let v rozmezí 1994 až 2015. Obsahová analýza díky tomu odhaluje dlouhodobé trendy, jež tyto televize ve spojení s normalizačními tituly aplikovaly. Věnuje se například tomu, nakolik je normalizační tvorba zastoupená o víkendech a ve svátečních programech. Jeden oddíl se pak zabývá otázkou propagandy - respektive tím, nakolik je v soudobém vysílání zastoupena normalizační agitace. Tato část studie se opírá o výzkumy Haralda Welzera, podle kterého dobový film výrazně ovlivňuje vnitřní výklad minulosti. Důraz je proto kladen na výskyt československých děl, která překrucují historické události - například seriál Třicet případů majora Zemana nebo komedie Bouřlivé víno. Vedle toho ale byly sledovány i tituly s menší mírou ideologických sdělení, které předkládají idealizovanou podobu normalizační reality a zdůrazňují hodnoty tehdejšího vládnoucího režimu.
|
host ::
RSS.