|
|
URBAN WILDERNESS: POSTKULTURNÍ SÍDLO
Čenovská, Kateřina ; Sádlo, Jiří (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je představení odlišného způsobu nahlížení na proces městského plánování v tzv. smršťujících se městech. Plán nekonečného rozvoje je zpochybněn. Scénář stagnace, jako forma konzervace, je představen jako určitý stupeň přirozeného vývoje města. Je zdůrazněn potenciál zapomenutých částí města. Postkulturní krajina se potkává s člověkem.
|
|
|
Krajinný fenomén nové divočiny
Skálová, Michaela ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Matoušek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem nové divociny v krajine. Pro pochopení a popsání výše zmíneného jevu byly vybrány tri lokality v Praze: Cerná rokle a její okolí v Praze 8, cást Hostivarského lesoparku v Praze 15 a Velký háj v Praze 4. Na nich se pokusím ukázat, že tento krajinný fenomén není jen a výhradne negativním jevem, naopak muže být i výchozím bodem pro nový genius loci krajiny a mít pritom svoji svébytnou a artikulovatelnou hodnotu biologickou, kulturne historickou a komunálne ekologickou; budeme-li ji schopni nalézt, podarí se snad zmenit navyklá klišé o vztahu cloveka a prírody, o moderní degradaci krajiny dnešním clovekem apod. Cílem této diplomové práce tedy bude nejprve popis soucasného i drívejšího stavu vybraných lokalit s detailnejším zamerením na oblast na Praze 8, ve kterém se pokusím o komplexnejší komplementární pohled na krajinu emancipovanou od nekdejšího intenzivního vlivu cloveka (ovšem bez apriorního hodnotícího znaménka); následne popis dvou dalších lokalit. Ze získaných dat a poznatku vyvodím obecnejší záver, zda fenomén nové divociny, který je do urcité míry všem trem lokalitám, byt každé v jiné míre, vlastní, je v necem pro naši dobu nový a zvláštní na rozdíl od "divocin" vznikajících v jiných dobách. Génius loci je vetšinou vázán na krajinu pusobící harmonicky až...
|
|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
|
|
Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska
Martinec, Pavel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Téma: Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska Abstrakt: Předmětem práce jsou druhově bohatá území bazických biotopů v regionu Dokeska obklopená kontrastními, živinově a druhově chudými biotopy jehličnatých lesů. Tyto biotopy jsou ochranářsky velmi cenné zejména kvůli jejich vysoké α-diverzitě a výskytem vzácných druhů vyšších rostlin s omezeným výskytem v rámci flóry celé České republiky. Současně jsou suché bazické biotopy rozlohou drobné a vzájemně izolované. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit data o těchto biotopech a jejich biodiverzitě a najít vhodné přístupy k jejich analýze a následné ochranářské interpretaci. Je známo, že aktuální stav vegetace a flóry závisí na environmentálních vlivech, biotických vztazích, evoluci a historii. Jako perspektivní přístup pro analýzu diverzity se v práci ukazuje species pool hypotéza (Taylor et al. 1990), která tyto faktory definuje a třídí. Klíčová slova: biodiverzita, vyšší rostliny, region Dokeska, species-pool hypotéza, ochrana přírody
|
|
| |
|
| |
|
|
Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny. Kritický katalog k výstavě.
Pergl, Jan ; Perglová, Irena ; Albrechtová, J. ; Antl, Tomáš ; Abarenkov, K. ; Baldrian, Petr ; Cihlářová, L. ; Klečka, Jan ; Kohout, Petr ; Kvasničková, Jana ; Maršálek, Blahoslav ; Maršálková, Eliška ; Pejchal, Miloš ; Petružálková, M. ; Petřík, Petr ; Pyšek, Petr ; Sádlo, Jiří ; Štefl, Lukáš ; Tedersoo, L. ; Větrovský, T. ; Vlk, Lukáš ; Vojík, Martin ; Vosátka, Miroslav ; Zezulka, Štěpán
Zámecké, městské parky a zahrady vnímáme jako harmonické kousky zeleně. Bohužel i tyto areály musí čelit různým hrozbám a samy mohou být i hrozbou pro okolí. Výstava prezentuje pohled na organismy, které ohrožují parky i stavby v nich. Jde o nevítané vetřelce z řad invazních rostlin, drobných mikroorganismů v půdě, na fasádách, sochách či ve vodě. Některé druhy, které jsme si naopak do parků přivezli záměrně, mohou ohrožovat nejen parky samotné, ale i jejich okolí. Výstava umožňuje na příkladu památek zahradního umění poznat, s čím se správci parků musí vyrovnávat a jak jim lze pomoci.
Plný text:  PDF
|
|
|
Management původních a nepůvodních rostlin v památkách zahradního umění.
Sádlo, Jiří ; Pergl, Jan ; Pejchal, Miloš ; Perglová, Irena ; Petřík, Petr ; Štefl, Lukáš ; Vojík, Martin
Cílem metodiky je přiblížit prostředí kulturních památek v zatím málo známých a málo diskutovaných souvislostech, a sice s ohledem na přírodu spontánní, tedy záměrně a soustavně neovlivňovanou, a s ohledem na výskyt nepůvodních druhů rostlin. Dále metodika uvádí postup managementu vybraných skupin invazních druhů. Předmětem metodiky je praktický postup hodnocení stavu a návrh managementu jednotlivých skupin původních a nepůvodních rostlin. Metodika byla psána v kontextu i oborů mimo památkovou péči a biologii. Metodika není zjednodušený metodický návod s předpřipraveným řešením standardních situací. Text raději formulujeme s větším odstupem a ukazujeme samotné problémy, nabízíme způsob, jak o nich uvažovat a vše ilustrujeme konkrétními příklady. V textu ukazujeme lokální řešení pomocí případových studií, a tedy se odkláníme od cesty univerzálně platných metodik psaných s ambicí pokrýt co největší počet lokalit bez rozdílu a bez pátrání po kontextu.
Plný tet: PDF
|
|
|
URBAN WILDERNESS: POSTKULTURNÍ SÍDLO
Čenovská, Kateřina ; Sádlo, Jiří (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je představení odlišného způsobu nahlížení na proces městského plánování v tzv. smršťujících se městech. Plán nekonečného rozvoje je zpochybněn. Scénář stagnace, jako forma konzervace, je představen jako určitý stupeň přirozeného vývoje města. Je zdůrazněn potenciál zapomenutých částí města. Postkulturní krajina se potkává s člověkem.
|
|
| |
host ::
RSS.