|
|
Nové brněnské hlavní nádraží a jeho veřejná prostranství
Nytrová, Bohdana ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Už téměř sto let se Brno rozhoduje, kde postaví nové hlavní nádraží. Už několikrát bylo velmi blízko k realizaci, ale historické události stavbu odložily. V předloňském roce však konečně došlo k rozhodnutí postavit nové hlavní nádraží ve variantě Řeka, tedy v místě dnešního Dolního nádraží. Prozatím však existuje pouze technický návrh nádraží, jako je konstrukce drážního mostu nebo a uspořádání kolejišť. Tato diplomová práce se zabývá především architektonickým návrhem nádražní budovy včetně zastřešení nástupišť a řešením prostorů pod již navrženou mostní konstrukcí drážního tělesa. Součástí návrhu je také řešení urbanistické struktury kolem drážního tělesa, tedy nalezení optimální polohy a podoby autobusového stanoviště, přestupního terminálu MHD, odstavných parkovišť, stanovišť taxislužby a úschovny kol. Urbanistický návrh řeší jak jejich napojení na městkou síť, tak i jejich vzájemné vazby zejména na kvalitu pěších přesunů a pěšího prostupu drážním tělesem. Hlavním motivem návrhu je umístění monumentální výpravní haly nového brněnského nádraží do centra dění, tedy na dominantní osu bulváru. Bulvár je z jedné strany orientován na významnou brněnskou katedrálu na Petrově, která je jednou z ikon města Brna. Stejně jako katedrála je hlavní brněnské nádraží objektem celoměstského významu, a zaslouží si tak svou dominantní pozici v celém území na úkor dalších především výškových dominant, které jsou v území navrženy. Mohutná oblouková konstrukce na čtyřech podporách zastřešuje drážní těleso v místě největší koncentrace cestujících a zároveň propojuje terminál MHD v přednádraží s autobusovým stanovištěm v zanádraží. Rozvlněné liniové zastřešení všech nástupišť kolem hlavní haly, ať už vlakových, autobusových či tramvajových, naopak spojuje celý tento významný dopravní a přestupní terminál a hrdě odkazuje na svou konečnou polohu. U řeky.
|
|
|
Analýza dostupnosti Tokia železniční dopravou v Japonsku pomocí GIS
Pokorný, Tomáš ; Hudeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hofman, Petr (oponent)
Práce se zabývá časovou dostupností Tokyo-eki (東京駅 Tokyo Station) při využití železniční dopravy na hlavních tratích společností Japan Railways Group (JR グループ Jeiaru Gurupu). V úvodu se práce zabývá obecnými tématy, která jsou spojena s výzkumem dostupností. Dále se navazuje kategorizací vlakových spojů v Japonsku a Česku a historickým vývojem železniční dopravy v obou zemích. Zvláštní kapitola je věnována přepisům japonštiny do latinky. Hlavní část práce tvoří popis tvorby modelu časové dostupnosti se specifiky získávání dat z cizojazyčných zdrojů. Následuje porovnání dostupnosti v Česku s Japonskem pomocí tvorby anamorfovaných map. Na výsledných mapových výstupech je komentována regionální dostupnost v Japonsku a její porovnání s Českem. Klíčová slova: časová dostupnost, železnice, síťová analýza, Japonsko, Tokio
|
|
|
Vývoj městské zástavby a městské infrastruktury v Benešově v letech 1918-1939
Roubík, Michal ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Sejk, Michal (oponent)
Ve své diplomové práci "Vývoj městské zástavby a městské infrastruktury v Benešově v letech 1918 - 1939" jsem zpracoval jednu z kapitol vývoje zemědělského maloměsta v době první republiky. Tato práce je příspěvkem k dějinám českých měst v meziválečném období a zpracovávaným tématem koresponduje s výzkumným záměrem, řešeným na Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v jehož rámci jsem na ní pracoval. Práce byla napsána zejména na základě studia pramenů Státního okresního archivu Benešov (pobočky Státního oblastního archivu Praha) a řady děl relevantní odborné literatury. Úvod tvoří kapitola, která komplexním způsobem shrnuje nejdůležitější okamžiky a změny ve vývoji Benešova ve sledovaném období. Neomezuje se však jen pouze na jeho dějiny, ale ukazuje i roli města v rámci svého regionu, tak jeho vývojové souvislosti s dalšími českými městy. Těžiště práce tkví v několika kapitolách, které obsáhlým, avšak přehledným, způsobem rozebírají stavební vývoj města (jeho hlavní momenty, souvislosti, ale jsou zmíněny i konkrétní zajímavé stavby) a vývoj jeho infrastruktury (kanalizace, úprava ulic, vodovod a elektrifikace). Práci doplňují kapitoly, které zpracovávají problematiku napojení Benešova na dopravní síť (železnice a silnice). V jednotlivých kapitolách je...
|
|
|
Přeprava osob po železnici v českém a německém právním řádu
Ambrož, Jiří ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Jako téma této diplomové práce byla zvolena problematika, která není příliš častým objektem zájmu právních teoretiků a autorů závěrečných prací, o které až na výjimky v podobě komentářové literatury není podán ucelenější výklad. Jde o právní úpravu přepravy osob, v našem případě po železnici. Z pohledu autora bylo téma zvoleno z několika důvodů. Prvním z nich je fakt, že smlouvu o přepravě osob mnozí z nás uzavírají velmi často, a pro tyto účely je dobré vědět, jaká práva a povinnosti mají v osobní přepravě cestující a jaká dopravci. Dále je to specifičnost přepravního práva spočívající ve velká míře provázanosti soukromého a veřejného práva. Díky ní se nabízí zajímavá možnost částečně se zaměřit na vliv veřejného práva na občanskoprávní úpravu přepravy. Třetím je existence nového kodexu občanského práva v České republice. S ním souvisí zajímavá možnost srovnání s předchozími úpravami platnými na území českých zemí, včetně rakouského Všeobecného občanského zákoníku. Vzhledem ke komparativnímu zaměření práce pak i srovnání s kodexem německým, o více než sto let starším. Třetím je vliv evropských a mezinárodních předpisů. Posledním důvodem, který není zdaleka zanedbatelným, je autorův zájem o tento obor nejen z pohledu právního. Cílem této práce tak je popsat a zhodnotit právní režim přepravy osob po...
|
|
|
Budování jednotného evropského železničního prostoru: reformy železničního odvětví v České republice 2004-2014.
Volf, Jaromír ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce Budování jednotného evropského železničního prostoru: reformy železničního odvětví v České republice 2004-2014, zkoumá europeizaci české železniční politiky na čtyřech aktérech - vláda, krajské samosprávy, České dráhy a soukromí dopravci. Zasazuje reformu evropskou železniční reformu do konceptu liberalizace síťových odvětví. Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004, proto neměla možnost ovlivnit její základy. Cílem práce bylo vyzkoumat, jakým způsobem Evropská unie ovlivnila české železniční prostředí a jestli došlo k posílení aktérů podporujících liberalizaci. Z práce vyplynulo, že i přes posílení těchto aktérů, nedošlo k vytvoření železničního trhu v osobní dopravě. Způsobeno to bylo zejména nedostatečnou institucionální a regulační schopností státu, který nebyl schopen zdárně dokončit žádné nabídkové řízení. V krajích je situace podobná, neboť v roce 2009 bylo schváleno desetileté memorandum na provoz regionální dopravy s Českými drahami. V případě krajů navíc došlo k velkému rozdílu v dopravních politikách, které bude stát pravděpodobně chtít řešit.
|
|
|
Vliv železniční trati č. 024 na změny počtu obyvatel, domů a na regionální rozvoj okresu Ústí nad Orlicí v období 1869-2011
Slanina, František ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá historickým vlivem železniční infrastruktury Orlickoústecka na regionální rozvoj ve sledované oblasti v období 1869-2011, se zvláštním ohledem na trať č. 024. Hlavním cílem práce je posoudit vliv trati č. 024 na sledované území v daném časovém horizontu a určit proměny jejího významu v procesu sídelního vývoje a regionálního rozvoje. Dílčím úkolem je pak charakterizovat obecný význam železnice na Orlickoústecku v jednotlivých časových úsecích. Úvodem jsou shrnuty obecné dopady železnice na územní rozvoj a z těchto dopadů vybrány efekty podstatné pro oblast Orlickoústecka. Dále je trať charakterizována z obecného hlediska pomocí historické a regionální literatury. Jsou nastíněny okolnosti vzniku trati č. 024, její možné varianty a současná podoba. V následujících kapitolách, které jsou rozčleněny na dvě části, se v té první práce věnuje dobovému kontextu Orlickoústecka pomocí historické a regionální literatury. Ve druhé části se nacházejí mapové výstupy, které prezentují indexy změn počtů obyvatel a domů v jednotlivých časových úsecích a jsou doplněny o komentář autora objasňující jednotlivé změny pozorovaných jevů. Závěrem jsou indexy změn za celé časové období znázorněny graficky s ohledem na populační velikost jednotlivých obcí a také na jejich horizontální geografickou polohou...
|
|
|
Nové brněnské hlavní nádraží a jeho veřejná prostranství
Nytrová, Bohdana ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Už téměř sto let se Brno rozhoduje, kde postaví nové hlavní nádraží. Už několikrát bylo velmi blízko k realizaci, ale historické události stavbu odložily. V předloňském roce však konečně došlo k rozhodnutí postavit nové hlavní nádraží ve variantě Řeka, tedy v místě dnešního Dolního nádraží. Prozatím však existuje pouze technický návrh nádraží, jako je konstrukce drážního mostu nebo a uspořádání kolejišť. Tato diplomová práce se zabývá především architektonickým návrhem nádražní budovy včetně zastřešení nástupišť a řešením prostorů pod již navrženou mostní konstrukcí drážního tělesa. Součástí návrhu je také řešení urbanistické struktury kolem drážního tělesa, tedy nalezení optimální polohy a podoby autobusového stanoviště, přestupního terminálu MHD, odstavných parkovišť, stanovišť taxislužby a úschovny kol. Urbanistický návrh řeší jak jejich napojení na městkou síť, tak i jejich vzájemné vazby zejména na kvalitu pěších přesunů a pěšího prostupu drážním tělesem. Hlavním motivem návrhu je umístění monumentální výpravní haly nového brněnského nádraží do centra dění, tedy na dominantní osu bulváru. Bulvár je z jedné strany orientován na významnou brněnskou katedrálu na Petrově, která je jednou z ikon města Brna. Stejně jako katedrála je hlavní brněnské nádraží objektem celoměstského významu, a zaslouží si tak svou dominantní pozici v celém území na úkor dalších především výškových dominant, které jsou v území navrženy. Mohutná oblouková konstrukce na čtyřech podporách zastřešuje drážní těleso v místě největší koncentrace cestujících a zároveň propojuje terminál MHD v přednádraží s autobusovým stanovištěm v zanádraží. Rozvlněné liniové zastřešení všech nástupišť kolem hlavní haly, ať už vlakových, autobusových či tramvajových, naopak spojuje celý tento významný dopravní a přestupní terminál a hrdě odkazuje na svou konečnou polohu. U řeky.
|
|
|
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize Bakalářská práce se zabývá proměnou Kladenska. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit, do jaké míry ovlivnila Velká hospodářská krize rozvoj těžebního a hutnického centra ve středních Čechách, území Kladenska i společnosti. Z tohoto důvodu je věnována větší část práce vývoji oblasti od druhé poloviny 19. století do hospodářské krize. Kladensko se rychlým tempem rozvíjelo a rozšiřovalo do okolní krajiny, neboť z původně zemědělské oblasti se vzhledem ke společenským změnám stalo dominantně průmyslovou. Hospodářská krize se projevila na Kladensku v roce 1932. Sídla přestala pronikat do okolní krajiny a z městských rozpočtů podporují rodiny nezaměstnaných. Před obcemi Kladenska stál však problém s nedostatečnou infrastrukturou a sociální péčí. Oživení ekonomiky pomohly až přípravy na další světovou válku. Kladenský průmysl začal zaměstnávat stále více nezaměstnaných a dostával se pomalu do kondice před krizí. Během druhé světové války se stalo Kladensko významným průmyslovým centrem, které chtělo nacistické vedení okresu přeměnit v reprezentativní místo místní buňky NSDAP. K městu Kladnu okupační správa připojila jeho nejbližší okolí a vytvořila takzvané Velké Kladno, které se po válce rozpadlo na původní obce, ale již v roce 1948 bylo...
|
|
|
Possibilities of Using Less Frequently Utilized Areas of Railway Infrastructure
Smržová, Kristýna
Tento článek se zabývá problematikou legislativní, majetkoprávní a finanční stránky železniční infrastruktury. Mnoho odborníků se shoduje na tom, že omezení sítě jen na úseky s vysokou hustotou dopravy by vedlo k velkému snížení nákladů právě na údržbu železničních tratí, které jsou z hlediska financování tohoto druhu dopravy jedním z největších nevýhod oproti dopravě silniční. Jaké jsou možnosti legislativních a majetkoprávních změn v úsecích málo frekventovaných tratí, či případná úplná změna účelu využití při současném zachování kolejí? Mohli by například kraje použít nové možnosti plynoucí ze změny právních předpisů a využít tyto rozsáhlé podvyužité plochy pro řešení některých problémů obcí? Lze potenciál železniční infrastruktury nově zužitkovat? Tyto možnosti budou zkoumány metodou research by design a spoluprací s ekonomickými odborníky a studenty, s jejichž pomocí by měl vzniknou ideový návrh, který bude předložen zastupitelům obcí, příslušným politickým orgánům atp.
|
|
|
Architektonický vývoj budovy Hlavního nádraží v Praze
Semrádová, Michaela ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V bakalářské práci se budu zabývat architektonickým vývojem budovy Hlavního nádraží v Praze. Zaměřím se na hlavní vývojové fáze budovy, kdy počátek výstavby budoucího nádraží sahá do roku 1869 a probíhala v neorenesančním slohu. Dalším vývojovým zlomem je počátek 20. století, kdy začala být budována secesní budova podle návrhu Josefa Fanty. V 70. letech probíhala rozsáhlá přestavba podle architekta Josefa Dandy a na počátku 21. století byla započata rekonstrukce pod vedením Patrika Kotase.
|
host ::
RSS.