Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 184 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reakce české nákladní dopravy na pandemii Covid-19: celostátní statistiky a příklad dopravní firmy
Štěpánek, Zdeněk ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jakub (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat a popsat vliv celosvětové pandemie Covid-19 na českou nákladní dopravu. Problematika je posuzována nejprve z národního hlediska, kdy jsou porovnávány změny v objemu zboží a dopravním výkonu české nákladní dopravy mezi lety 2015-2021. Dále práce popisuje vládní protiepidemická nařízení a kompenzace související s dopravou. Chronologie vládních opatření tvoří interpretační rámec pro případovou studii společnosti ESA logistika s.r.o., která patří mezi největší společnosti svého druhu v Česku. V případové studii se práce zaměřuje zejména na ekonomické a provozní dopady, které pandemie na společnost měla. Celostátní vývoj nákladní dopravy je vyhodnocen pomocí statistické analýzy dat z ročenek Ministerstva dopravy, úředních dokumentů vydaných pro dopravce, článků psaných dopravci a dalších seriózních zdrojů. Případová studie ESA logistiky využívá interní firemní data, články a v neposlední řadě také polostrukturovaný rozhovor s jedním z vedoucích pracovníků. Celkově lze konstatovat, že se pandemie Covid-19 dotkla více silniční než železniční nákladní dopravy. Ve vydávání protiepidemických opatření na počátku panoval chaos, následně díky politice Evropské unie začaly státy více spolupracovat. Vládní kompenzace a různé typy úlev stavěly některé dopravce do...
Časoprostorová mobilita obyvatel Prahy: Hodnocení prostřednictvím dat o využití carsharingu
Janeš, Jan ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Práce se zaměřuje na tématiku carsharingové dopravy, která představuje dosud málo prozkoumaný, avšak dynamicky se rozvíjející segment městské mobility. Mezi úvodní cíle patří zmapování současného carsharingového trhu v Praze a nastínění základních mechanismů fungování tohoto typu dopravy v porovnání s osobním automobilem. Následná geografická analýza se opírá o důležitost časoprostorových souvislostí, které spoluutváří hlavní faktory determinující rozmístění a míru koncentrace carsharingových vozidel. Nalezení hlavních územních diferenciací je zásadní pro objasnění příčin shlukových míst, důraz je kladen zejména na rozbor rozsáhlých dat za účelem nalezení a vysvětlení pravidelností. Analýza je uskutečněna na základě poskytnutých dat soukromou carsharingovou společností, které obsahují údaje o více než 17 000 pronájmech sdílených vozidel. Část práce se také zaměřuje na potenciální optimalizaci současného nastavení carsharingové společnosti pro nalezení maximální efektivity. Klíčová slova: carsharing, doprava, městská mobilita, udržitelná doprava
Přínos zeměpisu pohledem žáků gymnázií
Žalud, Martin ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Hlavní cílem diplomové práce bylo poznat a porozumět tomu, jak žáci a žákyně gymnázií vnímají přínos vyučovacího předmětu zeměpis pro svůj osobní a budoucí studijní a profesní život. Tento cíl byl konkretizován a naplněn prostřednictvím 4 výzkumných otázek. Výzkumné otázky zní: Jak žáci a žákyně gymnázií vnímají užitečnost jednotlivých tematických okruhů v předmětu zeměpis a dovedností rozvíjených v předmětu zeměpis? Jak žáci gymnázií vidí uplatnění geografických znalostí a dovedností ve svém současném a ve svém budoucím studijním a profesním životě a jak vidí uplatnění geografických znalostí v profesním životě obecně? Jak žáci gymnázií vnímají přínos zeměpisu pro svůj budoucí studijní a profesní život a jak vnímají celkový přínos ve srovnání s jinými předměty? Jaký přínos vyučovacímu předmětu zeměpis přisuzují žáci, kteří vnímají užitek znalostí a dovedností z hodin zeměpisu ve svém budoucím osobní, studijním a profesním životě? Výsledná zjištěné korespondují s těmito otázkami. Zdrojem kvantitativních a kvalitativních dat bylo dotazníkové šetření, které bylo realizováno mezi žáky a žákyněmi českých gymnáziích. Prostřednictvím první výzkumné otázky (VO1) bylo zjištěno pořadí vnímané užitečnosti jednotlivých zeměpisných tematických okruhů a dovedností podle pohlaví a navštěvovaného ročníku...
Změny dopravního chování během života: zjištění z retrospektivního dotazníkového šetření
Nejedlá, Štěpánka ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Zevl, Jiří-Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce tematicky spadá pod téma biografie mobility. Výzkum se zaměřuje na události v průběhu života jednotlivců, které mění jejich uvažování o volbě dopravního prostředku nebo ovlivňují podmínky, za nichž k volbě dochází. Protože se tento pohled na výzkum dopravního chování praktikuje již řadu let v zahraničí, vychází tato bakalářská práce z již získaných zahraničních výsledků. Hlavním cílem je identifikovat tyto události a určit, jaký mají vliv na volbu dopravního prostředku. Použitými metodami byl retrospektivní dotazník, který přinesl informace o dopravním chování jednotlivců jak z přítomnosti, tak hlavně i z minulosti. Retrospektivní dotazník byl v online podobě umístěn na sociální sítě a také rozšířen pomocí osobních kontaktů. Dotazník vyplnilo 92 respondentů. Výzkumem v této práci se zjistilo, že se dopravní chování v našich podmínkách mění, a sice na základě klíčových událostí, které byly zjištěny rovněž v zahraničních výzkumech. Vliv klíčových událostí je různý a různá je i síla s jakou jsou schopné změnit volbu dopravního prostředku. Všechny zmíněné události v této práci, ale použití dopravního prostředku nějakým způsobem mění. Nejsilnějšími událostmi jsou přechod na vysokou školu, přechod na střední školu nebo učiliště, změna bydliště, nástup do zaměstnání a změna...
Automobilová závislost v Česku: příklad ORP Černošice a Kralovice
Dvořáček, Jan ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Zevl, Jiří-Jakub (oponent)
Automobilová závislost představuje problém, který od doby masového rozšíření automobilismu v druhé polovině 20. století úzce souvisí s dopravním i územním plánování. Přílišná nebo úplná odkázanost na automobil má mnoho negativních dopadů, především environmentálních a sociálních. Cílem práce bylo prozkoumat rozšíření automobilové závislosti v Česku na vybraných územích, reprezentujících typické problémové oblasti (periferie a suburbium), identifikovat a charakterizovat v nich nejzávislejší místa. Za tímto účelem byla využita síťová analýza dostupnosti veřejné dopravy provedená pomocí dopravního modelu pěší dostupnosti v prostředí GIS a výpočet indikátoru automobilové závislosti. Výsledky ukazují, že v českém prostředí ve sledovaných oblastech jde výrazněji o problém týkající se malých, obvykle správně nesamostatných vesnic spíše než suburbánních čtvrtí, které jsou v angloamerické literatuře zmiňovány nejčastěji. Identifikována byla také velmi špatná situace v původně čistě rekreačních chatových oblastech, které však již dnes bývají zčásti i trvale obydlené. Klíčová slova: automobilová závislost, veřejná doprava, mobilita, síťová analýza
Vliv percepce obtížnosti učiva na vznik miskonceptů ve výuce geografie: výskyt a geneze vybraných miskonceptů
Cimová, Tereza ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Baarová, Barbara (oponent)
Disertační práce se zabývá dvěma na sebe navazujícími šetřeními - výzkumem vnímání obtížnosti geografického učiva jakožto faktoru podmiňujícího vznik miskonceptů a kvalitativním výzkumem směřujícím k odhalení geneze vybraných miskonceptů. První část výzkumu staví na předpokladu, že s rostoucí vnímanou obtížností učiva se zvýší výskyt miskonceptů. Práce se nejprve zaměřuje na obtížnost geografických témat vnímanou žáky a učiteli. Poté didaktickým testem ověřuje výskyt miskonceptů u témat vybraných na základě vnímané obtížnosti žáky a učiteli. Součástí této části práce je rovněž diskuse nad pojmem obtížnost. Ta je zde definována třemi dimenzemi: kognitivní náročností, subjektivně vnímanou obtížností učiva a motivací k učení. Výsledky naznačují, že žáci vnímají obtížnost "reálněji" ve shodě s předpokladem, že lehké otázky budou řešit s vyšší úspěšností. Odhad učitelů zase koresponduje s výskytem očekávaných miskonceptů. Při shodě učitelů a žáků na obtížnosti byla zaznamenána vyšší úspěšnost (včetně těžkých témat). Jsou zaznamenány také rozdíly v percepci obtížnosti u témat fyzické a sociální geografie - u fyzické geografie se žáci a učitelé výrazně liší, u sociální geografie se poměrně shodují. Druhá část práce se zabývá intenzivním výzkumem, který vychází z první části práce. Vybraní respondenti...
Cestovní chování fanoušků českých fotbalových klubů
Dvořák, Filip ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
V práci popisujeme cestovní chování fotbalových fanoušků na základě rešerše odborné literatury a autorského dotazníkového šetření. Cílem této práce je popsat, co vede fanoušky k návštěvě fotbalových stadionů. Víme, že v Česku je mnoho příznivců fotbalových klubů, ale také že jejich chování je často velmi různorodé. Počínaje například četností návštěv podporujících svůj oblíbený klub při domácích a venkovních utkáních. Předpokládáme, že podpora na domácím stadionu bude podstatně vyšší. Ale zajímavější pro nás budou hlavně vyjížďky fotbalových fanoušků. Ať už za podporou svého oblíbeného týmu na venkovní utkání v Česku nebo při dalekých přeshraničních cestách. Není výjimkou, aby jedinec podporoval svůj klub, který se nachází ve velké vzdálenosti od jeho bydliště. Předpokládáme, že velké pražské kluby budou mít fanouškovskou základnu rozmístěnou více po republice, zatímco provinční kluby, jako např. Viktoria Plzeň nebo Sigma Olomouc, budou mít fanoušky více koncentrované ve svém kraji. Zjišťovat proto chceme četnost vyjížděk, jaký dopravní prostředek zvolí, s kým se dopravují atd. Ale také kolik času stráví ve městě a zda spolu s utkáním navštíví nějaké pamětihodnosti, či třeba obchody. Velmi specifickou skupinou budou zápasy v evropských pohárech, které české kluby pravidelně hrají a na které se...
Dopad 1. vlny pandemie Covid-19 na dopravní obslužnost obcí Česka
Procházková, Kristina ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jakub (oponent)
Pandemie Covid-19 postihla v krátkém čase celý svět. Velký dopad zaznamenal dopravní sektor. Veřejná doprava byla zasažena onemocněním Covid-19 už v době vypuknutí nemoci. Práce sleduje konkrétně období února a dubna 2020. Jedním z hlavních problémů byla klesající poptávka po veřejné dopravě. Tato bakalářská práce má za cíl zjistit dopad pandemie Covid-19 na frekvenci autobusových a vlakových spojů v obcích Česka. Tohoto cíle je dosaženo pomocí analýzy dat získaných z centrálního jízdního řádu IDOS. Na mikroregionální úroveň analýza nahlíží z pohledu populační velikosti obcí a z pohledu specifik jednotlivých krajů. V další rovině se analýza věnuje spojení jednotlivých krajských měst a nakonec je hodnocen dopad pandemie na mezinárodní dopravu. V obecné části se bakalářská práce zabývá postupy a omezeními zaváděnými proti šíření onemocnění ve světě a v Česku a dále popisuje způsob zajišťování a financování veřejné dopravy a specifika dopravní obslužnosti. Data ukazují, že větší absolutní i relativní pokles spojů byl ve větších městech, ale dopad úbytku spojů byl citelnější v malých obcích. Mezikrajské spojení pokleslo více než obslužnost obcí, mezinárodní doprava se prakticky zastavila.
Percepce dálnice D3 představiteli místní samosprávy: Příklad města Tábor
Vrtiška, Miroslav ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Mikula, Karel (oponent)
Percepce dálnice D3 představiteli místní samosprávy: příklad města Tábor Abstrakt Předkládaná bakalářská práce rozebírá postoje představitelů místní samosprávy k dálnici D3 na příkladech dvou největších jihočeských měst. Hlavní část analýzy se soustředí na okresní město Tábor a částečně také na krajskou metropoli České Budějovice. Komunikace D3 by se měla stát nejen důležitým vnitrostátním koridorem, ale také novým spojením Česka a Rakouska. Předpokládané vlivy dálnice jsou diskutovány s literaturou, přičemž práce se soustředí na vyhodnocení percepce D3 politickými představiteli města Tábor. Hlavním kritériem hodnocení je vnímání dálnice jakožto jednoho ze základních předpokladů všeobecného rozvoje regionu. Hlavním výzkumným nástrojem analýzy je polostrukturovaný rozhovor s představiteli vybraných měst. Klíčová slova: dálnice D3, Tábor, České Budějovice, percepce, rozvoj, rozhovor
Globalizace a letecká doprava: strategie středoevropských klasických dopravců
Kořený, Petr ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kopačka, Ludvík (oponent)
Stejně jako se v důsledku globalizace mění svět, mění se i prostředí letecké dopravy. Letecké společnosti jsou nuceny se přizpůsobovat těmto změnám a volit nové strategie, které jim mají dopomoci k úspěšnému fungování. Cílem předkládané diplomové práce je, v souladu s jejím názvem, přiblížení, identifikace a vysvětlení procesů, které významnou měrou ovlivňují současnou podobu světa letecké dopravy s empirickým zaměřením na čtyři středoevropské klasické letecké společnosti. Postupně je probírána problematika globalizace a jejího vlivu na chování ekonomických aktérů, kterými letecké společnosti jsou, dále jsou osvětleny charakteristiky letecké dopravy a jejích součástí, popsáno její prostředí a chování leteckých společností a rozebrány nejnovější strategické trendy, ke kterým se klasické letecké společnosti v současnosti uchylují. Na teoretickou část navazuje část empirická, kde jsou kroky zkoumaných společností rozebrány a osvětleny. Na základě zjištěných teoretických principů fungování současných klasických (síťových) leteckých společností jsou dále formulovány hypotézy týkající se pravděpodobného chování a přijímaných strategií čtyř zkoumaných společností. To, zda stanovené hypotézy jsou zcela, popř. částečně potvrzeny, je diskutováno na konci empirické kapitoly. Klíčová slova: globalizace, letecká...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 184 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.