|
|
Émile Benveniste a úloha smyslu
Krásová, Eva ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pešek, Ondřej Matthew (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Eva Krásová: Émile Benveniste a úloha smyslu" Práce "Émile Benveniste a úloha smyslu" je monografickou studií životní dráhy Émila Benvenista (1902-1977) skrze roli, jakou zaujímá pojem smyslu (sens) v jeho myšlení. Práce zaujímá metodologický postoj "historiografie myšlení o řeči" (K. Kœrner) a dílo Émila Benvenista zkoumá chronologicky a vývojově. První část práce se věnuje teoretickým východiskům Benvenistova myšlení v pařížské škole (A. Meillet a M. Bréal), pražské škole (R. Jakobson a Vl. Skalička) a kodaňské škole (texty z roku 1939) skrze analýzu pojmu systému. Upozorňuje se na diachronní pojetí jazykového systému u A. Meilleta a v pražské škole. Je vznesena hypotéza o úloze Émila Benvenista při jejich kontaktech v rámci Mezinárodních kongresů lingvistů. Ta ústí do pojmu hlediska smyslu, jak u Benvenista fungoval ve studii "Roviny lingvistické analýzy" v roce 1962. Druhá část se věnuje lingvistice promluvy u Émila Benvenista. V první kapitole jsou vysvětleny základní složky Benvenistovy teorie řeči: sémiotika a sémantika, resp. sémiotické a sémantické (le/la sémiotique, sémantique), vypovídání (énonciation), přivlastnění (appropriation) a teorie hierarchie systémů ze studie "Sémiologie jazyka", vedoucí k myšlence jazykového systému jako místa vzniku smyslu. Jsou rozlišeny dva významy pojmu...
|
|
|
Španělská a česká frazeologie a idiomatika s přihlédnutím k publicistickým textům
Bernáthová, Dominika ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá sémantickou analýzou frazémů a idiomů s přihlédnutím ke španělským a českým publicistickým textům. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení frazeologie a idiomatiky jako jazykové roviny v rámci české a španělské lingvistiky. Praktická část představuje korpus nahodile vybraných frazémů a idiomů vytvořený na základě excerpce z vybraných novinových článků během určitého časového období. Tyto jazykové jednotky rozděluje do tematických skupin dle jejich bázových komponentů, objasňuje jejich význam a všímá si formálních a sémantických podobností v obou jazycích. Práce si neklade za cíl předložit úplný soubor frazémů a idiomů daných jazyků. Jejím záměrem je pouze představit určitý vzorek aktuálně užívaných frazémů a idiomů v českých a španělských publicistických textech. Klíčová slova frazeologie, idiomatika, český jazyk, španělský jazyk, publicistika, sémantika, ekvivalent
|
|
|
Ontologie interakce jako se-tkání duší
Machová, Světlana ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Kalábová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
; V disertační práci jsme navrhli nový ontologicky přístup, odhalující vnitřní rozměr bytí a jeho interakce založené na fenomenologii, kvantové fyzice, psychoanalytické metodice a teorii kognitivních metafor. Empirické poznatky o fenomenologii interakce, získané z asociativního experimentu, nám otevírají novy rozměr pro vědecké badání a nastolují společný podklad pro mezináboženskou diskusi. Porozumění vnitřní sémantiky slova nás vede k hlubšímu pochopení dimenze bytí. Ontologie interakce popsaná kognitivními metaforami nám umožňuje identifikaci hlavních universálních struktur skrytých v jazyku. Získané jazykové údaje naznačují, že způsob sebereflexe ducha úzce koreluje s teorií zapletených kvantových částic a fenomény provázanosti světla. Tato teorie nám dává jedinečnou příležitost pomocí kognitivních a filozofických studií představit pravděpodobný obraz fungování vědomí, mysli a její interakce. V této práci spojujeme teorii fyziky s filozofií jazyka. Jazyk jako můstek mezi oběma světy kvantovým a hmotným nám nabízí možnost nahlédnutí do vnitřní reality a přiblížení našeho povědomí o jsoucnu v jeho nezkreslené a průzračné formě. Řeč je řečí bytí, kontextem vetkaným do vědomí, je zde pramenem poznání, otevírajícím horizonty bytostného pochopení druhého a nakonec i pravého setkání. Pravě v jazyce...
|
|
|
Vznik diskurzních markerů v češtině: případová studie slova vždyť
Doischer, Tomáš ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza jednoho z českých diskurzních markerů, výrazu vždyť, jak po stránce synchronní, tak diachronní. V kontextu této analýzy jsou diskutovány otázky lingvistické metodologie. Důraz je kladen převážně na jeho sémantické aspekty, k jejichž popisu byla zvolena metoda NSM (Natural Semantic Metalanguage). NSM umožňuje popsat význam funkčních slov v přirozeném jazyce, který umožňuje přesně vystihnout funkci výrazu, aniž by musel výzkumník používat obtížně srozumitelnou odbornou terminologii. Výsledná definice vždyť je porovnána s popisem vždyť, který je uváděn ve slovnících českého jazyka, jejichž autoři, na rozdíl od mého přístupu v této práci, popisují význam výrazu jako polysémní. Kromě sémantiky je pak malá část kapitoly věnována i ostatním vlastnostem vždyť, např. jeho fonetické realizaci. V diachronní analýze je formulována hypotéza o vzniku výrazu vždyť z původně časového vždy, který je vysvětlen skrze pragmatické konverzační implikatury. To dokládají příklady vždy z nejstarších dostupných českých literárních dokladů. Následně je popsán význam vždyť v nejstarší češtině, přičemž pojednání dalšího vývoje bylo pro nedostatek dat nemožné. Práce má zejména poukázat na nesmírně komplikovanou problematiku popisu diskurzním markerů, stejně jako na důležitost výběru vhodné metodologie...
|
|
|
Sémantická analýza švédských sloves s částicí s přihlédnutím k rozdílu mezi předložkami a adverbii
Šípková, Jitka ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
(česky): Ve své práci se zabývám tím, jak slovesné částice ve švédštině mění sémantiku sloves. Zaměřuji se především na srovnání různých typů částic: volných a vázaných, předložkových a adverbiálních. Sleduji posun významu spojení slovesa a částice od konkrétního přes přenesený až po lexikalizovaný a gramatikalizovaný význam. Teoretické zpracování vychází z obecně lingvistických hledisek, konkrétně z přístupů funkční lingvistiky. V praktické části zkoumám chování částic ut a av na korpusovém vzorku. V závěrečné části srovnávám závěry, ke kterým jsem došla na základě literatury, s chováním sloves s částicí v korpusu. Výsledky ukazují, že nejčastěji se v případě spojení slovesa a částice jedná o lexikalizovaná spojení, a to i v případech, kdy částice mění především ohraničenost slovesného děje, které jsem v teoretické části považovala za částečně gramatikalizovaná spojení. Mnoho lexikalizovaných sloves s částicí má průhledný význam, který lze analogicky kopírovat. Taková spojení s metaforicky posunutým, průhledným významem jsou zdrojem značné variability v systému švédských sloves s částicí. Na závěr ukazuji paralely mezi švédskými slovesnými částicemi a českými slovesnými předponami. Oba jazykové prostředky se liší především tím, že české slovesné předpony jsou na rozdíl od švédských slovesných...
|
|
|
Spánek a snění v českém obrazu světa
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se soustřeďuje na pojmovou oblast spánku (včetně bdění, snění apod.). Vychází z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. První část práce se zabývá lidskou zkušeností se spánkem. Pojmová oblast je zde vyložena jako součást tělesné zkušenosti, ale také jako součást středoevropského kulturního kódu. V druhé části je věnována pozornost konceptu jazykového obrazu světa a jeho zkoumání (srov. například Bartmiński, 2012), dále metodě zjišťování a verifikace významových konotací (Bartmiński, Panasiuk, 2001), teorii konceptuální metafory a metonymie (Lakoff, Johnson, 1980/2002) a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii, Goosens, 1990, 2002). Třetí část práce přibližuje pojmovou oblast spánku na základě jazykových dat excerpovaných z různých slovníků češtiny. Nejprve jsou představena slovotvorná hnízda, relevantní významové vztahy a etymologie vybraných výrazů (spát, bdít atp.). Dále je podrobně rozebrána polysémie vybraných výrazů, stejně jako polysémie jejich derivátů. Tato část představuje formulaci pojmových přenosů, jejichž projevem jsou příslušné jazykové významy. Čtvrtá část práce je klasifikací shromážděného jazykového materiálu s ohledem na frazeologii. Materiál je zde členěn na metonymická vyjádření ("čisté" metonymie, metonymie sloužící jako zdrojová...
|
|
|
Middle English adjectival innovations of native origin (1200-1400) formed by prefixation
Ortutayová, Dominika ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Popelíková, Jiřina (oponent)
Cieľom tejto diplomovej práce je analýza a popis stredoanglických adjektívnych inovácií domáceho pôvodu, ktoré vznikli prefixáciou v období od roku 1200 do 1400. Adjektíva popisujeme zo slovotvorného a sémantického hľadiska, pričom zároveň identifikujeme jednotlivé slovotvorné vzorce, ktoré pri vzniku týchto inovácií stoja a zaoberáme sa ich produktivitou v danom období. Práca je rozdelená na dve hlavné časti: časť teoretickú a časť empirickú, resp. analýzu materiálu. V teoretickom základe sa oboznamujeme s tromi hľadiskami danej problematiky, a to konkrétne hľadiskom sociologickým, typologickým a nakoniec slovotvorným. Na ich základe formulujeme hypotézu - očakávame, že domáca prefixácia bude v danom stredoanglickom období klesať na produktivite, a to z dôvodov mimojazykových - na jazyk v danom období pôsobí veľké množstvo cudzích vplyvov vyplývajúcich z vtedajšej politickej a sociálnej situácie; a z dôvodov vnútrojazykových - postupná fonologická a sémantická netransparentnosť prefigovaných adjektív bude mať za následok celkový úpadok domácej prefixácie ako slovotvorného spôsobu. Empirická časť je založená na analýze 13 prefixov a 219 adjektív, ktoré sme získali na základe rozšíreného hľadania v Oxford English Dictionary. Výsledky dokazujú, že produktivita preukázateľne klesá u 7 prefixov z 13,...
|
|
|
Hypotetické soudy, pravdivost a tvrditelnost
Punčochář, Vít ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent) ; Bílková, Marta (oponent)
Vít Punčochář Disertační práce na téma: Hypotetické soudy, pravdivost a tvrditelnost Abstrakt: Základním tématem této disertační práce je logika indikativních kondicionálních vět, tj. vět, které mají obvykle tvar Pokud A, tak B. V klasické logice jsou tyto věty analyzovány pomocí tzv. materiální implikace, avšak tato analýza je v mnoha ohledech problematická. Část této práce je věnována rozboru problémů, se kterými se musíme potýkat, když chceme modelovat indikativní kondicionální věty pomocí standardní sémantiky klasické logiky. Je přitom kladen důraz na zdánlivě paradoxní situaci, v níž se přitom ocitáme. Některé obecné principy klasické logiky (jako třeba ten, podle něhož můžeme z věty Platí A nebo B odvodit větu Pokud A neplatí, tak platí B) vypadají na první pohled zcela nezpochybnitelně, avšak přitom mají velmi kontroverzní důsledky. V práci jsou představeny jak pokusy o obhajobu klasické logiky, tak i pokusy o její revizi. Přístupy k logické analýze kondicionálních vět jsou v předkládané práci rozděleny na dva základní druhy: ontický a epistemický. Ontický přístup vymezuje všechny klíčové sémantické pojmy pomocí pojmu pravdivosti, která se v logice chápe jako vztah mezi větami daného jazyka a stavy světa. Oproti tomu epistemický přístup se neopírá o pojem pravdivosti, nýbrž o pojem tvrditelnosti....
|
|
|
Nos v českém znakovém jazyce ve srovnání s češtinou
Redlich, Karel ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Svou prací navazuji na kognitivně-lingvistický výzkum somatismů a pojmových profilů, do kterého přináším poznatky z výzkumu českého znakového jazyka. Provedl jsem strukturní analýzu znaků, v nichž se jako místo artikulace uplatňuje nos. Následně jsem tyto znaky kategorizoval pomocí pojmových profilů: GESTO, VZHLED/MANIFESTACE, FUNKCE a LOKALIZACE. Na základě tohoto profilování se ukázaly nové možnosti etymologického výkladu poměrně velkého množství znaků. Takto vytvořený jazykový obraz nosu v českém znakovém jazyce jsem porovnal s jazykovým obrazem nosu v češtině. Dále jsem provedl předběžné sondy do jiných znakových jazyků, které mi posloužily jako vodítko pro efektivnější uchopení celé problematiky.
|
|
|
Vývoj sémantiky společného lexikálního základu češtiny, slovinštiny a ruštiny
Shchelokova, Galina ; Pilát, Štefan (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Předmětem dané práce je sledování a porovnání dynamiky vývoje sémantiky lexikálních jednotek, které mají společný praslovanský základ a odlišné významy v současných jazycích. Vývoj je zkoumán v časovém rozmezí od období praslovanštiny po dnešní stav jazyků. Za účelem reprezentativního pokrytí všech tří skupin slovanských jazyků: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské pro výzkum jsou vybrány příslušné jazyky: čeština, ruština a slovinština. Výběr lexikálních jednotek je omezen morfologicky. Předmětem zkoumání jsou přídavná jména. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou předloženy názory na možnosti vývoje významu lexikálních jednotek z pohledu diachronní lexikologie, a je upřesněna terminologie. Analýza se věnuje samému vývoji, je roztříděná následujícím způsobem: každé z dvanácti vybráných hesel zahnruje sekce věnováné praslovanštině, staroslověnštině, ruštině, češtině a slovinštine. Každé heslo je uzavřeno stručným shrnutím.
|
host ::
RSS.