Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 71 záznamů.  začátekpředchozí52 - 61další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími
Marta Petráňová ; Bohuslav Mejstřík ; Český statistický úřad
Analýza k RI podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - srovnání rozsahu práce v atypickou dobu mezi různými profesemi a odvětvími, frekvence noční práce, srovnání v rámci EU.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF
Gender a genderová lingvistika
ANDRASCHKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je gender a genderová lingvistika. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému rozboru pojmu gender a s ním přímo související kapitoly jako jsou například: genderové stereotypy a role, genderová identita a socializace. Na konci generové části je přidána i kapitola věnující se feminismu, který popisuje vznik genderové ideje. K první části práce náleží také kapitola genderová lingvistika. Tato kapitola se věnuje nejen mluvenému projevu, ale také tomu psanému. V lingvistické části práce je mimo jiné věnována pozornost tématům, mezi něž mimo jiné patří: generické maskulinum, přechylování ženských příjmení, korektnost povolání nebo odraz ženy v literatuře. Druhá část práce obsahuje empirický výzkum výše zmíněných témat. Výzkum je zpracován kvantitativním šetřením pomocí anonymního dotazníku, jenž byl pokládán respondentům tří věkových kategorií. Výsledné poznatky šetření jsou řádně a přehledně zpracovány do grafů a tabulek.
Zaměstnanci vyžadující zvláštní péči
JANČOVIČOVÁ, Nikola
V současnosti se téměř každý vrcholový manažer potýká se stresem a s následky s ním spojenými. Toto téma pojednává o dvou základních skupinách pracujících profesích, jejichž součástí je zvýšené riziko, řešení problémů a zvýšená psychická i emocionální zátěž (manažerská profese, profese v armádě,). A o pracovnících, kteří se krátkodobě ocitli v nepříznivé situaci, která zatěžuje jak je, tak jejich okolí. K přiblížení tématu je nutné seznámit se se základními pojmy, historií vedoucí pozice a problémy spojenými s touto profesí. Také je pozorováno postavení žen a mužů ve vedoucích pozicích a názory odborníků, jak co nejlépe zvládat stresové situace. Data od osmi manažerů z různých firem, budou získána pomocí rozhovorů. Výsledky vyhodnocené pomocí grafů a tabulek budou zhodnoceny a následně k nim budou doporučena vhodná praktická doporučení pro manažery.
Představy studentů sociální práce o budoucí profesi
MACKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá představami studentů sociální práce o budoucí profesi. Teoretická část je zaměřena na definici a charakteristiku sociální práce, na její poslání, cíle a metody. Dále popisuje historii vzdělávání sociálních pracovníků v České republice, kde se podrobněji zabývá počátky tohoto vzdělávání, oblastmi působení sociálních pracovníků a vývojem sociální práce v souvislosti se vzděláváním od druhé světové války po současnost. Následující kapitola pojednává o systému vzdělávání v sociální práci v současnosti, kde se zaměřuje na vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Poslední kapitola se zabývá sociální prací jako profesí. Zde jsou popsány a definovány pomáhající profese, dále jsou zmapovány oblasti uplatnění absolventů sociální práce a nakonec je popsána etika v sociální práci. Cílem mé práce bylo zjistit, jakou představu mají studenti sociální práce o budoucí profesi. Například na jakých pracovištích a s jakou cílovou skupinou by chtěli pracovat a zda chtějí vůbec pracovat ve studovaném oboru. V praktické části byla použita metoda kvantitativního výzkumu, která byla prováděna prostřednictvím dotazníkové techniky. Výzkumný soubor tvořili studenti sociální práce Zdravotně sociální fakulty a Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dotazníkové šetření probíhalo v bakalářských i magisterských studijních oborech. Byli zahrnuti pouze studenti prezenční formy studia. Před samotným výzkumem byl proveden předvýzkum. Byla stanovena hypotéza: ,,Studenti sociální práce chtějí pracovat ve studovaném oboru." Hypotéza byla statisticky testována pomocí neparametrického testování v programu SPSS. Byl použit McNemarův test, který prokázal, že hodnoty ,,chce pracovat ve studovaném oboru" a ,,nechce pracovat ve studovaném oboru" se od sebe signifikantně neliší a jsou stejně pravděpodobné. Na základě testu byl zjištěn dostatečný rozdíl mezi výslednou signifikancí na hladině významnosti 0,5, a proto byla zamítnuta nulová hypotéza ,,Studenti sociální práce nechtějí pracovat ve studovaném oboru" a potvrzena stanovená hypotéza. Z výsledků vyplývá, že studenti mají rozdílné plány vztahující se k budoucímu povolání. Zejména se to týkalo pracovišť a cílových skupin, se kterými by studenti chtěli pracovat a zda-li by vůbec chtěli pracovat v oboru, který nyní studují. Studenti by nejvíce chtěli pracovat ve státní správě, v nestátních neziskových organizacích, a to hlavně s dětmi. Objevila se také část studentů, kteří nechtějí pracovat v oboru, který nyní studují. Další značné rozdíly byly objeveny u konkrétních kategorií, které zkoumaly, zda-li studenti chtějí nebo nechtějí pracovat jako sociální pracovníci, důvody proč chtějí a nechtějí pracovat ve studovaném oboru, praxi v sociální oblasti (mimo školní praxe), hledání práce při studiu a hlavních činností sociálního pracovníka. Tyto rozdíly jsou podrobněji popsány v diskuzi. Závěr popisuje shrnutí výsledků z výzkumu a dále se v něm pozastavuji nad celistvou problematikou představ studentů sociální práce o jejich budoucím povolání, zejména problematické uplatnění této skupiny na trhu práce. Nastiňuji zde možná řešení této problematiky. Rovněž se zamýšlím i nad dalšími otázkami souvisejícími s tímto tématem. Na konci je pak popsáno možné využití této práce v praxi.
K okolnostem ovlivňujícím identitu sociálních pracovníků
LHOTÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá identitou a okolnostmi, které mohou identitu sociálních pracovníků ovlivňovat. Teoretická část charakterizuje osobu sociálního pracovníka, jeho kompetence a role. Dále pojednává o identitě a jejích dílčích aspektech a okolnostech, které mohou identitu sociálních pracovníků ovlivňovat. Zabývá se podrobněji zejména kolektivní, profesní a křesťanskou stránkou identity. Praktická část je postavena na výzkumném šetření, konkrétně na kvantitativním výzkumu, který je realizován v oblasti Strakonicka. Cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, jak sociální pracovníci pohlížejí na identitu, a jaké okolnosti jejich identitu mohou ovlivňovat a zda ji vůbec ovlivňují. Zjištěné názory do značné míry korespondují s teoretickými předpoklady.
Profesní kariéra a názory na studium prvních absolventů bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity.
JIRÁKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá profesním vývojem prvních absolventek bakalářského studia oboru Všeobecná sestra ze ZSF JU od jejich absolvování po současnost. Cílem práce bylo zjistit názory na bakalářské studium oboru Všeobecná sestra na ZSF JU u prvních absolventů tohoto studijního oboru. Zjistit, jak studium a jeho úspěšné ukončení ovlivnilo jejich následnou profesní kariéru a společenské uznání. Dále pak zjistit postoj prvních absolventů bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na ZSF JU k navazujícímu magisterskému studiu Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech na ZSF JU. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se věnuje ošetřovatelství a konečná část je pedagogická. Zahrnuje historii, vývoj ošetřovatelství a ošetřovatelské vzdělávání v České republice, dále pak problematiku profese sestry a s ní související legislativní normy. V pedagogické části se věnuji přístupu ke vzdělání jako sociologickému problému a hodnocení vysokoškolské výuky samotnými studenty. V empirické části diplomové práce byla zvolena kvantitativní a kvalitativní metoda výzkumného šetření. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno formou anonymního dotazníku pro první absolventy bakalářského studia Všeobecná sestra na ZSF JU. Pro tuto část šetření byly stanoveny čtyři hypotézy. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byl použit hloubkový nestrukturovaný rozhovor, který proběhl s vybranými absolventkami. Výsledky kvalitativního šetření byly zpracovány formou přepisu rozhovoru. Výsledky této práce mohou být využity jako informační materiál pro studenty a vyučující katedry Ošetřovatelství na ZSF JU. Mohou pomoci orientovat se ve vzdělávání sester a uvědomit si, kterou oblast studia by bylo potřeba posílit.
Analýza a reflexe etického kodexu sociálních pracovníků
PODZIMKOVÁ, Petra
Práce se zabývá odbornou etickou reflexí a analýzou etického kodexu sociálních pracovníků se zapojením do širších souvislostí profese sociální práce a lidskoprávních principů. V úvodu se zabývá postihnutím základních pojmů v oblasti etiky a sociální práce s ohledem na specifika profese sociální práce a požadavků na profesionálního sociálního pracovníka. Na základě odborné etické reflexe teoretických východisek se práce dále analyzuje dokument Etický kodex Společnosti sociálních pracovníků České republiky v porovnání s Mezinárodním etickým kodexem sociální práce a Kodexem charity Česká republika s důrazem na interpretaci principů lidských práv a sociální spravedlnosti. V závěru se práce v návaznosti na analýzu snaží shrnout také kritiky a důležitost aktualizace etického kodexu včetně naznačení dalších možných cest ke zkoumání této problematiky.
Smysl ošetřovatelské profese z pohledu sester a pacientů.
PECHOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá smyslem ošetřovatelské profese ze dvou pohledů. Prvním je pohled sester, které pracují ve zdravotnictví a svou péčí přispívají k uzdravování nemocných. Druhým pohledem na smysl ošetřovatelské profese je pohled pacientů, kteří jsou hospitalizováni a tím odkázaní na péči sester. Cílem práce bylo identifikovat u sester důvody výběru ošetřovatelské profese a také zjistit, jak sestry vnímají smysl své profese. U pacientů bylo zjišťováno očekávání od ošetřovatelské činnosti v nemocničním zařízení. Dalším cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají smysl poskytované péče sestrou. Teoretická část práce se zabývá historií i současností ošetřovatelské profese, sestrou jako představitelkou této profese a postavením pacienta v ošetřovatelské péči. Pro zpracování empirické části bakalářské práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření. Pro sběr dat od sester a pacientů byl použit nestandardizovaný rozhovor. Výsledky výzkumného šetření u sester vedly ke zjištění, že většina sester očekává od ošetřovatelské profese přínos jejich povolání ostatním lidem a svou spokojenost. Sestry uvedly pocit spokojenosti při možnosti kontaktu a komunikace s pacienty a ta je podpořena kladnou odezvou pacientů na jejich jednání a činnost. Smysl své profese vidí sestry v pomoci lidem a v pečování o ně. Výsledky výzkumného šetření u pacientů vedly k zajímavému zjištění. Zde se objevila shoda se sestrami v pohledu na smysl ošetřovatelské profese, kdy pacienti uvedli pomoc nemocným lidem a starost o jejich spokojenost. Práci sester pokládají za významnou, náročnou a také velmi odbornou. Ošetřovatelská profese se stává pro pacienty významnou až po zkušenostech s hospitalizací. Očekávání, které pacienti uvedli, směřovali spíše na osobnost sestry a její chování. Pacienti očekávají v kontaktu se sestrou ochotné a trpělivé jednání. Dále očekávají od sestry poskytnutí dostatečného množství informací. Výsledky získané tímto výzkumným šetřením mohou být využity jako informační zdroj pro sestry i ostatní pracovníky ve zdravotnictví, např. k nalezení smyslu profese a zamyšlení se nad významem ošetřovatelské péče. Dále mohou sloužit jako podnět pro další zkoumání očekávání pacientů a tím ke zlepšení péče o nemocné.
Význam identity v profesi sestry a jejího vlivu na kvalitu péče
DRÁBKOVÁ, Kateřina
Povolání sestry patří mezi pomáhající profese, které jsou typické svým velkým zatížením po stránce psychické i fyzické. Sestry, které vystudovaly vysokou školu nastupují do praxe psychicky i fyzicky vyzrálejší a přístup k pacientům i poskytovaná péče může být kvalitnější než u sester se středoškolským vzděláním. Při poskytování péče musí sestry spolupracovat s lékaři, ale i s ostatním zdravotnickým personálem. Z důvodu nedostatku personálu přebírají sestry povinnosti za jiné členy týmu, což mohou pociťovat jako omezení při naplňování své profesní identity. Toto omezení se může odrazit i na kvalitě jimi poskytované péče. Často se stává, že sestra nemůže naplnit svou profesní identitu z důvodu tlaku rodiny, která vyžaduje splnění svých požadavků před naplněním profesní identity sestry. Cílem výzkumu bylo zjistit jednak představu sester, ale i příslušníků rodiny o profesní identitě sestry. Cíle bylo dosaženo.Výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích. První fáze byla realizována pomocí rozhovorů se šesti sestrami různého věku s vysokoškolským vzděláním a bez něj. Druhá fáze byla uskutečněna pomocí kvantitativního šetření dotazníkovou metodou ve zdravotnických zařízeních v Písku, Českých Budějovicích a v Plzni. Výsledky z výzkumu mohou být využity v rámci kvalifikačního i celoživotního vzdělávání sester k posílení jejich identifikace s profesí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 71 záznamů.   začátekpředchozí52 - 61další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.