|
|
China's Outward Foreign Direct Investment in CEE Countries--Based on Gravity Analysis
Xiong, Xiaoyi ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Li, Yating (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
V posledním desetiletí se hospodářská a obchodní spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy rozvíjela vysokým tempem. V roce 2022 se Čína stala významným obchodním partnerem většiny zemí střední a východní Evropy, pokud jde o pořadí a podíl na celkovém objemu obchodu. Problémy, jako jsou obchodní přebytky a hospodářský pokles v postpandemické éře, však způsobily, že budoucí spolupráce mezi Čínou a zeměmi SVE čelí mnoha novým výzvám. Na základě panelových údajů o Číně a 16 vybraných zemích regionu střední a východní Evropy v letech 2012 až 2021 provádí tento článek empirické analýzy a využívá rozšířený gravitační model, aby zjistil faktory ovlivňující čínské OFDI vůči zemím střední a východní Evropy. Kromě toho tento článek také vypočítává efektivnost čínských OFDI na základě stochastického hraničního gravitačního modelu a nakonec uvádí návrhy do budoucna.
|
|
|
Řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu - vybrané aspekty
Cibulková, Barbora ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá řešením sporů v mezinárodním ekonomickém právu, přičemž se soustředí zejména na mechanismus řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Cílem práce je zkoumat specifika a vývoj tohoto mechanismu a podrobit jeho fungování podrobnějšímu rozboru prostřednictvím případové analýzy. Objektem případové analýzy jsem zvolila případy, ve kterých Čínská lidová republika (Čína) vystupovala od svého přistoupení do WTO v roce 2001 buď na straně odpůrce, nebo na straně stěžovatele. Vzhledem k tomu, že s přistoupením Číny do WTO byla spojená jistá kontroverze a Čína je velmi známá jako stát, který není příliš nakloněn mezinárodnímu soudnictví, považuji otázku, proč je tento systém pro Čínu přitažlivější než jiné a jaké důsledky by to mohlo mít, za velmi zajímavou. Práce je členěna do čtyř hlavních částí, které jsou dále děleny do kapitol. První část práce zkoumá vývoj mechanismu řešení sporů WTO od jejího předchůdce GATT 1947 a nastiňuje hlavní rysy procesu řešení sporů. V druhé a třetí části je pozornost přesunuta na otázky týkající se Číny, a poskytuje tak základ pro případovou analýzu ve čtvrté části práce. Druhá část se zabývá specifickými okolnostmi přistoupení Číny do WTO a cílem třetí části je načrtnout historické a kulturní důvody, které formovaly přístup Číny k mezinárodnímu...
|
|
| |
|
|
Diskurzivní analýza českých médií k problematice společnosti dohledu
Mikolandová, Anna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Tato diplomova prace se zabýva konceptem spolecnosti dohledu v moderním svete a jeho reprezentací v ceských mediích. Jejím cílem je vývodit diskurz tuzemských medií k teto problematice a narativý jej tvorící. Pro týto ucelý je zvolena metoda diskurzivní analýzý Jamese Paula Geeho výchazející z lingvisticke tradice. Krome textu jsou zkoumaný i vizualní reprezentace, ktere je doprovazejí, a to pomocí kvalitativní obsahove analýzý. Zaverý výzkumu jsou porovnaný s poznatký, ktere prinasí teoreticka cast diplomove prace. Ta se venuje problematice dohledu a predstavuje stezejní mýslenký a výzkumý, ktere formovalý vznik celeho oboru dohledova studia. Mezi ne patrí textý Jeremýho Benthama, Karla Marxe, Maxe Webera a Michela Foucaulta. Z nich pote výchazejí i dalsí soucasní teoretikove, jejichz výzkumum se prace take venuje a predstavuje na nich dominantní otazký a aktualní problemý, ktere se s hlavním tematem prace pojí. Mezi ne patrí napr. koncept spolecnosti kontrolý Gillese Deleuzeho, "nový" dohledu Garýho T. Marxe, dataveillance, tedý výuzívaní dat ke sledovaní v tezích Rogera Clarka, superpanoptikon Marka Postera, otazký spojene s pouzívaním CCTV kamerových sýstemu, na ktere se zamerili Clive Norris a Garý Armstrong nebo "tekutost" dohledu Davida Lýona a Zýgmunta Baumanna.
|
|
|
Chinese and US health diplomacy as a soft power tool during Ebola and COVID-19 epidemics
Kratschmer, Adam ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá zdravotnickou diplomacií jako nástrojem "měkké moci" (soft power) a zaměřuje se na komparativní analýzu strategií Číny a Spojených států amerických ve zdravotnické oblasti. Zabývá se strategií zdravotnické politiky jako uplatňování vlivu ve třech vybraných afrických zemích: Sierrou Leone, Libérií a Guinejí. Právě tyto země byly nejvíce postiženy epidemií Eboly a v diplomové práci je možné sledovat, jak se strategie USA a Číny při epidemii COVID-19 proměnily. Studie využívá metodologii případové studie a hodnotí povahu, rozsah a průběh iniciativ zdravotnické diplomacie obou zemí. Analýza je strukturována podle pěti klíčových aspektů zdravotní diplomacie: pomoc a asistence, spolupráce a kooperace, komunikace a sdělení, dlouhodobé investice a partnerství a dopad a přijetí. Z výsledků diplomové práce vyplývá, že během obou epidemií USA poskytly technickou expertízu a finanční pomoc, zatímco Čína se zaměřila na přímou pomoc a investice do infrastruktury. I přestože se Čína pokoušela vytvářet dojem spolehlivé světového partnera, z analýzy je patrné, že preferovala zejména bilaterální vztahy a posilovala zejména svůj vlastní vliv. Během Eboly existovala významná spolupráce mezi USA a Čínou, dynamika jejich vztahů se ale proměnila během epidemie COVID-19 s obviněními z...
|
|
|
Referování soudobých periodik o studentských protestech na náměstí Nebeského klidu
Prokopová, Tereza Patricie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat, jakým způsobem tři deníky, konkrétně Rudé právo, The Guardian a The New York Times, referovaly o studentských protestech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Pro analýzu bylo zvoleno období od 13. 5. 1989 do 26. 6. téhož roku, jelikož tím v plné míře obsáhne situaci předcházející masakru, samotný masakr z 4. 6. a taktéž jeho následky. Pro dosažení co nejpřesnějších výsledků bude využito kvalitativní obsahové analýzy a tzv. zakotvené teorie. Otázky, jež budou skrze tuto práci zodpovězeny, se týkají konkrétních aspektů, na které jednotlivé deníky kladly důraz, dále jak často byly události pokrývány a s jakou časovou sousledností, jaké byly používány jazykové prostředky a jaké principy referování byly uplatňovány v rámci zpravodajských a publicistických textů. Na základě získaných dat bylo zjištěno, že Rudé právo, ideologicky mapující komunistické smýšlení v Číně, zastávalo obdobné názory jako tamější vláda, tj. že studentské protesty se pokoušely o svržení vlády a režimu a při samotném potlačení protestů došlo k napadení vojáků studenty, nikoli naopak. Deníky The Guardian a The New York Times o protestech referovaly zcela opačným způsobem - protesty považovaly za prodemokratické a vojenský zásah na náměstí Nebeského klidu za masakr na pekingském...
|
|
|
Mongolia: A land between the Bear and the Dragon
Sutherland, Owen ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Tato studie se ponoří do geopolitiky nárazníkových států a na případové studii Mongolska poskytuje komplexní analýzu jeho role v geopolitice. Výzkum se zaměřuje na to, jak interakce Mongolska s Ruskem a Čínou formovaly jeho snahu o demokracii. Zkoumáním souhry mezi nedávnými a historickými událostmi, mongolskou politikou třetího souseda a jeho rozsáhlým nerostným bohatstvím nabízí tato studie jedinečný pohled na roli nárazníkových států v geopolitice. S využitím multidisciplinárního přístupu, který kombinuje měkkou sílu a vyrovnávací státní politické teorie, si výzkum klade za cíl rozebrat komplexní dynamiku mongolské zahraniční politiky. Ústředním argumentem této teze je, že nedávná minulost národa hraje zásadní roli v ovlivňování jeho aspirací na demokracii. Prostřednictvím zkoumání historického kontextu Mongolska tento výzkum ukazuje, jak zkušenosti pod ruským a čínským vlivem nejen formovaly politickou krajinu země, ale také ovlivnily její oddanost demokratickým ideálům. Studie navíc zdůrazňuje význam politiky třetího souseda Mongolska a strategického využití jeho obrovského nerostného bohatství jako klíčových faktorů při utváření jeho snahy o demokracii.
|
|
|
Česko mezi 'Východem' a 'Západem': Kritická geopolitika zahraničních vztahů a ekonomických toků
Fiřtíková, Eva ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
V této práci se zabývám souvislostí mezinárodních vztahů a ekonomických toků Česka vůči USA a Číně v období 2002-2022. Pomocí jednotlivých indikátorů v oblasti obchodu, přímých zahraničních investic, a ve výzkumu a vývoji, zkoumám závislost ekonomických toků na zahraničních vazbách. Zahraniční bilaterální setkání plní významnou roli v následné reakci ekonomiky státu. Zkoumám, jak zahraniční vazby ovlivňují různé druhy ekonomických toků, stejně tak jejich vývoj či variabilitu. Průběh ekonomických toků je často velmi ovlivněn událostmi (jako globální finanční krize nebo Covid-19), jež mohou na stát zapůsobit v řadě negativních důsledků. Díky úsilí vládních představitelů, diplomatických zástupců a významných podnikatelů však může následný vývoj politicko-ekonomické sféry států mířit k úspěšnému růstu, a to pomocí závěrů a dohod ze zahraničních setkání nebo ověřených postupů při vzájemné spolupráci.
|
|
|
Komparace úspěšnosti Čínské a Tchajwanské rouškové diplomacie na případu ČR
Svatoňová, Kateřina ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vnímání čínské a tchajwanské rouškové diplomacie (dodávky zdravotnického materiálu a události s nimi spojené) v České republice. Práce si klade za cíl odpovědět na výzkumnou otázku "Jak a proč se lišilo vnímání čínské a tchajwanské rouškové diplomacie v ČR" analýzou a interpretací dat získaných užitím metod kvalitativní obsahové analýzy článků, které se věnují dodávkám zdravotnického materiálu, a polostrukturovaných rozhovorů s vybranými novináři, kteří některé z těchto článků publikovali. Zjištění vycházející z obsahové analýzy a rozhovorů s novináři jsou interpretovány skrze teorie veřejné diplomacie a soft power amerického politologa a teoretika mezinárodních vztahů Josepha Nyeho. Práce také diskutuje limitace využití aplikace těchto teorií na asijské státy s odlišnými politickými systémy oproti západním zemím.
|
|
|
Ekonomická a veřejná diplomacie Číny a Taiwanu v zemích Střední Ameriky
Jabůrek, Štěpán ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá tématem čínsko-taiwanského diplomatického soupeření ve Střední Americe. Konkrétně se soustředí na 4 státy, Honduras, Nikaraguu, Panamu a Salvador, které mezi lety 2017-2023 opustily diplomatické vztahy s Taiwanem a místo toho nově uznaly Čínu. Práce se snaží zjistit, zda důvody pro tyto diplomatické změny byly čistě ekonomické v podobě čínské dolarové diplomacie, nebo zda roli hrály i neekonomické motivace. Analytická sekce práce se skládá ze čtyř případových studií, ve kterých jsou zkoumány relevantní motivace. Autor dochází k závěru, že ekonomické motivace hrály roli (často klíčovou) ve všech zkoumaných případech. Zároveň ale bylo možné ve všech případech detekovat alespoň jednu další neekonomickou motivaci, která změnu ovlivnila. Konkrétně byly ve všech případech zjištěny mocenské motivace spojené se strategickými ambicemi v regionu a snahou limitovat vliv USA. Ve dvou případech byly detekovány také ideologické motivace, v podobě spřízněnosti domácí vlády s Komunistickou stranou Číny. V dalších dvou případech byly pozorovány vnitropolitické motivace, spojené s volbami.
|
host ::
RSS.