|
|
Zánik Základní školy J. A. Komenského v Písku
PROCHÁZKA, Aleš
Bakalářská práce se zabývá zánikem Základní školy Jana Amose Komenského v Písku. V šesti kapitolách jsou postupně představeny dějiny města Písku a píseckého školství, vznik vzdělávací instituce na Alšově náměstí a významné události, které měly vliv na fungování školy od počátků až do konce 20. století. Práce sleduje příčiny návrhu na zrušení a cestu zániku Základní školy J. A. Komenského, ale také popisuje budoucnost školní budovy, která byla přestavěna na novou městskou knihovnu a písecké centrum vzdělávání. Práce především analyzuje dochované prameny - kroniky a úřední dokumenty.
|
|
|
Podpora realizace a vysvětlení problematických fyzikálních pokusů ve výuce na prvním stupni základní školy - minipřípadová studie
Čermáková, Aneta ; Houfková, Jitka (vedoucí práce) ; Snětinová, Marie (oponent)
i Název práce: Podpora realizace a vysvětlení problematických fyzikálních pokusů ve výuce na prvním stupni základní školy - minipřípadová studie Autor: Bc. Aneta Čermáková Katedra/Ústav: Katedra didaktiky fyziky Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jitka Houfková, Ph.D., Katedra didaktiky fyziky Abstrakt: Tato diplomová práce má za cíl seznámit se s problematikou pokusů v přírodovědě a prvouce na prvním stupni základní školy. Zjišťuje, na jaké překážky narážejí učitelé a učitelky prvního stupně ZŠ při zařazování pokusů do výuky, a formuluje zásady, kterými by se měli řídit autoři budoucích materiálů s pokusy pro první stupeň ZŠ, aby učitelům zařazení pokusů do výuky co nejvíce usnadnili. Po úvodu práce zabývajícím se pokusem v kurikulu a učebnicích pro základní vzdělávání následuje záznam z rozhovorů uskutečněných s osmi učitelkami ZŠ. Na základě rozhovorů byl připraven materiál obsahující popis patnácti experimentů pro první stupeň ZŠ, který je další částí práce. Následují výstupy ze zpětné vazby od zapojených učitelek, na základě kterých byl materiál upraven a byly zformulovány závěry a doporučení pro další podobné metodické materiály. K práci je přiloženo CD s textem práce v elektronické podobě, nahrávkami z rozhovorů s učitelkami, fotografiemi a videi ilustrujícími experimenty a dotazníkem, pomocí kterého...
|
|
|
Práce učitelů s učebnicemi ve výuce vlastivědy
Šteyr, Michal ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá prací učitelů s učebnicemi v hodinách vlastivědy. Má práce poukazuje na skutečnost, že většina učitelů a učitelek z mého výzkumného vzorku používá učebnice především při plánování výuky vlastivědy, což je v souladu s výzkumy v ČR, které si jsou představeny v teoretické části diplomové práce. Učebnice učiteli pomáhají v orientaci v obsahu a metodách výuky. Doplňujícím výukovým materiálem při přípravě na hodinu je dle dotazovaných jednoznačně internet. Texty z učebnice většina respondentů a respondentek pro žáky upravuje, jelikož jsou podle jejich názoru učebnice přehlceny informacemi anebo z důvodu, že mají ve třídě žáka se speciální poruchou učení. Teoretickou část práce jsem rozdělil na 4 kapitoly. Nejprve shrnuji poznatky z českých a světových výzkumů a doporučení odborné literatury vážících se k problematice učitelova výběru učiva a rolí učebnice. Následně analyzuji výzkumy vázané na plánování výuky, výukové metody a typy příprav na hodinu vlastivědy. Zajímalo mě, co vše učitel při přípravě na výuku používá. Jestli více učebnicové materiály nebo jiné zdroje (encyklopedie, výukový software, apod.). Další kapitola je věnována teorii učebnic a výzkumům spojených s jejich hodnocením. Poslední kapitola teoretické části je věnována pojetí výuky vlastivědy v ČR a možnostem...
|
|
|
Intervence asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání na běžné základní škole
Čejdová, Aneta ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá pracovní náplní asistentů pedagoga pracujících s žáky se zdravotním postižením na běžné základní škole. V rámci inkluzivního vzdělávání přibývají na běžných základních školách žáci se zdravotním postižením a v důsledku toho také asistenti pedagoga. Pro mnohé školy je práce s asistenty v počátku a stále se objevují různé nejasnosti. Tato problematika je dnes velmi aktuálním tématem, které je diskutované jak v odborné, tak v laické veřejnosti. Cílem této diplomové práce je vymezit pracovní náplň asistentů pedagoga na běžné základní škole a dílčím cílem je zjistit, jak asistenti pedagoga svou profesi vnímají, případně, co by na ní změnili. K naplnění těchto cílů byly použity metody kvalitativního výzkumu, především semi-strukturovaný rozhovor doplněný informacemi z dotazníku na demografické údaje respondenta. Na zpracování rozhovorů bylo použito kódování s poznámkami a získaná data byla zpracována analytickou indukcí do protokolu. Výsledkem výzkumného šetření je přehled činností asistenta pedagoga a pohled na jeho fungování v týmu pedagogů a dalších odborných pracovníků. Ze získaných dat vyplývá, že asistenti pedagoga stále pracují především s žáky, ke kterým jsou přiděleni (žáci se SVP) a nedávají tak prostor učiteli, aby i on mohl s těmito žáky individuálně pracovat....
|
|
| |
|
|
Přiřazování učitelů do tříd v základní škole
Nováková, Zuzana ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Práce se věnuje tématice přiřazování učitele do tříd na prvním stupni základní školy. Učitel hraje klíčovou roli ve vzdělávání žáků. V obecném povědomí figuruje pojem "štěstí na učitele", přičemž jednotliví aktéři si takové štěstí mohou představovat jinak. Na učitele jsou kladeny vysoké nároky, ať už ze strany vedení školy, zřizovatele, žáků, rodičů žáků, případně kolegů. Kvalita výuky závisí mimo jiné na učitelově připravenosti a pracovní zátěži. Málo zkoumaný faktor, který ovlivňuje pracovní zátěž, je právě přiřazování učitele do třídy. Existuje více systémů - tzv. looping (vyučování ve dvou a více ročnících po sobě), dále opakované přidělování učitele do stejného ročníku v následujících letech a přidělování učitele do různých ročníků např. podle personální situace ve škole. Práce se věnuje teoretickému zakotvení přiřazování učitele, obzvlášť konceptu loopingu. O tomto konceptu existuje málo odborné literatury (tuzemské i zahraniční). Studie ovšem vypovídají o benefitech loopingu, o pozitivním vlivu setrvání učitele s žákem. Druhou část práce tvoří výsledky případové studie jedné základní školy. Vedla jsem výzkumné rozhovory o přiřazování učitelů do tříd s vedením školy, učiteli, rodiči žáků a žáky. Respondenti hovořili o výhodách setrvání učitele se třídou více let, většina z nich se ovšem...
|
|
|
Prekoncepty a miskoncepty ve výuce pravděpodobnosti na 2. stupni ZŠ
Jaroušová, Kateřina ; Jančařík, Antonín (vedoucí práce) ; Tůmová, Veronika (oponent)
Cílem práce je zaměřit se na žákovo pojetí problémových úloh z oblasti pravděpodobnosti na druhém stupni základní školy. Především potom na překážky týkající se intuitivních a mylných představ či domněnek při určování pravděpodobnosti jevů u žáků. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení základních pojmů, které s danou problematikou souvisí a na propedeutiku pravděpodobnosti. Praktická část je zaměřena na problémové úlohy, které mohou žáci základní školy řešit intuitivně, především potom na Monty Hallův problém. Byla použita metoda dotazníku, zadání problémových úloh, pozorování práce (skupinové práce) a úvah žáků nad problémovými úlohami a rozhovoru s žáky se zaměřením na zachycení pravděpodobnostních fenoménů. Výstupem je analýza sebraných dat a závěrů pozorování se zaměřením na prekoncepty, které žáci v dané oblasti mají, a jejich schopnosti akceptovat reedukaci miskonceptů, které si sami vytvořili. KLÍČOVÁ SLOVA: Prekoncepty, miskoncepty, pravděpodobnost, intuitivní představy, základní škola
|
|
| |
|
| |
|
|
Výuka botaniky na ZŠ s důrazem na provázanost učiva 1. a 2. stupně ZŠ
Veselská, Tatiana ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá komplexní oblastí výuky botaniky na základních školách. Přičemž na celou problematiku je nahlíženo z hlediska provázanosti výuky mezi prvním a druhým stupněm základních škol. Předkládaná práce si neklade za cíl najít řešení této problematiky. Spíše se snaží na celé téma poukázat. Formy a metody výuky a kurikulrní dokumenty, které se váží k výuce botaniky na základních školách, jsou představeny a shrnuty v první, teoretické části práce. Jejím úkolem je poskytnutí přehledu teoretických podkladů k výuce. Praktické hledisko výuky je obsaženo v druhé části práce. Úkolem této části je poskytnout informace týkající se současné praxe na základních školách a o možnostech, které mají učitelé k dispozici. Tato předkládá tabulkové srovnání učebnic přírodovědy/přírodopisu pro první a druhý stupeň základních škol. Dále se zde zabývám dotazníkovým šetřením, které zkoumá situaci týkající se výuky botaniky na základních školách v ČR. Cílem dotazníkového průzkumu bylo zjistit míru využívání zahrad či parků k výuce botaniky a názory učitelů na provázanost znalostí žáků základních škol. Poslední oddíl praktické části se zaměřuje na tvorbu výukových materiálů (pracovních listů) a návrhy činností pro poznávání dřevin a informovanost žáků o dřevinách na školních zahradách, v parcích,...
|
host ::
RSS.