Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 146 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Naučné stezky v CHKO Jizerské hory a interpretace prostředí, ve kterém se nacházejí
Svárovská, Eliška ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Moje diplomová práce se pohybuje v oboru sociální a kulturní ekologie, která zkoumá vzájemný vztah přírody a společnosti. Zabývám se právě zprostředkováním tohoto vztahu formou výzkumu vybraných naučných stezek, které najdeme v CHKO Jizerské hory. V teoretické části popisuji ochranu přírody a krajiny, poté se zaměřuji na Jizerské hory, v nichž výzkum probíhal. Zmiňuji třífázový model učení, který se ke stezkám váže, jelikož nás mají vzdělávat, a neopomenu interpretaci. Nakonec popisuji fenomén naučných stezek obecně. V empirické části zmiňuji podkapitolu o mobilní technologii QR kód a představuji aplikaci Stezkou nestezkou pro návštěvníky naučných stezek. V dalších podkapitolách se už zaměřuji na hodnocení naučných stezek metodikou, jež jsem vymyslela. Hodnotím jak verbální prvky, tak nonverbální prvky, a zaměřuji se zejména na komplexní hodnocení, do kterého zahrnuji přehlednost interpretačních panelů a tématické zasazení do prostředí, kde se věnuji tomu, jak naučné stezky uchopují pojmy přírody a její ochrany jako takové. Naučné stezky poté vztáhnu na model učení a do hodnocení zahrnuji také pět zásad k dodržení správné interpretace stanovené Metodikou o zásadách a metodách interpretace. Na závěr zmíním též můj subjektivní názor na jednotlivé stezky. Při tvorbě mé práce jsem čerpala z expertních...
STAVEBNÍ ZÁKON: VEŘEJNÝ ZÁJEM NEBO VEŘEJNÝ KONFLIKT? PROCES TVORBY STAVEBNÍHO ZÁKONA POHLEDEM KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ SE ZAMĚŘENÍM NA PÉČI O VEŘEJNÉ ZÁJMY
Voldřichová, Magdaléna ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá procesem přípravy nového stavebního zákona, s ohledem na vyjednávání a balancování veřejných zájmů, konkrétně na ochranu přírody, krajiny, životního prostředí a kulturního bohatství. Práce sleduje jednak legislativní proces vydávání zákona a dále to, jaký prostor v něm byl vymezen pro vyjednávání o uvedených veřejných zájmech. Zároveň sleduje i výsledek procesu, respektive zda a jakým způsobem bude v zákoně č. 283/2021 Sb. ošetřena ochrana výše uvedených veřejných zájmů. Výzkum je koncipován jako explanatorní případová studie, která si klade za cíl nejen porozumět danému fenoménu, ale tematizovat i vztahy jeho aktérů. Klíčovými zdroji dat pro výzkum byly písemné materiály a expertní rozhovory. Hlavním zjištěním je, že proces přípravy zákona byl, i přes ne zcela standardní průběh, legální a v souladu s procesními požadavky. Právní úprava je i legitimní - přijatá legitimní politickou reprezentací a odborně zaštítěná, a jsou v ní zakotveny mechanismy na ochranu vybraných veřejných zájmů. Klíčová slova: stavební zákon, legislativa, legislativní proces, veřejné zájmy, střet zájmů, rozhodovací proces
Případ Národního parku Křivoklátsko
Lapková, Anna ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Skripnik, Ondřej (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je zmapování průběhu převádění nejcennější části CHKO Křivoklátsko do režimu ochrany v podobě národního parku, a to od počátku debaty o vyhlášení národního parku do konce roku 2022. Téma zahrnuje i zobrazení všech střetů, ke kterým v průběhu této doby došlo. Pokusím se o nalezení důvodů, proč se záměr dosud nepodařilo uskutečnit, a to z pohledu všech zúčastněných stran. Tato práce se skládá ze dvou části, které nazývám teoretická a empirická. Protože je případová studie v empirické části zaměřena na odbornou diskusi v oblasti ochrany přírody, věnuji se v teoretické části vymezení pojmů souvisejících s tímto výzkumem, zejména z oblasti udržitelnosti, udržitelného rozvoje území, přírody a jejích složek, rozdílů v přístupu k ochraně přírody a významu chráněných území s ohledem na benefity, které z nich vyplývají pro přírodu a lidskou společnost. Empirická část práce obsahuje samostatný výzkum. Pro účely práce jsem použila metodu případové studie, která je pro tento typ výzkumu vhodná. Všechna nashromážděná data od respondentů byla podrobena rámcové analýze. Nejprve se zabývám vývojem situace od začátku uvažování o vzniku Národního parku Křivoklátsko až po současnou situaci, tedy ke konci roku 2022. Následně shrnuji a interpretuji veškeré získané poznatky od...
Ochrana přírody - běh na dlouhou trať; případová studie: Horský závod B7 a CHKO Beskydy
Jančová, Martina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Skripnik, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se snaží nahlédnout do problematiky střetu sportu a rekreace, hromadných sportovních akcí s ochranou přírody a krajiny v Chráněné krajinné oblasti Beskydy formou případové studie zabývající se závodem Beskydská sedmička, která se řadí mezi nejpopulárnější extrémní horské maratony na území České republiky. Práce se dále zajímá o dopady průběhu závodu na přírodu v CHKO Beskydy i volnočasového pobytu turistů v CHKO Beskydy. Práce čerpá především z provedených rozhovorů s účastníky závodu, ředitelem závodu a Správou CHKO Beskydy, dále byla pro účely výzkumu použita metoda zúčastněného pozorování při závodu Beskydská sedmička v roce 2021. Všechny tyto metody jsou poté zpracovány pomocí triangulace do jednotlivých okruhů, popisujících problematiku sportu v CHKO Beskydy a jeho možné vize do budoucna. Klíčová slova Beskydská sedmička, CHKO Beskydy, ochrana přírody, vztah k přírodě, horský běh, sport v chráněných územích
Šumavský vlk, zlo nebo spása? Pohled klíčových aktérů na návrat vlka na Šumavu
Baborová, Hana ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novotná, Hedvika (oponent)
diplomová práce se zabývá výzkumem jednotlivých problematikou návratu vlka do Národního parku Názory byly získány pomocí a pomocí dotazníkového Jeho výsledky byly porovnány s výzkumem socioekonomický monitoring v národních parcích a Bavorský les v letech 2017 2019 , který se z také problematice vlka. Práce tak popisuje vývoj v Cílem práce je poskytnout vhled do místní problematiky, popsat postoje jednotlivých a definovat faktory, které mají na rozdílné názory vliv. Teoretická popisuje zkoumané území a tak jako její dopad na krajinu, biodiverzitu a Praktická se na konkrétní postoje zainteresovaných stran, z kterých vyvozuje hypotézy pro dotazníkové Pomocí kombinace kvalitativní i kvantitativní metody v vyhodnocuji cíle práce. slova Národní park vlk obecný, návrat pohled vnímaní
Umělá inteligence ve světle sociální vědy
Paukertová, Dominika ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá fenoménem umělé inteligence, na který se dívá pohledem společenské vědy. Konkrétně se snaží odpovědět na otázku, zda dokázali společenské vědy anticipovat budoucnost v případě umělé inteligence. Pro zodpovězení této otázky je v následující práci použita kombinace metod symptomálního čtení a hermeneutiky. Ty spočívají ve čtení zvolené literatury za účelem nalezení hlubšího významu, který se na první pohled mohl zdát skrytý. Pro analýzu jsem jako reprezentanty společenských věd zvolila Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Niklase Luhmanna, jelikož každý z nich se zabývá vztahem společnosti a přírody. Lze tak předpokládat jejich holistický pohled na svět, který by měl obsáhnout i téma umělé inteligence. Práce nejprve mapuje samotnou umělou inteligenci, její vývoj, druhy a hrozby. Závěrem první části jsou definovány tři vybrané oblasti aktuálních a to: nejasnost co vlastně AI je a není a nejasné představy lidí o ní, možnost manipulace textu a obrazu a konečně problém zastaralých dat a předpojatosti kódu. Před samotnou analýzou jen krátce přibližuji několik pojmů ze společenskovědní literatury pro lepší orientaci v samotné analýze. Tyto pojmy jsou: riziko, důvěra a budoucnost. V samotné analýze se za použití zvolených metod snažím zkoumat problematiku umělé inteligence...
Vědomosti a postoje žáků středních škol týkající se globální změny klimatu
Lacinová, Ludmila ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
V současné době je globální změna klimatu nejen velmi aktuálním tématem, ale především také hrozbou pro celou planetu. V roce 2009 publikoval Johan Rockström koncept devíti planetárních mezí, které by lidstvo nemělo překročit, aby byl zachován bezpečný prostor pro lidské aktivity a nehrozila nebezpečí celosvětového rozsahu. Nicméně tři z těchto mezí již v současné době byly překročeny a nacházejí se v kritickém stavu. Právě klimatická změna je jednou z nich a její překročení je velmi závažné. Proto se tato diplomová práce zabývá tímto významným problémem, který je potřeba řešit jak na globální, tak na individuální úrovni, protože přínos každého člověka, i když je v globálním měřítku malý, je nezbytný a je důležité, aby na řešení tohoto globálního problému participovali všichni. Konkrétně se tedy zaměřuje na individuální rovinu, a to na vědomosti a postoje žáků středních škol týkající se globální změny klimatu. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí - části teoretické, metodologické, empirické, diskusní. Právě část empirická je stěžejní částí diplomové práce, v jejímž rámci je proveden kvantitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření mezi žáky na vybraných středních školách různého zaměření v okrese Nymburk. Cílem této diplomové práce je zjistit a porovnat, jaké vědomosti a postoje týkající...
Fenomén Parukářka
Fryčová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá městskou zelení, konkrétně veřejně přístupným parkem Parukářka na pražském Žižkově. Na základě rešerše dostupné odborné literatury a dalších zdrojů nejprve představuje a ukotvuje klíčové pojmy a teoretická východiska, která se věnují zeleni a jejím funkcím, dále veřejnému prostoru a oblasti zájmu, což umožnuje blíže nahlédnout do dané problematiky. Dále se práce věnuje stručnému historickému vývoji tohoto území, které v průběhu desetiletí prošlo řadou proměn, jež měly vliv na jeho současnou podobu. Poslední oddíl teoretické části práce se zaměřuje na developerské projekty, které mají být v blízkém okolí parku realizovány a okrajově se věnuje též strategickým materiálům. Cílem této práce je snaha o komplexní popis fenoménu Parukářka a zkoumání tohoto veřejného prostoru jako reálného místa, ale i jako konstruktu významů a hodnot, které mu uživatelé/aktéři připisují. Empirická část práce se snaží zodpovědět výzkumný problém, kterým je: Význam relativně zachovaného přírodě blízkého prostředí v městském prostoru, a to obecně v dílčích pohledech a z pohledu uživatelů/aktérů současnosti. Z tohoto důvodu je pro výzkum použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně polostrukturované rozhovory s uživateli parku a odborníky, které jsou doplněny o nezúčastněné pozorování. Pro...
Přeturistováno! Overtourismus ve velkoplošných zvláště chráněných územích České republiky
Müllerová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lehečka, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem overtourismu a srovnává situaci ve třech vybraných velkoplošných zvláště chráněných územích: v Krkonošském národním parku, v CHKO Český ráj a v CHKO Třeboňsko. Na základě rozhovorů se zástupci správ vybraných chráněných území i se stranou návštěvníků se snaží popsat a strukturovat hlavní střety aktivního způsobu života v přírodě a její ochrany a zároveň pojmenovat dopady narůstající návštěvnosti na zranitelnou přírodu chráněných oblastí. Zvláštní pozornost je věnována srovnání stavu za pandemické situace s dobou před ní. Empirický výzkum kombinuje několik metod: polostrukturované rozhovory s oběma stranami střetu, zúčastněné pozorování v terénu a analýzu dostupných materiálů (zákonů na úseku ochrany přírody a dokumentů jako jsou plány péče či návštěvní řády). Hlavními přínosy má být popis současného stavu a jeho srovnání ve třech odlišných oblastech a dále sestavení typologie návštěvníků chráněných území, která by mohla mít praktické využití při práci s návštěvnickou veřejností. Práce rovněž přichází s několika konkrétními návrhy opatření, která by mohla konfliktní stav zlepšit.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 146 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.