|
|
Jazyková politika v Norsku ve 20. a na začátku 21. století
Doušová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o přístupu k řešení jazykové otázky, která se v Norsku objevila po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, během níž dánština nahradila v písemném styku norštinu. Bylo nutné stanovit, jakou podobu by měl mít psaný norský jazyk: zda by to měl být riksmål - tj. ponorštěná dánština (později známý jako bokmål), nebo landsmål - tj. nový jazyk, vycházející z norských dialektů (později přejmenovaný na nynorsk). Práce nejprve popisuje, jak vznikl jazykový spor mezi zastánci nynorsk a bokmål v 19. století a jak byl vázán na tehdejší politickou situaci a naopak. Poté je analyzováno, jak byla ve 20. století rozvíjena a přijímána oficiální jazyková politika, kterou po několik desítek let určovala sociálnědemokratická strana. Do ní spadají pravopisné reformy z let 1907, 1917, 1938, 1959, 1981, 2005 a 2012, zákony o užívání jazyka, politika sbližování nynorsk a bokmål s cílem vytvořit společný jazyk samnorsk a vytvoření jazykového orgánu Språkrådet (Jazykové rady). Nakonec práce zkoumá, jak vypadá jazyková situace v Norsku v souvislosti se vztahem bokmål-nynorsk v prvním desetiletí 21. století.
|
|
|
Motivy zvířat v české a dánské frazeologii a idiomatice
Mořická, Eva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
a klíčová slova Diplomová práce se věnuje popisu dánských a českých idiomatických výrazů obsahující slova související se zvířecí říší. Základem pro ni bylo vytvoření seznamu příslušných dánských idiomatických výrazů, pro které byly následně nalezeny jejich české ekvivalenty a určena míra vzájemné ekvivalence. V teoretické části je nejdříve kladen důraz na popis idiomatiky a frazeologie v obou jazycích. Mimoto jsou zde popsány i další disciplíny, které jsou následně použity v praktické části práce. Ta pak obsahuje vlastní výzkum shromážděného seznamu idiomatických výrazů z několika úhlů. Je poukázáno na vzájemné rozdíly ve vnímání zvířat a naopak na kulturní spřízněnost obou národů. Praktická část zahrnuje také vyhodnocení míry ekvivalence výrazů a kromě etymologie jsou popsány i další specifické fenomény važící se ke zkoumané skupině idiomatických výrazů. Klíčová slova: čeština, dánština, ekvivalence, etymologie, frazeologie, idiomatika, zvířecí říše
|
|
|
Frazémy v norštině a v češtině - srovnání z hlediska kognitivní lingvistiky
Payneová, Marie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
V této práci se zabýváme analýzou výrazů - především výrazů metaforických a frazeologických - v češtině a v norštině, které obsahují "zvířecí" motiv jakožto jádro. Metodologicky vycházíme z pojetí kognitivní lingvistiky, konkrétně pak z úžeji vymezené koncepce kognitivní lingvistiky, tzv. polské etnolingvistické školy, s přihlédnutím k pojetí metafory a symbolu z hlediska hermeneutické filozofie. Popisujeme a dokládáme některé principy týkající se vnímání a konceptualizace zvířat společné oběma zkoumaným jazykům a poukazujeme na určité sémantické souvislosti v rámci zvolené tematiky. Konkrétně se pak blíže věnujeme výrazu vlk a porovnáváme jazykový obraz tohoto kontroverzního zvířete v češtině a v norštině.
|
|
|
Možnosti vyjádření dokonavosti a nedokonavosti v dánštině
Houhová, Jana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Vrbová, Jaroslava (oponent)
Základním východiskem práce je myšlenka, že českému rodilému mluvčímu, který je zvyklý rozlišovat v jazyce slovesa dokonavá a nedokonavá, může v dánštině občas odpovídající prostředek k vyjádření vidu chybět. Za cíl práce jsem si proto stanovila odhalit rodilému mluvčímu češtiny možnosti, které k odlišení významu dokonavosti a nedokonavosti v dánštině může použít. Práci jsem rozdělila na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části v úvodu stručně pojednávám o vidovém systému českých sloves, o vidu dokonavém a nedokonavém a způsobu jejich použití a v dalších oddílech se zabývám konkrétními způsoby, jimiž lze v dánštině význam dokonavosti a nedokonavosti vystihnout, a pokouším se definovat i situace, v nichž překlad z češtiny do dánštiny nečiní problémy. Nabízím několik možností klasifikace dánských sloves na základě charakteru děje, které se do jisté míry podobají klasifikaci sloves českých na základě dokonavosti a nedokonavosti, a sice dělení na slovesa statická a dynamická (tj. slovesa vyjadřující buď stav, nebo děj), telická a atelická (tj. slovesa označující děj, který buď vede, nebo nevede ke změně stavu) a dělení založené na způsobu slovesného děje (tj. dělení na slovesa perfektivní a imperfektivní, přičemž obě skupiny zahrnují další podskupiny sloves rozdělených na základě průběhu děje v...
|
|
|
Užívání výpůjček v současné norštině a nizozemštině
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Zdeňka (oponent)
Tématem práce je zhodnocení situace rozšíření a způsobu užívání anglických výpůjček v norštině a nizozemštině v médiích. Problematika je předložena na pozadí historického vývoje přejímání do těchto jazyků a zároveň je vysvětlována v současných tendencích užívání anglických slov v neanglicky mluvících zemích. Pro zdokumentování oficiálního přístupu norských a nizozemských novinových redakcí k výpůjčkám jsou do práce zařazeny výsledky průzkumu mezi jednotlivými redakcemi. Na základě principů uplatňovaných v norštině a nizozemštině na přejatá slova, které jsou představeny v teoretické části práce, jsou posuzovány anglické výpůjčky z konkrétních publikovaných článků norských a nizozemských internetových zpravodajských deníků. Pozornost je věnována celkové frekvenční analýze anglických výpůjček v norštině a nizozemštině, analýze oblastí slovní zásoby s výrazným zastoupením výpůjček a dále pak morfologickému a ortografickému přizpůsobování přejatých výrazů ve sledovaných jazycích. Údaje zjištěné pro norštinu a nizozemštinu jsou v každé z kapitol porovnávány a interpretovány. Klíčová slova: angličtina, nizozemština, norština, přejímání, výpůjčky, žurnalistický styl
|
|
|
Proměny psané norštiny a jejich odraz v tisku na území Spojených států během 19. století a první poloviny 20. století
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Hjelde, Arnstein (oponent)
Disertační práce je zaměřena na vývoj psané norštiny na území Spojených států amerických v období druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Jako výchozí materiál pro dokumentaci jazykových změn byla použita periodika vydávaná norskými imigranty. Pro výzkum byly vybrány tři nejvýznamnější norsky psané deníky vydávané v USA (Decorah-Posten, Skandinaven, Minneapolis Tidende), souhrnně označované jako The Big Three. Vývoj norštiny na území USA je monitorován z perspektivy jazykového managementu a jeho teorie. První část analýz se zabývá vlivem angličtiny jako dominantního jazyka v dané oblasti na psanou norštinu. Výzkum mapuje objem anglických výpůjček, nejvíce zasažené oblasti slovní zásoby a postup morfologické a ortografické integrace anglických slov do psané norštiny. V druhé části výzkumu je sledováno, jakým způsobem a v jaké míře se byla v daných novinách reflektována jazyková reforma přijatá v Norsku v roce 1907, která kodifikovala nové pravopisné a morfologické tvary. Mezi prvky, které byly analyzovány v materiálu z novin, byly zařazeny tvary pro množné číslo a préteritum, užívání dvojitých konsonantů, typ písma a další specifika psaného jazyka daného období. Jednotlivě rozpracované výzkumné body podávají celkový pohled na norštinu užívanou imigranty v jejich tištěných médiích....
|
|
|
Švédské vokály z perspektivy českého mluvčího
Janíčková, Anna ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá samohláskami švédštiny z české perspektivy. Hlavním cílem je popsat švédský vokalický systém s ohledem na mluvčí švédštiny, jejichž mateřským jazykem je čeština. Uvedení do problematiky segmentálních systémů obou jazyků a porovnání akustických a artikulačních charakteristik samohlásek vytváří teoretický rámec pro empirickou část, kterou tvoří vlastní orientační výzkum. Ten ověřuje hypotézy založené na rozdílech mezi českým a švédským vokalickým systémem. Analýza rozptylu získaných dat pak srovnává frekvenční hodnoty švédských samohlásek produkovaných rodilými Čechy s hodnotami pro švédské rodilé mluvčí. Výsledky jsou podkladem k obecným doporučením pro výslovnost samohlásek v oblasti fonetiky švédštiny jako cizího jazyka.
|
|
|
Categories language and its future implementation is an interesting view of the Danish
Haušildová, Kateřina ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Gammelgaard, Karen (oponent) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Cilem teto pnice je podat uceleny pohled na kategorii budoucnosti a jeji jazykovou realizaci ve skandinavskych jazycich. V prvni casti disertace, ktera se zabYva filozofickym pojetim kategorie budoucnosti, vytvafim s vychodiskem v jedne ze dvou stezejnich teorii o metafyzice casu, dynamicke A-teorii, intuitivni a z lingvistickeho hlediska relevantni model casu, ktery je na rozdil od tradicnich modelu schopen postihnout temporaini asymetrii charakteristickou pro radu evropskych i mimoevropskych jazyku. Misto tradieni easove pfimky je budoucnost v tomto modelu znazornena jako rozvetveny system potencialnich sledu udalosti, z nichZ nektere jsou pravdepodobnejsi nez jine. Druh east prace je venovana popisu budoucich konstrukci v danstine, norstine a svedstine, tedy jazycich naldejicich k takzvane oblasti bez futura v severni Evrope (jf. Dahl 2000). Konstrukce jsou zde pojednany systematicky podle zpusobu jejich gramatikalizace z lexikalnich prostredku vyjadfujicich modalitu, ze sloves pohybu nebo z gramatickych ryrazu oznaeujicich aspekt. Za ustredni typy gramatickych prostredku pro vyjadreni budoucnosti jsou ve skandinavskych jazycich povaZovany konstrukce s modalnimi slovesy vil a skal (danstina a norstina), ska (svedstina), de-venitivni konstrukce s kommer til at (danstina), kommer til (norstina) a kommer...
|
|
|
Syntactical and Lexical Negation in Norwegian and German
Zahradníčková, Ivana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Tato diplomová práce je v nována tématu v tných a lexikálních zápor v n meckém a norském jazyce. V teoretické části práce je popsán zp sob tvo ení a používání zápor v obou jazycích. V jednotlivých kapitolách o lexikálních záporech (záporných afixech) jsou popsány jejich významy a možnosti použití. V praktické části diplomové práce byla provedena analýza toho, jaké zápory se používají nejčast ji a jak se p ekládají z n mčiny do norštiny a naopak. Za tímto účelem byl vytvo en textový korpus vycházející z n kolika beletristických knih v norském a n meckém jazyce a jejich p eklad , který se nachází v p íloze. Klíčová slova: v tný a lexikální zápor, n mecké a norské negativní prefixy a sufixy, domácí a cizí prefixy Abstract The thesis is devoted to the subject of syntactical and lexical negation in German and Norwegian language. In the theoretical part of the thesis, the way of creation and application of the negations in both languages is described. In the following chapters, meanings of lexical negations (negative affixes) and possibilities of their application are depicted. In the practical part of the thesis an analysis was conducted, covering the ways of negations which are used most frequently and also the ways they are translated from German to Norwegian and vice versa. For this reason, a text...
|
|
|
Anglicismy v dánštině a češtině. Komparativní studie.
Šimsová, Anna ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Tématem práce je srovnání přístupu k anglickým výpůjčkám v českém a dánském jazykovém prostředí. Ve snaze poskytnout celistvý obraz zkoumané problematiky se na proces přejímání anglicismů do obou jazyků nahlíží z několika rozdílných úhlů. První část práce je věnována popisu diachronního vývoje češtiny a dánštiny, a to především vlivu cizích jazyků na jejich slovní zásobu. Zde je také vymezena používaná terminologie a zároveň je popsán teoretický rámec práce, tedy způsoby obohacování slovní zásoby a rozdělení výpůjček z cizích jazyků. Druhá část práce je věnována pohledu sociolingvistickému, popsána je jazyková politika obou zemí, přístup jazykových institucí a ústřední témata, jež jsou příznačná pro současnou jazykovou situaci v České republice a v Dánsku. Třetí část pak popisuje formální adaptaci anglicismů v češtině a dánštině z hlediska morfologického, ortografického, fonetického a syntaktického. V poslední kapitole je věnován prostor vyhodnocení ankety, která představuje praktickou část této diplomové práce. Teoretická část práce byla zpracována pomocí metody literární rešerše a praktická část pomocí metody dotazování. Jelikož se práce zabývá dvěma jazyky zároveň, v celé práci byla použita také metoda srovnávání. Klíčová slova: anglicismy, čeština, dánština, přejímání cizích slov, strategie...
|
host ::
RSS.