Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vznik diskurzních markerů v češtině: případová studie slova vždyť
Doischer, Tomáš ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza jednoho z českých diskurzních markerů, výrazu vždyť, jak po stránce synchronní, tak diachronní. V kontextu této analýzy jsou diskutovány otázky lingvistické metodologie. Důraz je kladen převážně na jeho sémantické aspekty, k jejichž popisu byla zvolena metoda NSM (Natural Semantic Metalanguage). NSM umožňuje popsat význam funkčních slov v přirozeném jazyce, který umožňuje přesně vystihnout funkci výrazu, aniž by musel výzkumník používat obtížně srozumitelnou odbornou terminologii. Výsledná definice vždyť je porovnána s popisem vždyť, který je uváděn ve slovnících českého jazyka, jejichž autoři, na rozdíl od mého přístupu v této práci, popisují význam výrazu jako polysémní. Kromě sémantiky je pak malá část kapitoly věnována i ostatním vlastnostem vždyť, např. jeho fonetické realizaci. V diachronní analýze je formulována hypotéza o vzniku výrazu vždyť z původně časového vždy, který je vysvětlen skrze pragmatické konverzační implikatury. To dokládají příklady vždy z nejstarších dostupných českých literárních dokladů. Následně je popsán význam vždyť v nejstarší češtině, přičemž pojednání dalšího vývoje bylo pro nedostatek dat nemožné. Práce má zejména poukázat na nesmírně komplikovanou problematiku popisu diskurzním markerů, stejně jako na důležitost výběru vhodné metodologie...
Ad hoc gradation of "non-gradable" adjectives in Czech
Doischer, Tomáš ; Křivan, Jan (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Některá adjektiva mohou při stupňování připadat rodilým mluvčím velmi podivně, např. "Tyhle perly jsou pravější než pravé!" Jak mohou být pravější a co to znamená? V této práci hledám odpověď na tuto a další relevantní otázky. Ačkoli se fenomén řídce stupňovaných adjektiv může zdát jako periferní, je přesto zajímavý a jeho porozumění je klíčové pro získání obecného porozumění stupňování adjektiv. Adjektiva jako pravý jsou tradičně považována za nestupňovatelná. Jak je však patrné z výše uvedeného příkladu, neznamená to, že nemohou být stupňována. Rozlišení mezi stupňovatelnými a nestupňovatelnými adjektivy tak zjevně nemůže být ostré. Cílem této práce je popsat tento jev, určit, které vlastnosti řídce stupňovaná adjektiva mají a jak mohou být stupňována. Analyzuji data z velkého korpusu psané češtiny (SYN v4), abych našel tato adjektiva a to, jak jsou v jazyce používána. Využívám kvantitativní i kvalitativní metody k dosažení detailního přehledu řídce stupňovaných adjektiv. Užívám statistických metod k tomu, abych odhalil parametry specifické pro tento typ adjektiv, a sémantickou analýzu, abych je rozdělil do kategorií, které budou dobře motivované. Rovněž vysvětluji, proč jsou tato adjektiva pouze řídce stupňována, jak jejich stupňování funguje a jaká je jeho funkce. Mým nejdůležitějším závěrem...
Vznik diskurzních markerů v češtině: případová studie slova vždyť
Doischer, Tomáš ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza jednoho z českých diskurzních markerů, výrazu vždyť, jak po stránce synchronní, tak diachronní. V kontextu této analýzy jsou diskutovány otázky lingvistické metodologie. Důraz je kladen převážně na jeho sémantické aspekty, k jejichž popisu byla zvolena metoda NSM (Natural Semantic Metalanguage). NSM umožňuje popsat význam funkčních slov v přirozeném jazyce, který umožňuje přesně vystihnout funkci výrazu, aniž by musel výzkumník používat obtížně srozumitelnou odbornou terminologii. Výsledná definice vždyť je porovnána s popisem vždyť, který je uváděn ve slovnících českého jazyka, jejichž autoři, na rozdíl od mého přístupu v této práci, popisují význam výrazu jako polysémní. Kromě sémantiky je pak malá část kapitoly věnována i ostatním vlastnostem vždyť, např. jeho fonetické realizaci. V diachronní analýze je formulována hypotéza o vzniku výrazu vždyť z původně časového vždy, který je vysvětlen skrze pragmatické konverzační implikatury. To dokládají příklady vždy z nejstarších dostupných českých literárních dokladů. Následně je popsán význam vždyť v nejstarší češtině, přičemž pojednání dalšího vývoje bylo pro nedostatek dat nemožné. Práce má zejména poukázat na nesmírně komplikovanou problematiku popisu diskurzním markerů, stejně jako na důležitost výběru vhodné metodologie...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.