|
|
Estimating the Effect of the Split of Czechoslovakia: A Synthetic Control Method Analysis
Hluštíková, Barbora ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Boukal, Tomáš (oponent)
Československo se rozdělilo v roce 1993 a obě nástupnické země, Česká republika a Slovensko, si od té doby zvolily vlastní cestu. Literatura neposkytuje rozsáhlý přehled dopadu této události na ekonomický vývoj obou zemí, stejně jako neposkytuje shodu ohledně obecného dopadu oddělení země. K zodpovězení této otázky jsme použili metodu syntetické kontroly a vytvořili jsme kontrafaktuální Československo, jehož vývoj jsme pak porovnali s kumulativním vývojem oblastí České republiky a Slovenska. Výsledky naznačují, že rozdělení nemělo významný vliv na ekonomickou výkonnost obou zemí. Dospěli jsme však k závěru, že metoda nezohledňuje šoky přicházející po rozdělení, a pokud země dárcovské skupiny nereagují na šok stejně, budou výsledky zkreslené. Proto jsme dospěli k závěru, že použití této metody na případy srovnávací ekonomiky poskytuje výsledky s omezenou platností a že v těchto případech je třeba posoudit roli vnějších šoků.
|
|
|
Potential impacts of increasing Chinese dominance in the electric vehicle industry
Čejchan, Jakub ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Veruete Villegas, Iñaki Alberto (oponent)
Cílem této práce je měření potenciálních dopadů Čínské expanze v elektro- mobilovém průmyslu na automobilový sektor Evropské Unie. Nejprve práce nastiňuje úvod do průmyslu elektromobilů, jeho dodavatelský řetěze a situaci v globálním měřítku, především pak v Číně a Evropské Unii. Tyto dopady jsou poté odhadovaní pomocí metody globální extrakce, jež je modifikací původní metody hypotetické extrakce, v rámci input-output analýzi. Práce simuluje hypotetický scénář, ve kterém jsou automobilové průmysly všech členských zemí Evropské Unie nahrazeny průmyslem Čínským. K tomuto výzkumu je využita mezistátní input-output databáze OECD ICIO, následně doplněna o další položky z databáze FIGARO spravovanou Eurostatem. Výsledné dopady tohoto výzkumu jsou následně prezentovány skrz celkový výstup jednotlivých sektorů a ekonomik, společně s položkou prezentující kompenzovanou složkou výdajů za zaměstnance. Odhady získané v této práci vyzdvihnou jednotlivé sektory a země, které by mohli být ohrožené v případě, že by přechod elektromo- bilů měl za násl˚edek dominance Číny v celosvětovém automobilovém průmyslu. Klíčová slova Elektromobily, motorová vozidla, baterie, automobilový průmysl, input-output analýza, metoda hypotetické extrakce, metoda globální extrakce, dodavatelský řetězec, mezisektorové vazby
|
|
|
Empirical evaluation of the relative economic sovereignty of the EU: implications for anti-coercion policies
Kovalchuk, Olha ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Zvýšené geopolitické napětí v posledním desetiletí odhalilo řadu hrozeb, které by mohly ohrozit relativní ekonomickou suverenitu Evropské unie. Pokusy velkých mocností, jako jsou USA, Čína a Rusko, ovlivnit politickou integritu EU prostřednictvím ekonomicky donucovacích opatření, ukázaly zásadní význam pro zajištění odolných dodavatelských řetězců. Tato práce poskytuje analýzu možných zranitelností dodavatelských řetězců EU v letech 1995-2020 na základě analýzy vstupů a výstupů a analýzy přímých dovozních závislostí na základě dat BACI. Modifikovaná metoda hypotetické extrakce, metoda globální extrakce, byla použita k měření účinků simulovaných šoků na ekonomiku EU ze zákazů dovozu ze strany hlavních světových mocností a naopak. Klíčové závislosti mezi EU a Ruskem, Čínou a USA byly zjištěny z hlediska přímých dovozních závislostí, meziproduktů a celkových vstupů, konečné poptávky a přidané hodnoty. Klíčová zjištění práce odhalují, že i když existuje vysoká míra vzájemné závislosti mezi EU a dalšími hlavními aktéry, důležitost obrany její ekonomické suverenity zůstává zásadní pro ochranu politické integrity EU před zahraničními donucovacími opatřeními.
|
|
| |
|
|
Analysis of the Chinese green bond market and factors influencing issuance interest rates
Huang, Yixiang ; Sivá, Soňa (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čínským trhem se zelenýmidluhopisy a faktory ovlivňujícími jejich emisní sazby, s důrazem na dopad pandemie Covid-19 na emisní sazby zelených dluhopisů v Číně. Práce využívá grafickou analýzu ke zkoumání čínského trhu se zelenýmidluhopisy a metodou vicenásobní lineární regrese analyzuje faktory ovlivňující emisní sazby. Nakonec zjišťuje, že pandemie Covid-19 skutečně má významný vliv a mění strukturu modelu ovlivňujících faktorů. Tato práce dospěla k hlavnímu závěru, že pandemie Covid-19 skutečně změnila strukturu faktorů ovlivňujících míru emise zelených dluhopisů Klíčová slova Čínský trh, Zelené dluhopisy, Covid-19 / Koronavirus, Emisní sazby, Vícenásobná lineární regrese, Ovlivňující faktory Název práce Analýza čínského trhu se zelený midluhopisy a faktorů ovlivňujících úrokové sazby při emisi
|
|
|
China's Outward Foreign Direct Investment in CEE Countries--Based on Gravity Analysis
Xiong, Xiaoyi ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Li, Yating (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
V posledním desetiletí se hospodářská a obchodní spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy rozvíjela vysokým tempem. V roce 2022 se Čína stala významným obchodním partnerem většiny zemí střední a východní Evropy, pokud jde o pořadí a podíl na celkovém objemu obchodu. Problémy, jako jsou obchodní přebytky a hospodářský pokles v postpandemické éře, však způsobily, že budoucí spolupráce mezi Čínou a zeměmi SVE čelí mnoha novým výzvám. Na základě panelových údajů o Číně a 16 vybraných zemích regionu střední a východní Evropy v letech 2012 až 2021 provádí tento článek empirické analýzy a využívá rozšířený gravitační model, aby zjistil faktory ovlivňující čínské OFDI vůči zemím střední a východní Evropy. Kromě toho tento článek také vypočítává efektivnost čínských OFDI na základě stochastického hraničního gravitačního modelu a nakonec uvádí návrhy do budoucna.
|
|
|
The Transformation of the Russian Industrial Structure
Xun, Chuanli ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
This analysis provides insight into the industrial structural transformation that Russia might experience between 2006 and 2020. The article determines that the trend of Russia's industrial structure change is from secondary to tertiary sectors by evaluating statistics on GDP and labour mobility. The study also reveals that significant occurrences including the 2008 financial crisis, the 2014 Ukrainian conflict, and Putin's reelection in 2020 all had a detrimental effect on Russia's industrial structure. By introducing a number of metrics, including GDP, labour force population, unemployment rate, and significant events, the article further concludes that these elements are the primary ones impacting the industrial structure. The Thiel index is introduced at the end of the paper to assess the rationality of Russia's industrial structure. This study analyses how Russia's industrial structure is changing through in-depth case studies and empirical research. It focuses in particular on the effects of economic events, policy, employment, and GDP on industrial structure, filling a vacuum in earlier research. Thirdly, this study also resolves the debate over the effects of policy, employment, and GDP on industrial structure, and it constructs a regression model for further empirical investigation.
|
|
|
The Political and Economic Influence of the 16+1 Initiative on CEE Countries: Focus on Visegrad Group
Wang, Ziyi ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Akdogan, Idil (oponent) ; Paulus, Michal (oponent)
Zkoumá politický a hospodářský vliv iniciativy 16+1 na země středovýchodní Evropy, zejména na země Visegrádské skupiny. Tato iniciativa, která slouží jako ekonomický rámec mezi zeměmi střední a východní Evropy a Čínou, vzbudila v posledním desetiletí značný zájem akademické obce i politického rozměru vzhledem k pravděpodobným ekonomickým a politickým důsledkům v regionu. Tato studie proto zkoumá mnohostrannou povahu a dopad iniciativy 16+1 prostřednictvím analýzy ekonomického vlivu na příliv přímých zahraničních investic a bilaterální obchod mezi zeměmi Visegrádské skupiny a Čínou. Zabývá se rovněž politickým vlivem iniciativy v regionu. K dosažení těchto cílů provádí tato studie ekonometrickou a srovnávací analýzu existujících údajů o přímých zahraničních investicích a obchodních tocích z databáze Eurostatu, databází Světové banky, databází akademických časopisů a publikací a databáze OSN Comrade. Na pomoc ekonometrické analýze dat jsou vytvořeny dva modely: panelový model s fixním efektem a gravitační model pro obchodní toky. Zjištění této studie odhalují statisticky významný pozitivní vliv iniciativy na příliv přímých zahraničních investic z Číny do zemí střední a východní Evropy (Visegrádské skupiny) a zdůrazňují, že účast v iniciativě je přímo spojena s výrazným zvýšením přílivu přímých zahraničních...
|
|
|
The Impacts of Economic Globalization on Poverty and Income Inequality: Evidence from CEECs
Hu, Yi ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Cílem tohoto článku je prozkoumat vztah mezi ekonomickou globalizací a chudobou a příjmovou nerovností v zemích střední a východní Evropy (SVE). Navzdory rozsáhlému výzkumu vlivu globalizace na chudobu a příjmovou nerovnost chybí konzistentní závěry a specifický důraz na země střední a východní Evropy. Abychom tyto mezery ve výzkumu odstranili, používáme dvoucestný regresní model s pevnými efekty, regresní model s pevnými efekty pro jednotlivé země a regresní model s náhodnými efekty ke zkoumání dopadů indexu ekonomickéglobalizace KOF i jeho dílčích indexů na odhady absolutní chudoby Světové banky a odhady Giniho indexu Světové banky s využitím panelových dat devíti zemí střední a východní Evropy s vysokými příjmy v letech 2004 až 2020. Celkově studie naznačuje, že ekonomická globalizace snižuje chudobu i příjmovou nerovnost v zemích střední a východní Evropy, což je v rozporu s očekáváním, že globalizace může prohlubovat příjmovou nerovnost. Při rozdělení dopadů ekonomické globalizace výsledky ukazují, že obchod a finanční globalizace mohou významně snížit chudobu, avšak pouze finanční globalizace může podstatně snížit příjmovou nerovnost. Pozitivní účinky omezení jsou navíc robustnější než účinky skutečných toků. Tato zjištění podporují politiky, které podporují ekonomickou otevřenost v zemích...
|
|
|
Production shifting from China to Vietnam: Implications for Global Value Chains
Maderová, Karolína ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent)
Tato práce analyzuje význam Číny v rámci světové ekonomiky a vyhodnocuje, zda je Vietnam potenciálně schopný ji nahradit, alespoň v určitých Pomocí síťové analýzy a metody hypotetické extrakce (HEM) byly identifikovány nejvlivnější sektory čínské ekonomiky a byl zjištěn rostoucí trend závislosti západních zemí na čínské nabídce a poptávce. Dále bylo pomocí metody rozkladu obchodu vypočteno zapojení Vietnamu a Číny v globálních hodnotových řetězcích. Přestože Vietnam zvyšuje své zapojení a ostatní země zvyšují svou poptávku po vstupech z Vietnamu, na základě dostupných dat nebylo možné určit, zda tyto změny mohou znamenat, že Vietnam by mohl v budoucnu nahradit Čínu. Klasifikace C67, D57, F18, F52 Klíčová slova Input-output model, metoda hypotetické extrakce, síťová analýza, globální hodnotové řetezce Název práce Přesun výroby z ČLR do Vietnamu: dopady na globální hodnotové řetězce
|
host ::
RSS.