|
|
Prezentace výsledků amerických prezidentských voleb z roku 2020 v médiích
Hegerová, Lucie ; Konrádová, Marcela (vedoucí práce) ; Skalický, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o tom, jak čtyři vybraná americká média - The New York Times, Washington Post, CNN a FOX News informovala o výsledcích amerických prezidentských voleb z roku 2020. Tyto volby byly svými okolnostmi (pandemie Covidu-19) průběhem i následným konflikty ohledně jejich výsledků v mnohém specifické. Tento text se zaměřuje zejména na témata, o kterých jednotlivá média ve spojitosti s volbami informovala a také možný vztah mezi jejich politickou inklinací a způsobem, jakým informovala o jednotlivých kandidátech. Za tímto účelem byla využita kombinace kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, která umožnila nashromáždění dostatečného množství dat pro komparaci a zároveň zachycení latentních významů a zásadního kontextu. Autorka vycházela z několika základních mediálních teorií, zejména potom normativní teorie médií a teorií věnujících se účinkům médií, konkrétně těm souvisejících se zpravodajstvím a publicistikou. V práci je také popsán americký mediální trh a proces volby prezidenta USA a jeho funkcí, jež jsou kontextem důležitým pro pochopení role médií při informování o výsledcích voleb a politické situaci v zemi. Výsledkem práce je shrnutí základních událostí týkajících se boje o výsledky voleb a jejich zobrazení a také porovnání rozdílných interpretací ve zkoumaných...
|
|
|
Současná rozhlasová reportáž v proudovém vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Podstatou této bakalářské práce je obsahová a formální definice současné rozhlasové reportáže v proudovém vysílání nejposlouchanějšího veřejnoprávního rádia v České republice - Českého rozhlasu Radiožurnálu. V teoretické části autor na základě popisu geneze rozhlasové reportáže pomocí odborné literatury a teorií renomovaných mediálních odborníků vymezuje tento syntetický žánr a pojmenovává jeho základní atributy. Nashromážděné údaje vytváří komplexní schéma pro klasifikaci rozhlasové reportáže a jejích derivátů a současně poskytují obsažný přehled syntaktických prvků reportáže využívaných v jiných rozhlasových žánrech. Výzkumná část této bakalářské práce je vystavěna na rozhovorech s vybranými respondenty z vedení Českého rozhlasu a také případovými studiemi odvysílaných příspěvků profesionálních reportérů. Rozbor těchto materiálů spolu s výpověďmi autorů reportáží v kontrastu s teoretickou částí této práce nabízí ucelenou představu o podobě současné rozhlasové reportáže na Radiožurnálu, a to včetně témat, výrazových prostředků, pracovních postupů a technických parametrů těchto zpravodajsko-publicistických příspěvků. Součástí kvantitativního výzkumu stavějícího na analýze je zároveň výzkum kompozičních postupů uplatňovaných při přípravě, realizaci a případné postprodukci rozhlasové...
|
|
| |
|
|
Jak vzniká zpravodajský podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12
Balcárková, Eliška ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Skalický, Matěj (oponent)
Podcasty jsou fenoménem dnešní doby a jejich trend i nadále roste. Bakalářská práce pojednává konkrétně o zpravodajském podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12 a je zpracována formou rozhlasové reportáže. V teoretické části dodává autorka audio příspěvku kontext, který je výsledkem studia daného tématu, a postupuje od definice základních pojmů až po popis zpracování praktické části, která je samostatně přiložena. Praktická část bakalářské práce je publicistickým příspěvkem pro rozhlasové médium, v němž autorka přibližuje proces vzniku zpravodajského podcastu Vinohradská 12. Součástí reportáže jsou archivní zvuky, výňatky rozhovorů, které byly pro práci stěžejní, i ruchy ze zákulisí tvorby podcastu. K praktické části je také dodán scénář příspěvku.
|
|
|
Fenomén podcastu a jeho význam v současných médiích
Koucká, Anna ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Skalický, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje fenoménu podcastingu, který v posledních letech začal vstupovat nejen do tradičních médií, ale i do celé společnosti. Popisuje vznik, vývoj a určité charakteristiky tohoto fenoménu, ale zabývá se i motivacemi, které k jeho tvorbě či poslechu mají tvůrci i posluchači. Výzkumná část práce se pak zaměřuje na pohled, jaký na vliv podcastu v médií, firmách či politice, monetizaci obsahu či současný stav české podcastové scény mají tvůrci z médií, autoři, kteří nahrávají nezávislé podcasty i majitelé různých studií, které poskytují služby spojené s podcastingem. Tento výzkum proběhl formou sedmnácti rozhovorů. V neposlední řadě je také součástí výzkumné části dotazník, který zkoumal věkové i demografické rozložení posluchačů podcastů, jejich návyky či názory na jednotlivá témata, která se v souvislosti s podcastingem nabízejí. Práce nastiňuje možný vývoj tohoto fenoménu v budoucnosti a také poodhaluje názory, které na podcasting mají jednotliví tvůrci či lidé, kteří se podcasty zabývají.
|
|
|
Český podcasting veřejnoprávních médií jako fenomén dnešní doby
Nováková, Klára ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Skalický, Matěj (oponent)
Podcasting - před pár lety byl tento fenomén známý jen v Americe, dnes už se dostal i do České republiky. Bakalářská práce se zaměřuje na fenomén podcastingu ve veřejnoprávní České televizi a Českém rozhlase. Je pojata v praktické i teoretické rovině. Teoretická část se věnuje uvedení tématu do kontextu, od definice základních pojmů až po proces tvorby praktické části bakalářské práce. Praktická část ve formě rozhlasového podcastu pak přibližuje podcastovou tvorbu zmiňovaných veřejnoprávních médií, její vývoj, současnou situaci a jak to s fenoménem vypadá do budoucna. Rozhlasový příspěvek je doplněn o části rozhovorů s respondenty i o krátké ukázky ze zmíněných podcastů. Scénář praktické bakalářské práce, stejně jako přepisy rozhovorů, jsou součástí přílohy.
|
|
|
Počátky komerčního rozhlasového vysílání v České republice: případová studie Rádia Alfa
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Tuzemské mediální prostředí po sametové revoluci v roce 1989 nabralo druhý dech. Rozmach soukromého sektoru v rozhlasové krajině Československa a později České republiky té doby byl nebývalý, ale často předbíhal legislativní změny znovuzrozeného státu. Celospolečenským změnám sekundovalo udílení prvních experimentálních licencí lokálním rozhlasovým vysílatelům, v roce 1993 ovšem vysílací rada rozhodla poskytnout vysílače dvěma celoplošným stanicím - Frekvenci 1 a Rádiu Alfa. Právě Alfa byla vůbec prvním celoplošným soukromým rádiem v Česku, začala vysílat 13. září 1993 a za šest let existence si vydobyla své místo na privátním rozhlasovém trhu v České republice. Do dnešních dnů se zachovalo minimum odkazů na tehdejší překotnou dobu, o to důležitější je vzpomenout na existenci Rádia Alfa pomocí vzpomínek rozhlasových redaktorů, kteří v té době rádio tvořili a tuto klíčovou etapu na mediálním trhu 90. let zažili. Je to i cílem této diplomové práce, která pomocí těchto výzkumných rozhovorů, archivních dokumentů, výročních zpráv vysílací rady a mediálního pokrytí Alfy v novinových článcích 90. let nabídne celistvý obraz problematiky počátků komerčního rozhlasového vysílání v Česku (s důrazem na vznik takzvaného duálního systému) pomocí případové studie Rádia Alfa.
|
|
|
Současná rozhlasová reportáž v proudovém vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Podstatou této bakalářské práce je obsahová a formální definice současné rozhlasové reportáže v proudovém vysílání nejposlouchanějšího veřejnoprávního rádia v České republice - Českého rozhlasu Radiožurnálu. V teoretické části autor na základě popisu geneze rozhlasové reportáže pomocí odborné literatury a teorií renomovaných mediálních odborníků vymezuje tento syntetický žánr a pojmenovává jeho základní atributy. Nashromážděné údaje vytváří komplexní schéma pro klasifikaci rozhlasové reportáže a jejích derivátů a současně poskytují obsažný přehled syntaktických prvků reportáže využívaných v jiných rozhlasových žánrech. Výzkumná část této bakalářské práce je vystavěna na rozhovorech s vybranými respondenty z vedení Českého rozhlasu a také případovými studiemi odvysílaných příspěvků profesionálních reportérů. Rozbor těchto materiálů spolu s výpověďmi autorů reportáží v kontrastu s teoretickou částí této práce nabízí ucelenou představu o podobě současné rozhlasové reportáže na Radiožurnálu, a to včetně témat, výrazových prostředků, pracovních postupů a technických parametrů těchto zpravodajsko-publicistických příspěvků. Součástí kvantitativního výzkumu stavějícího na analýze je zároveň výzkum kompozičních postupů uplatňovaných při přípravě, realizaci a případné postprodukci rozhlasové...
|
|
| |
host ::
RSS.