|
Vznik diskurzních markerů v češtině: případová studie slova vždyť
Doischer, Tomáš ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza jednoho z českých diskurzních markerů, výrazu vždyť, jak po stránce synchronní, tak diachronní. V kontextu této analýzy jsou diskutovány otázky lingvistické metodologie. Důraz je kladen převážně na jeho sémantické aspekty, k jejichž popisu byla zvolena metoda NSM (Natural Semantic Metalanguage). NSM umožňuje popsat význam funkčních slov v přirozeném jazyce, který umožňuje přesně vystihnout funkci výrazu, aniž by musel výzkumník používat obtížně srozumitelnou odbornou terminologii. Výsledná definice vždyť je porovnána s popisem vždyť, který je uváděn ve slovnících českého jazyka, jejichž autoři, na rozdíl od mého přístupu v této práci, popisují význam výrazu jako polysémní. Kromě sémantiky je pak malá část kapitoly věnována i ostatním vlastnostem vždyť, např. jeho fonetické realizaci. V diachronní analýze je formulována hypotéza o vzniku výrazu vždyť z původně časového vždy, který je vysvětlen skrze pragmatické konverzační implikatury. To dokládají příklady vždy z nejstarších dostupných českých literárních dokladů. Následně je popsán význam vždyť v nejstarší češtině, přičemž pojednání dalšího vývoje bylo pro nedostatek dat nemožné. Práce má zejména poukázat na nesmírně komplikovanou problematiku popisu diskurzním markerů, stejně jako na důležitost výběru vhodné metodologie...
|
|
Ad hoc gradation of "non-gradable" adjectives in Czech
Doischer, Tomáš ; Křivan, Jan (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Některá adjektiva mohou při stupňování připadat rodilým mluvčím velmi podivně, např. "Tyhle perly jsou pravější než pravé!" Jak mohou být pravější a co to znamená? V této práci hledám odpověď na tuto a další relevantní otázky. Ačkoli se fenomén řídce stupňovaných adjektiv může zdát jako periferní, je přesto zajímavý a jeho porozumění je klíčové pro získání obecného porozumění stupňování adjektiv. Adjektiva jako pravý jsou tradičně považována za nestupňovatelná. Jak je však patrné z výše uvedeného příkladu, neznamená to, že nemohou být stupňována. Rozlišení mezi stupňovatelnými a nestupňovatelnými adjektivy tak zjevně nemůže být ostré. Cílem této práce je popsat tento jev, určit, které vlastnosti řídce stupňovaná adjektiva mají a jak mohou být stupňována. Analyzuji data z velkého korpusu psané češtiny (SYN v4), abych našel tato adjektiva a to, jak jsou v jazyce používána. Využívám kvantitativní i kvalitativní metody k dosažení detailního přehledu řídce stupňovaných adjektiv. Užívám statistických metod k tomu, abych odhalil parametry specifické pro tento typ adjektiv, a sémantickou analýzu, abych je rozdělil do kategorií, které budou dobře motivované. Rovněž vysvětluji, proč jsou tato adjektiva pouze řídce stupňována, jak jejich stupňování funguje a jaká je jeho funkce. Mým nejdůležitějším závěrem...
|
|
Vznik diskurzních markerů v češtině: případová studie slova vždyť
Doischer, Tomáš ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza jednoho z českých diskurzních markerů, výrazu vždyť, jak po stránce synchronní, tak diachronní. V kontextu této analýzy jsou diskutovány otázky lingvistické metodologie. Důraz je kladen převážně na jeho sémantické aspekty, k jejichž popisu byla zvolena metoda NSM (Natural Semantic Metalanguage). NSM umožňuje popsat význam funkčních slov v přirozeném jazyce, který umožňuje přesně vystihnout funkci výrazu, aniž by musel výzkumník používat obtížně srozumitelnou odbornou terminologii. Výsledná definice vždyť je porovnána s popisem vždyť, který je uváděn ve slovnících českého jazyka, jejichž autoři, na rozdíl od mého přístupu v této práci, popisují význam výrazu jako polysémní. Kromě sémantiky je pak malá část kapitoly věnována i ostatním vlastnostem vždyť, např. jeho fonetické realizaci. V diachronní analýze je formulována hypotéza o vzniku výrazu vždyť z původně časového vždy, který je vysvětlen skrze pragmatické konverzační implikatury. To dokládají příklady vždy z nejstarších dostupných českých literárních dokladů. Následně je popsán význam vždyť v nejstarší češtině, přičemž pojednání dalšího vývoje bylo pro nedostatek dat nemožné. Práce má zejména poukázat na nesmírně komplikovanou problematiku popisu diskurzním markerů, stejně jako na důležitost výběru vhodné metodologie...
|