|
|
Ideální učitel očima dětí na prvním stupni základní školy
Černá, Dominika ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Mašková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl najít nejideálnějšího učitele pro děti na prvním stupni, na základě jejich představ a podnětů, které byly zpracovány formou kvalitativního výzkumu. Teoretická část práce se zabývá osobností učitele, jeho vzhledem a povahou, profesí učitele a jeho autoritou. Věnuje se také pedagogickým metodám a dovednostem, vztahu žáka a učitele, hodnocení žáků a rizikovému chování pedagogů. Zaměřuje se na mladší školní věk, jeho vymezení a stručnou charakteristiku. Jsou také zmíněny typologie učitelů. Empirická část se zaměřuje na analýzu a porovnání výsledků skupinové činnosti žáků na prvním stupni. Výzkum byl realizován na dvou pražských základních školách, kde žáci pracovali ve skupinách, vytvářeli kresby učitelů a poté jsme nad kresbami diskutovali. Kvalitativní výzkumné šetření bylo zpracováno metodou zakotvené teorie. Při sběru dat byla využita metoda kresby a skupinový rozhovor. Cílem práce je zmapovat, jaké představy mají žáci na prvním stupni o ideálním a nejhorším učiteli, který by je mohl učit. Výsledky ukázaly, jaká přání a požadavky mají prvostupňoví žáci na ideální učitele. Výzkum také přinesl poznatky o tom, jak by podle názorů dětí mladšího školního věku vypadali nejhorší možní učitelé. V závěru práce je nastíněno, jak by měl vypadat ideální učitel z pohledu...
|
|
|
Motivace dětí mladšího školního věku ke sportovním aktivitám
Grižáková, Zdeňka ; Hájková, Jana (vedoucí práce) ; Dlouhý, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu motivace žáků 1. stupně základní školy k pohybu a sportovním aktivitám. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část výzkumnou. Teoretická část objasňuje pojmy, které se vztahují k tématu práce, a to především pojmy pohybová aktivita a pojmem sport. Dále je teoretická část zaměřená na vývojová stadia osobnosti, pojmy motivace, incentivy, potřeby, odměny, tresty a motivační struktury sportovců. Cílem výzkumné části diplomové práce je zjistit aktuální stav motivace ke sportovním aktivitám u žáků 1. stupně základní školy za pomoci dotazníkového šetření. Výzkumná část se dále zabývá vztahy mezi sledovanými proměnnými v dotazníkovém šetření. Výsledky práce přinášejí nové poznatky o motivaci dětí ke sportovním aktivitám.
|
|
|
Emoční inteligence učitelů
VALIŠ, Jan
Bakalářská práce se zabývá emoční inteligencí učitelů. Cílem této práce je zjistit, jak učitelé vnímají své kompetence v oblasti emoční inteligence. Práce je rozdělena na teoretickou část a část praktickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, které jsou věnovány emoční inteligenci, pomáhající a učitelské profesi a osobnosti učitele. Praktická část je založena na hloubkových rozhovorech a řešení modelových situací. Výzkumný soubor je tvořen pěti učiteli základních škol (tři ženy a dva muži) a pěti učiteli základních škol praktických (také tři ženy a dva muži). Věk respondentů se pohybuje mezi 33-61 lety, přičemž délka praxe se mezi respondenty pohybuje mezi 736 lety. Po analýze dat jsem výsledky rozřadil do jednotlivých kategorií a ty jsou poté interpretovány.
|
|
|
Motivace dětí mladšího školního věku ke sportovním aktivitám
Grižáková, Zdeňka ; Hájková, Jana (vedoucí práce) ; Dlouhý, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu motivace žáků 1. stupně základní školy k pohybu a sportovním aktivitám. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část výzkumnou. Teoretická část objasňuje pojmy, které se vztahují k tématu práce, a to především pojmy pohybová aktivita a pojmem sport. Dále je teoretická část zaměřená na vývojová stadia osobnosti, pojmy motivace, incentivy, potřeby, odměny, tresty a motivační struktury sportovců. Cílem výzkumné části diplomové práce je zjistit aktuální stav motivace ke sportovním aktivitám u žáků 1. stupně základní školy za pomoci dotazníkového šetření. Výzkumná část se dále zabývá vztahy mezi sledovanými proměnnými v dotazníkovém šetření. Výsledky práce přinášejí nové poznatky o motivaci dětí ke sportovním aktivitám.
|
|
|
Motivace pedagogů k dalšímu vzdělávání
NĚMCOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce se zabývá motivací pedagogů základních škol k jejich dalšímu vzdělávání. Cílem bakalářské práce je zjistit a analyzovat, jaké motivační činitele působí na učitele vzhledem k dalšímu vzdělávání. Práce je rozdělena na teoretickou část, která je zaměřena na motivaci a její vnitřní a vnější činitele, na osobnost pedagoga a dále na možnosti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Praktická část popisuje metodiku a metody výzkumu, cíle výzkumné práce, zahrnuje dotazníkové šetření a jeho následné zpracování.
|
|
|
Odlišnosti výchovných stylů rodičů s pedagogickým vzděláním a rodičů bez pedagogického vzdělání
Šimonová, Jindra ; Švandová, Martina (vedoucí práce) ; Jeřábková, Michaela (oponent)
(česky) Návrh výzkumného pedagogického projektu se zabývá způsobem výchovy dětí v rodinách, kde má matka vysokoškolské pedagogické vzdělání a v rodinách, kde rodiče nemají pedagogické vzdělání nebo pedagogickou praxi. Práce se zaměřuje na zjištění rozdílů ve výchově dětí ve vybraných rodinách. Práce je členěna na dvě části. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, charakteristika výchovy a výchovných stylů. Nejprve je práce zaměřena na problematiku výchovy z pohledu rodiny, následuje charakteristika učitele, jeho osobnosti, typologie vyučovacích stylů, pedagogické dovednosti a profesní kompetence. V empirické části je proveden vlastní kvalitativní výzkum. Klíčová slova (česky) výchova, rodina, vzdělávání, styly výchovy, respekt, trest, cíle výchovy, osobnost učitele
|
|
|
Osobnost učitele v souvislosti se strategiemi zvládání zátěžových situací a její vliv na edukaci
KRNINSKÝ, Luboš
Disertace se věnuje tématu zvládání a prožívání zátěžových (mimořádných) situací ve výuce v souvislosti s vybranými osobnostními rysy učitelů. Práce má teoreticko? empi-rický charakter. Její teoretická část představuje základní poznatky související s tématy významnými pro zpracovávanou problematiku (profese učitele; osobnost, motivace, emoce, pracovní zátěž a stres v kontextu učitelského povolání; vybrané vyučovací metody a organizační formy výuky, doporučení pro efektivní vyučování a řešení výukových po?tíží; základy symbolické interpretace artefaktů). Cílem výzkumu popsaného v empirické části práce je získání podrobných informací o prožívání náročných situací ve výuce a možnostech jejich zvládání v souvislosti s osobnostní strukturou vybraných učitelů. Výzkum byl realizován v podobě smíšeného designu. Jeho kvalitativní část obsahuje vícepřípadovou studii (se 6 učiteli 2. st. ZŠ byly vedeny polostrukturované rozhovory, byla pozorována jejich výuka, uskutečněn rozhovor nad jejich tematickou koláží Já jako učitel ve všech jeho pozicích a rolích a vyhodnoceny dotazníky uplatněné rovněž pro kvan?titativní část šetření) a zpracování rozhovoru nad tematickou koláží prostřednictvím otevřeného kódování. V kvantitativní výzkumné části byly vyhodnoceny údaje ze čtyř dotazníků orientačního dotazníku pro zjištění zasažení stresem u učitelů dle Henninga a Kellera (1996), dotazníku Strategie zvládání stresu SVF 78 (Janke & Erdmannová, 2003), Freiburského osobnostního dotazníku (Kollárik, Poliaková, & Ritomský, 1984) a dotazníku vlastní konstrukce s otevřenými otázkami. Většina participantů výzkumného šetření zaží?vá ve své výuce mimořádné situace, které v nich obvykle vyvolávají nepříjemné emoce a negativně ovlivňují jejich výuku. Podařilo se nalézt konkrétní souvislosti mezi osobnost?ními charakteristikami a vyučováním participantů. Respondenti nevykázali vyšší míru psychosomatického narušení, emocionální lability, depresivity ani neuroticity ve srovnání s běžnou populací. Ani mezi mírou pociťovaného zasažení stresem a věkem, resp. délkou praxe nebyla nalezena statisticky významná souvislost. Naopak spíše mužský sebepopis a adaptivní zvládání zátěže vykázaly vzájemnou signifikantní souvislost. Rovněž vyšší míra zasažení stresem ve fyzické oblasti u respondentek ve srovnání s respondenty (muži) se ukázala být statisticky významnou.
|
|
|
Role zahraničních studijních pobytů budoucích učitelů
Mitasová, Kateřina ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
(česky): Diplomová práce Role zahraničních studijních pobytů budoucích učitelů se zabývá tím, jakou roli může mít zahraniční studijní pobyt u budoucího učitele, které oblasti profesní přípravy pobytem mohou být nejvíce ovlivněny. V teoretické části práce popisuje studium v zahraničí a program Erasmus. Dále se zabývá se osobností učitele, jeho kompetencemi a pedagogickými dovednostmi. Praktická část je věnována konkrétním zahraničním studijním pobytům vybraných studijních programů, analýze jejich studijních plánů a míře možného vlivu na budoucí učitele
|
|
|
Implementace problematiky zdraví do pregraduálního vzdělávání pedagogů
Janáčová, Šárka ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jak se staví budoucí učitelé ke zdraví a zda jsou připraveni předávat informace o problematice zdraví svým žákům. Současně odhaluje, jakým způsobem připravuje pedagogická fakulta budoucí učitele, co se týče otázky zdraví a jeho podpory. Teoretická část se věnuje osobnosti učitele, obecně otázce zdraví, ale i konkrétně zdraví učitelů, determinantům zdraví, otázce zdravotní gramotnosti a také syndromu vyhoření. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření osobních postojů budoucích učitelů ke zdraví a jejich informovanosti v tomto směru. Výstupem práce je navržení volitelného předmětu, jehož zařazení do studijního programu na pedagogických fakultách může poskytnout studentům možnost získání potřebných informací týkajících se zdraví v návaznosti na rozvíjení zdravotní gramotnosti žáků v jejich budoucí učitelské profesi.
|
|
|
Specifika péče o klima ve 3. ročníku ZŠ
Kuželová, Petra ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Pěnička, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Specifika péče o klima ve 3. ročníku ZŠ ABSTRAKT: Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda střídání tří a více učitelů ve třetích ročnících má negativní vliv na klima třídy. V teoretické části charakterizuji specifika osobnosti žáků 3. třídy základní školy s ohledem na péči o třídní klima. Mezi faktory ovlivňující klima třídy analyzuji vliv rodiny, žákovské skupiny a především učitele, jeho osobnost, řízení a organizaci vyučování, jeho komunikační styl, hodnocení a spolupráci mezi učiteli. Praktická část je zaměřena na průzkum klimatu třídy s použitím metody My Class Inventory (MCI). Další použitá metoda je rozhovor s třídními učiteli. Praktická část je doplněna o anketu, která byla učena žákům. Výsledky výzkumu potvrdily, že ve třetích ročnících, kde se střídají tři a více vyučujících se mění klima třídy. Jedná se především o více třenic a vyšší soutěživost. Klíčová slova: klima třídy, osobnost učitele, sociální vývoj žáka ve 3. třídě, skupina vrstevníků, socializace, třídní pravidla, spolupráce mezi učiteli
|
host ::
RSS.